- Přehledy IS
- APS (25)
- BPM - procesní řízení (23)
- Cloud computing (IaaS) (10)
- Cloud computing (SaaS) (31)
- CRM (52)
- DMS/ECM - správa dokumentů (20)
- EAM (17)
- Ekonomické systémy (68)
- ERP (75)
- HRM (28)
- ITSM (6)
- MES (33)
- Řízení výroby (36)
- WMS (28)
- Dodavatelé IT služeb a řešení
- Datová centra (25)
- Dodavatelé CAD/CAM/PLM/BIM... (41)
- Dodavatelé CRM (38)
- Dodavatelé DW-BI (50)
- Dodavatelé ERP (66)
- Informační bezpečnost (48)
- IT řešení pro logistiku (49)
- IT řešení pro stavebnictví (26)
- Řešení pro veřejný a státní sektor (27)
Tematické sekce


















Branžové sekce
![]() | Přihlaste se k odběru zpravodaje SystemNEWS na LinkedIn, který každý týden přináší výběr článků z oblasti podnikové informatiky | |
![]() | ||
Partneři webu
IT SYSTEM 11/2002
Konvergence v praxi
Stanislav Kollert
Termín konvergence jako výraz pro postupné sbližování světa přenosu dat, hlasu a videa se stal neodmyslitelnou součástí strategie všech výrobců komunikačních technologií, kteří nehodlají zůstat na periferii současného bouřlivého rozvoje, a tím i stranou budoucích zisků. Jako zaklínadlo se táhne jejich firemními materiály a prezentacemi a je předmětem často dosti rozporuplných diskuzí. Uživatel si však klade otázku: Jsou pro tento strategický směr už připraveny dostatečně vyspělé technologie? Kterého dodavatele potom vybrat?
Podívejme se však na celý problém z pohledu návrháře-integrátora komunikační infrastruktury.
Dnes už je zřejmé, že na špici snah v budování tzv. integrovaných řešení jsou především firmy ze dvou oblastí. Za prvé jsou to firmy z původní "datové" oblasti, tj. výrobci aktivních prvků pro datové sítě (např. Cisco). Tyto firmy disponují obrovskými zkušenostmi z vývoje i praktického užívání datových sítí v klasické podobě, jež byla běžná poměrně do nedávné doby, a proces konvergence se u nich projevuje jako rozšiřování modulárních systémů o hlasové funkce. Jelikož v přenosu hlasu začaly v podstatě na zelené louce, nedělá jim žádné problémy zaměřit se od počátku i na čistě SW řešení. Nevýhody sítí s přepínáním paketů oproti přepínání okruhů potom řeší zavedením dodatečných služeb typu QoS (Quality of Services).
Druhou skupinu tvoří původní výrobci telefonních ústředen, zastupující "hlasovou" oblast (např. Alcatel, Siemens). Hlasové funkce jsou v těchto systémech přirozenou prioritou - hlavním úkolem je však "začlenit" je do datových sítí a v maximální možné míře využít jejich přenosových možností.
Ve prospěch integrace jsou však nuceny vzdát se jedné z hlavních výhod dřívějšího přenosu hlasu - sítí s přepínáním okruhů.
I když obě skupiny řeší totožný okruh problémů a jsou "sjednocovány" současnými i vznikajícími standardy, je na první pohled patrná jejich různá zakódovaná dědičná filozofie, projevující se zpočátku hlavně v koncepci hardwaru, dnes však už spíše v určité setrvačnosti firemní kultury.
Přitom tyto rozdíly rozhodně nemusí nutně znamenat jednoznačnou výhodu pro tu nebo onu skupinu, protože každá z obou skupin staví na léty ověřených výhodách vlastních technologií.
"Datové" firmy mohou zatím jen závidět vysokou léty vývoje ověřenou spolehlivost a šíři funkcí hlasových systémů, naopak "hlasové" firmy si zatím mohou jen nechat zdát o uživatelské přívětivosti a jednoduchosti některých ovládacích programů. Běžný uživatel však chce z obou technologií vybrat to nejlepší - a chce to pokud možno hned.
Že tato idea není jen otázkou vzdálené budoucnosti, nasvědčují už teď některé systémy uváděné na trh. Typickým příkladem konkrétního výsledku obrovského "integračního" úsilí je například systém OmniPCX Office firmy Alcatel, který v sobě integruje internetové, datové i hlasové služby. Jeho modulární řešení (router, firewall, proxy/cache server, hlasový server, e-mail server, DHCP a DNS server, CTI server, LAN přepínač) je schopné pokrýt prakticky všechny komunikační potřeby menší firmy. Přechod na operační systém Linux navíc prakticky otevírá brány do světa internetu a otevřených protokolů, jednotné a poměrně jednoduché uživatelské rozhraní pro uživatele skrývá mechanizmus rozdílných technologií tohoto komunikačního systému.
Zatímco vzhledem k minimální šíři nabídky podobných systémů je současné období možné nazvat pouze "časem prvních vlaštovek", v nejbližší budoucnosti se nepochybně můžeme těšit v procesu integrace na další výrazné změny, jako je hlavně:
. postupný přesun funkcí specializovaného (a drahého) HW na aplikační SW běžící na "běžném" operačním systému,
. rozšířená modularita,
. škálovatelnost,
. větší otevřenost (standardy),
. výrazné zjednodušení konfigurace aplikací podporujících přenos hlasu (GUI, webové technologie, provázanost a inteligence konfiguračních programů),
. větší provázanost na firemní adresářové služby (Proč udržovat ve firmě několik různých a často vzájemně nekonzistentních adresářů?),
. sjednocená a zjednodušená správa.
Dá se říci, že ať už dnes zvolíme hlavního dodavatele z té, či oné skupiny, cesty jejich vývoje se sejdou v nepříliš vzdálené budoucnosti v podstatě v jednom místě. V místě, kde současné (a postupně stále méně ostré) rozdělení na svět hlasu a dat už nebude mít smysl.
Říká se "cíl stejný - cesty různé". Aby však zvolená cesta byla zároveň i cestou ekonomickou, bude hlavním měřítkem pro úspěšné nasazení jakékoliv technologie vždy důkladné posouzení okolností, zvážení a vyhodnocení odlišností a typických rysů konkrétního firemního prostředí, a to buď vlastními silami, nebo i externími odborníky se zkušeností s uvedenými technologiemi. To už ovšem platí nejen pro proces integrace…


Podívejme se však na celý problém z pohledu návrháře-integrátora komunikační infrastruktury.
Dnes už je zřejmé, že na špici snah v budování tzv. integrovaných řešení jsou především firmy ze dvou oblastí. Za prvé jsou to firmy z původní "datové" oblasti, tj. výrobci aktivních prvků pro datové sítě (např. Cisco). Tyto firmy disponují obrovskými zkušenostmi z vývoje i praktického užívání datových sítí v klasické podobě, jež byla běžná poměrně do nedávné doby, a proces konvergence se u nich projevuje jako rozšiřování modulárních systémů o hlasové funkce. Jelikož v přenosu hlasu začaly v podstatě na zelené louce, nedělá jim žádné problémy zaměřit se od počátku i na čistě SW řešení. Nevýhody sítí s přepínáním paketů oproti přepínání okruhů potom řeší zavedením dodatečných služeb typu QoS (Quality of Services).
Druhou skupinu tvoří původní výrobci telefonních ústředen, zastupující "hlasovou" oblast (např. Alcatel, Siemens). Hlasové funkce jsou v těchto systémech přirozenou prioritou - hlavním úkolem je však "začlenit" je do datových sítí a v maximální možné míře využít jejich přenosových možností.
Ve prospěch integrace jsou však nuceny vzdát se jedné z hlavních výhod dřívějšího přenosu hlasu - sítí s přepínáním okruhů.
I když obě skupiny řeší totožný okruh problémů a jsou "sjednocovány" současnými i vznikajícími standardy, je na první pohled patrná jejich různá zakódovaná dědičná filozofie, projevující se zpočátku hlavně v koncepci hardwaru, dnes však už spíše v určité setrvačnosti firemní kultury.
Přitom tyto rozdíly rozhodně nemusí nutně znamenat jednoznačnou výhodu pro tu nebo onu skupinu, protože každá z obou skupin staví na léty ověřených výhodách vlastních technologií.
"Datové" firmy mohou zatím jen závidět vysokou léty vývoje ověřenou spolehlivost a šíři funkcí hlasových systémů, naopak "hlasové" firmy si zatím mohou jen nechat zdát o uživatelské přívětivosti a jednoduchosti některých ovládacích programů. Běžný uživatel však chce z obou technologií vybrat to nejlepší - a chce to pokud možno hned.
Že tato idea není jen otázkou vzdálené budoucnosti, nasvědčují už teď některé systémy uváděné na trh. Typickým příkladem konkrétního výsledku obrovského "integračního" úsilí je například systém OmniPCX Office firmy Alcatel, který v sobě integruje internetové, datové i hlasové služby. Jeho modulární řešení (router, firewall, proxy/cache server, hlasový server, e-mail server, DHCP a DNS server, CTI server, LAN přepínač) je schopné pokrýt prakticky všechny komunikační potřeby menší firmy. Přechod na operační systém Linux navíc prakticky otevírá brány do světa internetu a otevřených protokolů, jednotné a poměrně jednoduché uživatelské rozhraní pro uživatele skrývá mechanizmus rozdílných technologií tohoto komunikačního systému.
Zatímco vzhledem k minimální šíři nabídky podobných systémů je současné období možné nazvat pouze "časem prvních vlaštovek", v nejbližší budoucnosti se nepochybně můžeme těšit v procesu integrace na další výrazné změny, jako je hlavně:
. postupný přesun funkcí specializovaného (a drahého) HW na aplikační SW běžící na "běžném" operačním systému,
. rozšířená modularita,
. škálovatelnost,
. větší otevřenost (standardy),
. výrazné zjednodušení konfigurace aplikací podporujících přenos hlasu (GUI, webové technologie, provázanost a inteligence konfiguračních programů),
. větší provázanost na firemní adresářové služby (Proč udržovat ve firmě několik různých a často vzájemně nekonzistentních adresářů?),
. sjednocená a zjednodušená správa.
Dá se říci, že ať už dnes zvolíme hlavního dodavatele z té, či oné skupiny, cesty jejich vývoje se sejdou v nepříliš vzdálené budoucnosti v podstatě v jednom místě. V místě, kde současné (a postupně stále méně ostré) rozdělení na svět hlasu a dat už nebude mít smysl.
Říká se "cíl stejný - cesty různé". Aby však zvolená cesta byla zároveň i cestou ekonomickou, bude hlavním měřítkem pro úspěšné nasazení jakékoliv technologie vždy důkladné posouzení okolností, zvážení a vyhodnocení odlišností a typických rysů konkrétního firemního prostředí, a to buď vlastními silami, nebo i externími odborníky se zkušeností s uvedenými technologiemi. To už ovšem platí nejen pro proces integrace…
Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.
Časopis IT Systems / Odborná příloha
Archiv časopisu IT Systems
Oborové a tematické přílohy
Kalendář akcí
Formulář pro přidání akce
IT Systems podporuje
19.6. | ITeuro Solution Day 2025 |
23.9. | PragVue 2025 |
1.10. | Cyber Attacks 2025 |
21.10. | Bezpečnosť a dostupnosť dát 2025 |
11.11. | Umělá inteligence v IT infrastruktuře 2025 |
Formulář pro přidání akce
Další vybrané akce