Podobně jako původní nařízení eIDAS je i novelizované nařízení eIDAS 2.0 rozděleno do dvou základních částí. První část se věnuje elektronické identifikaci, která uživatelům umožňuje prokázat a ověřit svou identitu v digitálním prostředí. Druhá část upravuje služby vytvářející důvěru, mezi něž patří především elektronické podpisy, elektronické pečetě a elektronická časová razítka. V tomto článku bychom se zaměřili na první z nich, kterou je problematika digitální identity.

Digitální identita je dnes v EU roztříštěná mezi státní prostředky (např. aplikace eDoklady užívaná na území ČR), bankovní identitu a digitální řešení velkých online platforem (jako např. Google, Apple či Microsoft). Nařízení eIDAS 2.0 se snaží tuto roztříštěnost překlenout tím, že staví na interoperabilitě, uznávání napříč členskými státy a na pravidlech pro služby vytvářející důvěru. Uživatel má současně být v centru celého dění – má rozhodovat, co sdílí, komu a za jakým účelem. V oblasti digitální identity pak nařízení eIDAS 2.0 přináší významnou novinku v podobě EUDIW.

EUDIW by měla mít podobu mobilní aplikace, kterou bude možné používat jak vůči veřejnoprávním, tak i soukromoprávním subjektům. EUDIW bude vydávána buď přímo členským státem, nebo certifikovaným soukromým poskytovatelem pověřeným členským státem. Každý členský stát tak nyní vyvíjí svou vlastní EUDIW, která by měla být hotova do konce roku 2026. Následně by se všechny národní aplikace měly propojit a vytvořit jeden ucelený systém, který by měl být funkční napříč členskými státy. 

Hlavním účelem EUDIW je umožnit občanům bezpečné elektronické prokazování totožnosti v celé Evropské unii, obdobně jako to dnes na území České republiky umožňuje aplikace eDoklady. Občané EU tím získají možnost využívat digitální identitu napříč členskými státy, což jim výrazně usnadní přístup k veřejným i soukromým službám v jednotlivých zemích – třeba při založení bankovního účtu. 

 

Funkcí EUDIW nebude jen ověřování identity. EUDIW bude sloužit i jako bezpečné úložiště digitálních dokumentů (např. občanských a řidičských průkazů, rodných listů, diplomů, dokladů o dosažené kvalifikaci atd.) nebo jako propojení s platebními řešeními. V neposlední řadě EUDIW umožní i elektronické podepisování dokumentů prostřednictvím kvalifikovaného elektronického podpisu, jehož právní účinky budou uznávány ve všech členských zemích EU. 

Ve veřejném i soukromém online prostoru bude EUDIW představovat úplně nový integrační bod a její praktické přínosy budou znatelné. Tam, kde dnes veřejné orgány či soukromé subjekty (např. banky) ověřují totožnost pomocí kopie fyzického dokladu nebo videohovoru, přinese EUDIW důvěryhodnou alternativu, která by měla přispět ke zjednodušení řady procesů. Příkladem může být onboarding nových klientů, online nakupování, KYC a AML procesy, ověřování věku nebo třeba nábor nových zaměstnanců. Veškeré tyto procesy by EUDIW měla zjednodušit a snížit jejich transakční náklady – nikoliv však na úkor vyššího rizika.

Přestože plošné nasazení EUDIW se očekává až v závěru roku 2026, firmy by neměly s přípravou otálet. Přizpůsobení novému režimu nebude jen kosmetickou změnou, ale dotkne se celé řady obchodních procesů, compliance, ochrany osobních údajů i kybernetické bezpečnosti. Prvním krokem by měla být interní identifikace všech oblastí, při nichž dochází k ověřování totožnosti fyzických osob nebo oprávnění zástupců právnických osob. Typicky půjde o onboarding nových klientů, uzavírání smluv, KYC a AML procesy, nábor zaměstnanců, správu přístupových oprávnění nebo ověřování věku. V těchto oblastech bude vhodné co nejdříve vyhodnotit, zda a jakým způsobem mohou být v budoucnu napojeny na EUDIW.

Firmy by současně měly ve vztahu k EUDIW provést revizi své digitální architektury. Především by měly vyhodnotit, zda jejich informační systémy umožní přijímat, zpracovávat a archivovat údaje získané prostřednictvím EUDIW a zda budou schopny komunikovat s budoucí evropskou infrastrukturou. V návaznosti na EUDIW přijala Evropská komise několik prováděcích nařízení, která stanoví pravidla pro základní funkce a certifikaci EUDIW. Ta bude nutné zanalyzovat v kontextu každé společnosti a průběžně monitorovat případné upřesňující prováděcí akty.

Významnou oblastí bude rovněž ochrana osobních údajů. Jedním ze základních principů eIDAS 2.0 je minimalizace sdílených dat a kontrola uživatele nad tím, jaké informace třetím osobám poskytne. Firmy by se proto měly zaměřit na využívání pouze takových údajů, které jsou pro daný účel skutečně nezbytné. V mnoha případech totiž nebude potřeba získávat celé kopie dokladů, ale jen ověřené potvrzení o konkrétní skutečnosti, jako například o dosažení určitého věku nebo o oprávnění jednat za společnost.

EUDIW může být pro digitální ekonomiku podobně významná, jako byl pro veřejný a soukromý sektor elektronický podpis. Sama o sobě však důvěru nevytvoří. Důvěra vznikne až kombinací právní jistoty, technické interoperability, kvalitní IT architektury a dodržování pravidel ochrany osobních údajů. eIDAS 2.0 dává Evropě rámec. Teď přichází úkol pro veřejnou správu i soukromý sektor, aby přetavily tento právní rámec do služeb, které budou lidé chtít užívat nejen proto, že jsou digitální, ale proto, že jsou jednodušší, rychlejší a efektivnější.