Nízká míra digitalizace posunuje stavebnictví z pohledu efektivity práce na jednu z posledních pozic z hlediska všech sektorů průmys­lu. To není lichotivá statistika, ale nejde jen o číslo. Nízká míra efektivity se přímo odráží ve skutečnosti, že stavby jsou pomalejší a dražší, než by musely být. Společnost PlanRadar nedávno publikovala průzkum, který identifikoval nejčastější příčiny zvyšování nákladů u stavebních zakázek. Naprostá většina z nich plyne z nízké efektivity práce. Naprostou většinu těchto příčin přitom může vyřešit využívání metody BIM. Tedy přenesení všech relevantních informací o stavbě do digitálního prostředí a jejich sdílení napříč celým životním cyklem stavby a všemi zainteresovanými.

Využití metody BIM znamená, že každou informaci o stavbě je možné najít během několika minut s jistotou, že jde o nejnovější a aktuálně platnou verzi této informace. Z tohoto pohledu je potřeba zpětně ocenit rozhodnutí vlády ČR z konce roku 2017, kterým přijala Koncepci zavádění metody BIM do veřejné správy. Ta předpokládá, že všechny veřejné stavební zakázky nad stanovený limit (aktuálně je to přibližně 150 milionů korun) budou využívat metodu BIM. I když v průběhu času došlo k několika aktualizacím harmonogramu, zdá se, že rok 2023 byl skutečně přelomovým a během něj jsme se k tomuto cíli výrazně přiblížili.

Zákon o BIM o krok blíže

Zásadním milníkem ve snaze posunout se do závěrečné části pří­prav­né fáze bylo přijetí věcného záměru zákona o správě informací o stavbě a informačním modelu stavby a vystavěného prostředí, tedy onoho již dlouho očekávaného Zákona o BIM. Důvod, proč je tento zákon tak klíčový je samozřejmě nasnadě, povinnost využívat metodu BIM se bude týkat veřejných stavebních zakázek a tím tedy práce veřejné správy. Ta potřebuje mít takovou povinnost uloženou zákonem. Věcný záměr zákona byl připraven již během prvního pololetí roku 2022. V jeho rámci se sešlo více než 300 připomínek od celé řady zainteresovaných subjektů. Jejich vypořádání zabralo sice trochu delší čas, ale nakonec se podařilo vše vyřešit. Díky tomu mohla vláda svým rozhodnutím číslo 298/2023 ze dne 3. května 2023 tento věcný záměr schválit. Tím se mohl zákon posunout k přípravě paragrafovaného znění. Podle Plánu legislativních prací vlády na rok 2023 schváleného 21. prosince loňského roku je projednání Zákona o BIM naplánováno na září 2023. Je pravděpodobné, že vzhledem k náročnému vypořádání připomínek k věcnému záměru dojde v tom­to směru k mírnému zpoždění. Nicméně Ministerstvo průmyslu a ob­cho­du počítá s tím, že návrh zákona by měl vstoupit do meziresort­ní­ho připomínkového řízení nejpozději v posledním čtvrtletí letošního roku. Po něm by již nemělo nic bránit jeho cestě do Parlamentu ČR. Aktuálně je počítáno s tím, že platit by měl od 1. července 2024.

Přizpůsobení se vývoji

Koncepce zavádění metody BIM do veřejné správy ale zahrnuje širší paletu opatření než pouze práce na přípravě Zákona o BIM. Jejím hlavním cílem je především vytvořit takové prostředí, aby ji mohli zadavatelé veřejných stavebních zakázek skutečně efektivně využívat, zejména plně využít všech přínosů, které metoda BIM nabízí, a které mimochodem již velkou část stavařských firem v soukromém sektoru vede k jejímu využívání. Důležitou roli hraje v tomto směru Česká agentura pro standardizaci, která je odborným partnerem Ministerstva průmyslu a obchodu při realizaci Koncepce BIM. Samotný přístup k metodě BIM se ale mění, tak jak posouvá digitalizace o objevují se nové postupy i možnosti digitálních technologií. A právě proto, aby bylo možné přizpůsobit postup nejnovějším světovým poznatkům a zkušenostem, rozhodla ještě v závěru roku 2022 (konkrétně usnesením vlády číslo 1087 ze dne 21. prosince 2022) o aktualizaci Koncepce BIM. Uložila proto ministru Ministerstva průmyslu a obchodu, aby předložil nové znění dokumentu do listopadu 2023.

Důvod pro to byl poměrně jednoduchý. Část opatření, která byla součástí původního textu Koncepce zavádění metody BIM do veřejné správy se již v roce 2022 nejevila jako smysluplná a současně aktuální zkušenosti ze světa – na metodu BIM, jako na cestu k digitalizaci svého stavebnictví sází velká část vyspělých zemí – ukazují potřebu zaměřit se více na některé jiné aspekty, které v původním textu chyběly. Intenzivní práce na přípravě aktualizované podoby Koncepce BIM probíhají již února 2023. Pracovní skupina je složena se zástupců České agentury pro standardizaci a Ministerstva průmyslu a obchodu, ČKA, ČKAIT, SPS, CZBIM, přičemž všechny závěry jsou intenzivně diskutovány s dalšími klíčovými stakeholdery. Snahou je především nalézt takovou podobu Koncepce BIM, která bude přijatelná pro všechny zainteresované strany, včetně stavařských profesních komor tak, aby byla další realizace již co nejhladší.

Musíme si totiž uvědomit, že realizace Koncepce zavádění metody BIM nekončí okamžikem, kdy bude přijat zákon o správě informací o stavbě a informačním modelu stavby a vystavěného prostředí. Od té chvíle bude platit povinnost všechny nové nadlimitní zakázky řídit metodou BIM. I nadále bude ale potřebná celá řada podpůrných činností. Proto i časové období, kterého se Koncepce BIM týká, je mnohem delší. Je ale zřejmé, že „přípravná fáze“ míří skutečně do finále.

Jednotný digitální jazyk pro české stavby

Téma datového standardu staveb (DSS) není pro čtenáře IT Systems ničím novým, hovořili jsme o něm již několikrát. Má to svůj důležitý důvod, společně s mezinárodním klasifikačním systémem CCI totiž tvoří jednotný digitální jazyk pro české stavby. Zjednodušeně řečeno, Datový standard staveb (DSS) zajistí možnost vzájemného sdílení a strojového čtení informací o stavbě napříč různými stavař­ský­mi profesemi. Právě díky DSS budou moci všichni pracovat se stejným tak zvaným Informačním modelem stavby (IMS) s jistotou, že budou mít ty informace, které potřebují. Proto je Datový standard staveb (DSS) skutečně základním stavebním kamenem metody BIM.

Rok 2023 přitom přinesl několik velmi významných posunů kupředu. Je třeba si uvědomit, že z definice nemůže být nikdy DSS dokončen, vždy bude potřeba jej rozšiřovat o nové stavební prvky a další šablony tak, jak se bude stavebnictví vyvíjet. Právě k usnadnění dalšího rozvoje, ale také bezproblémovému přístupu k DSS ze strany všech uživatelů, slouží databáze Define od společnosti CoBuilder, do které byl celý Datový standard staveb (DSS) přenesen a kde bude i nadále rozšiřován. Řešení od společnosti CoBuilder bylo vybráno na základě zadávacího řízení, které Česká agentura pro standardizaci vyhlásila uzavřela v roce 2022.

Současně byla v roce 2023 přepracována architektura DSS. Ta propojila Datový standard staveb (DSS) s klasifikačním systém CCI. Datové šablony, jako základní kámen DSS, budou uživateli vybírány podle tak zvané úrovně informačních potřeb (ÚIP). Aby se tato UIP mohla uplatnit datové šablony jsou připravovány ve spojení se CCI, kde tento princip může být uplatněn díky využití klasifikace včetně identifikace v rámci CCI. Tyto dva údaje zajistí, že budeme chápat stejné věci stejně a budeme jim stejně rozumět. To je pro sdílení informací velmi důležité.

Dobrou zprávou pro všechny stavaře v Česku je pak propojení Datového standardu staveb (DSS) určeného zejména pro pozemní stavby s datovým standardem staveb dopravní infrastruktury (DSS DI). Za jeho vytváření je zodpovědný Státní fond dopravní infra­struk­tu­ry (SFDI). Existence dvou samostatných datových standardů byla problémem zejména pro ty zadavatele, na jejichž projektech dochází k prolnutí pozemních a dopravních či jiných infrastrukturních staveb. Ti museli až doposud využívat nejen dva datové standardy, ale ještě standardy dostupné na dvou místech. To zásadně změnilo memorandum uzavřené v roce 2023 mezi Agenturou ČAS a Státním fondem dopravní infrastruktury. V tomto memorandu bylo dohodnuto, že celý DSS DI bude také přenesen do databáze Define a nadále bude rozvíjen už v jejím rámci. To znamená, že v krátké době by mělo dojít v podstatě k propojení obou datových standardů, které budou z pohledu uživatele dostupné na jednom místě.

Sluší se připomenout, že jak Agentura ČAS, tak SFDI budou dále pracovat na rozvoji „své“ části datového standardu, tak jak jim ukládá jejich pověření vládou ČR a příslušnými ministerstvy. Součas­ně ale došlo již v průběhu roku k zásadnímu zintenzivnění vzájemné spolupráce, takže veškerý další vývoj obou částí DSS probíhá v součinnosti a obě strany ho pravidelně konzultují. Pro uživatele tak půjde de facto o jeden Datový standard staveb, což je zásadní.

Změny v DSS ale zdaleka nejsou jediné. V roce 2023 se nové a aktualizované podoby dočkal také tak zvaný BIM Protokol, to je příloha smlouvy o dílo, která zahrnuje zejména pravidla pro předávání informací o stavbě během projektu a též jeho přílohy. BIM protokol jako celek by nyní měl lépe odpovídat potřebám zadavatelů veřej­ných stavebních zakázek. Do konce roku bude také představena vzorová část smluvní dokumentace týkající se metody BIM, čímž dojde k nahrazení již přežitého Českého smluvního standardu.

Jan Lodl Autor článku je tiskovým mluvčím České agentury pro standardizaci.