Systémy ERP (enterprise resources planing) se v posledních letech staly nezbytnou podmínkou úspěšného fungování většiny firem. Zatímco v devadesátých letech tyto systémy používaly pouze zahraniční společnosti a velké české podniky, v současnosti jsou nasazovány ve stále větší míře i v malých a středních firmách. Tuzemské společnosti využívají aplikace ERP stále více k tomu, pro co jsou primárně určeny, tj. pro skutečně celopodnikové plánování a řízení nejen finančních, ale také všech materiálních a lidských zdrojů. Došlo rovněž ke změně chápaní ERP systémů. Již nepředstavují jen společnou databázi údajů dostupnou všem uživatelům, ale reprezentují nástroj pro zvyšování celkové efektivnosti fungování podniku, růstu jeho hodnoty a jeho finančních příjmů.







Orientace navenek
ERP systémy nedávné minulosti řešily především interní problémy firem a tento přístup mnohde přetrvává dodnes. Postupem času však vnitřní efektivita podnikových procesů dosáhla určitých limit, a tak stále větší počet uživatelů zjišťuje, že stěžejní boj o přežití se odehrává vně firmy (boj o zákazníka, o ceny s dodavateli). Aktuální se tak stala nejen otázka integrace s dalšími aplikacemi, nýbrž i pohled na fungování společnosti jako celku, který nezahrnuje pouze interní procesy, ale jehož nedílnou součástí jsou externí vlivy ze strany zákazníků a dodavatelů. V těchto souvislostech se projevuje patrný trend k integraci ERP systémů a jejich otevírání se okolí. Do ERP systémů nyní získávají přístup i obchodní partneři, dodavatelé a zákazníci. Jejich součástí se stávají i jinak samostatně nasaditelné aplikace jako SCM (supply chain management) nebo CRM (customer relationship management). Tyto nástroje tradiční ERP nejen obohatily a doplnily, ale některé z jejich funkcionality se postupně začaly objevovat i přímo v ERP systémech. Koncepce "all-in-one" se navíc pro řadu zákazníků stala velmi atraktivní. Analytická společnost Gartner například odhaduje, že v roce 2005 již bude na trhu zcela nová generace ERP systémů (někdy bývají označovány jako ERPII), které nahradí systémy stávající. Kromě toho, že se stanou dominantním nástrojem pro řízení efektivity podniků, budou charakteristické výraznou vnější orientací.

Integrace procesů a dat
Další z palčivých otázek současnosti je propojení ERP systémů z hlediska aplikací i uživatelských dat. Do budoucna lze očekávat, že dojde k pozitivnímu posunu zpracování těchto dat, zmizí jejich nekonzistence, špatně kontrolovatelné provádění změn, dlouhé prodlevy při uvádění nebo změnách výrobků, nutnost ručně opakovaně zadávat data aj. Svou roli sehraje i výběr vhodné integrační báze, např. XML.

Mobilita
Významným kolbištěm pro přežití jednotlivých ERP systémů bude otázka mobilního přístupu k datům. Svět obchodu klade stále větší důraz na náklady a rychlost reakce na požadavek zákazníka. Rozhodnutí se dělají pod velkým tlakem a je potřeba mít relevantní informace - kdykoli a kdekoli. Sbližování s Evropou Specifickou oblastí pro budoucnost ERP systémů v České republice je legislativa. ERP produkty, které byly vyvinuty v zahraniční, vyžadují rozšířenou customizaci pro splnění lokálních účetních předpisů. Současně ale nabízejí možnosti, které lokální systémy nemají, nebo je teprve uvádějí do života (například podporu mezinárodních účetních standardů, společnou měnu, vícerozměrné analýzy nebo konsolidaci údajů více společností). Technologické trendy většinou přicházejí ze zahraničí a do naší praxe se dostávají se zpožděním.

Výhled
Trh ERP systémů byl v poslední době do značné míry poznamenán vývojem na světových trzích IT. Podle zprávy analytické společnosti Gartner poklesl trh s ERP systémy v roce 2002 o 9 %, což představuje pokles tržeb na 5 miliard USD oproti 5,5 miliardám o rok dříve. Přes tato negativní čísla vykázal relativně větší stabilitu než například sektor CRM řešení, kde poklesly tržby v roce 2002 o celých 25 %. V České republice potenciál nových uživatelů ERP spíše stagnuje, neboť dnes již drtivá většina společností nějaký ERP systém používá a současná ekonomická situace nevytváří dostatek příležitostí pro masový vznik nových. Přes veškeré problémy, s kterými se trh potýká, však lze očekávat, že ERP systémy (či jejich budoucí obdoby) budou i do budoucna žádaným artiklem. Na jedné straně existuje řada úspěšných společností, které rostou a potřebují upgrade ze stávajících na výkonnější řešení. Zkušenosti ze zahraničí zároveň naznačují, že přestože většina tamních společností používá ERP systémy již několik desetiletí, poptávka zůstává stále výrazná. Stejná situace se proto dá předpokládat i na trzích střední a východní Evropy.

Důležitý bude přístup firem
Na závěr bych rád obrátil pozornost ještě jiným směrem, než je technologický vývoj či vývoj na světových trzích, a tím je situace uvnitř samotných firem, které ERP zavádějí. Dovolte mi, abych citoval nedávno zveřejněný a velice zajímavý výzkum společnosti AMR Research. Její pracovníci definovali tři klíčové atributy, které by měly mít společnosti pro maximalizaci přínosů z využití ERP systémů. První z těchto vlastností je jasná vize společnosti, která klade důraz na konzistentnost a spolupráci mezi jednotlivými obchodními jednotkami. Druhou podmínkou je existence specializované jednotky či skupiny v rámci firmy, jejímž úkolem je soustavná harmonizace činnosti společnosti a zlepšování obchodních procesů. Dosáhnout shody obchodních jednotek na obchodních procesech bývá totiž velice obtížné pro většinu týmů pracujících na IT a ERP projektech. Podle zjištění AMR Research bylo ze společností zařazených do průzkumu se svými ERP systémy spokojeno 41 % z těch, které mají specializovaný útvar pro zlepšování procesů, zatímco z těch, které takový útvar nemají, bylo spokojeno jen 27 %. Třetí podmínkou je existence finančního analytika na centrální úrovni, který podává přesné a transparentní výkazy o účtování nákladů a výnosů z realizovaných obchodů. Výkonný management často přistupuje skepticky k ERP a jeho přínosům, neboť je jen stěží může nalézt ve výsledovce či rozvaze. Zatím pouze málo společností řeší tento problém jmenováním specializovaného analytika, který pomáhá vymezovat jednotlivé obchodní případy, stanovovat metriky a zdroje data pro zjištění přínosů daných projektů. Zároveň měří přínosy pro jednotlivé projekty, obchodní procesy a organizaci jako celek a zamezuje dvojímu účtování podle projektových týmů. Výsledky zveřejňuje napříč společností, což kromě přehlednosti vytváří i tlak na efektivitu. Výše uvedené podmínky zatím nesplňuje většina firem. Proto, hovoříme-li o vývoji ERP, nesmíme zapomínat, že přestože se ERP systémy začínají orientovat navenek, jejich úspěšné zavedení do praxe bude vždy podmíněno průběžným úsilím o správné vnímání pozice těchto systémů uvnitř firem, které musí být samy na přijetí ERP připraveny.

Autor článku, Jiří Štiller, působí jako SunSystems services manager ve společnosti LLP Group.