Mobilní aplikace se s nástupem iPhonů staly módním a mnohokrát skloňovaným tématem. Možnost mít kdykoli u sebe v kapse výkonný počítač s displejem o velikosti větší kreditní karty, s dostupným internetem a v kombinaci se zařízeními typu GPS a fotoaparát v jedné kompaktní krabičce vytvořila podmínky pro vznik statisíců aplikací nejrůznějšího užití. Dodavatelé tradičních podnikových informačních systémů na tyto trendy reagují a přicházejí s obchodními modely a nástroji, se kterými původně přišly vůdčí inovátorské společnosti. SAP spustil svůj SAP Mobile Apps market, kde nabízí stažení mobilních aplikací zpřístupňujících služby ERP systému, které byly dříve dostupné jen na klasických PC či noteboocích. Oracle u nejnovější verze ERP systému JDE garantuje jeho plnou ovladatelnost přes mobilní zařízení. K ECM systémům lze dokoupit rozšíření, která umožní přistupovat z mobilů nebo tabletů k jejich dokumentům, zobrazovat je a provádět v nich základní operace.

Požadavky podniků na mobilní aplikace

Podnikům, na rozdíl od koncových uživatelů, daleko více záleží na tom, aby byla aplikace bezpečná, stabilní a aby umožňovala efektivní práci pro relativně úzce vymezený okruh činností. Peníze jsou v podnikové sféře pochopitelně až na prvním místě a v době, kdy je zřejmý dlouhodobý tlak na snižování výdajů, si téměř žádná firma nedovolí investovat do něčeho, co nemá pozitivní ekonomický efekt. Je tedy nezbytné, aby finanční vyjádření přínosů převýšilo relativně přímočaře vyčíslitelné náklady.

Podnikové činnosti, které lze v mobilních aplikacích efektivně vykonávat, jsou silně limitovány specifickými vlastnostmi mobilních zařízení. Významnými faktory jsou velikost a kvalita displeje, potřeba zapisování či potřeba transakční zpracování. Rozměry displeje předurčují, jaké všechny informace lze najednou na displeji zobrazit, v jaké velikosti a jak moc ergonometricky budou prezentovány. Potřeba vkládat texty během podnikového procesu je dalším limitujícím faktorem pro využití mobilních podnikových aplikací. Čím více je nutné do takovéto aplikace vkládat delší texty, tím méně je vhodné pro tuto činnost použít kapesní mobilní zařízení. Informační systémy transakčního charakteru (např. ERP) vyžadují garanci transakční integrity bez ohledu na dostupnost konektivity. Proto například mobilní aplikace pro příjem zboží do skladu musí garantovat vytvoření transakce příjmu v ERP systému i v případě, že mobilní zařízení, pomocí kterého byl vykonán příjem, bylo v okamžiku vykonání příjmu bez síťové konektivity. Z byznysového pohledu je tedy zjevné, že podnikové aplikace pro mobilní zařízení najdou uplatnění zejména tam:

• kde je potřeba zajistit dostatečnou prostorovou nezávislost pracovníka, přičemž během vykonávané činnosti je na zařízení zobrazováno minimum informací,
• kde se vstup omezuje na výběr z předdefinovaných menu a dochází jen k potvrzování, vstupu krátkých číselných/textových údajů nebo vstupu jiných netextových informací typu vyfocený snímek,
• kde je v pracovním prostoru dostatečná konektivita,
• kde aplikace podporuje pořízení a uchování transakce i v off-line režimu a její zaslání do back-endového systému v okamžiku znovuzískání konektivity.

Z pohledu IT oddělení lze za nejvýznamnější faktory ovlivňující nasazování mobilních aplikací považovat náklady na vývoj a správu aplikace a související infrastruktury. S nástupem mobility se rozšiřuje trend využívání vlastních mobilních zařízení pro pracovní účely, tzv. BYOD (bring your own device), a s tím IT oddělení ztrácí tradiční kontrolu nad správou a údržbou koncových zařízení včetně řízení instalace, aktualizace a kontroly využívání aplikací. Vzhledem k diverzitě mobilních zařízení nejen po hardwarové, ale i softwarové stránce, dochází k navýšení IT nákladů. Náklady na vývoj a rozvoj se navyšují nejen z důvodu nutnosti vývoje vícero různých verzí jedné mobilní aplikace dle typu a verze mobilního operačního systému, rychlejšího tempa uvolňování nových verzí operačních systémů a kratšího životního cyklu mobilních zařízení, ale i z toho důvodu, že vývoj mobilních podnikových aplikací vyžaduje odlišné návrhářské a vývojářské schopnosti a dovednosti než ty, které jsou potřeba pro tradiční podnikové aplikace či weby. V důsledku implementace více verzí jedné mobilní podnikové aplikace dle typu a verze mobilního operačního systému dochází i k navýšení nákladů na zajištění provozuschopnosti podpůrné infrastruktury a uživatelské podpory první úrovně.

A jaká je realita?

Výsledkem výše popsaných jevů je to, že v podstatě jedinou hojně využívanou podnikovou aplikací na mobilních zařízeních je e-mailový klient pro přístup ke korporátní poštovní schránce a osobnímu kalendáři (častokrát bez efektivní kontroly IT oddělení a navzdory interním bezpečnostním směrnicím). Využití dalších aplikací je prakticky omezeno jen na mobile workforce, tj. pracovníky, kteří se musí pohybovat v terénu. Typicky se jedná o obchodníky potřebující rychlý přístup ke svému podnikovému objednávkovému systému či CRM systému nebo pracovníky zabývající se servisem a údržbou (například rozvodových sítí).

Jaký vývoj lze očekávat?

Jedním z vodítek pro určení toho, co můžeme čekat v jednotlivých oblastech mobilních podnikových aplikací, se stala série studií renomované společnosti Gartner nazvaná Hype Cycle for Wireless Devices, Software and Services. Zde jsou jednotlivá témata mobility rozdělena do skupin, které charakterizují vyspělost posuzovaných technologií pro využití v podnikovém prostředí. V poslední studii ze srpna 2012 Gartner za nejvyspělejší podnikové mobilní aplikace, odhlédne-li od mobilního e-mailu, považuje mobilní aplikace pro podporu prodeje a mobilní instant messaging. Zatímco mobilní aplikace pro podporu prodeje a mobilní instant messaging se nacházejí ve fázi vyspělosti „plateau of productivity“ (tj. nasazením těchto aplikací jsou běžně realizovány prokazatelné byznys přínosy), tak mobilní BI a ostatní mobilní podnikové aplikace se nacházejí v kategorii „peak of inflated expectation“, tedy kategorii, která je charakterizována přehnaným očekáváním zákazníků (notně přiživovanými marketingovými akcemi výrobců daného softwaru), přičemž jen menšina nasazení končí úspěchem. Gartner očekává u obou posledně zmíněných typů mobilních aplikací, že nejvyšší fáze vyspělosti „peak of inflated expectation“ dosáhnou během dvou až pěti let.

Co s tím?

Orientovat se v dnešní záplavě nových technologií není jednoduché. Prodejci mají dokonale nacvičené techniky, jak zákazníky přesvědčit, že právě bez jejich produktu se v žádném případě neobejdete. Dále platí, že úspěšnou realizaci IT implementačního projektu nelze zajistit bez těsné spolupráce s byznysem. Informací o implementacích mobilních podnikových aplikací v segmentech B2B a B2E je v českém prostoru poskrovnu. Z těchto důvodu může být výhodné již při počátečních úvahách, jak k rozvoji businessu využít podnikové mobilní aplikace, obrátit se na nezávislého poradce, který může pomoci uvědomit si skutečné firemní potřeby pro použití mobilní podnikové aplikace, dodat know-how, jak jsou mobilní podnikové aplikace využívány v obdobných podnicích ve světě, pomoci s formulací digitální strategie, se specifikací projektu včetně business case, výběrem dodavatele, dohledem nad implementací či s podporou rozvoje využívání dané mobilní podnikové aplikace.

Zdeněk Slunéčko
Autor působí jako senior konzultant ve společnosti Deloitte. Pravidelně se účastní domácích a zahraničních projektů v oblasti informačních technologií, které svým rozsahem pokrývají celý životní cyklus podnikových informačních systémů. Pracuje na projektech zejména v odvětvích bankovnictví, technologie a telekomunikace.