Základní problémy tvorby internetových stránek pramení z nedostatečné úpravy součinnosti, z chybějících termínů zakotvených pod sankcí smluvní pokuty, chybějící licence k redakčnímu systému, předání zdrojových kódů internetových stránek apod. Základem by měla být vždy písemná smlouva, která má většinou smíšenou povahu smlouvy o dílo, licenční smlouvy apod.

Doménové jméno

Ve smlouvě o vytváření internetových stránek doporučujeme definici doménového jména, pod kterým budou internetové stránky provozovány. Pokud je registrace domény svěřena zhotoviteli stránek, pak je třeba dbát na to, aby registrace byla opravdu provedena na objednatele, a nikoliv na zhotovitele. V praxi je mnohdy hodnota doménového jména přeceňována a často z tohoto důvodu vznikají neopodstatněné doménové spory. V této souvislosti lze uvést, že hodnota doménového jména jako taková je v převážné většině případů utvářená teprve obsahem internetových stránek umístěných pod danou doménou a jejich propagací. V praxi se lze setkat s názorem, že hodnota domény je dána například výši obratu e-shopu provozovaného pod touto doménou. Pokud je tvůrce stránek pověřen rovněž prodlužováním registrace doménového jména, pak je nutné toto mít pod naprostou kontrolou či podřídit sankci, aby nedošlo k expiraci domény. Nicméně doporučuji tuto činnost přenést na držitele doménového jména.

Součinnost při tvorbě grafického návrhu

Klíčovou povinností v zájmu objednatele je samozřejmě jeho součinnost. Vytvoření požadovaných internetových stránek vyžaduje předání veškerých podkladů (texty, fotky atd.), dostatečnou komunikaci smluvních stran a schvalování jednotlivých návrhů designu. Proto je na místě, aby objednatel dostatečně definoval svou představu, cílovou skupinu svých zákazníků a požadavky na funkčnost redakčního systému. Proto by objednatel ve svém vlastním zájmu měl sdělit či předat zhotoviteli:

• vizuální styl (CID – corporate identity design) v předem sjednaném rozsahu a formátu, a v rámci tohoto logo, preferované barvy a styl písma,
• specifikaci jednotlivých rámů a menu či podmenu internetové prezentace (tzv. layout),
• klíčová slova určená pro SEO (search engine optimalization),
• další pro něj rozhodující prvky spojené s plánovanou internetovou prezentací.

Grafický návrh je autorským dílem a jako takový by měl k němu veškerá majetková práva vykonávat objednatel. Přesto stanovení výlučných oprávnění objednatele ke grafickému designu by mělo být obsahem smlouvy samotné.

Obsah stránek, databáze

Hodnotu internetových stránek tvoří jejich obsah, tzn. uspořádání a obsah textového sdělení, fotografií apod. určených k propagaci prodeje zboží či nabídce služeb. Současně je nutné zajistit, aby veškeré fotografie a případně další zákonem chráněné prvky byly pořízeny legálně byly ošetřeny písemnou licenční smlouvou. V tomto směru je nerozhodné zda fotografie „nakoupí“ objednatel nebo zhotovitel. Odpovědnost za zásah do práv třetích osob ponese v první řadě zásadně objednatel v pozici provozovatele internetových stránek. Pokud obsahem například internetového obchodu bude souhrn informací o jednotlivých položkách zboží, pak tento popis zboží může být chráněn jako databáze. Je tak třeba si rovněž uvědomit, kdo je původce databáze, aby nedošlo ke konfliktům v budoucnu ohledně nakládání s touto databází.

Základní závazky zhotovitele internetových stránek

Zhotovitel by se měl ve smlouvě zavázat především k následujícímu:

• zpracovat grafický návrh internetové prezentace,
• zpracovat šablonu internetové prezentace (tzn. rámce internetové prezentace),
• převést grafický návrh do šablony,
• nasadit šablonu na počítačový program určený ke správě internetové prezentace (dále jen „redakční systém“),
• umístit veškerý objednatelem dodaný obsah a zpracovat tak finální podobu internetové prezentace.

Všechny tyto povinnosti by měly být terminovány, spojené s připomínkovým řízením a před umístěním pod doménové jméno ověřeny pod subdoménou například zhotovitele (tzv. testovací provoz) a předány do ostrého provozu na základě písemného protokolu. K tomu, aby mohly být internetové stránky spuštěny do ostrého provozu, je pak nutné, aby byl poskytnut pro danou doménu webhosting. Objednatel tak musí sdělit přístupová hesla pro webhosting, pokud bude poskytován ze strany třetí osoby a ne zhotovitelem.

Redakční systém

Dnes již téměř každá internetová prezentace vyžaduje většinou i funkční redakční systém sloužící k úpravám a umístění obsahu. Každý redakční systém je počítačovým programem a jako takový může být užíván pouze na základě licenční smlouvy, která by měla mít všechny standardní náležitosti. Vedle toho je nutné sjednat, na kterém serveru bude redakční systém umístěn. Další významnou skutečností, se kterou by se měla smlouva vypořádat, je řešení vad redakčního systému a zejména doby jejich odstranění. Rovněž by se nemělo zapomínat na upgrade redakčního systému.

Ostatní podstatné závazky

Vedle již uvedených náležitostí smlouvy o vytvoření internetových stránek doporučujeme upravit i další podstatné skutečnosti:

• předání zdrojového kódu stránek,
• přístupová hesla k administraci a správě webových stránek,
• termíny a způsob provedení správy, upgradu, redesignu apod.,
• odměna, licenční a hostingové poplatky,
• povinnost mlčenlivosti,
• zákaz konkurence,
• odpovědnost za vady a za škodu (za nefunkčnost, pozdní předání, porušení práv třetích osob zhotovitelem například pořízením fotografií bez licencí),
• eventuálně správu internetových stránek, včetně průběžného umísťování obsahu,
• eventuálně služby optimalizace stránek SEO.

V rámci dlouhodobé spolupráce mezi zhotovitelem a objednatelem se lze často v praxi setkat i s poskytování webhostingu. Pak je nutné upravit ve smlouvě i tyto otázky. Výhodou současného poskytování hostingu je pro objednatele soustředění odpovědnosti za vady a za škodu u jednoho subjektu.

Odpovědnost za vzhled a obsah

Další rozsáhlou kapitolou týkající se provozu internetových stránek je jejich možný konflikt s předpisy o nekalé soutěži, konkrétně nebezpečí vyvolání záměny a parazitování na pověsti. Tento konflikt může plynout z podobnosti designu, volby barev, uspořádání textu a dalších prvků internetových stránek. Za obsah stránek je tak v první řadě odpovědný jejich provozovatel. Obsah stránek může však být tvořen i příspěvky třetích osob v podobě diskusních fór. Provozovatel stránek by měl v případě, že zjistí protiprávnost příspěvků nebo je na ni upozorněn okamžitě takový příspěvek vymazat, jinak se vystavuje nebezpečí odpovědnosti za škodu z toho plynoucí. Tato povinnost se však týká jakéhokoliv prvku obsahu stránek, který může být umístěn třetími osobami (např. link na stránky propagující násilí, pornografii apod.)

Závěr

Z uvedeného plyne, že nelze podceňovat smluvní úpravu vytváření internetových stránek a jejich provozu, jelikož na základě každé opomenuté skutečnosti mohou nastat nechtěné následky a spory.

Lukáš Jansa
Autor působí jako advokát v advokátní kanceláři Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři, kde se zabývá zejména obchodním právem, právem informačních technologií, problematikou pracovněprávních vztahů v oblasti IT a internetovým právem.