Strategie je dobrá

Po dlouhé době máme v České republice realizovatelnou koncepci elektronizace zdravotnictví. Dokument s názvem Národní strategie elektronického zdravotnictví (NSeZ) už čeká pouze na schválení vládou. A samozřejmě realizaci. Jejím záměrem je postupně sladit dosud nekoordinované aktivity státu, samosprávy, komerčního sektoru, zdravotních pojišťoven a poskytovatelů zdravotních služeb a vytvořit důvěryhodné prostředí pro jejich spolupráci v rámci eHealth. Hlavní cíle strategie jsou čtyři:

• Zvýšit zainteresovanost občana na péči o vlastní zdraví a zlepšit prevenci
• Zvýšit efektivitu zdravotnického systému
• Zlepšit kvalitu a dostupnost zdravotnických služeb
• Vytvořit informační infrastrukturu pro správu elektronického zdravotnictví

K naplnění těchto cílů strategie předpokládá zavedení těchto hlavních nástrojů:

• Vybudování elektronické zdravotní dokumentace a nástrojů pro snadné, řízené a bezpečné sdílení informací v ní obsažených
• Telemedicína a mHealth pro zvýšení dostupnosti péče
• Standardizace a interoperabilita pro lepší kolaboraci a zvýšení kvality péče
• Snižování administrativní zátěže poskytovatelů zdravotní péče
• Podpora analytického zpracování a vyhodnocování informací na úrovni státu pro lepší řízení kvality a efektivity zdravotnického systému
• Podpora rozvoje znalostí a specifické počítačové gramotnosti

Hlavní principy NSeZ

Měřítkem rozvoje elektronického zdravotnictví musí být přínos pro pacienty a kvalitu zdravotní péče. Celý systém s pomocí moderních technologií musí posílit právo pacienta na zajištění odpovídající péče, ochranu osobních údajů i důstojnosti a ochranu osobních údajů. Úspěch takto zásadního projektu samozřejmě předpokládá zapojení lékařů a dalších zdravotnických odborníků už při plánování a návrhu řešení. S tím souvisí i dostatečné ověření vhodnosti nových nástrojů a služeb eHealth před jejich zavedením, včetně standardů pro výměnu a zobrazování zdravotnických informací. Nové technologie je třeba zavádět postupně a uvážlivě tak, aby nedošlo k ohrožení pacienta nebo zhoršení podmínek práce zdravotníků.

Otevřená cesta pro kraje a regiony

Stát nebude vytvářet velký, centralizovaný projekt, ale zajistí pouze funkční rámec – základní stavební kameny elektronizace. Umožní tak postupnou realizaci účelných dílčích projektů, postavených na sdílených standardech. Projekty musí být samozřejmě v souladu se záměry a stanovenými principy uvedenými v této strategii. To je také příležitost pro kraje a regiony říci si o alokované rozpočtové prostředky na konkrétní projekty a začít podle svých potřeb daný rámec naplňovat.

Ministerstvo zdravotnictví ČR definovalo pro nejbližší období následující priority:

1. Vytvoření/úprava referenčních registrů Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb (NRPZS) a Národní registr zdravotnických pracovníků (NRZP). Tak jako u základních registrů eGOV budou nástrojem pro identifikaci jednotlivých subjektů, nastavování jejich práv a odpovědností.
2. Vyřešení elektronické identity zdravotnických pracovníků. Nástroj nezbytný pro zajištění právní a organizační jistoty a kontinuity při práci s elektronickými písemnostmi, zdravotnickou dokumentací. Tento projekt bude v souladu s řešením eID realizovaným MV.
3. Zajištění jednotného přístupu ke službám elektronického zdravotnictví v souladu s principy eGovernmentu.
4. ePreskripce – připravit postupný náběh plnohodnotné elektronické preskripce včetně vedení lékového záznamu pacienta, přístupného oprávněným lékařům, lékárníkům a pacientovi, s možnostmi kontroly interakcí a duplicit. Tento úkol bude vyžadovat legislativní úpravy.
5. Ustavení/vytvoření Národní centra elektronického zdravotnictví, které bude mít za úkol programově a hospodárně koordinovat a podporovat rozvoj národního systému elektronického zdravotnictví.

Národní koordinační centrum jako dirigent

Klíčovým opatřením, zakotveným ve strategii, je také definice národní autority, která bude na systematickou implementaci dohlížet. Stane se jí Národní centrum elektronického zdravotnictví (NCeZ). Jeho hlavní úlohou bude zajistit, aby jednotlivé projekty elektronizace zdravotnictví odpovídaly celkové koncepci, dodržovaly stanovené standardy a byly vzájemně kompatibilní. Soulad s aktuální architekturou celého systému zajistí Útvar hlavního architekta, který se z MZ ČR přesune do NCeZ. Soulad s celkovou strategií eGovernmentu bude zajištěn díky těsné spolupráci s útvarem OHA (Odbor hlavního architekta) při MV ČR. Další významnou rolí NCeZ bude iniciace a koordinace legislativních změn nezbytných pro úspěch aktivity, která takovou měrou zasahuje do mnoha aspektů našeho života, a tedy i právního řádu.

Hlavním nástrojem NCeZ bude schvalování čerpání prostředků státního rozpočtu alokovaných na projekt elektronizace. Další prostředky mimo autoritu NCeZ je nicméně možné čerpat také z dotačních programů EU.

MZ ČR si podrží roli gestora odpovědného za elektronizaci zdravotnictví a implementaci NSeZ, kterou bude uplatňovat prostřednictvím Řídicího výboru pro rozvoj elektronizace zřízeného MZ ČR, kterému se bude Národní centrum elektronického zdravotnictví zodpovídat.

V souladu se státní strategií eGovernmentu…

Nezbytnou podmínkou úspěchu budování eHealth v ČR je to, aby co nejlépe zapadl do celkové strategie dlouhodobě budovaného národního eGovernmentu i kontextu evropských cílů strategie Evropa 2020. eGovernment předpokládá větší propojení datového fondu České republiky a větší využívání sdílených služeb veřejné správy. eHealth je přirozenou součástí elektronických služeb státu a sdílí s ostatními projekty eGovernmentu řadu priorit, jako např. zavedení elektronické identity pro pacienty (občany) ČR i zdravotnické pracovníky a zajištění jejich propojení s elektronickou identifikací v rámci EU. Nezbytným krokem je také dobudování základních stavebních kamenů elektronizace státní správy, především autoritativních zdrojů dat – centrálních datových registrů, které budou jednotlivé služby využívat. Vývoj bude do značné míry záviset na aktivitě státu při výkonu správy a rozvoje eGovernmentu a ustavení odpovídajících organizačních struktur.

… i se záměry EU

Aktuální Akční plán eHealth na léta 2012–2020 z pera Evropské komise ukládá členským státům, že jejich strategie eHealth musí být v souladu s dokumenty tzv. informační společnosti. Díky tomu bude také možné využít na elektronizaci zdravotnictví další prostředky z evropských fondů. Za zmínku stojí zejména dokument komise z roku 2010 „Digitální agenda pro Evropu“, který formuluje jasné úkoly pro oblast zdravotnictví:

• umožnit občanům členských států EU do roku 2015 bezpečný online přístup k jejich zdravotním informacím
• dosáhnout do roku 2020 širokého rozšíření služeb telemedicíny
• definovat rozsah minimálního společného obsahu zdravotních informací pacienta, které budou elektronicky přístupné mezi jednotlivými zeměmi
• prosadit evropské standardy pro interoperabilitu, testování a certifikaci zdravotních informačních systémů
• podporovat prostřednictvím programu Ambient Assisted Living nezávislý a aktivní život seniorů a zdravotně postižených ve společnosti

Evropská legislativa z roku 2011 v rámci přeshraniční zdravotní péče také požaduje, aby pacienti měli ke své zdravotnické dokumentaci přístup na dálku, přičemž údaje ve zdravotnické dokumentaci „… musí být snadno dostupné a podle potřeby se zpřístupní elektronickou cestou…“.

Výhoda slovenských zkušeností

Česká republika má výhodu, že díky dlouhému váhání se dnes má kde poučit. Například náš východní soused byl pružnější, začal dřív a eHealth letos v květnu dokázal rozjet. Dnes už prakticky fungují základní prvky elektronického zdravotnictví, včetně Národního portálu zdraví, na jehož realizaci se významnou měrou podílela i naše česká pobočka. Můžeme proto odhadnout, že zkušenosti ze Slovenska jsou využitelné pro realizaci zhruba 80 % konkrétních opatření, která předpokládá česká národní strategie. Tyto zkušenosti jsou využitelné jak pro národní infrastrukturu, tak pro dílčí (krajská a regionální) řešení realizovaná v souladu s Národní strategií.

Juraj Žoldák Autor článku je ředitelem obchodu pro státní správu společnosti Ness Czech, s. r. o.