Svou konkurenci většinou nezničíme. Podnikáme vedle sebe a naše úspěchy se v různém poměru střídají. Otázkou je, zda neexistuje možnost, jak konkurenční prostředí využít ke společnému prospěchu. Můžeme si být vzájemně užiteční, aniž by nás to poškodilo? V řadě případů jsme se již přesvědčili, že ano a že tento přístup je smysluplný a může přinášet zajímavý synergický efekt.

Sdílení jako formát spolupráce existuje již dlouho a v době rozmachu moderních technologií zažívá další rozkvět. Dnešní doba prostě sdílení přeje. Globalizace, téměř všudypřítomná dostupnost internetového připojení, digitální transformace jsou jen některými (podstatnými) přispívajícími faktory. Protože ale žijeme v reálném světě, nezapomeneme, že existují i stinné stránky, jako je bezpečnost dat i zařízení, jež s daty pracují.

Pojďme se nyní blíže podívat na nezvyklou oblast, kde může být využití sdílené ekonomiky prospěšné, a to warehousing.

Jak to všechno funguje?

Sklad

I když by se to na první pohled nemuselo zdát, je to celkem jednoduché. Jeden sklad sdílí například dvě společnosti, které jsou prakticky konkurenti a nabízí podobný sortiment zboží. Ač se to v tržním konkurenčním prostředí zdá zvláštní, tak tím, že dokážou spolupracovat, sníží vlastní náklady, protože sdílí skladovací prostory, skladové vybavení a v neposlední řadě lidské zdroje. Zajímavým přínosem je navíc to, že mají oba najednou více zboží snadno a rychle dostupného, přičemž část tohoto zboží neváže vlastní finanční prostředky.

Obr. 1: Schéma fungování sdíleného skladu

Zásobování prodejen

Reorganizací a spojením skladů však nejsme u konce. Další fází obchodního procesu, kde se neustále snažíme o zefektivnění, je doprava zboží do místa prodeje. Sdílené skladování nabízí možnost snížení počtu dopravních vozidel a jiných prostředků. Standardně by si logisticky pokrývala zásobování prodejen každá firma sama, kdežto zde partneři mohou mít v principu společnou přepravu, která postupně zásobuje prodejny obou firem, a to dle aktuálních potřeb a možností. Otázku, jestli se časová vytíženost a schopnost obsloužit všechny požadavky z prodejen nezhorší, lze rovněž při správné organizaci zodpovědět pozitivně. Je jen nutné optimalizovat využití vozidel a trasy závozů přizpůsobit polohám prodejen obou firem, a to opět nejlépe v součinnosti se zkušeným partnerem. Integrátor musí být schopen sladit logistické systémy obou firem tak, aby spolupracovaly a optimalizovaly vyřízení objednávek v maximální míře. Pokud se i toto povede, je to další krůček k EFEKTIVNÍMU SDÍLENÉMU SKLADU.

Přínosy

„Ty můžeš nabízet, co mám já v našem společném skladu, a já zase to, co v něm máš ty!“ Obchodník na prodejně (nebo zákazník na internetu) netuší, z jakého skladu zboží dostane. Pro něj je důležité vědět, zda je zboží dostupné v požadovaný čas, ceně a kvalitě. Pro firmy, které uskutečňují danou obchodní transakci, však důležité je, kým je která část skladu vlastněna. Těží z toho, že nemusí mít tak širokou paletu zásob a sníží objem vázaných finančních prostředků. Výsledkem tak na druhé straně může být i širší nabídka vedoucí ke zlepšení postavení na trhu.

Další nezanedbatelnou výhodou je budování lepší „vyjednávací“ pozice u dodavatele v případě spojení procesů nákupu. Je zřejmé, že pokud budou dvě firmy sdílející jeden sklad objednávat u jednoho dodavatele větší objemy, budou mít při jednání lepší pozici. Případná rizika (zvláště zákonná) rozebereme později.

Česká republika se vyznačuje (např. na rozdíl od Německa) právě relativně velkým počtem e-shopů s velmi úzkým zaměřením a toto řešení se zde přímo nabízí.

Náklady na zaměstnance

Každý, kdo se pohybuje v oboru warehousingu, ví, že počet zaměstnanců na skladě není jen tak lehké snížit. U sdíleného skladu to není prioritní potřeba. Důležité je, že o náklady na zaměstnance se podělí dvě společnosti a uspoří tak polovinu pravidelných měsíčních výdajů. Paralelně s tím sníží i náklady, které přímo nesouvisí se mzdou a odvody z mezd těchto zaměstnanců (školení zaměstnanců, náklady na oblečení... atd.).

Náklady na pronájem nebo vybudování skladu

Sdílený sklad je třeba vybudovat nebo si existující prostory pronajmout. Přínos sdílením neboli rozdělením nákladů mezi dvě společnosti je zřejmý.

Kde tedy můžou nastat problémy? Kde jsou kritická místa spolupráce a sdílení (pomiňme problémy technické a organizační, které mohou potkat firmy, i když sklady nesdílí)?

Kritická místa sdílených skladů

Obecné aspekty

Jakmile něco sdílíme, spolupracujeme, je třeba mít jasně stanoveny podmínky spolupráce. Zvláště když ten, s kým spolupracujeme, je zároveň naším konkurentem. Smluvní zajištění, jasné vymezení kompetencí a procesní reorganizace jsou zřejmě nasnadě. Ve fázi implementace je tedy vhodné spolupracovat se zkušeným partnerem.

Informační technologie

Dalším problémem, který vyžaduje inovativní přístup, je vzájemná spolupráce řešení v oblasti IT. Hardwarové vybavení skladu většinou není kritické místo. Pokud se shodnou obě strany na dodavateli, tak se podělí o pořizovací a udržovací náklady na zařízení a tato část fungování společného skladu je zajištěna. Jinak je tomu v případě softwarového řešení. S velkou pravděpodobností totiž firmy používají odlišné ERP systémy a hůře i odlišné platformy, na kterých aplikace provozují (Microsoft, SAP, Oracle, vlastní systémy...). Je tedy software tím, na čem záměr sdíleného skladu ztroskotá? Nebo musíme hledat pro spolupráci partnera-konkurenta, který využívá stejný software jako my?

Naštěstí ne. Informační technologie dnes nabízí i řešení takto zapeklitých problémů. Klíčem je integrace. A integraci by v tomto případě měl řešit dodavatel vybraný partnery ve shodě. Předností dodavatele samozřejmě jsou zkušenosti se sdílenými sklady a schopnost oběma firmám poskytnout nejen integraci systémů a jejich bezproblémový chod, ale i podporu řešení otázek uvedených v úvodu.

Paragrafy

Zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle, je v současné době jediný tohoto druhu a jeho účinnost je zaměřena na zemědělské a potravinářské produkty. Zákon č. 143/2001 Sb. a 262/2017 Sb., hovořící o ochraně hospodářské soutěže, je orientován větší měrou na stranu prodeje. Navíc lze předpokládat, že implementace uvedených myšlenek nevyloučí hospodářskou soutěž na podstatné části trhu. Zdá se tedy, že právní systém sdílenou ekonomikou toleruje, nebo si s ní neví zatím rady, a výše uvedené myšlenky usměrňuje minimálně.

Řešení pro každého?

Ukázali jsme si řadu výhod, které přináší využívání sdílených skladů. Lze tedy říci, že se jedná o nový trend, který postupně využije většina firem? Tak jasné to jistě není. Stejně jako například v otázce využívání cloudu, kde se centralizace dat, jejich sdílení a správa dnes skutečně stávají běžnou součástí našeho každodenního života, to ukáže budoucnost. Můžeme však konstatovat, že v oblasti skladování je sdílená ekonomika jednou z cest, která vede k efektivnějšímu využívání dostupných prostředků, ke snižování nákladů a stavu zboží na skladech, ke komfortnějšímu obsloužení klienta a k vyšším ziskům. Je tedy na místě tuto formu warehousingu zvážit, důkladně posoudit předpokládané přínosy a možná rizika, a ukáže-li se jako vhodná, začít na ní pracovat.

Kontakt:
www.allium.cz
allium@allium.cz
Tel: +420 547 250 237