průmysl, výroba, sklady…
facebook
Tematické sekce
 
Branžové sekce
Přehledy
 
Tematické seriály
 

GDPR

General Data Protection Regulation zásadně mění zpracování osobních údajů a zavádí nové povinnosti...

články >>

 

Jak uřídit IT projekt a nezbláznit se

Užitečné tipy a nástroje pro řešení problémů řízení inovací a vývoje produktů...

články >>

 

Industry 4.0

Průmysl 4.0

Jaký vliv bude mít čtvrtá průmyslová revoluce na výrobu a výrobní firmy?

články >>

 

Komplexní svět eIDAS

O nařízení eIDAS již bylo mnoho řečeno i napsáno. A proto jediné, o čem...

články >>

 

Trendy v CRM

Systémy pro řízení vztahů se zákazníky (CRM) prochází v posledních letech výraznou změnou. Zatímco dříve...

články >>

 

Příručka úspěšného IT manažera

Dnes je řada IT manažerů opomíjena. Úspěšní bývají brouci Pytlíci a Ferdové...

články >>

 
Partneři webu
AEC
IT SYSTEMS 3/2019 , Banky a finanční organizace

Transformace transakčního bankovnictví

Tomáš Pithart


transakční bankovnictvíTransakční bankovnictví je poměrně mladý pojem. Dříve se mluvilo jen o platbách, úvěrech, investicích. Ale o tom, jak se jednotlivé obchodní aktivity naplňují, nebyl příliš velký zájem. Toto byla doména bank a bylo jen na nich, jak daný obchod naplní. S nástupem nových služeb v oblasti retailu a korporátního bankovnictví začalo být zřejmé, že dosavadní způsoby zpracování už nejsou dostatečné. Mnoho bank bylo založeno na vysoké úrovni manuálního zpracování, což mělo za následek prodlevy ve zpracování a vysokou míru chybovosti. Hlavní bankovní systémy byly centrem veškerého dění a transakce jimi musely prostoupit jak při cestě ven, tak i dovnitř. Nicméně, tyto systémy nebyly konstruovány jako systémy pro zpracování transakcí v reálném čase, byly založeny na skupinovém zpracování transakcí v souborech a navíc vyžadovaly noční souborové přepočty, což je učinilo v takovémto čase nedostupnými.


To nahrávalo karetním asociacím. A ty se soustředily na dvě základní přidané hodnoty:

  • Poskytnout záruku obchodníkovi, že klient má dostatek prostředků a obchodník, tak může vydat zboží i bez hotovosti. Peníze dorazily většinou s několika denním zpožděním, ale bylo to zaručeno.
  • Jediné, co klient potřeboval, byla plastová karta, která nevyžadovala žádnou zvláštní údržbu. Infrastruktura pro zpracování transakce byla na straně obchodníka. Karetní asociace využily dané příležitosti a nastavily cenovou politiku, která byla v malých dávkách přijatelná, ale v rozsahu množství zprostředkovaných transakcí tvořila slušný příjem. Nicméně, toto řešení bylo vhodné hlavně pro obsluhu spotřebitelského segmentu (C2B), ale stále bylo nevhodné pro vyrovnání transakcí v B2B, B2C a C2C segmentech.


Zde banky stále hrály roli transakčního zprostředkovatele. S nástupem služeb a technologií provázaných s internetem, se začali zákazníci dotazovat, proč transakce trvají tak dlouho a proč jsou stále tak drahé. V době, kdy objednávka v eshopu zaručuje fyzické dodání zboží již ten samý den, jak je možné, že transakce (vlastně jen čísla předávaná po kabelech), stále trvají několik dní. Jinými slovy, banky se dostaly pod velký tlak klientů nabízet transakce rychleji a levněji.

To způsobilo, po několika desetiletích, kdy se v rámci transakčního bankovnictví nedělo vůbec nic, že se začali postupně objevovat poskytovatelé finančních služeb fungujících v reálném čase a 24 hodin denně. Viděli jsme nástup okamžitých plateb v Norsku, Dánsku, Holandsku. Následoval evropský trh v rámci SEPA Inst., poté Austrálie a následně začaly okamžité služby nabízet i další státy jako je například Rumunsko, Maďarsko, Estonsko, a nakonec i Česká republika.

V České republice jsou okamžité platby v pilotním provozu od listopadu 2018 a živé spuštění je plánováno na březen 2019. V současné době tyto služby aktivně nabízí pouze dvě banky v České republice, ale většina ostatních bank již vydala prohlášení, ve kterém deklarují napojení na okamžité platby v průběhu roku 2019. Zde je vhodné podotknout, že v urychlení okamžitých plateb v ČR mohl sehrát svou roli i nástup PSD2, která udává povinnost bankám otevřít se prostřednictvím API služeb. Bylo jednoduché si představit, že akreditovaný poskytovatel okamžitých platebních služeb, třeba ze zahraničí, získá licenci jako TPP (Poskytovatel služeb) a napojí banky prostřednictvím API a převezme tak zpracování domácího platebního vyrovnání v reálném čase a za velmi konkurenční ceny. Do dnešní doby se tak ale nestalo, a počty registrovaných poskytovatelů služeb napovídají tomu, že se to ani nestane.

S ohledem na masivní přechod od souborového zpracování k okamžitému, se již nedá hovořit o tom, že banky poskytující tyto služby by měly strategickou výhodu. Na druhou stranu, banky neposkytující tyto služby budou mít strategickou nevýhodu. Rychlé a levné transakce se dnes již považují za komoditu a jejich dostupnost za určitý druh obchodní technické hygieny, který se začíná považovat za samozřejmý. Banky měly obtížnou situaci při obhajování investic potřebných pro zavedení okamžitých plateb. Platby samy o sobě mají jen zřídkakdy pozitivní finanční přínos. Navíc byly banky zatíženy investicemi z důvodu nástupu PSD2 a GDPR.

Nicméně, návratnost investic do okamžitých plateb se začíná rýsovat v momentě, kdy začneme kombinovat několik z posledních technologických a legislativních záležitostí dohromady. Příkladem může být situace, kdy se klient banky bude moci přihlásit do eshopu pomocí svých bankovních přihlašovacích údajů a vybere si zboží, k jehož nákupu nemá dostatek prostředků. Nicméně, v rámci odbavení si zažádá o spotřebitelský úvěr, dojde k ohodnocení bonity klienta a načerpání prostředků v reálném čase a současně k vyrovnání platby za nákup pomocí otisku prstu, nebo rozpoznání tváře. Ve výše uvedeném případě došlo k využití digitální identity, PSD2 a okamžitých plateb. Téměř všichni jsou nakonec spokojeni. Banka poskytla klientovi úvěr, klient si mohl dopřát zboží, na které by jinak nedosáhl a prodejce uskutečnil prodej s vyšším obratem. Má likviditu k dispozici okamžitě a není vystaven poplatkům z obratové částky. Jediný, kdo z kola vypadl, jsou asociace platebních karet. Toto byl konkrétní příklad ze spotřebitelského segmentu v domácím prostředí ČR.

V rámci mezinárodního a nadnárodního transakčního bankovnictví dochází k velkým změnám taktéž. Například SWIFT zavedl službu GPI (Global Payment Initiative), která „pouze“ přidá do každé platby unikátní identifikátor. Nicméně díky němu, je nyní možno platbu sledovat v rámci celého průběhu zpracování korespondenčních bank a tuto informaci zpětně zprostředkovat plátci. Služba navíc zajištuje další aspekty, jako je transparentnost poplatků, časů zpracování, či možnosti odvolat platbu až do posledního okamžiku před připsáním na účet příjemce. Necelé tři roky po zavedení služby GPI, je zhruba 70 % zahraničních plateb provedeno v souladu s pravidly GPI. Výsledkem je, že k připsání částky na účet příjemce dochází většinou do 30 minut od zadání platebního příkazu, a to kdekoli na světě. Veškeré platby jsou pak vyrovnány nejpozději během 24 hodin. Toto je výrazný posun od předešlého stavu, kdy zahraniční platba mohla putovat i déle jak týden před připsáním.

Mnoho se toho děje však i v oblasti poskytovatelů služeb finančnímu sektoru. Například pod dohledem Evropské bankovní asociace došlo ke spuštění služby R1, která poskytuje vyrovnání euro plateb v reálném čase. Evropská centrální banka v listopadu 2018 spustila novou službu TIPS (Target Instant Payment Service). Tento systém, na rozdíl od služeb Target2 a Target 2 Securities funguje v reálném čase (24x7) a podporuje i ne-EURO měny. Účast bank v této nové služby je zatím pod očekáváním, nicméně informace publikovaná portálem Finextra dne 26/02/2019 naznačuje, že Evropská centrální banka zvažuje zavedení regulace, která by nastavila povinnost bankám připojit se do TIPS. TIPS má opravdu ambici stát se globálním vyrovnávacím systémem a ulehčit tak komplikovanému a náročnému zpracování transakcí prostřednictvím korespondenčního bankovnictví. Nástup ale bude zřejmě pozvolný, a navíc pravděpodobně usměrněný legislativně. Banky nakonec ale stejně do služby TIPS budou muset vstoupit a investovat do dalších technologií. Zde ale ECB udělala vstřícný krok a uvedla, že se nebude třeba napojovat do každé ze služeb (T2, T2S a TIPS) samostatně. K dispozici by měla být konsolidovaná platforma ESMIG (Eurosystem Single Market Infrastructure Gateway), která nabídne bankám jednotné připojení prostřednictvím až třech poskytovatelů síťových služeb.

Vše výše uvedené staví banky do poměrně komplexní situace, kde jsou pod silným tlakem zákazníků, legislativy, nařízení, a to vše je okořeněné konkurenčním bojem mezi sebou navzájem. V oblasti technologického rozvoje však nesmíme zapomenout například na distribuovanou hlavní knihu (Distributed Ledger), která je často spojována s blockchainem a Bitcoinem. Tato technologie nabízí úplně novou dimenzi výměny a zpracování informací. Zatím se potýká s určitými obtížemi kapacity, ale řekněme si upřímně, kdo by před 15ti lety věřil tomu, že budeme sledovat HD streamovaná videa na našich mobilních telefonech. Takže může být jen otázkou času, kdy se transakční bankovnictví změní v něco, co si dnes jen těžko dokážeme představit. Současné technologie a společnosti působící v oblasti poskytovatelů služeb pro finanční sektor zatím těží z toho, že již mají kritický počet uživatelů, který technologie jako Distributed Ledger teprve musí získat.

Opravdu se těším na to, co nám budoucnost přinese a je evidentní, že ať to bude cokoli, bude to ve prospěch konečného spotřebitele a to jak z pohledu rychlosti, tak ceny poskytovaných služeb.

Tomáš Pithart
Autor článku je manažer týmu technologických strategií a architektury Deloitte. Má 20 let mezinárodních zkušeností jako inovátor, metodik a badatel v oblastech finančních a telekomunikačních služeb, shromážděných doslova z celého světa.

Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.