Situace jako vystřižená z marketingové příručky: Jak z vrabce udělat s nulovými náklady nejsilnějšího horského dravce. Jak na postupně se nasycujícím trhu IT technologií vytvořit nezanedbatelnou poptávku. Stejnou proměnou prošel Linux za poslední tři roky. Ovšem stále je vnímán více jako serverový systém, který umí dobře pohánět zejména internetové servery, horší je to na pracovních stanicích. Linux navíc zabíjí stále nedostatečná schopnost růst hlavní platformě se zákazníkem a objevují se první signály nepřenositelnosti aplikací.

I když se Linux mylně říká všemu, co si můžete zdarma stáhnout pro svůj unixový server z internetu, není tomu tak. Linux je jen jádro systému, které se šíří po internetu zdarma. Aby jádro nebylo jen operační jádro, ale plnohodnotný operační systém, vývojáři připojili k jádru tisíce dalších utilit a programů, které z Linuxu udělaly skutečný systém podobný UNIXu. Takové skupině programů - jádro Linux a další nástroje a aplikace - se nazývá linuxovou distribucí.

Abychom se dopátrali toho, jak to budou linuxové distribuce dále rozvíjet a jaký může být jejich vliv na jednotlivé segmenty trhu, je potřeba zhodnotit obchodní modely, které jsou dnes obchodníkům a firmám integrujícím software k dispozici, a zvážit, zda je konkurenceschopný modelům komerčním, jak je známe z běžného prodeje kanálu. Všechny tyto úvahy se samozřejmě dotýkají motivace. Dokud se totiž daří motivovat integrátory softwaru pro linuxové distribuce, oni se v případě, že na těchto obchodech budou realizovat marže stejné jako u jiných produktů, velice rádi přeorientují na Linux. Ale tyto signály stále chybí!

Obchodní modely šíření linuxových distribucí
Nejdříve: Linuxové distribuce jsou prodávány běžnými obchodními kanály modelem výrobce-distributor-reseler-koncový zákazník, případně častěji: výrobce-internet-koncový zákazník. 

Historicky ovšem nejsou linuxové distribuce příliš staré, proto je jim blízký model internetový. Je efektivní, pružný a nevyžaduje po mladých začínajících firmách budování byrokratických aparátů.

Přestože je Linux, tedy jádro systému zdarma, a také velká většina aplikací pro něj, musí někdo výsledný produkt zkompletovat, zabalit a opatřit instalací a organizačně zajistit jeho doručení zákazníkovi. Právě v těchto operacích spočívá přidaná hodnota distributorů, takže by jim více pasovalo označení VAD (Value Added Distributor - distributor s přidanou hodnotou). Distributoři právě díky této přidané hodnotě mohou linuxovou distribuci označit svým jménem, například Red Hat, SuSE nebo Debian, a prodávat ji za peníze. To je tedy první model, jak získat z Linuxu prostředky.

Jistě je nám jasné, že cesta distributorství je dlouhodobě udržitelná jen za předpokladu, že jste jedničkou maximálně dvojkou v prodeji, a patří vám významná část trhu - za významnou část považuji v distribuci 50-60 procent. Tuto podmínku splňuje jen Red Hat, který v roce 1999 měl více jak 50 procent distributorského trhu. Ostatní distributoři jako SuSE, TurboLinux i Caldera zaujímali celkově nižší příčky. V dalším odstavci chci vysvětlit, proč linuxové distribuce budou mít stále slabší význam na trhu.

Předpokládám, že se konsolidace dotkne i linuxových firem: "Není tady prostor pro všechny". Vzhledem k vývoji celého IT odvětví očekávám, že význam distribuce bude klesat a klesá. Na rozdíl od současných komerčních postupů - software stojí peníze, instalace stojí peníze i další integrace stojí peníze - linuxové distribuce stojí řádově desítky dolarů (typicky 50-150), ale další náklady (instalace a integrace) jsou cenově srovnatelné. A teď důležitá otázka, kterou si kladou všichni distributoři linuxových distribucí: lze dlouhodobě vydělávat jen na prodeji krabic? První si na tuto otázku odpověděla Caldera, protože v krabici nabízela telefonický instalační support, mailovou podporu a další přidanou hodnotu. Brzy si předali ostatní. Takto jsou schopni alespoň částečně realizovat na zákazníkovi další dolarové marže - pouhou distribucí už to jde velice těžko.

Jak se rozšíří linuxové služby?
Myslím, že právě z důvodu, že je linuxová distribuce téměř zdarma (linuxová distribuce stojí řádově tisíce korun - komerční software řádově desetitisíce), nutí distributory a integrátory vydělávat na přidané hodnotě. Kromě distributorů se tedy dostáváme do druhého trhu - služeb. Ve službách typicky najdeme firmy, které se přímo zabývají pouze Linuxem, například VA Linux Systems a Linuxcare. 

Takové firmy mají sice své distribuce, ale přímo je neprodávají. Zákazníkovi dodávají jen kompletní řešení na klíč, takže jejich přidaná hodnota tvoří z ceny 99 procent objemu. Dnes se na trhu linuxových služeb pohybují další významné firmy jako IBM, HP, Compaq, Dell atd. Tato část trhu je z hlediska významu Linuxu na celé odvětví daleko významnější, než distributorská. Je však také podstatně nepřehlednější.

IBM spolupracuje s Red Hat tak, že Red Hat přenáší některé aplikace IBM na systém Red Hat - databázi DB2, Lotus Notes nebo WebSphere. Ovšem stejně IBM podporuje i SuSE - v tomto případě ovšem dodává SuSE Linux se svými intelovskými servery NetFinity. Podobně spolupracuje Red Hat s Oraclem na databázi Oracle 8i. Další příklad s IBM - Caldera Systems získala certifikát pro IBM notebooky a firma Linuxcare jej na notebooky instaluje a připravuje. IBM dále pracuje s MandrakeSoft ve Francii a TurboLinuxem v Asii. A podobně můžeme pokračovat u HP (nabízí služby a integraci Linuxu na své intelovské servery), Oraclu, Compaqu a dalších firem. Výčet je zbytečný.

Se zachováním jisté chyby lze odhadnout, že všechny významné hardwarové i softwarové firmy se připojí k linuxovým integrátorům a pokusí se implementovat svůj software na linuxovou platformu. 

Další otázkou do budoucnosti je, jak se jim tato portace vrátí, protože zatím se linuxových distribucí nepoužívá v těch nejkritičtějších aplikacích, kde se soustavně drží high-end systémy od Sun Microsystems, HP, Computer Associates, Digitalu (Compaqu) i IBM.

Linux na pracovní stanici
Ačkoliv mají nyní linuxové distribuce v držení 25 procent serverového trhu, jen ve 4 procentech případů najdete linuxové distribuce na pracovních stanicích (průzkum amerického PC Worldu, 2000). Pokud se mají rozšířit i na trh koncových uživatelů a domácích PC (end user) musí se přiblížit více k běžnému uživateli. To dokáže jedině díky přítulnějším rozhraním komunikujícím s uživatelem, snadnějšímu ovládání, jednoduchou instalací aplikací, novými grafickými moderními aplikacemi a zejména komplexnější integrovatelností multimédií. 

Linuxové distribuce dodržují model známý ze všech UNIXů - podporují textový režim a grafický režim odděleně (oba přitom mohou být používány současně). Grafický režim na základě X Windows technologie je doplněn příslušným grafickým manažerem, v současnosti Gnome nebo KDE. Za Gnome stojí investoři slovutných jmen IBM, Hewlett-Packard, Sun Microsystems i Compaq Computer a samozřejmě Red Hat, VA Linux a Turbo Linux. Od Gnome očekávají, že jej přenesou na své unixové varianty a na linuxový desktop přiláká uživatele se stejně komfortním rozhraním jako Windows.

Válka mezi KDE a Gnome je první velkou krizí Linuxu. Je tak vnímána odbornou veřejností, která si sice přeje jejich spojení. Myslím, že je to více než pravděpodobné, a právě podpora Gnome významnými firmami potvrzuje mou domněnku, že Gnome bude převládajícím prostředím. Souboj Gnome a KDE představuje první hrozící tragédii: aplikace pro Gnome neběží pod KDE, a opačně. Volání funkcí je jiné, kódy jsou jiné, princip knihoven je jiný. A nakonec, oba kódy jsou uvolněny pod různými licenčními politikami. Šancí je málo, dohady směřují snad jen do kompatibility části knihoven, ale to nestačí. 

Bohužel, nesourodost potvrzují i nejvyšší představitelé Gnome a KDE. Miguel de Icaza (Gnome) neočekává spojení KDE a Gnome a na konferenci v rámci LinuxWorldu to ještě jednou potvrdil. Jestliže Linux nebude mít uživatelské rozhraní pro práci, instalaci a údržbu systému a aplikací, šancí má pramálo. Ani vlna nadšení nepřesvědčí běžné uživatele o jeho výhodnosti.

Druhá část týkající se trhu pracovních stanic jsou aplikace. Tam mají linuxové distribuce kupodivu podobný problém jako Windows - aplikací je přespříliš a nelze si v nich vybrat. Ovšem z hlediska hodnocení v rámci tohoto odstavce se zaměřme jen na aplikace uživatelské-kancelářské. V této oblasti najdeme Staroffice (od Sun Microsystems) a Koffice (přímo od týmu KDE). StarOffice se dočkala ve verzi 5.2 svého počeštění od společnosti SuSE a nese označení StarOffice 5.2. CZ. Chybí další významné graficky a uživatelsky užitečné balíky - podpora faxování, telefonování z počítače, jednoduchý tisk s podporou celé řady tiskáren. Vážné závady jsem shledal v podpoře multimédií, kdy pro poslech MP3, sledování videa a telefonování přes internet potřebujete nainstalovat tři separátní balíky.

Instalace aplikací je nejsvětlejší částí. Většina balíků se dodává v modulární formě RPM, která zajišťuje integritu systému při instalaci i odinstalování aplikací. Hlavně pokročilejším uživatelů dovoluje vysledovat, co se instalací v systému změnilo.

Kdybychom měli hodnotit trh profesionálních aplikací pro linuxový svět, neuspějeme. Zatím je jich příliš málo, aby stálo za to, se jimi zaobírat. Nejznámější je snad grafické rozhraní pro správu počítačových sítí a IT infrastruktury od společností IBM a Computer Associates.

Podnikový server 
Pokud se podnikový IT manager bude zajímat o možnostech a výhodách linuxových distribucí na podnikové půdě, myslím, že může být velice zklamán. Jestliže je dobrý experimentátor, může být Linux jeho výtečným nástrojem, ovšem jen málo firem umí dnes prodat službu podobně jako v případě Windows Serveru. V této části trhu je největší vakuum, které očekává první firmy prodávající linuxové služby do podniků. Ovšem představa Linuxu jako R/3 podnikového serveru je ještě hodně daleko také proto, že Linux bohužel díky platformě Intel není pro rozsáhlejší instalace R/3 použitelný. Navíc najdeme omezení i v oblasti provázanosti operačního systému a hardwaru.

Tím nechci linuxové distribuce obecně svrhnout ze stolu. Jde mi jen o zodpovězení typické podnikové otázky: jaké aplikace mi v prostředí Linuxu poběží, aby podpořily můj byznys? Odpověď na takovou otázku najdete u linuxových distribucí jen velice těžko. Má to několik příčin:

1. zatím se nepodařilo komerční aplikace úspěšně portovat na Linux - viz naše úvaha o spolupráci firem Red Hat a IBM výše v tomto textu. Není jich tak masivní množství jako na Windows platformě, případně NetWaru.

2. pro Linux neexistují účetní nebo finanční aplikace (hovořím zde jen o českém trhu).

Na základě předchozí úvahy se celá služba, jak může linuxová distribuce sloužit podniku, rozbít na služby:

Diskové
Z hlediska nabízení diskové kapacity se linuxové distribuce nebudou lišit od komerčních systémů, zejména Windows Serveru a Novell NetWaru. Všechny ostatní platformy nabízející diskovou kapacitu (zejména unixové) využívají systém NFS. Linuxové distribuce se díky podpoře všech otevřených standardů mohou pochlubit podporou všech uvedených standardů pro sdílení diskové kapacity, navíc dnes podporují i disková řešení RAID. Uživatelé mohou tedy nevědomky pracovat s Linuxem, jakoby to byl server s Windows NT.

Aplikační
Na místě aplikačního serveru najdete linuxovou distribuci hlavně v sítích zapojených do internetu - o tom více v části Server internetový.

Databázové
Na internetu se pro Linux najde více databázových řešení, nejvíce známé je MySQL. Z komerčních řešení pak Oracle 8i, Sybase, IBM DB2. Největším úskalím je u MySQL náročnější správa a neexistující grafické rozhraní, pro komerční systémy navázanost na výrobce.

Význam linuxových distribucí pro podnikový segment je tedy zatím roztříštěný. O to více platí, že je to pole neorané, které čeká na integrující společnosti nabízející přidanou hodnotu a službu. Myslím, že by mnoho podniků mohlo sáhnout po Linuxu, pokud by se na něm dal například provozovat Lotus Notes. Ve velkých podnicích i v tříleté budoucnosti sáhnou po komerčním řešení.

-------------------------------- Operační systém	1998	1999 -------------------------------- Windows NT	38	38 Linux		16	25 NetWare		23	19 Unix		19	15 Jiný		4	3 --------------------------------

Podíl na serverovém trhu intelových operačních systémů. Zdroj: IDC, údaje v procentech

Server internetový
Tento segment trhu je "odvěkou" mekkou linuxových distribucí. Linux byl odjakživa serverovým systémem a linuxové distribuce vznikly právě díky internetu, jsou šířeny na internetu a všechny nové projekty jsou sdíleny díky internetu. Také historicky bychom první internetové instalace Linuxu našli na internetu - gopher nebo FTP server. Internetové nasazení Linuxu musíme vnímat opět z více úhlů.

Linux jako mailový server
Linuxové distribuce podporují všechny známé poštovní služby a protokoly - SMTP, IMAP, POP apod. Linuxový server pak funguje jako páteřní, podnikový server pro elektronickou poštu. Jeho propojení na stávající infrastrukturu je díky podpoře všech standardů velice snadné.

Linux jako firewall
Na Linux existuje několik řešení pro vytvoření služeb podobných firewallu - tedy ochrany sítí před neautorizovaným nebo vynuceným provozem. Instalace podobného řešení ovšem vyžaduje špičkové znalosti, jinak je toto řešení pro zabezpečení sítě neúčinné. Zde se uplatní nejvíce dodavatelé služeb, kteří mohou linuxové řešení doporučit. Ovšem opět - jak jsem uvedl výše - záleží to na jejich motivaci. 

Pokud bude motivace, bude podpora Linuxu v tomto segmentu.

Linux jako e-commerce server
Je zřejmé, že internetová databázová a aplikační řešení spějí k jednomu konci - e-commerce, pak je zajímavé provést analýzu i v tomto segmentu trhu. Zatímco internetové připojení a aplikace nad internetem jsou přímou cestou pro Linux, zatím je jen málo komerčních nasazení Linuxu s databázemi, přestože se Oracle k portování své databáze Oracle 8i přihlásil (a uvedl také produkt) již v roce 1997, zatím nepřichází z trhu významné signály o širším uplatnění. Většina databázových firem se ve své strategii za poslední dva roky postupně přesouvá na půdu internetu, a to jim přibližuje také cestu k Linuxu. Ovšem ani Sybase, ani Progress zatím nemají k dispozici dostatečné vývojové prostředky. Tato část trhu je zejména o financích, protože finanční integrační náročnost je opravdu velmi vysoká.

Investice se proto omezují jen do začínajících firem, a také její rizikovost (investice) tomu odpovídá. 

Pokud investor svými 10 mil. dolary pomůže firmě OpenSales, která nemá jediný produkt, hodnocení rizikovosti může být velice nepříznivé. Jen bychom hádali, pokud bychom chtěli odhadnout návratnost takové investice, ale v případě, že po takové firmě sáhne někdo ze zmiňovaných databázových nebo aplikačních společností, může to být spíše investice do kapitalizace, než investice s vírou, že OpenSales má know-how nebo špičkový produkt. Jsou také světlé výjimky; například Great Bridge hodlá databází PostgreSQL nabídnout ostatním linuxovým distributorům a také integrátorům.

V této souvislosti oznámily Linuxcare, Dell Computer a OpenSales dohodu o spolupráci při prodeji E-Shop-in-a-box - produktu OpenSales na hardwaru Dell. Role Linuxcare je v rovině služeb, kdy zákazník společně s hardwarem získá roční podporu. Bez zajímavosti není ani pozice IBM s její databází DB/2, kterou lze najít na všech IBM platformách. Dokonce i poslední informace hovoří o tom, že IBM hodlá mnohem těsněji pracovat v tomto segmentu s Linuxem.

Shrnuto pro e-commerce: očekávám, že se stávající dodavatelé služeb rychle přeorientují také na Linux, zaškolí své lidi a budou schopni zajistit zákazníkovi stejnou úroveň služeb jako třeba pro komerční unixové systémy od IBM, Sun nebo HP. V této oblasti je opravdu hodně místa pro přidanou hodnotu, a protože má Linux blízko k internetu, má blízko k e-commerce.

Linux jako webový server
Tato poslední část se věnuje nasazení Linuxu jako čistého webového řešení. Nebudeme zde počítat se spojením databáze a webového serveru (viz předchozí odstavec o e-commerce), ale ryzí webový výkon a službu. K analýze této části použiji čísla získaná ze serveru www.netcraft.com, který monitoruje zastoupení webových serverů na celosvětovém internetu.

--------------------------------------------------------------- Typ serveru			Počet		Procent --------------------------------------------------------------- Apache				15414726		60,04 % Microsoft-IIS			5025017		19,57 % Netscape-Enterprise		1682737		6,55 % WebLogic				890791		3,47 % Zeus				676526		2,63 % Rapidsite				365807		1,42 % thttpd				321944		1,25 % tigershark			139300		0,54 % AOLserver				125513		0,49 % WebSitePro			110681		0,43 % Stronghold			110295		0,43 % WebSTAR				97027		0,38 % ConcentricHost-Ashurbanipal		91806		0,36 % Atlas				77350		0,30 % unknown				62525		0,24 % Lotus-Domino			48243		0,19 % ---------------------------------------------------------------

Tabulka ukazuje poměr zastoupení webových serverů Apache. Počítá se s tím, že Apache je z více jak 80 procent přítomný nad systémem Linux, zdroj: Netcraft, 27. 2. 2001

Dá se nalézt dostatek zdrojů s informacemi o podílu internetových serverů, nejrozsáhlejší je Netcraft, který sleduje vývoj několik let. Z výsledku je patrný neustálý (nyní již mírnější) nárůst podílu serveru Apache (podíl 60,04 %) ve srovnání s konkurenty IIS (Internet Information Server) (podíl 19,57 %) od Microsoftu a Netscape Enterprise (podíl 6,55 %).

Ač tato tabulka ukazuje podíly pouze webových serverů, může být velice přesná pro naše úvahy. 

Vycházíme z toho, že IIS neběží totiž na jiné platformě než Windows a obecně se soudí, že Apache (i když je k dispozici i pro Windows) je v drtivé většině provozován na Linuxu, a dále Netscape Enterprise je provozován zpravidla na Solaris (Sun Microsystems) prostředí.

Netscape podle mého názoru uspěje pouze v případech komerčních serverů - zejména internetových obchodů a vysoce zatížených portálů, jeho podíl se jednak kvůli ceně a jednak kvůli nárůstu ostatních serverů bude snižovat. Protože adopce Apache (Linuxu) je plynulá, očekávat můžeme změny na straně IIS. Navíc má Linux v tomto segmentu silné spojence - ISP. Ti prodávají serverovou kapacitu (prostor, aplikace) zákazníkům a Linux je pro ně zajímavou levnou a velice stabilní platformou. 

Linux jako malé počítačové zařízení nebo přístroj
Linux dnes najdete také v exotičtější části trhu, která se běžně nesleduje, ale její marketingová mohutnost může být po roce 2005, kdy má počet těchto "udělátek" překročit počet PC, zajímavá. Dell bude například vyrábět specializované servery vyladěné pro plnění úzce zaměřených úloh - PowerApp. Jeho použití najdeme v oblasti mailu a skladování dat. Zatím se Dell přihlásil k Linuxu, Internet Caching Server (ICS) od Novellu a Microsoft Windows 2000.

Vize Linuxu jako malého operačního systému nemusí být až tak nejasná. Linus Torvalds, který dnes pracuje jako vývojář procesoru Transmeta v Kalifornii, pracuje na procesoru, který bude umět pracovat na různých kmitočtech, bude šetřit energii a bude mít velice sofistikovaný soubor instrukcí. Linux s tímto procesorem bude používán v malých zařízeních řídících výrobu, domácnosti, kanceláře, pravděpodobně pronikne i do oblasti mobilních komunikací a dnes se prodávají notebooky právě s tímto novým čipem.

Malé znamená přenosné. Tento segment je velice lukrativní, zájem o něj mají výrobci malých zařízení (mobilní telefony, malé počítače, palm zařízení) a pak vývojáři aplikací. S malými zařízeními se pojí také trh systémů fungujících v reálném čase (realtime). Právě díky GNU je reálné, že se mu podaří proniknout i sem. Zatím existuje projekt společnosti MontaVista Software, Lineo, OnCore Systems a Lynx. Ovšem ve všech případech očekávám, že případné obchodní úspěchy jejich produktů by iniciovaly spíše prodej těchto společností, než jejich další růst. Velice brzy se potkáme s těmito zařízeními při řízení dopravy, železnice, dokonce i válcovacích stolic.

Tato malá zařízení a jednoúčelové boxy jsou zralé k dalším investicím. Překvapení přišlo v květnu, kdy do Linea investovali asijští výrobci malých zařízení 37 mil. dolarů. Možná to působí až příliš futuristicky, ale mnozí analytici hovoří o tom, že jsou schopni si představit Linux třeba jako řídící systém v autě nebo robotu. Jeho nasazení mu totiž umožní komunikovat i s jinými, Linuxu podobnými systémy, a už to bude PC, palm nebo třeba internet. A to je zajímavé zejména z pohledu ochrany investic. Podařilo se nám dokonce zjistit další investory v Linea. O to větší překvapení nás čekalo, když se mezi nimi objevila jména Motorola, Samsung, Mitsubishi, Citrix Systems a Acer.

A na světě najdeme první mobilní aplikace Linuxu. Firma Trolltech už má ve vývoji grafické rozhraní pro mobily Ericsson s plně grafickou obrazovkou (Wricsson svou mobilní divizi outsourcoval na Flextronics). Dokonce i Compaq, jako stabilní partner Microsfotu v oblasti Windows CE, se přihlásil a vyvíjí pro Linux v palm přístrojích. Compaq nazval svou divizi Open Handheld Program, sponzoruje vývojáře kolem palm počítačů a přemýšlí, jak dostat Linux do svého iPAQ. Stojí za to počkat na první produkty a nechat trh prověřit jejich úspěšnost. Bob Young (šéf Red Hat) na LinuxWorldu představil Linux jako malé zařízení spouštějící pouze jedinou aplikaci - prohlížeč. Tedy idea podobná technologii a filozofii Network Computingu.

Jak bohatý je trh s malými zařízeními? Pomineme-li jednoúčelové stroje a zaměříme-li svou pozornost na palm zařízení a malé počítače, pak při odhadovaném počtu 50 mil. zařízení v roce 2002 to pro vývojáře operačních platforem pro tyto zařízení představuje celkový obrat kolem 7,5 mld. dolarů? (Windows CE licencuje Microsoft za 10-15 dolarů, Palm OS licencuje 3Com (dnes PALM) za 20 dolarů). 

Pokud by se zachoval poměr počtu loni prodaných palm zařízení i v roce 2002, pro Microsoft by to znamenalo příjem 0,75 mld. dolarů, zbytek - 6,5 mld. by získal PALM. Růst tohoto segmentu je významný a pro dlouhodobé investory jasnou variantou.

A také integrátory nebo, chcete-li "pasovače" Linuxu na hardware ve speciálních aplikacích (real time, black box, internetové jedoúčelové stroje apod.). Kromě těchto největších skupin pracují také malé firmy na velice úzce fokusovaných nasazeních Linuxů - Lineo, Wind River Systems, Lynuxworks, MontaVista Software, TimeSys, Coollogic, atd.

Kde potkáte Linux zítra?
Kde se tedy setkáme s Linuxem nejčastěji? Zatím vidím jeho největší šance v serverové oblasti, zejména oblasti internetové; tam představuje velice silného soka pro největší softwarovou firmu světa Microsoft, a má zde silnou dlouhotrvající podporu vývojářů. Druhou oblastí, kde jej brzy uvidíme výrazněji, budou pracovní stanice. Aplikací sice přibývá, ale vývojáři myslím už vědí, že linuxový uživatel domácího PC bude žádat stejné aplikace a komfort jako uživatelé Windows. Tento směr je jasný s největším růstovým potenciálem; alespoň, co se počtu prodaných licencí týče. Poslední oblastí, kde Linux může zaznamenat růst jsou podnikové aplikace. Toho lze dosáhnout jednoznačně jedině významným nárůstem počtu firem integrujících Linux (nebo rozšířením portfolia současných integrátorů).