Industry 4.0 ovšem neznamená nějakou zásadní revoluci pro IT samotné, je však dokladem toho, že výroba se opět dostává na výsluní zájmů architektů IT. V minulých letech se nové technologie a přístupy ke zpracování informací více spojovaly s oblastí odbytu, která díky digitalizaci prodejních kanálů dávala prostor k velké transformaci použitých systémů. Přestože servisně orientovaná architektura IT je pro mnoho výrobních podniků stále hudbou budoucnosti, nutnost integrace dodavatelů, sledování produktivity, kvalitativních nedostatků, případně i predikce nestandardních situací je nutí si změnami projít. V následujícím článku probereme některé z koncepcí změny architektury IT, které jsou předpokladem pro sledování trendů a doporučení z Industry 4.0.

Průmyslová výroba je tradiční obor naší ekonomiky, který má v Čechách dlouhou tradici, a dá se říci, i výsadní postavení. Investice do výrobních podniků, zejména pak pokud jde o automobilovou výrobu, stále mohutně proudí a týkají se jak nových, tak i starých provozů. Není to jen rozšiřování výrobní kapacit, majících za cíl zvýšit objem celkové produkce, ale jsou to investice do automatizace a modernizace, tedy oblastí, které se dnes dotýkají informačních technologií v mnohem větší míře než minulosti. Je to dáno zejména novými možnostmi v oblasti robotiky a kompletní digitalizací některých úloh a postupů, které se skrývají za pojmem Industry 4.0.

Výroba je opět v kurzu

Podíváme-li se na automobilový průmysl posledních několika let, je zde patrný stoupající zájem právě o oblast optimalizace výroby. V minulosti si automobilky dávaly za cíl maximálně rychle zachytit postupující digitalizaci odbytových cest nebo maximálně optimalizovat logistické toky materiálu i výrobků. To se projevilo v objemu investic do různých portálů nebo elektronické a bezpapírové komunikace. 

Architektura podpory PSB

Otevřené standardy pro mezifiremní komunikaci, digitální představení výrobků formou konfigurace ze strany zákazníka, tak i kontakt se zákazníky prostřednictvím nových digitálních kanálů, jako jsou například sociální sítě, vedly automobilky k tomu, že se musely zamyslet nad svou architekturou informačních systémů. A to zejména z toho důvodu, že se v jednotlivých procesech a systémech začal objevovat přímo samotný zákazník, nikoliv pouze výrobek směřující k importérovi nebo prodejci.

Dalším důvodem pro změny v architektuře IT byl i fakt, že jednotlivé systémy, které slouží pro digitální interakci se zákazníkem, mají zcela jinou dynamiku než v minulosti – tedy že musejí být realizovány v mnohem kratším čase, zároveň jich je mnohem více a vzájemně se i funkčně překrývají. Otevřená a zároveň bezpečná architektura informačních technologií je tak nutností, přičemž oblast odbytu byla velkou hnací silou pro tyto změny. Výroba si tímto vývojem projde zcela jistě také, a to nejen proto, že zákazník a jeho potřeby jsou promítnuté do výroby, ale také proto, že témata jako kvalita a optimalizace výrobního postupu jsou stále ty nejdůležitější faktory rozhodující o ziskovosti produktu.

Architekti IT jsou žádáni

Výrobní systémy a celá informační infrastruktura kolem nich jsou oblasti, okolo kterých se často vytváří mýtus nedotknutelnosti, a to zejména s ohledem na komplexitu a nároky na nepřetržitý provoz. Je to logické, jakýkoliv zásah znamená potenciální riziko výpadku a tím i obávaných výluk a prostojů celého výrobního řetězce včetně logistiky. Útvary, které poptávají implementaci technologických linek a investičních celků, nejsou příliš horlivé k větší a sofistikované integraci a na nové technologie se tváří spíše nedůvěřivě. Výsledkem jsou izolované a často i nekoncepčně pojaté systémy, řešící konkrétní úlohu, řídící konkrétní systém. Jsou také velmi uzavřené. Mnohem horší je ovšem to, že jsou velmi netransparentně integrované s okolním IT světem.

Výrobní útvary a zejména ty, které získaly pověření budovat nové výrobní haly nebo zavést větší transparentnost a dynamiku do částí jako údržba a kvalita, si uvědomují nutnost řešit vedle vlastní výrobní technologie i IT stránku věci. Vidí souvislosti s tím, čím si prošli jejich kolegové v prodeji a marketingu v oblasti požadavků na flexibilitu IT a schopnosti realizovat nové projekty nebo dodávat přesná a zákaznicky orientovaná data. IT architekti jsou proto ve větší míře žádání právě ve výrobní IT oblasti, aby pomohli nastavit mechanismy, metody a koncepce, ze kterých budou technologické útvary a jejich dodavatelé při realizaci nových projektů vycházet a řídit se jimi.

A v čem mohou pomoci nejvíce? Je potřeba si uvědomit, že zákazník se při svém rozhodování o koupi řídí mnoha faktory, jako například přesností a spolehlivostí dat z výroby. Digitální ekonomika přitom mnoho těchto dat dokáže podchytit, přičemž tato schopnost závisí právě na architektuře. Industry 4.0 není žádný konkrétní systém ani technologie, je to ale sada technických inovací, díky kterým mohou výrobní podniky získat zcela novou kvalitu v tradičních výrobních oblastech, jako je plánování pomocí virtuální reality a simulací, využití nových senzorů a autonomních zařízení schopných fungovat v síti nebo dokonce na internetu nebo porovnávat výkonnosti strojů a operací se zkušenostmi jiných výrobců díky cloudovému úložišti těchto dat a mnoho dalších.

Tyto inovace ovšem předpokládají správnou architekturu a koncepční přístup, které jdou ruku v ruce hlavně v oblasti plánování větších investičních celků a projektů, neboť rozmanitost IT vede k tomu, že s každým novým projektem nebo dodávkou řídícího systému se nějaká nová část IT infrastruktury dostane do firmy. Pouze ti, kteří si zmapují své potřeby jako celek a přetaví je do uceleného zadání, je pak dokážou efektivně vyžadovat a prosazovat. Nejsou tak ve vleku dodavatelů a jejich proprietárních technologií, které budování ucelené a otevřené architektury sotva napomáhají. 

Bezpečnost

Je potřeba si také uvědomit, že i ve výrobní oblasti vznikají citlivá a důležitá data a právě napojováním dalších a dalších výrobních systémů nebo i samotných robotů do počítačových sítí, někdy i s komunikací do cloudu, vznikají nová bezpečnostní rizika. Právě vhodná architektura IT je klíčem k jejich omezení.

Na co se tedy zaměřit

Dnešní doba nezná jednoduché a přímočaré scénáře k úspěchu, ale na druhou stranu zkušenosti a poznatky získané z vývoje v IT za posledních pět let naznačují, kterým směrem se vydat.

Přišla doba, kdy i výrobní IT oblast se hlásí o svou pozornost. Moderní a inovativní IT je nutné posunout přímo do výroby, a to často hodně blízko výrobním linkám, včetně robotů a dispečerských velínů. S tím roste i potřeba zavedení servisně orientované architektury s jednou nebo více komunikačními sběrnicemi, někdy označovanými jako production service bus. Jejich hlavním cílem je eliminovat přímou integraci systémů mezi sebou a vytvořit komunikační standardy, které se snadno definují všem interním i externím projektům.

Součástí takové architektury tak může být i instance pro sběr technologických dat (na bázi big data), instance nebo služby pro správu a transformaci číselníků anebo právě služby pro komunikaci s oblastí prodeje a marketingu (například co všechno v mém výrobku je namontováno a v jaké verzi). Implementace servisně orientované architektury není jednorázový proces, je to principiálně rozhodnutí, které se má naplňovat po linii koncepce a zároveň při každé uvažované změně.

Kdy bude Industry 4.0 realitou?

Výrobní firmy si budou stále více uvědomovat potřebu optimalizace, která je s inovacemi z IT úzce spojena. Zejména opakované a hromadné výroby, jako je ta automobilová, budou inspirovat i ostatní. V případě Industry 4.0 si musíme uvědomit, že jsme součástí propojené evropské i světové ekonomiky a schopnost pochopit výzvy a přínosy těchto technických možností budou rozhodovat o tom, kde budou vznikat nová pracoviště, a tím i pracovní místa. Česká republika je obecně velmi atraktivní zejména pro automobilový průmysl, a je proto zcela na místě podpořit tuto tradici a zkušenost i rychlejší adaptací myšlenek z oblasti 4.0 do praxe a zajistit si tak toto postavení dlouhodobě.

Dan Pecina Autor článku působí ve společnosti Trask.