Když se v roce 1996 ve světě financí poprvé objevilo slovo inkubátor, nikdo nepředpokládal, že tato investiční metoda může za necelá dva roky přinést zásadní zlom v přístupu k investování do začínajících firem.

Finančníci a zkušení internetoví investoři vymysleli nový model, jak co nejvíce zrychlit putování rizikového kapitálu a jak pomoci mladým začínajícím firmám s rozjezdem podnikatelského záměru. 

Dnes jen stěží najdete v Americe internetovou společnost, která by nevyrůstala pod křídly internetového inkubátoru.

Inkubátorem je firma zpřístupňující finanční, lidské a materiální zdroje začínajícím firmám. Tuto službu prodává, nebo častěji vyměňuje za jejich akcie. Tak se peníze od fondu nebo jiných investorů dostanou přes inkubátor do maličké pětičlenné firmy, která mnohdy nemá jediný produkt. Pro svůj rozjezd ovšem potřebuje kromě samotného podnikatelského záměru a peníz také know-how o řízení firmy, je potřeba získat management, administrativní zázemí, kanceláře, vybavení, počítače, dnes také internetový obchod, a je nutné odstartovat nábor nových pracovníků. Udává se, že až 40 procent času musí management nové firmy věnovat jejímu provozu. Není pro budoucnost lepší, věnovat tento čas skutečnému byznysu?

Proč se inkubátory rozšířily právě v USA? Zapříčinila to jistá staromódnost a opatrnost evropských investorů a také, že nejmodernější technologie se většinou rodí právě tam. Hlavní rozdíl je v přístupu investora k nové firmě. V Evropě se rozhoduje na základě ukazatelů obratu a cash flow. V Americe je investor odvážnější a vyhledává části trhu, které vykazují největší růstový potenciál. Mnohem více jej zajímá růst obratu. Přitom největší růstový trend zaznamenávají právě malé internetové firmy.

Peníze a organizační zázemí věci garantuje inkubátor, nápad pak samotná firma. Inkubátory za tuto otcovskou starostlivost získají významné podíly ve spravované firmě, výjimečně i většinové. Největší inkubátory mohou takto ročně obhospodařovat až desítku firem a výrazně zhodnocovat kapitál svých investorů. Prvními z inkubátorů jsou od roku 1996 Idealab! a CMGI. CMGI například umístil na trh v první investici 1 mil. dolarů. Podařilo se mu vychovat tak věhlasné firmy jako AltaVista nebo Lycos, a jeho obrat explodoval ze 100 mil. dolarů (1998) na 8 mld. dolarů (1999). PricewaterhouseCoopers udává, že za poslední kvartál roku 1999 se prostřednictvím inkubátoru nainvestovalo do nových firem asi 5,2 miliardy dolarů. To představuje například celý obrat společnosti 3Com Corporations s tisíci zaměstnanci.

Inkubátorem nemusí být nutně jen firma specializovaná na investice do internetového odvětví. Z hlediska růstu jsou dnes zajímavé i trhy optických sítí a networkingu vůbec. Například IBM (IBM), Hewlett-Packard (HWP), Dell (Dell) a další buď vytvořili aliance s jinými inkubátory nebo přímo vyčlenili ze své struktury své investorské divize.

Na trhu najdeme ještě další formy inkubátorů. První se objevil v květnu 2000 ve firmě Cabletron Systems (CS), když oznámila, že své čtyři divize rozdělí na samostatné firmy s tím, že Cabletron bude tvořit jen deštník pokrývající jejich marketingové a procesní záležitosti. Model, kdy se existující firma uměle rozdělí a začne servisovat své dceřinky, je velice podobný právě inkubátorům. Matka odlehčí svým dceřinným společnostem s rutinními záležitostmi: marketingem, prodejem, budováním prodejní sítě, s byrokratickou a finanční části aparátu. Dceřinné společnosti se tak uměle ocitnou v inkubátoru své mateřské společnosti.

Takový zásah do firemní struktury může mít několik efektů. Finanční může znamenat zvýšený zájem investorů o "novou" firmu (se stejným jménem) a cenu akcií to může vystřelit klidně o desítku procent nahoru. Druhý: nová firma se "omladí" a vzroste její operativnost. Otázkou je, zda lze podobný krok aplikovat na o několik řádů větší společností (Cabletron měl poslední obrat "jen" 1,39 mld. dolarů, zatímco Lucent Technologies 35,7 ml.). Strnulost struktur velkých společností je podle mého názoru přílišná na takové razantní změny. Od internetové ekonomiky se požadují reakce v rámci týdnů, a někdy i dnů. To jsou termíny nedosažitelné pro kamenné společnosti.

Inkubátory se staly populárními také tím, že je politici začali využívat pro své politické kampaně. A když kandidujete na senátorské křeslo, jako Hillary Rodham Clinton a zjistíte, že pod dohled inkubátorů jsou častěji umísťovány firmy, které vedou muži, není nic jednoduššího, než toho příslušným způsobem využít v kampani. Paní Clinton to nemůžeme jen vyčítat, ve svém loňském vystoupení při úspěšné kandidatuře na senátorské křeslo zmínila, že příliš mnoho firem s dobrými nápady zůstane před branami potřebných investic a označila právě inkubátory tím správným mechanismem. Dokonce šla tak daleko, že navrhla, aby přímo vláda Spojených států takový inkubátor založila.