facebook LinkedIN LinkedIN - follow
Tematické sekce
 
Branžové sekce
Přihlášení SystemNEWSPřehledy
 
Tematické seriály

Jak uřídit IT projekt a nezbláznit se

Užitečné tipy a nástroje pro řešení problémů řízení inovací a vývoje produktů...

články >>

 

Industry 4.0

Průmysl 4.0

Jaký vliv bude mít čtvrtá průmyslová revoluce na výrobu a výrobní firmy?

články >>

 
Nové!

RPA - automatizace procesů

Softwaroví roboti automatizují obchodní procesy.

články >>

 
Nové!

IoT – internet věcí

Internet věcí a jeho uplatnění napříč obory.

články >>

 
Nové!

VR – virtuální realita

Praktické využití virtuální reality ve službách i podnikových aplikacích.

články >>

 
Nové!

Bankovní identita (BankID)

K službám eGovernmentu přímo z internetového bankovnictví.

články >>

 

Příručka úspěšného IT manažera

Dnes je řada IT manažerů opomíjena. Úspěšní bývají brouci Pytlíci a Ferdové...

články >>

 
 
Partneři webu
Banky a finanční organizace IT Security

Co s tebou, bankovní identito?

Petr Řezníček


Téma bankovní identity rezonuje celým letošním rokem. Sám o ní mluvím jako o nástupu dospělé digitalizace. Nemůžu se totiž zbavit pocitu, že do jejího spuštění jsme o digitalizaci, zejména služeb státu, více mluvili, než konali. Nyní máme k dispozici řešení, které otevírá možnosti digitalizace státních i soukromých služeb dokořán. Jenže, víme, jak s ní naložit?


První polovina letošního roku proběhla v rytmu příprav prvních bank na příchod bankovní identity. Banky získávaly akreditace, optimalizovaly a inovovaly interní systémy, implementovaly nová řešení, hledaly vhodného dodavatele konektivity a mohli jsme zaznamenat i pozvolný nástup edukace vlastních klientů. Do systému poskytování bankovní identity se postupně zapojily banky Air Bank, Česká spořitelna, ČSOB, Equa bank, Fio banka, Komerční banka, mBank, MONETA, Raiffeisen Bank a UniCredit Bank (zdroj: https://bankovni-identita.cz/banky-a-reseni/).

Technologičtí dodavatelé usilovně přesvědčovali (a stále přesvědčují) banky i nebankovní subjekty, že právě jejich řešení je pro konektivitu na BankID tím správným. Zároveň postupně navazovali technologická partnerství se společností Bankovní identita, a. s. Kdo dnes není technologickým partnerem, jako by na poli poskytování bankovní identity hrál druhé housle.

Service provideři se snažili v celé problematice zorientovat, mapovali příležitosti i úskalí bankovní identity, řešili vlastní technologickou připravenost a s ní spojené investice. A také poměrně dlouho čekali na oficiální ceník. Až po jeho vydání na jaře 2021 měli kompletní informace k tomu, aby mohli zvážit veškeré aspekty a udělat rozhodnutí, zda je pro ně a jejich zákazníky nasazení bankovní identity zajímavé.

Samotná společnost Bankovní identita, a. s., zažila opravdu krušné období. Musela přesvědčit malé a střední banky o zbytečnosti založení druhého agregátora. I přes všechny personální změny, které v ní do června 2021 proběhly, se navenek zdá, že se podařilo rozbouřené vody uklidnit a bankovní svět ČR táhne, aspoň v oblasti bankovní identity, za jeden provaz. Velkým pozitivem bylo dokončení a publikování jednotného vizuálního stylu BankID, z nějž čerpá komunikační kampaň.

Ve druhé polovině roku 2021 je patrná aktivita nebankovních společností, které se k systému bankovní identity postupně připojují, a začínají její výhody poskytovat svým zákazníkům. Mimo výše uvedené banky se jedná o společnosti ze segmentu gambling, finanční služby, srovnávače bankovních i nebankovních produktů, pojišťovny, poskytovatelé energií, IT společnosti, e-commerce a další. Lze očekávat, že do konce roku nabídne využití možností bankovní identity svým klientům více než 100 společností.

Institut bankovní identity je v ČR legislativě zakotvený už od roku 2020, kdy byl v únoru vyhlášen ve Sbírce zákonů. V roce 2021 se ovšem setkáváme se závažným nedostatkem mezi jeho potenciálními uživateli. Tímto nedostatkem je nedůvěra a neznalost celé problematiky užívání bankovní identity. Je výborné, že má BankID intenzivní komunikaci na konferencích, eventech a profesních sociálních sítích, ale domnívám se, že je na čase začít vzdělávat i samotné koncové uživatele. Komunikovat benefity, vyvracet mýty, edukovat. A samozřejmě si výsledky úspěšnosti kampaní verifikovat výzkumy. Čísla o aktuálním povědomí a důvěře se již z prvních průzkumů nesměle objevují, ale oproti očekávání není zadavatelem jejich zpracování stát nebo společnost BankID, ale jsou to převážně technologičtí provideři.

Na tomto místě si položme otázku: Kdo by měl bankovní identitu propagovat? Kdo by měl bankovní identitu popularizovat?

Stát?

Nikoli. Služby státu mají být centralizovány na Portálu občana, kde je bankovní identita pouze jednou z možností identifikace. I přes to všechno dělá stát bankovní identitě obří službu, když vydává nemalé prostředky na popularizaci digitalizace služeb státu, tedy částečně i bankovní identitě jako metodě přihlášení. Nutno podotknout, že část potenciálních uživatelů bankovní identity bude odrazovat od jejího využití zákon počítající od roku 2023 s automatickým zřízením datové schránky fyzickým osobám při první identifikaci v NIA – tedy i přes bankovní identitu.

Technologičtí provideři?

Také nikoli. Jejich úlohou je zajištění konektivity a technologického backgroudu celé služby. Primárním úkolem providerů je zprostředkování komunikace mezi agregátorem (BankID) a service providerem. Ze samotné popularity mezi koncovými uživateli bankovní identity nemají žádný profit.

Banky?

Ano. Jako jediný subjekt v celém ekosystému bankovní identity ji mohou využít nejen pro svůj vlastní prospěch například při onboardingu nových klientů, ale samotné poskytování bankovních identit jejich klientů jim zároveň zaručuje finanční profit. Sluší se podotknout, že banky jsou zatím nejviditelnějším propagátorem bankovní identity. Vzhledem k jejich unikátnímu postavení v celém ekosystému, kdy se stávají poskytovatelem i konzumentem bankovní identity, bych se nedivil, kdyby se na popularizaci služby spojily. Vidím v tom přínos nejen logický, ale i ekonomický.

Service provideři?

Ano. Díky bankovní identitě se jejich služby a produkty stávají pro zákazníky uživatelsky přívětivější a oběma stranám zajišťuje vyšší míru bezpečí. Samotní service provideři mohou implementaci metody přihlášení bankovní identitou využít jako svoji konkurenční výhodu. Je velkou otázkou, zda si samotný potenciál bankovní identity uvědomují lidé z marketingových a PR oddělení service providerů.

Bankovní identita, a. s.?

Rozhodně. I přes to, že to na první pohled nemusí být patrné, jedná se o soukromý komerční subjekt (zřízený bankami), který service providerům vystavuje za užívání bankovní identity poplatky, dle veřejného ceníku. Má tedy mít velký zájem nejen na budování skupiny service providerů, kteří budou svým zákazníkům bankovní identitu nabízet, ale má mít zájem i na budování důvěry a povědomí o službě samotné i mezi koncovými uživateli. Prozatím je Bankovní identita, a. s., aktivní převážně na poli komunikace benefitů služby směrem k service providerům. Věřím, že v srpnu oznámený nástup nové manažerky marketingu a PR společnosti je jasným signálem, že si BankID uvědomuje nutnost nastavení správné komunikační strategie.

Bankovní identita může sehrát v procesech digitalizace významnou roli. Bylo by velkou chybou podcenit práci na její popularizaci.

Petr Řezníček
Autor článku pracuje na pozici produkt marketing manažera ve společnosti Monet+, která se specializuje na oblast elektronických plateb, digitální i bankovní identity a řešení pro silnou autentizaci zákazníků do uživatelských portálů, aplikací a služeb.
Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.

Inzerce

Digitální bitva o zákazníky i zaměstnance

IT Systems 11/2021Pokud bychom měli z aktuálního vydání IT Systems vypíchnout hlavní témata, upozornili bychom především na články věnované digitalizaci personalistiky, integraci podnikových aplikací, využití IT ve zdravotnictví nebo na téma bankovní identity, na kterou se díváme jak z perspektivy možného komerčního využití, tak i z hlediska její architektury a technologií, na nichž je tato moderní forma autentizace postavena. Největší prostor ovšem dostal blok článků věnovaný automatizaci zákaznické péče.