facebook LinkedIN LinkedIN - follow
IT SYSTEMS 1-2/2017 , Logistika

Optimalizace zásob a efektivita práce v řízení skladů



DC ConceptAť už jde o materiál, o polotovary nebo o uskladněné zboží, ve výrobních a obchodních firmách můžete mít podobných položek na skladě stovky až tisíce. Jak se v nich jednoduše orientovat? A hlavně, jak zařídit, aby vám v nich zbytečně neležely tisíce korun, obzvlášť když váš skladový prostor ani zdaleka není nafukovací? Bez využití informačního systému tyto otázky vyřešíte jen stěží.


Základní situace, ve kterých vám ERP v řízení skladů dokáže pomoci, by se daly rozdělit do dvou hlavních oblastí. Tou první je efektivita práce na samotném skladu, druhou pak optimalizace skladových zásob a s nimi spojených nákladů. Pojďme se teď na obě podívat podrobněji.

Pryč s nepořádkem ve skladových pozicích

Pravděpodobně máte přehled o tom, jaké druhy a množství zásob na skladech máte. Víte ale také, kde přesně je která položka uložena? Ve firmách se na to rádo zapomíná, což vede ke zbytečným časovým prodlevám při dohledávání materiálu nebo výrobků a k nízké efektivitě práce na skladě.

Jak to vyřešit? Základem je veškeré zásoby logicky roztřídit do příslušných skladových pozic a každou z nich na regálu označit umístěním štítku s popisem. To je ale jen polovina úspěchu. K té druhé přispívá informační systém, ve kterém se podle reality každé položce přiřadí její skladová pozice. Když má poté skladník vydat konkrétní materiál nebo výrobek, stačí, když se podívá do systému, a hned ví, kde ho najde. Stejně tak to platí u naskladňování položek. Informační systém skladníkovi okamžitě poradí, do které části skladu a na který konkrétní regál nový materiál či výrobek umístit.

Například firmě Elektrokov Znojmo se podařilo díky sledování skladových pozic v informačním systému snížit na minimum chybovost při vydávání materiálu do výroby.

Tužka a papír do skladu nepatří

V Elektrokovu Znojmo na tom měl ale velký podíl i další faktor – zavedení čteček čárového kódu.

Ač se to některým z vás může zdát nemyslitelné, existuje stále velké množství firem, které nechávají skladníky veškerý pohyb na skladě zapisovat ručně. A to, i když mají zavedený informační systém. Zaměstnanec pak musí ručně psané poznámky zadat do počítače a chyby a nesrovnalosti účetnictví se skutečným stavem na skladech jsou na světě. Nehledě na to, že je ruční zapisování každé přijaté a vydané položky neskutečně zdlouhavé.

Vše se dá přitom jednoduše vyřešit přenosnými čtečkami čárových kódů napojenými na informační systém. Každá skladová položka je označena unikátním čárovým nebo QR kódem, jehož načtení se okamžitě a automaticky promítne v informačním systému. Celý proces je o to rychlejší, že při naskladnění položek stačí, když skladník načte kód jednoho kusu materiálu a na čtečce nebo v systému zadá jejich počet. Stejný postup pak může uplatnit i při výdeji zásob.

Čtečka mu navíc slouží pro kontrolu – po načtení kódu si může v systému zkontrolovat, jestli vydává opravdu to, co se po něm chce. Firmám to ušetří nejen čas, ale také se minimalizují chyby. Netřeba asi dodávat, že je díky tomu mnohonásobně rychlejší i inventura skladů.

Potřeba je dávat jen pozor na to, aby byly štítky dostatečně kvalitně vytištěny. To vše, včetně přiřazení unikátních čárových nebo QR kódů každé položce, ale dokáže informační systém zajistit. Zjednodušení náročnosti správy a tisku štítků ocenil například výrobce svítidel Trevos, který díky této funkci nemusel své zaměstnance školit na práci ve speciálním softwaru na správu a tisk kódů.

Mějte přehled o expirační lhůtě skladových položek

Velmi častým problémem bývá nedostatečný přehled o expiraci položek ve skladových zásobách. Zásadní to může být nejen v potravinářství, ale také například v lékárenství. Pokud tuto stránku řízení skladů opomenete, bude se vám stávat, že skladníci vydají materiál, který mají hned po ruce. A to zpravidla bývá ten posledně naskladněný. V zadních částech regálů se pak mohou hromadit položky, které prochází, nebo brzy projdou. Problém to znamená nejen při vyskladňování hotových výrobků zákazníkům, ale i při vydávání materiálu do výroby a při následné kontrole kvality.

Jak to řeší informační systém? Každému typu skladové položky v něm můžete přiřadit trvanlivost a mít tak vždy okamžitý přehled o konkrétních hodnotách jednotlivých položek na konkrétních místech. Informační systém dokáže výdej optimalizovat tak, že pracovníka skladu navede na konkrétní pozice, které obsahují prvotně naskladněné a tedy nejstarší položky. Navíc vás dokáže upozornit na zboží, které je již prošlé, nebo se datum jeho expirace blíží.

Problematika trvanlivosti uzavírá první oblast nejčastějších problémů v řízení skladových zásob, tedy tu zaměřenou na efektivitu práce na skladě a na správné a rychlé naskladňování a vyskladňování položek. Jak ale zajistit, abyste měli ve firmě vždy optimální množství materiálů a výrobků? Tomu se budeme věnovat v druhé části článku.

DC Concept


Neleží vám ve skladu zbytečně stovky tisíc korun?

Nikdo nechce mít na skladu příliš mnoho materiálu, na který doslova sedá prach, a výrobky, které nemá komu vydat. Jednak to sebou nese vyšší náklady na skladování těchto položek, a pak v nich přeci leží nevyužitý finanční kapitál. Jak vše správně naplánovat a skladové zásoby optimalizovat?

Nutno podotknout, že zatímco pro problematiku, kterou jsme probírali v první části článku, je možné alespoň částečně využít samostatné softwarové řešení, pro optimalizaci zásob budete potřebovat komplexní informační systém. Bez správné predikce výroby a prodeje se totiž neobejdete. Pomocí historických dat by měl být informační systém schopný naplánovat optimální množství výroby do budoucna a díky propojenosti všech informací pak určit, kolik materiálu bude pro výrobu daného množství potřeba. Systém sám si materiál potřebný pro výrobu vyžádá. Navíc ho porovná s aktuálním stavem na skladě a při nedostatku ho může sám automaticky objednat u dodavatelů.

Stejným způsobem jsou pak sklady navázány na prodej. Podle statisticky vypočítaného odhadu velikosti odběru výrobků dokáže systém vše naplánovat tak, abyste měli na skladě vždy požadované množství hotových produktů a zároveň jich nebyl nadbytek. Díky tomu nejen ušetříte za skladovací prostory, ale pomůžete také svému cash flow a výrazně zkrátíte dodací lhůty svým zákazníkům.

ERP nebo APS řešení?

Klasický informační systém na výše zmíněné ale mnohdy sám o sobě nemusí stačit. Některé z ERP firmám nabízejí základní plánování výroby, pro náročnější zákazníky ale už vyhovující nebudou. Zde přichází na řadu APS, nástroj pro pokročilé plánování výroby.

Na základě historických dat dokáže výrobu naplánovat se splnitelnými termíny a zároveň vám pomůže optimalizovat vaše procesy. Jeho hlavní výhoda je ale v tom, že vám APS na rozdíl od běžného informačního systému dokáže pomoci v nepředvídatelných situacích. Budete tak mít jistotu, že zvládnete reagovat na veškeré výkyvy a nově vzniklé okolnosti. Pokud chcete získat odpověď na otázku, co se stane, když navýšíte kapacity, nebo když vám přestane fungovat určitý stroj, obrátíte se právě na APS. Jeho simulační algoritmy dokážou spočítat nejlepší možný průběh výroby v každé z těchto nenadálých situací. I v nich si tak budete moci být jistí, že svým zákazníkům poskytujete reálný termín splnění zakázky. APS vás navíc průběžně upozorní na hrozící zpoždění.

Jak ale dokáže APS pomoci ve skladovém hospodářství? Například v situaci, kdy se dodavatel materiálu opozdí s dodávkou. Klasický ERP by zareagovat nezvládl, ale APS vám poskytne alternativní plán, vypočítá nejvýhodnější scénář a zamezí ztrátám. Díky detailní simulaci budoucího vývoje budete dopředu znát reálné vytížení každého pracoviště a termíny objednávek budou nastaveny tak, aby kvůli čekání na materiál neklesala kapacitní vytíženost. Zároveň vám pomůže předcházet vytváření nadměrných zásob bez přímé vazby na konkrétní výrobní objednávku.

Správně položená otázka tedy nezní, jestli zvolit ERP nebo APS. APS není náhrada informačního systému, ale jeho nástavba, nebo funkční doplněk, chcete-li. V ideálním případě by měl být přímo integrovaný v kmenovém softwaru, aby z něj mohl čerpat historická data pro své predikce. Pokud to není nezbytně nutné, neměli byste informace dělit mezi více nástrojů. Protože data, která nejsou provázaná, mohou firmě ublížit. A zkazit tak vaši snahu o optimalizaci řízení skladů a zvýšení spokojenosti zákazníka.

Jiří Melzer, DC Concept Jiří Melzer
Autor článku působí jako předseda představenstva ve společnosti DC Concept, která vyvíjí informační systém QI.
Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.