K dalším faktorům, které ovlivňují potravinářský průmysl, patří i povětšinou nevysoká doba trvanlivosti surovin i produktů či sezonnost zboží. Některé výrobky jsou do obchodů doplňovány i vícekrát denně. Specifický je rovněž nákup vstupních surovin, při němž je mimo jiné třeba dodržovat i přísné parametry kvality. Z druhé strany je trh s potravinami velmi dynamický a konkurenční.

Řada potravinářských výrobků patři k typickému rychloobrátkovému zboží, u něhož se dodací lhůty pohybují kolem čtyřiadvaceti hodin. Potraviny jsou stejně jako jiné druhy spotřebního zboží i výrazným předmětem reklamy, a inovace tak představují hybnou sílu nejen výroby, ale i propagace. Vývoj výrobku má obvykle na starosti marketingové oddělení. Vychází z průzkumů trhu a prodeje, z analýzy konkurence, či přímo konkrétního typu výrobku. Na jejich základě se vytváří marketingový plán a plán inovací včetně představování nových výrobků zákazníkům i obchodníkům. Důležitou součástí výrobku je i obal a jeho grafika.

V současné době je více než zřejmé, že jedinou schůdnou a efektivní cestou ke splnění alespoň většiny výše uvedených požadavků je pouze výrazné zvýšení úrovně automatizace řízení výroby, logistiky a celého dodavatelsko-odběratelského řetězce.

Systémy plánování podnikových zdrojů (enterprise resource planning, ERP) jsou logickým pokračovatelem systémů plánování výrobních zdrojů (manufacturing resource planning, MRP). Cílem MRP bylo současně řešit tři základní úlohy: zajistit dostupnost materiálů pro výrobu a výrobků pro expedici, udržovat minimální možnou úroveň skladových zásob a plánovat výrobní činnosti, nákupní aktivity a rozvrhy dodávek. ERP pak uvedené činnosti rozšiřuje do komplexního informačního systému, který integruje a automatizuje velké množství procesů souvisejících s výrobními aktivitami podniku. Kromě vlastní výroby k nim patří logistika, distribuce, fakturace, účetnictví, skladové hospodářství, správa majetku a v neposlední řadě i prodej výrobků.

Implementaci systému ERP musí předcházet hluboká analýza podnikových procesů, neboť, jak vyplývá nejen ze zkušeností výrobců potravin, co se zanedbá při analýze, to se následně při zavádění do provozu vymstí. Jde zejména o určení pravomocí, odpovědností a důsledné mapování procesů do nejmenších podrobností a provázaností. Soulad se standardy ISO je při analýze procesů nezbytností, rámec, který norma definuje, však je pouze základnou, a nikoli podrobným návodem. V řadě případů dochází k podceňování složitosti procesů nebo zanedbávání detailů. Například chyby v distribuci způsobené zanedbáním individuálních ceníků pro zákazníky, nerespektování specifických požadavků různých zákazníků na nestandardní doklady nebo různě uváděné množstevní jednotky často vedou k drobným, leč velmi nepříjemným problémům, které se při spouštění informačního systému mnohdy těžko a dlouho odstraňují. Mnohé chyby při implementaci vznikají i nerespektováním specifických vlastností oboru, požadavků dodavatelů a odběratelů, ale také managementu podniku či nedodržením zásad nezbytné kontinuity řízení i dokumentace.

Příkladem úspěšné implementace ERP v potravinářství může sloužit zavedení ERP systému IFS Aplikace v akciové společnosti I.D.C. Holding, známého výrobce cukrovinek, trvanlivého a polotrvanlivého pečiva. Aplikace ERP jsou zde použity pro řízení opakované procesní výroby na sklad. Na linkách se vyrábí stovky výrobků s dodací lhůtou do dvaceti čtyř hodin, je proto třeba neustále disponovat zásobami a zajišťovat jejich plynulé doplňování. Z pohledu logistiky je třeba vzít do úvahy výrobu na několika výrobních linkách závodu a v dceřiných společnostech. Požadavky zákazníků jsou chráněny smluvními sankcemi. Působí i silný vliv sezonnosti. Více než padesát procent objemu dodávek je určeno pro prodejní akce, které mohou způsobit až stoprocentní nárůst objemu prodeje, a tudíž i výroby.

Hlavní přínos implementace ERP spočívá v podpoře spolupráce s dodavateli a odběrateli, napomáhá ke snižování zásob vstupů a mírnému zvýšení zásob výrobků. Před zavedením systému bylo trojnásobné množství finančních prostředků vázáno ve vstupních oproti výstupním zásobám. V současné době se pro zajištění výroby materiál objednává na tři až čtyři týdny dopředu oproti minulosti, kdy se spoléhalo na intuici a zkušenosti pracovníků. Nespornou výhodou je také získaná kontrola nad dceřinými společnostmi, zejména nad náklady, které generují. Dalším příkladem může být zlepšení koordinace spolupráce s dodavatelem obalového materiálu, jež prostřednictvím dodavatelských harmonogramů umožnilo dosáhnout několikaprocentního snížení cen obalů. Nezanedbatelnou roli hraje i kompatibilita při elektronické výměně dat založená na standardu EDI. Je efektivnější a levnější a do budoucna umožní i on-line zpřístupnění nezbytných informací pro podniky v řetězci. Využitím metod VMI (vendor management inventory) pro řízení dodavatelského řetězce, které spočívá v aktivním udržování požadované optimální úrovně zásob přímo dodavatelem, se podařilo výrazně snížit množství skladových zásob.

Po implementaci ERP zásoby poklesly zhruba o třicet procent a po zavedení VMI ještě o dalších deset procent. Informační systém ušetřil společnosti asi 1,3 milionu eur, které by jinak musela investovat do výstavby nové haly s kapacitou 4 500 paletových míst, nebo do měsíčního nájemného skladových prostor v rozsahu zhruba 1 900 eur. Došlo i k podstatnému zjednodušení a zkvalitnění přístupu k manažerským informacím. Pracovníkům, kteří potřebují sledovat a vyhodnocovat manažerské informace z výroby, prodeje a dalších oblastí, slouží od roku webový portál s každodenní aktualizací. Vlastní zpracování dat a automatické vytváření sestav je prováděno v aplikaci, nad níž portál funguje jako sdílené prostředí pro reporting s možností časově neomezeného vzdáleného přístupu. Například generální ředitel společnosti může k manažerským informacím přistupovat ze svého mobilního telefonu. Webový portál pomáhá jistým způsobem i v oblasti logistiky, protože ve svých výstupech poskytuje informace také o stavu zásob v ostatních skladech včetně dceřiných společností. S informačním systémem a jeho zavedením přes všechny procesy výroby souvisí i inovace a modernizace výrobních linek. Propojení ERP aplikace prostřednictvím modulu Servisní služby s výrobními automaty přinese technologům další možnosti sledování a vyhodnocování údajů z výroby (počty dávek surovin, teplotu automatů, popř. dalších údajů), které jsou přínosné nejen pro technology, ale i údržbu nebo samotnou výrobu.

Shrnutí

Úspěšné zavedení ERP systému v potravinářském průmyslu přináší řadu zlepšení, úspor i konkurenčních výhod. Obecně však platí, že již nelze realizovat pouhou instalaci a konfiguraci standardního softwaru. Jde o mnohem složitější, náročný a nezřídka dlouhodobý proces, který je vhodné svěřit kvalitnímu a důvěryhodnému dodavateli s rozsáhlými zkušenostmi.

Jozef Kováčik
Autor je ředitelem společnosti IFS Slovakia.