facebook
Exkluzivní partner sekce
Tematické sekce
 
Branžové sekce
Přehledy
 
Tematické seriály
 

GDPR

General Data Protection Regulation zásadně mění zpracování osobních údajů a zavádí nové povinnosti...

články >>

 

Jak uřídit IT projekt a nezbláznit se

Užitečné tipy a nástroje pro řešení problémů řízení inovací a vývoje produktů...

články >>

 

Industry 4.0

Průmysl 4.0

Jaký vliv bude mít čtvrtá průmyslová revoluce na výrobu a výrobní firmy?

články >>

 

Komplexní svět eIDAS

O nařízení eIDAS již bylo mnoho řečeno i napsáno. A proto jediné, o čem...

články >>

 

Trendy v CRM

Systémy pro řízení vztahů se zákazníky (CRM) prochází v posledních letech výraznou změnou. Zatímco dříve...

články >>

 

Příručka úspěšného IT manažera

Dnes je řada IT manažerů opomíjena. Úspěšní bývají brouci Pytlíci a Ferdové...

články >>

 
Partneři webu
Compas automatizace
IT SYSTEMS 4/2019 , Plánování a řízení výroby , Stavebnictví

Co přinese rozšířená realita do zdravotnictví, výroby a stavebnictví?

Roman Werner


ARRozšířená realita (AR, augmented reality) nabírá na obrátkách, a to nejen v Česku, ale i v globálním měřítku. Aby také ne – technologický pokrok nepolevuje, zařízení pro každodenní život koncového zákazníka i profesionální nástroje pro technologií poháněné obory lidské činnosti jsou stále vyspělejší a uplynulá dekáda závratného růstu v korporátní sféře nahrává investicím a zdravému konkurenčnímu boji.


Obrovský potenciál rozšířené reality si doposud uvědomovali hlavně ti, kteří v jejím kontextu stojí na straně nabídky – výrobci zařízení a vývojáři, kteří pro rozšířenou realitu vytvářejí aplikace. Na straně druhé, tedy u klientů coby „odběratelů“, byl ještě nedávno zájem vlažný. Když už se ta či ona firma nebo instituce do nějakého projektu se zapojením rozšířené reality pustily, vypadal výsledek často jako pouhopouhé odškrtnutí položky být inovativnější na seznamu úkolů marketingového nebo produktového týmu.

Doba se naštěstí mění. Rozšířená realita přestává být technologickým výstřelkem, který pěkně vypadá, ale nemá reálné využití, a začíná pronikat hlouběji do oborů jako zdravotnictví, výroba nebo stavebnictví. Podívejme se, co nás v každém z oborů pravděpodobně čeká v blízké budoucnosti.

Rozšířená realita ve zdravotnictví

Když se řekne rozšířená realita a zdravotnictví, také vám v hlavě naskočí futuristický obrázek chirurga s brýlemi posetými digitálními ikonami, které mu ukazují první poslední o stavu pacienta? Operace na dálku, kdy lékař ze své kliniky ve Švýcarsku díky headsetu ovládá nástroje na operačním sále v Singapuru? Nerad bych působil jako přílišný pesimista, ale podobný výjev nás v reálném životě ještě dlouho nečeká.

Čeho se dočkat můžeme, a to v rozmezí zhruba deseti let, je jiný případ implementace rozšířené reality do zdravotnictví. Představte si například „cétéčko“, z něhož vznikne 3D model vašeho těla, do kterého se s pomocí rozšířené reality budou lékaři moci podívat a naplánovat operaci. Tu pak pochopitelně provedou „postaru“, ale díky rozšířené realitě v přípravné fázi budete mít větší jistotu, že zákrok proběhne rychleji a precizněji. Chirurg a jeho tým budou také moci pracovat efektivněji a rozšíření reality pomůže i v multidisciplinárním plánování léčby. Díky rozvoji technologií, jako jsou například nedávno představené brýle Holo Lens 2 od Microsoftu, je blízko reálnému využití v praxi také například situace, kdy chirurg během operace využívá rozšířenou realitu coby pomocníka, který snižuje počet zdrojů, z nichž musí čerpat. Namísto sledování několika obrazovek o stavu pacienta bude mít všechny potřebné informace neustále ve svém zorném poli, přitom mu nebudou překážet v práci.

Rozšířená realita ve zdravotnictví

Obrovskou přidanou hodnotu může – a já věřím, že brzy také bude – mít rozšířená realita také ve studiu medicíny. Představte si výukové materiály pro studium anatomie převedené do podoby, kdy se místo zkoumání torz ve formaldehydu podíváte na 3D model končetiny, oddělíte jednotlivé „vrstvy“, přiblížíte si detailní záběr cév, nervů a podobně. Jako lektor můžete vše předvádět na obrazovce s vysokým rozlišením, na které během pohybu modelem vyniknou sebemenší detaily lidského těla. Technologie už na toto využití připravená je, schází kvalitní výukové materiály. Věřím, že je jen otázka času, kdy se začnou objevovat.

Rozšířená realita ve výrobě

Na rozdíl od zdravotnictví neleží hlubšímu zapojení rozšířené reality ve výrobních podnicích v cestě obava o lidský život. Můžeme tedy předpokládat, že praktické využití technologií, které se na trhu objevují, půjde rychleji. To se ostatně děje už dnes, byť do značné míry stále v „nadšeneckém módu“, kdy takzvaný wow efekt udělá samotná prezentace v rozšířené realitě, ne reálná využitelnost toho, co ukazuje. Existují přitom případy, kdy rozšířená realita zásadně sníží náklady. Nesmírně drahá je například implementace displejů do IoT zařízení, která skončí na stěnách nově postavených kancelářských i rezidenčních budov. Takové zařízení – může jít třeba o chytrý termostat – se přitom obejde bez displeje, pokud do cloudového rozhraní přidáte aplikaci pro rozšířenou realitu a jako displej využijete telefon člověka, který zařízení právě ovládá.

Rozšířená realita má již nějakou dobu své místo ve vývojových střediscích, kde slouží k naprosto ukázkovému účelu – na reálný model aplikovat „vrstvu“ rozšířené reality a otestovat, jak například nové aerodynamické prvky auta reagují v rychlosti 130 kilometrů v hodině. Podobné simulace už si našly cestu i do reklamních spotů automobilek, kde ilustrují dynamické jízdní vlastnosti a kvalitu, kterou za volantem dostanete – často jde ale opravdu jen o ilustraci vytvořenou v programu na 3D animace, ne o reálně vypočítaný „větrný tunel“.

Rozšířená realita ve výrobě

Přesuňme se od automobilek do výrobních hal. Kdo někdy byl u plánování komplexních interiérů, kde na sebe musí plynule navazovat jednotlivé výrobní linky, ví, jak těžké je představit si v zatím prázdném prostoru jejich budoucí rozložení. Ano, fotomontáže a 3D vizualizace jsou dnes již prakticky běžnou součástí plánování a prezentací, ani sebelepší trojrozměrný model vám však nezprostředkuje hotové dílo tak realisticky jako kvalitně zpracovaná rozšířená realita, ve které si nově vybavenou halu projdete, rozhlédnete se do stran, vrátíte se k určitým detailům. Právě v tom osobně vidím využití rozšířené reality v blízké budoucnosti. Věřím, že se od wow, máme prezentaci v rozšířené realitě přesuneme k wow, tohle jsem si nedokázal představit, teď to díky AR vidím a můžu se lépe rozhodovat.

Rozšířená realita ve stavebnictví

Spojení stavebnictví a rozšířené reality už jsem nakousl o několik odstavců výš, proč se však omezovat „jen“ na IoT zařízení? V této oblasti můžeme s rozšířením reality pracovat hned na několika úrovních, a to už dnes. Architekti například mohou ve fázi plánování projektu nejen čerpat inspiraci z vizualizací, ale mohou si je také sami projít, jako by stáli uvnitř již hotového díla. Pokud vzniká nový projekt na zelené louce, stačí aplikace v tabletu a developerovi či investorovi mohou přímo na místě ukázat, jak bude navrhovaná budova vypadat, když se zasadí do reálného okolního prostředí.

heat map

Nejde však „pouze“ o ukázky reality, která dosud neexistuje. Rozšířená realita dnes pomáhá i v situacích, kdy zobrazení skutečnosti zkrátka není možné. Typickým příkladem jsou inženýrské sítě, nad kterými už vyrostla zástavba. Rozšířená realita pomáhá technikům tyto sítě zobrazit, určí, kde se nachází voda a kde plyn, a zpřesní případné práce na nich například zúžením oblasti, v níž je třeba provést výkop. S podobnou situací se setkáme i v domácnostech, kde lze zobrazit rozvody v celé domácnosti a minimalizovat zásahy do stěn, případně eliminovat riziko provrtání kabelů a podobně.

Kapitolou, která by vydala na samostatný článek, je pak využití rozšířené reality v širším kontextu stavebnictví, konkrétně v městském plánování. Rád vidím, že v tomto ohledu nejsme v Česku nijak pozadu, což se mi potvrdilo při práci na projektu Virtualizace Prahy. Virtuální model Prahy, na kterém s týmem pracujeme v rámci spolupráce se společností Operátor ICT, zobrazuje procesy probíhající v městském prostředí a do budoucna pomůže efektivněji plánovat urbanistický rozvoj.

„Cílem projektu Virtualizace Prahy je vytvořit virtuální model zobrazující data týkající se městských jevů a procesů a poskytnout tak městu nástroj pro plánování, řízení a rozhodování na základě vizualizace dopadu plánovaných záměrů a opatření například na oblast dopravy či životního prostředí.“
Vladimír Antonín Bláha, vedoucí Oddělení marketingu a PR organizace Operátor ICT

Kdy se dočkáme?

Možná to tak nevypadá, ale ve vztahu k rozšířené realitě jsem poměrně skeptický. Vím, čeho všeho je ta současná schopná, přesto – nebo možná právě proto – se domnívám, že cesta k jejímu každodennímu praktickému využívání bude ještě dlouhá. Nebude to ale vinou slabé technologie, ta nám už dnes umožňuje vytvářet věci, které si ve své době možná ani tvůrci Matrixu nedokázali představit. Čím můžeme celý proces urychlit? Kvalitnějšími a použitelnějšími výstupy na straně vývojářů a určitou formou osvěty mezi širší veřejností, která rozšíření reality přijme za své i v tak citlivých oblastech lidského fungování, jako je například lékařská péče. Držme si pěsti, je na co se těšit – a já osobně mám velkou radost, že mohu být součástí něčeho takto průlomového prakticky od začátku.

Roman Werner Roman Werner
Autor článku je zakladatelem a ředitelem společnosti DEV:GUERILLA, která se specializuje na augmentovanou realitu a práci s umělou inteligencí. Má zkušenosti s AR projekty pro různé sektory (smart cities, inženýrství, zdravotnictví a e-commerce).

Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.

Inzerce

Nastavit cenu je umění

I v tom dokáže pomoci SOFTIP MONACO
SOFTIPAkciová společnost MSA je největším výrobcem průmyslových armatur na území bývalého Československa, a to včetně armatur pro jadernou energetiku. Devadesát procent své produkce vyváží do více než 75 zemí celého světa. Za posledních pět let prošla společnost transformací a modernizací v oblasti profesního managementu a engineeringu. Dalším nezbytným krokem bylo zrychlení nabídkového řízení, které je klíčové pro přesné definování individuálních potřeb každého projektu. Řešením bylo nasazení IS SOFTIP MONACO.