Představme si, že jednou budou mít všichni pacienti možnost přístupu k informacím o svém zdravotním stavu z pohodlí svého domova a lékaři jim budou moci věnovat ještě více času díky minimalizované administrativní zátěži. Zároveň budou mít lékaři maximum informací, díky kterým budou moct zvolit tu nejvhodnější léčbu. Vymizí také duplicitní vyšetření a duplicitní léky. Současně prostřednictvím mobilních aplikací, které již řada lidí používá, získáme možnost podporovat pacienta ve vhodném životním stylu. Právě životní styl je přitom pro léčbu civilizačních chorob klíčový.

Soukromý sektor je tahounem pokroku

V soukromém sektoru se do pokroku investuje více, než je tomu ve státní sféře. To je dáno především dvěma charakteristickými aspekty privátních firem věnujících se této oblasti, a to především orientací na výkon a pacienta. Soukromý sektor mnohem více usiluje o zvýšení efektivity v oblasti zdravotnictví, a proto ve větší míře a častěji využívá elektronickou komunikaci, nástroje na měření a řízení nebo reportingy. Navíc je v centru jeho zájmu pacient. Tomu chce přinášet služby, které jsou pro něj přínosné a zvyšují jeho komfort. K takovým mimo jiné bezesporu například patří elektronické objednávání, online komunikace, elektronické zasílání výsledků vyšetření či vystavování receptů.

Klíčová je vůle pacientů

Pacient v českém zdravotnictví nemůže být aktivní, neboť nemá přístup ke svým datům. V rámci eHealth platí, že je jeho postoj odvozený od slova „patient“ – tedy trpělivý. Přitom k urychlení procesu zavedení elektronizace zdravotnictví je zainteresování pacientů klíčové. Ti by měli mít zájem se na systému podílet. Aby však k tomu měli důvod, musí mít přístup k informacím o svém zdravotním stavu a léčbě. Využívání elektronických služeb ve zdravotnictví by pro ně mělo být stejně pohodlné, jako je tomu v elektronickém bankovnictví nebo e-shopu. Ačkoliv si v dnešní době mohou spoustu údajů o svých tělesných funkcích opatřit sami např. prostřednictvím chytrého telefonu, stále nemají k mnoha podstatným datům přístup. Výsledky laboratorních vyšetření, lékařské zprávy, informace o předepsaných lécích, to jsou jen některé z řady informací, které nejsou pacientům běžně přístupné.

Dveře k pokroku musí otevřít stát

Technologický rozvoj českého zdravotnictví brzdí především stát, který dosud nevytvořil dostatečnou infrastrukturu pro elektronické zdravotnictví. Ten by měl jasně vymezit identitu pacienta, lékaře a standard či formát komunikace v této oblasti. Za posledních 10 let byla v České republice spuštěna řada projektů, které měly přispět k rozvoji elektronizace zdravotnictví, na jejichž podobách se vystřídala řada pracovních skupin, avšak většina z nich nebyla dopracována nebo získala nedostatečnou podporu odborné lékařské veřejnosti a pacientů. Přesto nepřestávejme být optimističtí, na konci listopadu loňského roku vláda schválila Národní strategii elektronického zdravotnictví na období 2016 – 2020, na kterou pomalu navazují konkrétní kroky. Plošná elektronizace zdravotnictví tak nemusí být hudbou daleké budoucnosti.

Bc. Vladimír Přikryl Autor článku je generálním ředitelem společnosti CompuGroup Medical ČR, která se zabývá vývojem zdravotnického softwaru. Dříve působil jako její finanční ředitel, později vedl divizi Nemocničních informačních systémů. Od roku 2016 je zodpovědný i za projekty v rámci rozvoje elektronizace ve východní Evropě.