Co považujete za hlavní trendy v oblasti ERP? Dají se tak stále označit mobilita, cloud a podobné směry, které byly v minulých letech tak často zmiňovány?

Posun do cloudu a mobilitu bych za hlavní trendy v ERP označil ještě před nedávnem. Dnes je však trendem především skutečná modernizace uživatelského interface - user experience, neboli výše uživatelské spokojenosti při konzumování daného softwaru. Všichni, kteří užíváme cokoli, včetně mobilních telefonů, požadujeme, aby daná aplikace byla pro nás příjemná na pohled a zejména, aby všechno co v ní děláme, bylo co nejefektivnější. Jestliže to lehce zbagatelizuji - na co nejméně kliků. Proto také kvalitní producenti ERP kontinuálně sbírají podněty od svých zákazníků, aby nové verze tyto požadavky splňovaly. Například my právě nyní u obou našich vlajkových produktů velmi intenzívně pracujeme na nových verzích právě s přihlédnutím k těmto trendům. Nyní je těsně před uvedením na trh nový HELIOS Orange 3.0 a předpokládám, že zákazník okamžitě pozná rozdíl.

Cloud, ten jako takový zákazník vlastně neřeší. Je celkem jisté, že svět IT do cloudu spěje, ale všichni si představovali, že posun bude daleko rychlejší. Stejně jako kterákoli jiná aktivita v životě, je i adopce cloudu pomalejší, než se na začátku předpokládalo. Já si ale myslím, že není vhodné to uspěchávat.

A co se týče mobilit - dnes už u ERP systému považujeme za naprosto samozřejmé a dokonce za jednu z jeho základních vlastností, že se k němu můžeme připojit z kteréhokoli zařízení, z něhož potřebujeme.

Za další ze současných základních trendů v oblasti ERP však považuji integraci. V minulých dvou dekádách nebylo výjimkou používání několika různých aplikací na několik různých procesů uvnitř firmy. Ani dnes to samozřejmě není vyloučeno, ale je velký tlak na to, aby všechny části těchto aplikací byly integrovány, propojeny. Aby toky veškerých dat mezi nimi byly automatizovány. Například typicky web shop - aplikace, kterou dnes disponuje převážná většina firem. Zde dříve nebylo výjimkou, že některé doklady se musely vystavovat dvakrát nebo přenášet „ručně“. A například právě zde by měl být naprosto jasný automatizovaný tok dat, aby nedocházelo k jejich ztrátě nebo ručním přezadáváním k jejich zkreslení či dokonce chybě.

Dalšími často zmiňovanými trendy jsou digitální transformace, Průmysl 4.0. či Umělá inteligence. Jak je vidí producenti ERP a jak jsou pro ně klíčové?

Průmysl 4.0, ačkoli se u nás o něm nemluví s takovou intenzitou, jako například v Německu, považuji jednoznačně za velmi důležitý fenomén současné doby. Souvisí totiž s fenoménem Big Data, čili s faktem, že dat obecně přibývá, dalo by se říci exponenciální řadou. A čím více budeme práci s nimi, například v oblasti strojů, automatizovat, tím rychleji budeme generovat další data. S tím přirozeně souvisí i zapojení umělé inteligence, což je z mého pohledu vyšší úroveň dnes již běžné Business Intelligence. Dnes už totiž nestačí se v tom obrovském množství dat vyznat a dostávat z nich potřebné informace. Úkolem umělé inteligence je i doporučovat, předvídat…

Z toho všeho je zřejmé, že vývoj značně pokročil. Možná je tedy v mnoha případech čas na nový ERP systém? Jak vlastně poznáme, že „sedíme na mrtvém koni“?

Bez ohledu na trendy poznáme, že je čas na změnu, pokud na ERP musíme neustále něco řešit. Správný, funkční ERP systém má běžet tak, že o něm uživatel v podstatě neví. Jenom dostává to, co od něj čeká.

Ovšem důvodem, proč přejít na jiný systém, může být i to, že se ve firmě mnohé změnilo, například změnila svůj byznys model, a její řízení musí tedy dnes vypadat jinak.

Pokud se rozhodneme pro výběr nového systému, jak postupovat?

Na dnešním trhu ERP je výběr více než dostatečný. Z moderních systémů si zákazník může vybrat téměř kterýkoli, přičemž rozhodují jiné aspekty, než úroveň kvality, ta je zpravidla na velmi dobré úrovni. Nejprve je třeba, aby si zákazník dobře ujasnil, co od systému očekává, ověřil si reference a pak je dobré i některé části systému nejprve ve vlastním režimu otestovat.

A je lepší zvolit ERP české provenience nebo zahraniční, anebo to je jedno?

Rozhodně bych neřekl, že to je jedno. Ale neexistuje na to, podle mého názoru, univerzální odpověď. Některé firmy budou nejspokojenější se zahraničním softwarem, například ty, které jsou součástí velkého nadnárodního holdingu. Což ale také nemusí být pravidlo. Nicméně firmám, které budou potřebovat větší objem služeb a zejména konkrétní ad hoc dovývoje připravené přímo pro ně, doporučím poohlédnout po renomovaném – což zdůrazňuji – domácím dodavateli.

Jak vidíte možnost úspěšného fungování a kooperace systémů v případě, že například zahraniční centrála má jeden ERP systém a česká pobočka jiný?

Speciálně u rozsáhlých sítí nadnárodních poboček je tento model naprosto relevantní a myslím, si, že ti zdatnější a renomovaní lokální dodavatelé jsou vždy připraveni se na kvalitní nadnárodní softwary, jako jsou například SAP, Navision či Axapta napojit. A jsem přesvědčen, že to je zcela funkční model.

Jiří Hub

Kde jsou podle vás nejdůležitější kritická místa při realizaci ERP projektu?

Klíčovou podmínkou je, aby na straně zákazníka byl připraven kvalitní projektový tým. Nemusí být rozsáhlý, jak by někdo předpokládal, patnáct, dvacet lidí. Může jít o mikrotým o dvou lidech. Nicméně dodavatel musí mít na straně zákazníka styčného důstojníka, někoho, kdo je schopen kontaktovat klíčové uživatele, kdo je schopen rozhodnout o rozšířeních projektu, posunech či zkráceních termínů a podobně… Vždy jsem implementaci a provozování ERP přirovnával k manželství, prostě musí na to být dva, a pokud na to nejsou dva, nelze očekávat, že ERP systém bude kvalitně nasazen a úspěšně provozován. To je primární úskalí, na němž může implementace od sebelepšího dodavatele ztroskotat.

Existují i další úskalí?

Jistěže. Stejně jako u manželství je vždy na místě určitá tolerance. Nemohu očekávat, že přijede princ na bílém koni. Že všechno vyřeší za mě a já nebudu dělat vůbec nic. Pokud moje očekávání budou přehnaná, třeba, že ERP za mě vyřeší nastavení podnikových procesů, což je ve skutečnosti moje domácí práce.

A nebo: krátce po vlně recese, kterou média nesprávně nazývala krizí, přicházeli zákazníci často s naprosto nerealistickými požadavky na rozsah v poměru k ceně. I to však musí být, podobně jako u manželství, vyrovnané. Čili pokud budu chtít partnera vyždímat, tak z toho žádný dlouhodobý vztah nebude. Přitom nasazení ERP systému by mělo vždy generovat dlouhodobý vztah.

Jak se vůbec dnes chová trh ERP? Je lehčí nebo těžší, než dříve na něm dosáhnout prosperity?

Lehce nadneseně řeknu: při dnešním stavu trhu by byl kumšt nedosáhnout uspokojivých výsledků. Recesi máme za sebou a i predikce na příští rok je v našem oboru velmi pozitivní.

K vývoji trhu přispěl především fakt, že krize není ve skutečnosti ekonomický pojem, ale stav mysli. Nastal v okamžiku, kdy se slovo krize objevilo v médiích. V tu chvíli podniky přestaly investovat. Ve všech oblastech. Začaly prostě šetřit náklady, tak, aby byly připraveny na horší časy. V posledních zhruba dvou či třech letech, kdy „krize“ odezněla (náš prezident tehdy řekl, že „blbá nálada už na trhu skončila“ – myslím, že to je docela trefné), si uvědomily, že musí dohnat investice, které v posledních letech neprováděly. A IT bylo jednou z těchto oblastí. Dnes tedy firmy dohání to, co v minulé pětiletce zameškali. A až to doženou, tak budou zase průběžně inovovat. Vznikají nové možnosti, nové potřeby, nové trendy, například ty výše zmíněné. Možnosti ERP se rozšiřují. Takže se nebojím, že by se trh v nejbližší době zase zastavil.

Objevil se v poslední době posun v požadavcích zákazníků ERP firem a v jejich vztahu k dodavateli?

Ano, a to v pozitivním slova smyslu. Zákazníci ERP jsou dnes sofistikovanější, vzdělanější a zejména si už mnozí uvědomují to, co jsem již říkal, že na implementaci a provozování ERP systému nemůže být jen jedna strana. Jejich očekávání už jsou více realistická a jsou připraveni být partnerem. To skoro vypadá, že dodavatel nebude mít co dělat, ale opakuji, že na to musí být dva.

Může ale nastat jiný problém. Dnes se neustále hovoří o tom, že se nedostává technicky fundovaných zaměstnanců. To se zřejmě týká i oblasti IT. Co s tím?

Vzdělávat, vzdělávat…a investovat do vzdělání. Myslím si, že v České republice je již několikátou vládou technické vzdělání prakticky opomíjeno, až se firmy dostávají k tomu, že si zakládají vlastní školy. Přitom právě IT je velice perspektivní obor a požadavky na pracovníky v něm, co do množství i co do kvality neustále rostou, takže je již nejvyšší čas vzdělání intenzívně řešit.