facebook
Exkluzivní partner sekce
Tematické sekce
 
Branžové sekce
Přehledy
 
Tematické seriály
 

GDPR

General Data Protection Regulation zásadně mění zpracování osobních údajů a zavádí nové povinnosti...

články >>

 

Jak uřídit IT projekt a nezbláznit se

Užitečné tipy a nástroje pro řešení problémů řízení inovací a vývoje produktů...

články >>

 

Industry 4.0

Průmysl 4.0

Jaký vliv bude mít čtvrtá průmyslová revoluce na výrobu a výrobní firmy?

články >>

 

Komplexní svět eIDAS

O nařízení eIDAS již bylo mnoho řečeno i napsáno. A proto jediné, o čem...

články >>

 

Trendy v CRM

Systémy pro řízení vztahů se zákazníky (CRM) prochází v posledních letech výraznou změnou. Zatímco dříve...

články >>

 

Příručka úspěšného IT manažera

Dnes je řada IT manažerů opomíjena. Úspěšní bývají brouci Pytlíci a Ferdové...

články >>

 
Partneři webu
Compas automatizace
IT SYSTEMS 3/2010 , ERP systémy

Jak na dotace v ICT?

Martin Křivánek, Daniel Tomčala


Pokud uvažujete o investicích do svého ICT, tak máte letos poslední velkou příležitost získat na projekt dotaci z evropských fondů. Ušetřit přitom můžete až polovinu z celkové částky. Šance jsou se správně připravenou žádostí vysoké, především pokud se spojíte se specialisty na získávání dotací, s jejichž pomocí se úspěšnost zvyšuje o desítky procent. V rámci aktuální výzvy programu ICT v podnicích jsou primárně podporovány aktivity související se zaváděním informačních a komunikačních technologií ve společnostech, přičemž důraz je kladen v prvé řadě na zvýšení konkurenceschopnosti. Jaké jsou hlavní podmínky a kritéria, která jsou při procesu posuzování dotační žádosti hodnocena? Na co je nutné se při snaze o získání dotace z tohoto programu zaměřit? Co by měl podnik splnit, aby měl na dotaci nárok a zároveň aby maximalizoval pravděpodobnost jejího získání?


Kritéria a podmínky pro získání dotace lze rozdělit na administrativní a procesní. V prvním případě se jedná zejména o kritéria, která nelze změnit (historie společnosti, místo jejího působení, předmět podnikání), v případě druhém však existuje široké spektrum možností, jak zvýšit své šance na získání dotace a zároveň na efektivní vedení a realizaci podporovaného projektu.

Administrativní podmínky

Administrativní podmínky představují primární omezení při procesu získávání dotací z uvedeného titulu. Jako hlavní lze zmínit čtyři: status příjemce, ekonomická historie, odvětví činnosti a místo podnikání. Z hlediska příjemce je hlavním omezujícím faktorem jeho velikost – podpora je poskytována jen pro malé a střední podniky. Druhým faktorem je ekonomická historie. Zde je důraz kladen na pozitivní finanční rating vypočítávaný na základě údajů ze dvou posledních nepřetržitých zdaňovacích období. Rating musí dosáhnout hodnotu minimálně C+, přičemž je zároveň počítána za samozřejmou bezdlužnost firmy zejména vůči orgánům státní správy a vlastním zaměstnancům. Z hlediska místa podnikání jsou některé regiony hodnoceny pozitivněji než jiné, jde o tzv. regiony s podporou státu. Naopak vlastní realizace musí probíhat mimo území Prahy, na kterou se dotační titul nevztahuje. Posledním kritériem je převažující činnost společnosti dle registrovaných OKEČ (Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti), neboť dotační titul podporuje pouze některé oblasti podnikání.

Procesní podmínky

Procesní podmínky lze nazvat též výběrovými kritérii; na jejich základě je posuzován žadatel o dotaci (maximálně lze získat sto bodů, minimální přípustná hodnota činí 51). Kritéria lze rozdělit na firemní, tedy kritéria, která by měla splňovat firma ještě před vlastním projektem a na jejichž základě pak plánuje vlastní projekt a naplňuje tak druhou skupinu kritérií – projektová.
Ke kritériím hodnoceným z hlediska celé společnosti patří zejména dlouhodobé nastavení strategie společnosti a jejích procesů (v závorce je uvedeno bodové hodnocení, jehož lze dosáhnout, a tedy i významnost ukazatele): Strategie a řízení rozvoje ICT ve společnosti (7), finanční rating (8), systémové řízení, jako například zavedený systém dle ISO 9001 (1) či bezpečnostní politika firmy (5). Na firemní ukazatele navazuje hodnocení vlastního projektu. Důraz je kladen zejména na existenci SWOT analýzy firmy a na ni navazující SWOT projektu (5), soulad projektu se strategickými cíly (hodnocení předpokládaného nárůstu zaměstnanosti, místo realizace, spolupráce s výzkumnými institucemi) (6), provázanost a proveditelnost projektu (9) a dlouhodobá udržitelnost řešení (5). Z technicko-finančního hlediska je hodnocena ekonomická realizovatelnost (2) a vhodnost rozsahu, funkcionality a celková kvalita navrženého hodnocení (11). Z projektového hlediska je dále posuzována zkušenost realizačního týmu (3), jakož i obecná zkušenost s realizací projektů (5).

Hlavní cíl – zvýšení konkurenceschopnosti

Jak bylo zmíněno v úvodu, velký důraz je kladen na prokázání přínosů projektu, čemuž odpovídá i bodové hodnocení (33 bodů, tedy celá třetina možného hodnocení). Bez ohledu na možnost získání dotační podpory je tak velmi vhodné ještě před jakoukoli dotační žádostí zvážit svoji situaci. Manažeři společnosti by si měli být schopni odpovědět na otázky typu: Jak vypadá naše dlouhodobá strategie? Jaký systém řízení máme ve společnosti zaveden? Je tento systém efektivní? Vyhodnocujeme a plánujeme jej z hlediska dlouhodobého rozvoje, možností, potenciálu a rizik? Kde jsou možnosti rozvoje našeho systému řízení? A následně teprve: Máme mezery v těchto oblastech? Hodil by se nám projekt zaměřený na zefektivnění našeho ICT a tím i celé společnosti? Bude například ERP systém tím, co zlepší, zpřehlední a zpružní naše interní fungování a tím i dodavatelsko-odběratelské vztahy, a tedy i ve výsledku konkurenceschopnost a pevné postavení na trhu?
Systém řízení může být ve společnosti zaveden různými způsoby a není v tuto chvíli tak důležité, zda vlastními metodikami či s pomocí externích metodik typu best practices, případně ISO normy. Základem je vždy jasná strategie, definované vnitrofiremní procesy a stanovené odpovědnosti a pravomoci. Tyto faktory pak ve finální podobě mohou poskytnout podklady na dvou úrovních – jednak pro zvýšení pravděpodobnosti získání dotace, jednak pro efektivní zmapování potřeb a tím i dobře nastavený projekt, na který lze pak následně opět dotaci získat. Z hlediska dlouhodobé udržitelnosti pak není třeba rozvádět, že za řešitele tohoto projektu je vhodné vybírat stabilního dodavatele s dostatečnou zkušeností na trhu, schopného zaručit maximální využití vložených nákladů a jejich rentabilitu v budoucnu (nejen proto, že dotace je monitorována ještě čtyři roky po ukončení projektu). Pouze pokud bude společnost uvažovat tímto směrem, a nikoli obráceně, jak to bohužel většinou bývá, tedy směrem hledání možností zefektivnění svého podniku a jeho stabilizace a růstu na trhu, a to s přidanou hodnotou danou možností využití dotací, bude celý projekt ve finále pro společnost přínosem, a nikoli noční můrou. Může se tak nakonec stát, že společnost významně zvýší svoji konkurenceschopnost i bez získání dotace, pro kterou paradoxně původně celý proces vyhodnocení vlastní situace a nastavení funkčních pravidel absolvovala.

Autor článku Martin Křivánek je konzultant a vedoucí projektů společnosti Data Solutions, spoluautor Daniel Tomčala je marketing manažer společnosti Epicor Software Czech.
Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.

Inzerce

Význam automatizace a digitalizace v post-pandemickém světě

IT Systems 6/2020V aktuálním vydání IT Systems se věnujeme především roli digitálních technologií v post-pandemickém světě. Zatímco se život postupně vrací do normálu, podniky se musí pustit do sanace škod a začít revitalizovat své provozy a procesy. Pandemie připravila pro mnohé firmy intenzivní zatěžkávací zkoušku. Současně ale jasně ukázala, čemu by podniky měly věnovat pozornost, aby svou provozuschopnost zabezpečily i do budoucnosti.