Společnost J.K.R. v loňském roce oslavila dvacet let působení na trhu. Jak se z vašeho pohledu za těch dvacet let změnila oblast podnikových informačních systémů?

Samozřejmě se proměnila dramaticky. Počátek devadesátých let se změnou režimu byl spojen zároveň s tím, že k nám pronikaly stolní počítače – náš první počítač bylo AT s 20MB diskem, další pak 386, které měly disky o velikosti snad padesát megabytů.
A naše firemní začátky? Začínali jsme od nuly, jako programátoři. I to dokresluje, že došlo k diametrální změně. Doba vzniku J.K.R. byla spojená s nadšením lidí, kteří si mysleli, že něco mohou dokázat. Tento vzestup trval zhruba do roku 2000, spojen s ním byl i brněnský mezinárodní počítačový veletrh Invex. Rok 2000 byl zlomový i nástupem grafického prostředí Windows do podnikové sféry. Od té doby již nikdo s uváděním novinek nečeká na veletrh či výstavu a vše se zrychluje. Ta rychlost se už někdy zdá být až na úkor člověka nebo společnosti, protože jsou situace, kdy začíná překračovat únosnou hranici. Alespoň to tak vnímám.

Na které okamžiky v historii firmy vzpomínáte nejraději, a které naopak patřily mezi nejtěžší, na které byste možná raději zapomněl?

Člověk samozřejmě rád vzpomíná na počátky, první přicházející úspěchy a nadšení s tím spojené. Programovalo se osmnáct, dvacet hodin denně, spalo se málo a jásalo se nad zakázkou v řádu tisíců korun. Asi nejhezčí vzpomínka a zároveň první kritický okamžik nastal v J.K.R. po necelých dvou letech, kdy už nám docházelo, že naše růžové představy byly v mnoha ohledech naivní, takže jsme uvažovali, zda má vůbec cenu pokračovat. V té chvíli se nám se podařilo získat obrovskou zakázku – do té doby jsme dělali zakázky maximálně za padesát až sedmdesát tisíc – a najednou jsem dostal nabídku na informační systém za milion. Tím se nám podařilo získat prostředky na další rozvoj, vytvořili jsme skutečně ucelený informační systém, postupně jsme jej rozšiřovali a získávali další zakázky.
Mezi nejtěžší okamžik naopak patřil přechod z DOSu na Windows, což ale byla zároveň příležitost, která vedla k pročištění trhu – spousta firem jej nezvládla. My jsme na prostředí pro Windows začali pracovat od roku 1998, ale v návaznosti na DOS, kde jsme měli vše velmi slušně propracované. Připravovali jsme to jako fileserverové i klient/server řešení, bohužel jsme záhy zjistili, že tudy cesta nevede, museli jsme celý koncept zahodit a zaměřit se jen na řešení klient/server. A v tu chvíli jsme narazili na hodně kritické období, někdy v červnu 2000, kdy jsme sezvali celou firmu a řekli si, že tři měsíce očekáváme zvýšené pracovní nasazení, částečně jsme zavedli i pracovní soboty s tím, že buď se nám to do září povede, nebo budeme muset hodně eliminovat. Za ty tři měsíce se podařilo dát požadované řešení dohromady, a tak vznikly dvě pilotní instalace.

Co považujete za svou hlavní konkurenční výhodu? Proč by si zákazníci měli vybrat právě vás a vaše řešení?

Nechce se mi odpovídal nějak lacino... Pokud bych to měl objektivizovat, první výhodou – a ta je spojená právě s historií firmy – je, že celý systém je do hloubky propracovaný, integrovaný, propojený. Máme velice dobře zpracovaný účetní okruh, který patří mezi nejlepší na trhu. Spolupracovali jsme na něm s jedním z největších expertů z oblasti účetnictví. Druhá věc je, že jsme vždy stavěli na službách, na jejich kvalitě a vztahu k zákazníkovi. Za další pozitivní faktor lze označit to, že se snažíme produkt dál vylepšovat, dál zabudovávat nové funkce, takže i z tohoto pohledu je na vysoké úrovni. Nesnažíme se prodávat jen produkt, ale klademe důraz na to, že prodáváme vztahy. Bylo by laciné říkat, že nemáme žádné problémy – v oblasti aplikačního programování se vždycky budou vyskytovat problémy, ale řešíme je a děláme maximum proto, aby naši lidé byli směrem k uživateli empatičtí, to znamená, aby se snažili případné komplikace vyřešit na prvním místě, a až pak se bavit například o penězích, nikoli naopak. Zákazník je pro nás důležitější než peníze.

Které výrobce a dodavatele ERP systémů považujete za vaše hlavní konkurenty?

Naše hlavní konkurence zůstává dlouhodobě stejná, tzn. Abra Software, Asseco Solutions s Heliosem, K2 atmitec... To jsou asi ti nejzásadnější, samozřejmě bych mohl najít ještě pět nebo šest dalších. Co se týká větších hráčů na trhu, jako jsou například Microsoft nebo SAP, také se někdy potkáváme, ale samozřejmě jde o kategorii o úroveň, někdy i o dvě výše. Ani ne tak co se týče výkonnosti nebo funkčnosti systému, tam asi diametrální rozdíl nebude, dovolil bych si tvrdit, že náš systém Byznys zde může konkurovat, spíše jde o tu celkovou image orientovanou hlavně na velké firmy. To se týká zejména SAPu, i když je patrné, že i pro ně je již trh naplněný a se svými nabídkami se přibližují k sektoru, který oslovujeme my, tzn. sektoru středních a větších firem.

Na jaké obory cílíte?

My jsme se nikdy nesoustředili na úzkou specializaci určenou pro výrobu, obchod atp. Co se týče portfolia, neděláme rozpočtovou sféru, ale příspěvkové organizace ano, a co se týká podniků, najdeme zde výrobní, obchodní či právní kanceláře. Nezaměřujeme se na banky či pojišťovny, i když z pojišťoven máme v našem portfoliu Amcico, ale zde jde o účetní část, nikoli pojišťovací agendu.

Jaké typy řešení jsou dnes nejvíce poptávané? Specializovaná, úzce zaměřená řešení, nebo komplexní projekty na klíč od A do Z?

Naši zákazníci se snaží systémy Byznys maximálně nastavit pro veškerou svou činnost. Větší firmy však samozřejmě mají i některé speciální agendy. Například ve společnosti Central Group, která je jedním z našich největších zákazníků, mají k dispozici speciální webovou aplikaci pro nabízení bytů, se kterou naše řešení komunikuje.

Kde je podle vás spící potenciál informačních systémů v podnicích? Jaká řešení jsou opomíjená, přestože nabízí velmi rychlou návratnost a výhody?

Asi dvě či tři oblasti, byť se o nich dost mluví, ale nejsou moc využívány. Jde o řešení business intelligence, druhá je CRM a třetí workflow. Nespecifické je CRM neboli řízení vztahů se zákazníky. My jsme tuto agendu původně neměli v modulu CRM a vytvořili jsme ji trochu uměle, protože když se CRM začínalo prosazovat, zjistili jsme, že jeho funkcionalitu z osmdesáti procent máme v Byznysu obsaženou v jiných agendách. Vytvořili jsme tedy samostatný modul CRM a těch zbývajících dvacet procent dopracovali.

Vladimír Králíček (49) je generální ředitel a jeden ze zakladatelů společnosti J.K.R. Vystudoval automatizované systémy řízení na strojní fakultě ČVUT. V loňském roce se stal finalistou soutěže manažer roku v kategorii Manažer odvětví Zpracování dat a softwarové služby. Mezi jeho záliby patří cestování a potápění, dlouhodobě se věnuje fotbalu v jednom z nejstarších českých klubů SK Spartak Příbram.


  

Zanechala finanční krize a následná ekonomická recese v minulých letech nějaké trvalé stopy na vašem podnikání? Jak na vaší straně, tak na straně zákazníků? Chovají se dnes podniky ve vztahu k dodavateli IT systémů jinak než dříve? Jak se vám podařilo tímto jistě těžkým obdobím projít?

Já hodnotím vámi zmíněnou ekonomickou krizi spíše jako krizi společnosti, protože se nabouraly vztahy mezi námi a koncovým uživatelem. Začal nesmyslný tlak na cenu. Ano, probíhá tu konkurenční boj, který je ale mediálně živený – je tu krize, nejsou peníze, podniky musí utlumovat...
Některých se to samozřejmě dotklo hodně, ale to je přirozený proces, něco vzniká, něco zaniká. Nicméně to, co zaniká, vytváří obavy i u těch úspěšných. A tak začnou šetřit na propagaci, což jim brzdí rozvoj, začnou používat starší počítače, nejdou s dobou atd. A navíc, když se rozhodují, zda potřebují vyměnit ERP systém, tak si stanoví cenu a zdlouhavě na ni tlačí. Proti tomu jdou samozřejmě dodavatelé, kdy ti, kteří bojují o vlastní přežití, nabízejí cenové podmínky devalvující hodnotu informačních systémů a souvisejících služeb. Konzultant, který má vědomosti, desetiletou praxi a stovky dokončených instalací, je přirovnáván třeba k automechanikovi, v některých firmách klidně řeknou: „Instalatérovi platím tři stovky, vám dám pět“. Když se do toho procesu zapojíte, jste mezi mlýnskými kameny: máte svoji cenu, svoje náklady, na druhou stranu je třeba je pokrývat výnosy.

Již řadu let se mluví o tom, že náš trh podnikových informačních systémů je mimořádně roztříštěný a že musí nevyhnutelně dojít k jeho konsolidaci. Jaký je váš názor na další vývoj trhu? Čeká nás nějaký ostrý zlom, po kterém přežijí jen ti nejsilnější, nebo zůstane na trhu stále dost místa i pro malé dodavatele IT řešení a služeb?

Napadá mě potenciální zlom po roce 2014, až se vyčerpají dotace do IT prostředí. Lze je nazvat fenoménem doby, který přispěl k relativnímu uklidnění IT odvětví právě v období krize. Musím říct, že my jsme v této oblasti byli poměrně úspěšní, takže bych dotační programy měl hodnotit pozitivně, ale osobně jsem k nim spíše kritický. Dotace narušují konkurenční prostředí a umožňují zůstat na trhu i těm, kteří měli uvolnit místo dodavatelům s lepší nabídkou. Především si ale celá společnost zvykne žít na dluh, na tisknutí peněz, které nejsou podložené vůbec ničím. Jakmile jejich příliv ustane, dojde ke krachu a pročištění trhu.
Nakolik se z vašeho pohledu na našem trhu uplatňují dnes hojně diskutované trendy IT, jako je mobilita a cloud computing?
Mobilita je už starší záležitostí, i když momentálně velmi aktuální, a také do budoucna se bude tento trend ještě rozvíjet. Nemůže tomu být jinak vzhledem k rostoucímu pohybu zboží, tlaku na rychlost zpracování dat, rychlost odezev apod. My spolupracujeme s několika dodavateli, kteří mají podporu mobility jako svoji hlavní činnost a datové toky svých řešení napojili směrem k nám. Takže mobilitu máme vyřešenou partnersky.

A druhý trend, cloud computing?

Já jsem se už před dvěma roky, když to začínalo, vyjádřil tak, že nejde o něco zlomového. Všichni se na mě tehdy dívali, že jsem zaostalý, a já se tak možná i cítil, ale bylo to moje přesvědčení. Dnes hodnotím cloud computing tak, že se dostává do fáze reálného života, ale z naší pozice, tzn. dodavatele podnikových informačních systémů, vidím i jisté vystřízlivění. Budou jej používat malé začínající firmy, které ta data kriticky nepotřebují a nepřijdou k újmě, když budou fakturovat až za dva dny, případně si to napíší ručně. Pro ty, kdo informační systém pro svůj provoz potřebují nezbytně, je vystřízlivění na místě a větší dopad zde cloud nemá.

Pro úspěch společnosti poskytující služby je klíčové udržet stabilní tým kvalitních pracovníků. Jak se vám daří obstát na trhu práce, kde je v segmentu IT specialistů dlouhodobě přepis poptávky nad nabídkou?

Tady musím zaklepat, že se nám to daří. Před pěti, šesti lety jsem byl zoufalý poté, co jsme provedli opravdu masivní náborovou kampaň zaměřenou na programátory a konzultanty napříč místními televizemi, novinami, úřadem práce i školami. Její dopad byl tristní. Ne, že by nepřišli vhodní lidé – on nepřišel nikdo. V posledních letech se ale situace změnila. Nevím, zda k tomu přispěla krize, nebo se prostě objevili zajímaví mladí lidé, ale musím říct, že vloni, a vůbec v posledních letech se nám podařilo sehnat pár opravdu hotových, připravených profesionálů, anebo mladých lidí, kteří potvrdili svůj potenciál a podařilo se nám je do firmy zabudovat. Navíc se nám povedlo získat jejich loajalitu a vztah k práci. Momentálně tedy situaci na trhu práce hodnotím dobře. Nelze ovšem usnout, protože nároky našeho odvětví se neustále zvyšují. Dominantní krédo naší firmy je udržet si klíčové spolupracovníky, což musím potvrdit, že se nám daří – lidé neodcházejí.

Zmínil jste proces zapracování mladých lidí do vašeho týmu. Jak dlouho takový proces trvá, než se z čerstvého absolventa stane výkonný programátor nebo konzultant?

Pro zapojení nových lidí do týmu jsme vytvořili systém, který začíná na personálním oddělení etapou různých hodnocení uchazeče, a to i za pomoci domácích úkolů, například v podobě vypracování určité analýzy. Úspěšného uchazeče pak podle zkušeností a praxe zařazujeme do měsíčního tréninkového programu, kdy k nám dochází, nemáme s ním pracovní vztah, nedostává plat, ale má možnost ukázat svoje schopnosti. Když i v této fázi uspěje, uzavřeme s ním pracovní smlouvu s tříměsíční zkušební dobou a absolvuje různá školení. Na konci zkušební doby, pokud je hodnocení pozitivní, je zařazen do šestiměsíčního rozvíjejícího období. V této fázi už začne rutinně pracovat, ale po dvou měsících jej opět čekají prověrky, zároveň je však motivován finanční odměnou, kdy se mu zvyšuje plat. Celkově se tak jedná o zhruba roční proces.