- Přehledy IS
- APS (20)
- BPM - procesní řízení (23)
- Cloud computing (IaaS) (10)
- Cloud computing (SaaS) (32)
- CRM (51)
- DMS/ECM - správa dokumentů (20)
- EAM (17)
- Ekonomické systémy (68)
- ERP (77)
- HRM (28)
- ITSM (6)
- MES (32)
- Řízení výroby (36)
- WMS (29)
- Dodavatelé IT služeb a řešení
- Datová centra (25)
- Dodavatelé CAD/CAM/PLM/BIM... (38)
- Dodavatelé CRM (33)
- Dodavatelé DW-BI (50)
- Dodavatelé ERP (70)
- Informační bezpečnost (50)
- IT řešení pro logistiku (45)
- IT řešení pro stavebnictví (26)
- Řešení pro veřejný a státní sektor (27)
ERP systémy
CRM systémy
Plánování a řízení výroby
AI a Business Intelligence
DMS/ECM - Správa dokumentů
HRM/HCM - Řízení lidských zdrojů
EAM/CMMS - Správa majetku a údržby
Účetní a ekonomické systémy
ITSM (ITIL) - Řízení IT
Cloud a virtualizace IT
IT Security
Logistika, řízení skladů, WMS
IT právo
GIS - geografické informační systémy
Projektové řízení
Trendy ICT
E-commerce B2B/B2C
CAD/CAM/CAE/PLM/3D tisk![]() | Přihlaste se k odběru zpravodaje SystemNEWS na LinkedIn, který každý týden přináší výběr článků z oblasti podnikové informatiky | |
| ||
Moderní řízení lidských zdrojů
Zavedení pravidelného hodnocení pracovní výkonnosti
V kontextu zvyšování efektivity výroby a poskytování služeb je nutné zavádět a optimalizovat systém hodnocení pracovní výkonnosti. Funkční systém hodnocení pracovní výkonnosti je pak možné využít také jako nástroj pro plnění výkonnostních cílů – stanovených například na základě ročního plánu společnosti. Pro zavádění systému hodnocení lze využít systémově-procesní přístup, tj. detailní popsání vnitřních procesů systému a nastavení parametrů hodnocení výkonnosti včetně zavedení podpory informačním systémem. Cílem implementovaného informačního systému by mělo být adekvátní propojení jednotlivých prvků systému a také propojení se stávajícími systémy již využívanými ve společnosti.

Obr. 1: Komplexní systém řízení výkonnosti
Systémový přístup k řešení
Obrázek 1 zjednodušeně ukazuje prvky, které tvoří komplexní systém řízení výkonnosti a jejich klíčové vazby. Základním východiskem je fakt, že celý systém podporuje řízení výkonnosti společnosti, jehož klíčovým prvkem je roční plánování. Požadavky ročního plánu se promítají do dílčích ukazatelů výkonnosti a do designu firemních procesů. Z požadavků na vykonávané činnosti v procesech a z požadovaných klíčových parametrů výkonnosti vzniká věcné zadání pro popis pracovního místa, ten je pak doplněn o kvalifikační požadavky zahrnující požadavky na odborné znalosti, osobní schopnosti, dovednosti, postoje a eventuálně vlastnosti. Na základě komplexního popisu pracovního místa je pak prováděno pravidelné měsíční hodnocení výkonnosti zaměstnanců s vazbou na variabilní složku mzdy a následně dlouhodobé pravidelné hodnocení (kompetencí) zaměstnanců. V rámci pravidelného hodnocení jsou se zaměstnanci diskutovány možnosti dalšího jejich dalšího rozvoje, které jsou navázány na systém identifikace a řízení personálních rezerv a současně jsou provázány na kariérové plánování rozvoje zaměstnanců. Výsledky z pravidelného hodnocení zaměstnanců mají dopad na příslušené složky odměňování. Vzdělávání je v tomto systému propojeno jednak s požadavky vyplývajícími z pravidelného hodnocení (zpětná vazba z hodnocení výkonnosti), jednak s požadavky kariérového plánování (příprava na budoucí uplatnění pracovníka).
Informační podpora systému
Aby bylo hodnocení pracovní výkonnosti co nejefektivnější, musí být všechny zmíněné prvky součástí jednoho informačního systému, nebo musí být v rámci různých subsystémů alespoň co nejvíce integrovány. Zmíněné vazby mezi jednotlivými prvky řešení na obrázku 1 a jejich informační podpora jsou totiž alfou a omegou funkčnosti celého systému řízení výkonnosti. Mnohé personální informační systémy postrádají zmíněný systémově-procesní pohled, a proto je nelze pro realizaci výše uvedeného přístupu jednoduše použít. Popsanému přístupu hodnocení pracovní výkonnosti v širším kontextu řízení výkonnosti vyhovují mnohem více specializované informační systémy zaměřené na řízení výkonnosti, které zahrnují také business process management (BPM) a například balanced scorecard (BSC) nebo management by objectives (MBO), viz obrázek 2.
Obr. 2: Ukázka části informačního systému umožňující definici kompetencí dle procesního modelu, hodnocení kompetencí a výkonnosti dle ukazatelů (KPIs) a propojení výsledků hodnocení do odměňování
Hlavní přínosy řešení
- všichni zaměstnanci chápou požadavky kladené na jejich pozici a mají jasnou pracovní náplň (vycházejí z procesního modelu),
- proces hodnocení významně přispívá k spravedlivému odměňování a k motivaci zaměstnanců,
- proces hodnocení je kratší a administrativně jednodušší díky využití informačního systému,
- hodnotící proces s procesem kariérového plánování je propojen na roční plán společnosti,
- systém kariérového plánování a možného kariérového růstu je propojen s procesem identifikace personálních rezerv.
Alexandr Toloch, Martin Kubáň, Roman Fišer
Alexandr Toloch a Martin Kubáň působí ve společnosti ATTN Consulting, Roman Fišer ve společnosti Process Song.

| Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
| 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 |
| 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 |
| 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 |
| 29 | 30 | 31 | 1 | 2 | 3 | 4 |
| 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 |
| 10.12. | Webinář: Marketing v Odoo: Vše na jednom místě |
| 12.2. | Kontejnery v praxi 2026 |
| 26.2. | IT ve zdravotnictví 2026 |
| 17.3. | IT Security Worshop 2026 |
| 15.4. | Energy Vision 2026 |
Formulář pro přidání akce

















