facebook LinkedIN LinkedIN - follow
Tematické sekce
 
Branžové sekce
Přihlášení SystemNEWSPřehledy
 
Tematické seriály

Jak uřídit IT projekt a nezbláznit se

Užitečné tipy a nástroje pro řešení problémů řízení inovací a vývoje produktů...

články >>

 

Industry 4.0

Průmysl 4.0

Jaký vliv bude mít čtvrtá průmyslová revoluce na výrobu a výrobní firmy?

články >>

 
Nové!

RPA - automatizace procesů

Softwaroví roboti automatizují obchodní procesy.

články >>

 
Nové!

IoT – internet věcí

Internet věcí a jeho uplatnění napříč obory.

články >>

 
Nové!

VR – virtuální realita

Praktické využití virtuální reality ve službách i podnikových aplikacích.

články >>

 
Nové!

Bankovní identita (BankID)

K službám eGovernmentu přímo z internetového bankovnictví.

články >>

 

Příručka úspěšného IT manažera

Dnes je řada IT manažerů opomíjena. Úspěšní bývají brouci Pytlíci a Ferdové...

články >>

 
 
Partneři webu
IT SYSTEMS 3/2022 , IT právo

Problematika autorských práv při vývoji software na objednávku

JUDr. Jiří Matzner, Ph.D., LLM


Při vývoji software na objed­náv­ku se často setkáváme s pro­b­le­ma­ti­kou autorských práv, která je pro řádné užívání software velmi důležitá, jelikož autorská práva představují klíč k opráv­ně­né­mu užívání software jakožto autorského díla. Problematiku autorských práv k počítačovým programům a databázím (resp. software) podrobně upravuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, v platném znění (dále jen „autorský zákon“), na jehož právní úpravu ve vztahu k software vytvořenému na objednávku bychom se v tomto článku zaměřili.


Podle ustanovení § 58 autorského zákona se uplatní fikce, podle níž se počítačové programy, databáze a kartografická díla považují za tzv. zaměstnanecká díla, a to i v případě, kdy jsou zhotovena na objednávku – tedy například na základě smlouvy o dílo. Objednatel počítačového programu se totiž v takovém případě považuje za zaměstnavatele. Předmětný režim zaměstnaneckého díla se nicméně aplikuje pouze v případě, kdy zhotovitelem počítačového programu (software) na objednávku je přímo jeho autor, jakožto fyzická osoba. Pokud by totiž byla zhotovitelem software právnická osoba, zákonný režim zaměstnaneckého díla se neuplatní a pro užívání software bude třeba od zhotovitele získat potřebná licenční oprávnění.

V praxi je nezbytné si na tento zdánlivý detail dávat dobrý pozor, jelikož režim zaměstnaneckého díla je pro objednatele podstatně výhodnější, protože při něm dochází k postoupení oprávnění k výkonu výlučných majetkových autorských práv na objednatele počítačového programu (software) přímo ze zákona. Pokud by tedy nebyla mezi objednatelem a zhotovitelem (resp. vývojářem) software, který je právnickou osobou, uzavřena smlouva, jejíž součástí by byla ujednání o poskytnutí licence objednateli v potřebném rozsahu, neměl by objednatel ze zákona k dílu žádná oprávnění. Pokud by však byl zhotovitelem (resp. vývojářem) software přímo samotný autor, jako fyzická osoba, měl by objednatel i bez takovéto smlouvy stále vcelku komfortní oprávnění ve vztahu k užití software, jenž by mu plynuly přímo ze zákona.

Software vytvořený fyzickou osobou (autorem)

V případě, že je zhotovitelem software přímo jeho samotný autor (jako fyzická osoba), aplikuje se na právní vztah režim zaměst­na­nec­ké­ho díla, podle něhož bude objednatel ze zákona oprávněn k výkonu tzv. majetkových autorských práv k dílu. Mezi majetková autorská práva patří zejména právo dílo užít či právo na autorskou odměnu, což znamená, že objednatel může na základě licenční smlouvy poskytnout oprávnění dílo užít i třetím osobám a v rámci licenční smlouvy sjednat i výši autorské odměny. Právem dílo užít je ve smyslu ustanovení § 12 odst. 4 autorského zákona zejména právo na rozmnožování díla, právo na jeho vystavování, půjčování, pronájem či právo na sdělování díla veřejnosti. Podle ustanovení § 58 odst. 5 autorského zákona se uplatní také vyvratitelná právní domněnka souhlasu autora s dokončením (nehotového) díla objednatelem pro případy, kdy jeho právní vztah s autorem skončí ještě před dokončením díla. Autorova osobnostní práva k software tím však zůstávají nedotčena. V rámci osobnostních práv je autor oprávněn si osobovat své autorství k dílu, a to včetně práva rozhodnout, zda a jakým způsobem má být jeho autorství uvedeno při jeho zveřejnění či jiném užití. Do osobnostních autorských práv k dílu spadá i právo autora na tzv. nedotknutelnost díla.

Právo výkonu majetkových práv k software může objednatel převést na třetí osobu pouze se svolením autora – výjimku představuje pouze situace, kdy dochází současně k převodu obchodního závodu objednatele. Z toho důvodu lze jednoznačně doporučit takovýto předchozí souhlas autora s převodem majetkových práv na třetí osobu výslovně zakotvit ve smlouvě na zhotovení příslušného software – v opačném případě totiž není na podobný souhlas autora právní nárok, a nelze se jej tedy domáhat ani soudně. Případně udělený souhlas autora je však neodvolatelný a osoba, na kterou bylo majetkové právo postoupeno, už jej může postupovat dalším osobám bez souhlasu autora.

Software vytvořený právnickou osobou

Pokud nebude zhotovitelem software přímo samotný autor (resp. vývojář), jakožto fyzická osoba, bude v takovém případě klíčové si oprávnění k software výslovně sjednat ve smlouvě o dílo, a to formou udělení licence k užívání software ze strany zhotovitele. Bude-li zhotovitelem právnická osoba (např. softwarová společnost), budou v praxi software vyvíjet zpravidla její zaměstnanci, v důsledku čehož se dá očekávat, že daná společnost bude disponovat majetkovými právy k software, jakožto zaměstnaneckého díla ve smyslu § 58 autorského zákona. Uvedené se uplatní i v případě, kdy by tato společnost své vývojáře formálně nezaměstnávala v pracovním poměru, ale využívala je jako externí spolupracovníky neboli „ičaře“ (zejm. na základě smlouvy o dílo).

Jelikož případy, kdy bude zhotovitelem právnický subjekt, budou v praxi velice časté a neuplatní se na ně režim zaměstnaneckého díla, který automaticky zajišťuje přechod majet­ko­vých práv k software na objednatele, bude v takových případech nezbytné do smlouvy o dílo zakotvit licenční opráv­ně­ní k software v potřebném a pro objednatele vyhovujícím rozsahu. Bude samozřejmě záviset na dohodě stran, v jakém rozsahu si licenci k vytvořenému software ujednají. Z pohledu objednatele bude však vhodné si licenční opráv­ně­ní smluvně sjednat pokud možno v co nejširším rozsahu – ideálně by tak licence měla být poskytnuta ke všem možným způsobům užití software známým ke dni uzavření smlouvy, a to v neomezeném rozsahu územním, časovém a množstevním. Licence by v ideálním případě měla být poskytnuta na dobu trvání majet­ko­vých práv zhotovitele k dílu, a to s opráv­ně­ním objednatele licenci zcela nebo zčásti poskytnout či postoupit třetí osobě bez předchozího souhlasu zhotovitele nebo autora. Pokud na to bude zhotovitel ochoten přistoupit, lze jen doporučit si licenci sjednat jako výhradní (tj. bez možnosti autora poskytnout licenci jiné třetí osobě) a s výslovným svolením autora k úpravám, změnám či dokončení díla, popř. k jeho spojení s jiným autorským dílem – např. s jiným software.

Závěr

Při vývoji software na objednávku je důležité si dát pozor především na to, zda jeho vývojářem je fyzická osoba, nebo právnický subjekt. Pokud by jím byla právnická osoba, je naprosto zásadní si ve smlouvě o dílo výslovně ujednat vhodná licenční oprávnění k software. Lze to samozřejmě doporučit i v případech, kdy je vývojářem přímo samotný autor díla – v takovém případě už to však není natolik zásadní.

Jiří Matzner JUDr. Jiří Matzner, Ph.D., LLM.
Autor článku je zakladatelem advokátní kanceláře MATZNER Legal.
Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.