facebook LinkedIN LinkedIN - follow
IT SYSTEMS 1-2/2021 , ERP systémy , Plánování a řízení výroby , Potravinářský průmysl

5 předpovědí pro potravinářský a nápojářský průmysl na rok 2021

David Zeman


Neočekávané události roku 2020 neměly na první pohled výrobce potravin a nápojů příliš zasáhnout, vždyť bez ohledu na pandemii lidé potraviny a nápoje konzumují neustále a poptávka zásadně neklesla. Avšak při bližším pohledu došlo uvnitř tohoto odvětví až k přelomovým změnám potravinářských dodavatelských řetězců – vezměme si jen vliv uzavření restaurací a poklesu turismu či naopak dynamický nárůst provozu e-shopů. Potravinářské firmy musely vzít v potaz nové aspekty svého podnikání, kde se těmi hlavními staly pružnost expedice, přísnější zdravotní standardy, odolnost dodavatelských řetězců či nové prodejní modely.


Organizace z odvětví potravinářství a nápojářství (F&B) byly nuceny změnit a akcelerovat své dlouholeté plány na inovace. Ty mají nyní za úkol zvýšit provozní výkonnost, optimalizovat zdroje v dodavatelském řetězci, zlepšit reakci na poptávku zákazníků a udržet konzistentní kvalitu. Jaké technologie a koncepty v roce 2021 pomohou těmto organizacím dosáhnout svých cílů?

Predikce č. 1: Cloud

Asi nijak překvapivé. Upřímně, neexistuje jiné řešení, které by umožnilo posílit odolnost dodavatelských řetězců a jejich flexibilitu. Role cloudu se zvyšuje také s rozmachem využívání senzorů, kdy například nedává smysl data o teplotě v potravinovém skladu ukládat do ERP databáze schované za firemním firewallem, když tyto informace je potřeba sdílet s externími stranami. Proto se do cloudu umisťují velké datové struktury využívající AI postupů k tvorbě smysluplných informací a chytrých strategií.

Velkou výhodou cloudu v současné situaci je možnost rychlého zprovoznění ve formě IT řešení jako služby namísto mnohaměsíčního projektu on-premise s nejistým výsledkem. V průběhu ostrého provozu je také jednodušší implementovat jakékoliv změny oproti migračním projektům vyžadujícím zdroje na straně implementačního partnera, ale i zákazníka.

Naše společnost zaznamenala v roce 2020 tříciferný růst poptávky po cloudových řešeních v reakci na koronavirová opatření. Proto předpokládáme, že v roce 2021 budeme svědky dalšího „exodu“ podnikových řešení do cloudu, který organizacím poskytne jistotu rychlé (a informovanější) reakce na nepředvídatelné události v příštích několika letech a predikovatelné náklady za jejich řešení.

Příklad nasazení cloudové F&B platformy – Norsk Kylling

Jedním z potravinářských podniků, které v poslední době nasadily cloudové IT řešení, je norský výrobce potravin z kuřecího masa Norsk Kylling. Podnik v důsledku akvizic řady podniků z různých lokalit a budování nové továrny potřeboval jednotný ERP systém schopný sledovat celý produktový cyklus – od líhně až po expedici kuřecích produktů. Rozhodl se proto pro implementaci cloudového systému Infor CloudSuite Food & Beverage, což je odvětvově-specifické řešení s přednastavenou podporou potravinářských procesů bez potřeby speciálních úprav. Cloudové řešení poskytlo firmě komplexní kontrolu nad informačními, materiálovými i finančními toky. Namísto manuálního a časově náročného sběru informací má nyní k dispozici plně digitální a rychlý přístup k informacím s minimální mírou chybovosti. To vyústilo v lepší plánování produkce, řízení zásob a menší plýtvání.

Predikce č. 2: Rozmanitější prodejní kanály

Výrobci spotřebního zboží a zejména potravin zaznamenali velký posun v poptávce, zejména pak velký nárůst dodávek do domácností na úkor zásobování restaurací a částečně i supermarketů. A aktuálně to moc nevypadá, že bychom se měli někdy vrátit na úroveň roku 2019, protože lidé se naučili objednávat jídlo po internetu a někteří u toho již zůstanou. Vytvořit nové prodejní kanály znamená stát se méně zranitelným vůči změnám poptávky a zvýšit svůj podíl na trhu. Mnoho potravinářských výrobců letos bude plánovat nasazení e-commerce platforem, ať již prostřednictvím vlastního e-shopu či napojením na digitální tržiště typu Amazon.

Dalším důležitým aspektem je vnímání značky, které je silnější, pokud výrobce naváže vztah se zákazníkem přímo, a nikoliv přes retailového prodejce. Nová generace zákazníků si zboží objednává hned, chce mít odpovědi na své otázky obratem a ne čekat, až někdo v call centru zvedne telefon. Technologickým důsledkem tohoto trendu jsou chatboty, které spotřebiteli poskytnou informace o složení potravin či doporučení jejich přípravy. To zároveň generuje spoustu zajímavých dat o tom, jak zákazníci potraviny využívají, a jejich spokojenost, což může vést k dalším produktovým inovacím.

Predikce č. 3: Internet věcí

IoT, tedy internet věcí, a potažmo Průmysl 4.0 bude představovat v potravinářském odvětví velkou příležitost, už jen proto, že v porovnání s průmyslovou výrobou je zde v podstatě na začátku.

To lze vysvětlit faktem, že až do nedávné doby formovaly představu o IoT v potravinářství sice atraktivní, ale ne příliš praktické příklady jako GPS, drony či roboty v zemědělství. Avšak existují praktičtější příklady IoT přímo z potravinářské výroby: například výrobní stroje obsahují senzory sbírající množství dat o spotřebě energie, teplotě, objemu surovin apod. Jejich jediným problém je, že data zůstávají ve stroji a nejsou nijak sdílena v jiných systémech, analyzována a zpracována k dalšímu využití. A to platí i pro mnoho dalších systémů v potravinářství, kde mnoho dat se nachází v nepropojených systémech a aplikacích typu Excel, řízení kvality, dodavatelské systémy a jiná IoT zařízení řízená izolovanými aplikacemi.

Jedním z největších finančních rizik v potravinářství je stahování produktů z trhu. Pokud nastane, náklady na tento proces jsou závratné, u globálního výrobce se mohou včetně logistiky, likvidace, komunikace v řetězci, vyšetření incidentu a zajištění nápravných opatření vyšplhat až na 10 milionů dolarů za jednu událost. Pokud takový výrobce má plně digitalizovanou platformu využívající IoT, od výroby až po distribuční řetězec, může této události preventivně zabránit ještě předtím, než vůbec nastane, nebo výrazně minimalizovat náklady na její řešení.

Dobrou zprávou v loňském roce bylo, že řada F&B výrobců si uvědomila nezbytnost digitální platformy ke zvýšení úrovně automatizace, výkonnosti a konkurenceschopnosti. Roste tak zájem o efektivnější vytěžení dat uložených v provozních systémech a jejich využití v ERP transakcích.

Predikce č. 4: Procesy řízené daty

Digitální platforma umožňuje využívat IoT zařízení mnoha různými způsoby. Rychlejší a cílenější proces stahování z trhu s možností okamžitě identifikovat a analyzovat kořeny vzniklé situace je pouze jednou z výhod. Další výhoda spočívá v možnosti využití dat k informovanějším rozhodnutím a vytvoření tzv. chytré společnosti. Dobrým příkladem je dovoz surovin, kde se sleduje nejen odhadovaný čas příjezdu, ale také skladovací podmínky během převozu, takže lze přesněji predikovat kvalitu a datum spotřeby. To rozšiřuje kontrolu nad externím dodavatelským řetězcem a využívá data generovaná od zemědělské produkce až po dodávku na jídelní stůl.

Jiné aplikace využívají technologie rozpoznání obrazu a strojového učení k určení kvality surovin a přesnějšímu určení nákupní ceny. A jiné aplikace, které mohou mít významný dopad na současné potravinářské procesy, zase s pomocí senzorů sledují čistotu výrobních zařízení. Jakmile je zjištěna kontaminace, automaticky se spustí cyklus čištění. Čímž se dostáváme k dalšímu trendu tohoto roku, kterým jsou procesy řízené daty bez potřeby zásahu lidské obsluhy.

Predikce č. 5: Transparentní přístup k zákazníkům

Stále větší konkurenční výhodou je transparentnost. Podle jednoho z průzkumů mezi spotřebiteli a producenty uvedlo 67 % spotřebitelů, že detailní informace o všech přísadách jim pomáhají v nákupních rozhodnutích. V reakci na to 23 % výrobců potravin plánuje sdílet se zákazníky informaci o složení a původu potravinářských produktů s využitím digitálním platforem. 15 % již takovou platformu má a pro zbývajících 62 % je důležité prezentovat svým zákazníkům alespoň své iniciativy směřující k udržitelnosti. Například německý obchodní řetězec Aldi zavedl projekt Aldi Transparency Code, s pomocí kterého vyžaduje od zpracovatelů masa a dalších výrobců informace o přesném původu výrobků, tak aby je měli zákazníci k dispozici.

Před výrobci v oblasti potravinářství a nápojářství stojí letos mnoho výzev, z nichž nejdůležitější je potřeba rychle reagovat na nepředvídatelné situace. A nejedná se jen o marketingové strašení – stačí si vzpomenout na případ Marks & Spencer, který musel kvůli souběhu koronaviru a brexitu zavřít pobočky v České republice. Důležité je, že jsou k dispozici technologie, které umožňují těmto výzvám úspěšně čelit.

David Zeman David Zeman
Autor článku je obchodním ředitelem Infor Eastern Europe.
Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.