facebook
Exkluzivní partner sekce
Tematické sekce
 
Branžové sekce
Přehledy
 
Tematické seriály
 

GDPR

General Data Protection Regulation zásadně mění zpracování osobních údajů a zavádí nové povinnosti...

články >>

 

Jak uřídit IT projekt a nezbláznit se

Užitečné tipy a nástroje pro řešení problémů řízení inovací a vývoje produktů...

články >>

 

Industry 4.0

Průmysl 4.0

Jaký vliv bude mít čtvrtá průmyslová revoluce na výrobu a výrobní firmy?

články >>

 

Komplexní svět eIDAS

O nařízení eIDAS již bylo mnoho řečeno i napsáno. A proto jediné, o čem...

články >>

 

Trendy v CRM

Systémy pro řízení vztahů se zákazníky (CRM) prochází v posledních letech výraznou změnou. Zatímco dříve...

články >>

 

Příručka úspěšného IT manažera

Dnes je řada IT manažerů opomíjena. Úspěšní bývají brouci Pytlíci a Ferdové...

články >>

 
Partneři webu
Dialog 3000Skylla
IT SYSTEMS 5/2019 , EAM/CMMS - Správa majetku a údržby , GIS - geografické informační systémy

Jak maximálně využít výhody GIS při práci offline

Štefan Hudák


GISGeografický informační systém je ideálním pracovním nástrojem pro práci s geoprostorovými údaji. Při správné konfiguraci umí v mapě přehledným způsobem zobrazit prostorové vztahy, resp. situaci, kterou by slovně bylo velmi těžké popsat. V ideálních případech, kdy je možné s údaji pracovat online, ať už přímo v kanceláři nebo v terénu, je to velmi silný pracovní nástroj. Mapu je však často nutné používat i mimo pohodlí kanceláře, a tedy i mimo stabilní internetové připojení. Jak maximálně využít výhody offline GIS, popisuje následující článek.


Nespornou výhodou geografického informačního systému je jeho schopnost zobrazení geoprostorových vztahů pro člověka relativně snadno čitelným způsobem. Mapa jako výsledek takového zobrazení je již staletí ideálním výstupem pro takové zobrazení. V dnešní době je však důležité, aby mapa obsahovala co nejaktuálnější údaje a aby vytvoření mapového pohledu trvalo co nejkratší dobu. Zejména v případech, pokud mapa kombinuje zobrazení údajů rychle se měnících v čase (například dopravní situace) a relativně statických údajů (například silniční síť), je aktuálnost a rychlost správného mapového zobrazení obzvlášť důležitá. Pokud GIS zároveň pokrývá prostorově velké území, velmi často na úrovni celostátního rozsahu, tak se to jinak, bez centralizované databáze, nedá efektivně zařídit. Platí základní pravidlo, které je platné pro všechny aplikace: „Aplikace je pouze tak dobrá, jaké údaje obsahuje.“ I nejlepší aplikace na světě, pokud nebude obsahovat požadované údaje, se stává nepotřebnou.

GIS

Obvyklá implementace GIS

Příkladem implementace GIS, ať už v podnikovém prostředí, nebo ve státní/veřejné správě, je vybudování centralizované klient/server vícevrstvé architektury, kde jsou všechny údaje spravovány v centralizované databázi. Na základě přístupových práv, licenčních omezení ap. jsou následně údaje aktualizovány a zobrazovány v mapě.

Jedním z nejčastějších případů je, že pokud se geoprostorové údaje mění, tak se zpracuje dodatečné zaměření, které se následně v kanceláři zapracuje do GISu. Takový proces je standardní a v mnoha případech i požadovaný. Na druhé straně je také časově náročný a výsledek je v GISu zobrazený někdy až po několika týdnech. Praxe ukazuje, že v mnoha případech by uživatelé uvítali jednoduchou možnost si vzít údaje s sebou do terénu na vhodném zařízení, ať už je to notebook, mobil nebo tablet, a přímo v terénu pracovat s údaji. V dnešní době 4G, 5G nebo LTE mobilního připojení se tento úkol jeví jako lehce splnitelný. Praxe však ukazuje, že náročnost zobrazování údajů v terénu přímo z centrální podnikové databáze není ještě v běžné praxi snadno použitelná.

GIS

Symbióza GIS přístupů

Častým případem je GISové řešení na úrovni kraje, resp. celorepublikové řešení. Současně se o údaje stará větší skupina uživatelů, která má odpovědnost pouze za „své“ vrstvy a pouze za „svůj“ prostorový rozsah. V konečném důsledku se o GIS stará opravdu široká skupina uživatelů, aby v konečném důsledku zobrazoval co nejaktuálnější a nejpřesnější údaje pro všechny. Právě z důvodu různorodosti přístupů k datům i různorodosti uživatelů je ideální zkombinovat několik způsobů, jak s GIS daty pracovat. Pro uživatele v kanceláři bude téměř výhradně nejvhodnější klasický webový nebo desktopový klient. Pro uživatele, který je často v terénu, je zase vhodnější mobilní klient s možností zobrazení dat v offline režimu.

Online vs. offline GIS

V případech, kdy je nutné pracovat mimo internetové připojení a zároveň mít aktuální mapové podklady, je offline GIS tou nejvhodnější možností. Primárním účelem je umožnit plnohodnotně pracovat s mapovými podklady i mimo kancelář, resp. na místech mimo internet. Pod pojmem plnohodnotně je myšleno včetně editace dat v offline režimu a s následnou jednoduchou synchronizací na centrální server.

GIS

Plnohodnotná práce s mapovými daty je požadovaná jak v offline režimu, tak i v online režimu a systém si musí hlídat, jestli pracuje s online mapovými daty, nebo s offline údaji uloženými na lokálním úložišti. Ideální je, když přepínání mezi online, resp. offline režimem funguje automaticky a aplikace, pokud má připojení na internet, tak pracuje s online daty z centralizované databáze. Jakmile však dojde k přerušení internetového připojení nebo i snížení kvality připojení, tak se systém přepne do offline režimu a uživatel bude i nadále s údaji plnohodnotně pracovat.

Offline GIS v praxi

Typickým příkladem použití offline GIS v praxi jsou případy, kdy si uživatel připraví datové vrstvy a rozsah údajů, se kterými potřebuje pracovat v režimu offline. Tento proces může být i automatizovaný a výstup offline dat pro uživatele bude nastaven systémem. Samozřejmostí je nastavení oprávnění uživatele si stáhnout pouze údaje, na které má nárok zejména z pohledu zařazení k organizační jednotce nebo na základě oprávnění přístupu k povoleným mapovým vrstvám. Objem a rozsah údajů je možné systémově omezit a uživatel se nemusí starat o to, zda mu systém povolí stáhnout si do offline režimu údaje. Uživatel si tak do offline režimu vybere pouze seznam vrstev, o které má zájem, a synchronizace se postará o vše ostatní. V praxi to znamená, že systém připraví údaje pro offline režim a uživatel bude mít všechna připravená data, použitelná v offline režimu.

Následně může uživatel plnohodnotně pracovat v offline režimu, prohlížet údaje, ale také je editovat. Po nějakém čase, kdy bude uživatel připojen k internetu, může dojít k oboustranné synchronizaci změn, která zabezpečí dvě potřebné operace:

  • Přenese všechny změněné údaje z lokálního offline úložiště do centralizované DB
  • Aktualizuje všechny lokálně uložené údaje o změny, které se mezitím zapsaly do centralizované DB

Synchronizace

Pro plnohodnotné fungování offline GISu je nutné mít správné nastavenou synchronizaci, aby rizika práce s neaktuálními údaji byly opravdu minimalizovány. Správný způsob implementace offline GIS musí nabídnout i synchronizaci, která si umí poradit a synchronizovat údaje i v prostředí s nestabilním, resp. pomalým internetovým připojením. Data jsou uložena lokálně a synchronizace změn běží průběžně na pozadí bez interakce editoru.
Technicky by měly být údaje distribuovány do offline GISu několika způsoby, tak aby se vždy použil ten nejvýhodnější způsob, takže pro často měněné údaje jsou data do offline získávána ad hoc. Občasně měněné údaje jsou předgenerované ve formě balíčků.

Závěr

Offline GIS je ideální součástí komplexních GIS řešení. Očekává se, že aplikace, která nabídne možnost pracovat v offline režimu, obsahuje standardní nástroje pro práci s mapou, mapovými vrstvami, nástroji pro měření délek, ploch nebo souřadnic. Umožňuje vytvářet si vlastní poznámky i v offline režimu s následnou synchronizací do centrálního úložiště. Součástí by měla být i plnohodnotná editace grafických i popisných údajů s možností pokročilé editace.

Z pohledu správy libovolného systému geoprostorových údajů, které jsou zpracovávány i offline GISem, je důležité si uvědomit, že systém pracuje i nadále s centralizovanou databází a žádným způsobem nenarušuje centralizované zpracování dat, které je přístupné pro všechny části geografického informačního systému. Zároveň však umožní se uživatelům na nějaký čas „odstřihnout“ od internetové sítě a dovolí pracovat i tam, kde internet k dispozici není. Zejména v lokalitách se slabým internetovým připojením, kde by nebyla plnohodnotná práce v online systémech možná, to uživatelům umožní využívat všech výhod práce s GISem.

Štefan Hudák
Autor článku je projektovým manažerem společnosti YMS, a. s.

Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.