Elektronický soudní spis

Zřejmě nejdiskutovanější a potenciálně nejpřínosnější digitální inovací soudnictví je elektronický soudní spis. Získávat informace z fyzic­kých spisů představuje pro účastníky řízení, advokáty i soudce zbytečný časový náklad, který by se elektronickým soudním spisem z většiny eliminoval. K témuž dokumentu v soudním spisu může zpravidla přistoupit vždy jen jeden účastník. Občas se také část spisu na soudu nebo při putování na jiný soud zatoulá. Kromě časo­vých a finančních úspor při nahlížení do spisu by mohl mít systém i možnost instantní komunikace stran. Soud by se díky tomu mohl efektivněji pokusit o smírné řešení sporu nebo podpořit vyjednávání.

V Estonsku zavedli elektronický soudní spis v roce 2005. Účastníci řízení mohou volně přistupovat k dokumentům, sledovat postup v dílčích fázích řízení a komunikovat se soudy. S digitalizací soudního spisu začali také v Německu (kde ho postupně zavádějí jednotlivé spolkové země) a Rakousku. V České republice se dlouhou dobu o elektronickém soudním spisu jedná a několik politických stran (včetně některých v současné vládě) ho slíbilo ve svém volebním programu. Doufejme, že tentokrát se dokážeme posunout ještě před tím, než nás k tomu donutí legislativa Evropské unie.

Spory o haléře

Některé spory není možné efektivně řešit v rámci standardního soudního řízení. Typicky jde o tzv. bagatelní spory, tedy spory do částky 10 000 Kč. I kdyby se chtěl žalobce soudit o plnění ze strany žalovaného ve výši řekněme 5 000 Kč, odměna advokátů a správní poplatky by zřejmě převýšily částku, kterou by bylo možné vysoudit, nemluvě o nejistotě vymahatelnosti přisouzené pohledávky.

I kvůli těmto řízením by bylo žádoucí zavést možnost formálně řešit spory o bagatelní částky (např. vzniklé ze spotřebitelských smluv), které dokáže od začátku do konce vést každý účastník bez nutnosti právního vzdělání. Proces by stále musel na svém konci zahrnovat soudce, který věc rozhodne; z obou stran by však šlo o výrazné zjednodušení celého procesu, který by díky své uživatelsky přívětivé formě nemusel zahrnovat advokáty či dojíždění na soud.

Trestní oznámení online

Praxe ukazuje, že velké množství spáchaných trestných činů není nikdy nahlášeno. Může za to řada faktorů jako strach z reakce společnosti, zlehčování činu ze strany policie či nedůvěra, že bude mít nahlášení jakýkoliv efekt. Proto je žádoucí vytvořit systém nahlašování trestných činů online. Přes elektronickou identitu (např. eObčanka) by bylo možné přihlásit se na portál policie a podat trestní oznámení. Nebylo by přitom nutné s kýmkoliv mluvit, stačilo by vyplnit formulář, popř. přidat upřesňující materiály a další přílohy. Pokud by se orgány činné v trestním řízení rozhodly případem zabývat, mohly by s nahlašující osobou skrze systém komunikovat, žádat o doplňující informace, popř. o dostavení se k výslechu. V jednodušších případech by tak nebylo nutné s orgány činnými v trestním řízení jednat osobně. Podat trestní oznámení online je dnes možné v řadě evropských zemí včetně Spojeného království a Dánska.

Co dál?

Ke změnám ve směru digitalizace našeho soudnictví bezesporu dojde. Jde pouze o to, kdy se tak stane a jak dobře budou změny implementovány. Převedení vhodných částí soudnictví do elektro­nic­ké­ho prostředí bychom se neměli obávat, ačkoliv u instituce tak vážné jako justice je určitá míra opatrnosti na místě. Nikdo po zákonodárci nechce, aby prosekával trnitou cestu legislativní inovace jako první. V první fázi bohatě postačí, když se inspirujeme u států, které digitalizaci soudnictví již zavedly, poučíme se z jejich chyb a zavedeme funkční systém přívětivý pro běžného uživatele.

Jaroslav Menčík Autor článku je advokát a partner advokátní kanceláře MAVERICKS.