Během posledních pěti let, které přinesly obrovský rozvoj telekomunikačního prostředí, došlo k výraznému posunu v přístupu zákazníků ke službám, které očekávají od svých operátorů. Zejména razantní nástup Internetu, jako typického představitele nadnárodní veřejné komunikační platformy, znamenal postupnou přeměnu do té doby zažitého komunikačního modelu firmy. Základní konektivitní služby, které zprostředkovávají zákazníkům přístup na Internet patří mezi hlavní pilíře produktového portfolia každého poskytovatele. Jejich úroveň se pak samozřejmě odráží ve většině jeho ostatních služeb. Vzhledem k vysoké míře konvergence jednotlivých řešení by se dalo říci, že nejdůležitějšími faktory, které dříve stanovovaly úroveň jednotlivých operátorů, jsou kapacitní a kvalitativní charakteristiky národní a nadnárodní páteřní infrastruktury. Tyto providerem přímo ovlivnitelné vlastnosti služby samozřejmě s postupným zvyšováním standardů ustupují v pozadí, a tak jak dochází ke komoditizaci základních komunikačních služeb (například přístup k Internetu) přesouvá se čím dál tím větší pozornost zákazníků k souvisejícím službám (tzv. value added služby) jako je například garance úrovně spolehlivosti, monitoring zařízení zákazníka, outsourcing zařízení zákazníka apod.

Hitem je bezdrátové připojení
I když je telekomunikační prostředí ve střední a východní Evropě stále ještě velmi odlišné od západních trhů je úroveň tzv. primárních služeb jako je například upstream internetová konektivita jednotlivých nadnárodních páteřních sítí srovnatelná se zbytkem Evropy. Bohužel značné rozdíly stále ještě nalezneme v řešeních poslední míle, a to zejména v garancích spolehlivosti a kvality služby pro připojení zákazníka k síti poskytovatele. Odráží se zde zejména typ použité technologie, která je velmi často omezena investičními a zejména provozními finančními možnostmi zákazníků. Typickým příkladem je v posledních dvou až třech letech obrovský rozmach bezdrátového připojení využívajícího bezlicenční (ISM) frekvenční pásmo 2,4 GHz. Nízká cenová hladina služeb, které již z principu sdíleného frekvenčního pásma jen velmi těžko mohou zákazníkům v budoucnu nabídnout širší využitelnost pro nově příchozí (zejména hlasové a multimediální) služby, způsobila sice značně rychlé rozšíření pevného připojení, ale také i významně deformovala přístup zákazníků k ostatním přístupovým technologiím. Důvodem nízkých paušálních poplatků je prakticky nulová garance základních parametrů kvality služby.

U tzv. sdílených linek navíc většinou již na úrovni poskytovatele a následně na úrovni poslední míle dochází k úmyslnému agregování sdílených kapacit. Výsledná použitelnost služby je pak omezena na to základní, jako je přístup k elektronické poště. I surfování po webových stránkách je u takových to připojení problémem. Platí tedy jako i v jiných oborech, že garance vyšší kvality služeb s sebou přináší i vyšší nároky na firemní rozpočet.

Podívejme se tedy na moderní přístupové metody pro řešení poslední míle a předpokládejme stejnou úroveň prvků síťového managementu zajišťující monitorování a správu všech částí navazující datové sítě.

Dial-up a ISDN
Jak říká Nielsenův zákon o rychlosti růstu připojení k Internetu, během jednoho roku vzroste průměrná rychlost připojení uživatelů o 50%. Proto se z historického hlediska na našem trhu připojení k Internetu prosadilo poměrně velké množství přístupových technologií. Ještě dlouhou dobu bude nejrozšířenějším způsobem komutované připojení prostřednictvím běžné telefonní linky. Stovky tisíc domácích uživatelů jsou tak odkázány na poměrně drahou tarifikaci podle provolaných impulsů a pravděpodobně totéž je i důvodem nízké penetrace ISDN připojení. Technologické limity přenosových protokolů omezují využitelnost dialup připojení na poměrně nízkých 56 kb/s resp. 64 či 128 kb/s pro ISDN linky. I přes tato omezení se předpokládá, že během následujících pěti let by počet těchto uživatelů mohl u nás dosáhnout zhruba osmi až devíti set tisíc.

Nastupující generace xDSL
Částečným konkurentem tomuto způsobu připojení je nově nastupující generace technologií xDSL, která umožňuje dosahovat mnohem vyšší přenosové rychlosti na standardní telefonní lince. I když se dá očekávat razantní nástup, v první fázi budou služby postavené na DSL technologii zaměřeny zejména na lukrativnější firemní klientelu a pravděpodobně až po překonání omezení plynoucích z nedůvěry uživatelů a technických omezení při plošném nasazení na straně dominantního operátora, dojde k nárůstu počtu uživatelů během následujících pěti let až asi na dvě stě tisíc.

Připojení přes kabelové modemy
Do kategorie připojení domácích uživatelů by se kromě již zmiňovaných mikrovlnných ISM připojení nejnižší úrovně daly samozřejmě zahrnout i v západních zemích a USA velmi rozšířené připojení k Internetu tzv. kabelovými modemy. Jedná se o využití infrastruktury poskytovatelů kabelové televize a následně jejich využití pro přenos dat, multimedií nebo hlasu. Zde můžeme vidět i u nás poměrně perspektivní oblast přístupové technologie a počty uživatelů se ze současných několika tisíc velmi pravděpodobně posunou během pěti let až na možných sedmdesát, osmdesát tisíc v případě, že zůstane zachován současný trend nárůstu přípojek kabelové televize, což je asi o sto tisíc ročně. Z technického hlediska je tato oblast velmi perspektivní a přenosové rychlosti, které mohou uživatelé v budoucnu dosáhnout budou plně reflektovat požadavky aplikací a komunikačních metod. Velmi pravděpodobně dojde i k posunu v produktovém portfoliu kabelových společností a odklonu od negarantovaných "sdílených" principů ke kvalitativně vyšším standardům.

Pevné linky: probíhá digitalizace
Pro firemní klientelu je již dlouhou dobu základním způsobem připojení tzv. "pevná linka". Pod poměrně obecný pojem se dá zahrnout značné množství technologicky odlišných variant připojení. V prehistorii Internetu u nás, tj. v letech 1993 až 1995 tvořila majoritu pevných linek připojení využívající voicebandové datové okruhy (analogové linky) a propojení baseband modemy. Kvalitativně na tu dobu velmi dobré připojení bylo postupně nahrazováno plně digitálními okruhy, ale u většiny providerů se ještě dnes najde určité procento zákazníků, připojených tímto způsobem. Hlavním důvodem jsou zejména mnohem nižší náklady na pronájem vlastního datového okruhu a také konzervativnost těchto zákazníků využívajících funkční ale již zastaralé řešení. Velkou výhodou současných digitálních okruhů je prakticky geograficky neomezené nasazení a vysoká kvalita přenosu dat určujících jejich využívání i pro náročnější řešení pro sdílení informací a komunikaci, jako jsou hlasové či multimediální přenosy na IP platformě nebo virtuální privátní dítě. Dalo by se říci, že i do budoucna lze počítat s výrazným nárůstem počtu připojení digitálními okruhy a z odhadovaných padesáti až šedesáti tisíc připojení dedikovaným "drátovým" okruhem v roce 2005 bude digitální okruh tvořit majoritu. Zcela specifickou skupinu drátového připojení tvoří připojení optickými kabely, digitální satelitní technologie a velké množství dalších řešení, které se v tuto chvíli ještě dají nazvat jako okrajové, ale jejich rozvoj v následujících letech bude razantní. Například optické datové okruhy přinášejí naprostou nezávislost na elektromagnetickém rušení a neuvěřitelné přenosové kapacity v řádu Gb/s až Tb/s.

Bez drátů: očekává se růst FWA
Do zmíněného obecného pojmu pevná linka je nutno zahrnout i další velkou skupinu bezdrátových technologií, kterým patří budoucnost. Vycházejí z principů tzv. narrowband (například spoje ve frekvenčním pásmu 3.5 GHz dosahujícím přenosových rychlostí řádově ve stovkách kb/s) a broadband připojení ve vyhrazených frekvenčních pásmech jejichž kvalitativní vlastnosti plně snesou srovnání s digitálními nebo optickými okruhy. Nasazením těchto služeb uživatel získá možnost plnohodnotně využívat řešení pro videokonference, propojovat rozsáhlé sítě nebo přenášet obraz a zvuk v reálném čase. Předpokládá se zejména výrazný nárůst broadbandových služeb (typickým příkladem je FWA v pásmu 26 GHz k jehož provozování byly u nás uděleny licence v loňském roce a dosahují přenosové rychlosti řádově v Mb/s). Ze současných několika set zákazníků bude do pěti let využívat broadband (širokopásmový) přístup většina velkých a středních firem. I když technologické trendy se mohou výrazně měnit, troufám si odhadnout celkový počet takto připojených zákazníků na více než deset tisíc.

Důvodem může být i velmi dobrý poměr rychlosti připojení k ceně při zachování špičkové kvality limitované pouze místní dostupností služby. Následná možnost poskytování smluvních garancí kvality služby umožní zákazníkům těchto operátorů využívat plnohodnotně konvergovaná IP řešení nejvyšší úrovně při optimálních provozních nákladech. Navíc služby provozované nad touto infrastrukturou jako jsou například virtuální privátní sítě nenutí zákazníka investovat do separátních plně privátních linek pro propojení vlastních organizačních jednotek

Závěrem
Závěrem tedy nezbývá než říci, že pro koncového uživatele, a to jak pro firemního zákazníka, tak i pro zákazníka z řad domácích uživatelů, dojde v následujících letech ke dramatickému posunu nejen z hlediska nárůstu přenosových kapacit jako doposud, ale i k posunu technologickému. S masovým rozšířením vysokokapacitních přenosových řešení budou i velmi konzervativní uživatelé nuceni přehodnotit svůj postoj ke stávajícímu způsobu komunikace a přesunout se třeba k xDSL nebo narrowband či broadband bezdrátovým technologiím.

Pozn.: Autor článku pracuje jako produktový manažer společnosti Nextra Czech Republic