facebook
Tematické sekce
 
Branžové sekce
Přehledy
 
Tematické seriály
 

GDPR

General Data Protection Regulation zásadně mění zpracování osobních údajů a zavádí nové povinnosti...

články >>

 

Jak uřídit IT projekt a nezbláznit se

Užitečné tipy a nástroje pro řešení problémů řízení inovací a vývoje produktů...

články >>

 

Industry 4.0

Průmysl 4.0

Jaký vliv bude mít čtvrtá průmyslová revoluce na výrobu a výrobní firmy?

články >>

 

Komplexní svět eIDAS

O nařízení eIDAS již bylo mnoho řečeno i napsáno. A proto jediné, o čem...

články >>

 

Trendy v CRM

Systémy pro řízení vztahů se zákazníky (CRM) prochází v posledních letech výraznou změnou. Zatímco dříve...

články >>

 

Příručka úspěšného IT manažera

Dnes je řada IT manažerů opomíjena. Úspěšní bývají brouci Pytlíci a Ferdové...

články >>

 
Partneři webu
CVIS Consulting
Cloud computing a virtualizace IT , AI a Business Intelligence , Cloud a virtualizace IT

Učte umělou inteligenci jako dítě

a nebojte se jí jako terminátora

Joe Baguley


AIUmělá inteligence je dnes v centru pozornosti. Téměř každý má vlastní názor nebo teorii, co to umělá inteligence je a jaké je její možné praktické využití. Podíváme-li se však pod povrch, naskytne se nám odlišný obrázek. Podle nedávno provedeného průzkumu, který zadala společnost VMware, se neuvěřitelných 45 % spotřebitelů domnívá, že umělá inteligence je „robot“. Panuje přesvědčení, že umělá inteligence (AI) je „věc“, nikoli inteligence, která slouží v mnoha službách a systémech, které již dnes využíváme.


Takové zmatení je pochopitelné, uvážíme-li, že jen málo z těch, kdo technologie AI popularizují, poukazují na konkrétní možnosti reálného využití. To vše směřuje k jediné otázce: hovoříme-li o AI, co vlastně máme na mysli? Systém, který je skutečně inteligentní a dokáže řešit cokoli, na co svoji umělou mysl zaměří, nebo velmi specifickou funkci, kterou systém provede a následně se díky ní zdokonaluje? Jinými slovy, hovoříme o obecné umělé inteligenci, nebo inteligenci pro specifické účely?

A právě toto zmatení způsobuje, že se nakonec točíme v bludném kruhu morálních otázek spojených s chováním autonomních automobilů nebo – v extrémním případě – obav z robotů nadaných umělou inteligencí, kteří povstanou jako nějaký nezastavitelný terminátor. Jak vysvětlil Alex Champandard, spoluzakladatel firmy creative.AI, umělá inteligence se užívá jako univerzální nálepka na různé strachy, které lidé mají z technického pokroku: „Někteří lidé se bojí války, někteří lidé se bojí o svoji práci, ale ve většině případů si pouze promítáme své obavy do určitého abstraktního konceptu.“
Lidé se obecně obávají o svoji budoucnost. Svět se rychle mění a všichni pochopitelně chceme vědět, co nám budoucnost přinese. Problémem umělé inteligence je její potenciál proměnit naše obavy z robotické války nebo masové nezaměstnanosti v realitu.

Podniky by tomu měly věnovat pozornost ze dvou důvodů. Za prvé, výzkum VMware ukazuje, že více než polovina spotřebitelů doufá, že jim pomohou pochopit, co převratné technologie jako AI skutečně dokážou. Za druhé, potenciální přínos AI – tedy specificky zaměřené umělé inteligence, nikoli obecné – je tak velký, že si jej podniky nemohou dovolit ignorovat. Důležité je při snaze o maximalizaci užitku zároveň tlumit oprávněné obavy, které mezi lidmi panují.

Posilování schopností podniku

Pro podniky vždy existoval, existuje a bude existovat nesmírný potenciál ke zlepšování pomocí technologií. Se stoupajícím množstvím, rozsahem a složitostí cloudů, aplikací a infrastruktury je potřeba něco, co bude vše účinně a úsporně řídit. Jinými slovy, jak můžeme řídit stále složitější technologické prostředí ve velkém? Lidští pracovníci jsou chytří, ale mají své limity. Složitost našich systémů překonala naše mentální schopnosti a některé práce se zároveň staly příliš „komoditizované“. Právě tam je prostor pro nasazení umělé inteligence a strojového učení. Například ve Velké Británii začal Národní elektrorozvodný podnik používat drony ke kontrole 12 tisíc kilometrů vedení a pomocí strojového učení redukuje objem pořízených záznamů, které nakonec musí zhlédnout člověk.

Optimalizace procesů možná nezní stejně zajímavě jako inteligentní roboti nebo autonomní galaktické sondy, ale pro podniky představuje počátek skutečné revoluce. Ta má tři fáze.

První je „dnešní stav“. Lidé dostávají zprávy o činnosti svých systémů a na základě nich se rozhodují. To může zahrnovat výkonnost různých cloudových prostředí, optimalizaci datových center, nebo dokonce kvalitu dat v CRM systému.

Další fází je „žádoucí stav“. Lidé rozhodují, jak by měly systémy vypadat, a nasazují stroje, aby jejich představu realizovaly. Zde je systém programován, aby se učil, jak určitou činnost vykonávat – nazýváme to strojovým učením. Aplikace splňující daná kritéria jsou automaticky nasazeny do prostředí, které nejlépe vyhovuje jejich potřebám, datová centra jsou aktivována podle růstu a poklesu poptávky po zdrojích, data jsou na vstupu do CRM automaticky čištěna.

Poslední fází je budoucí stav. Nastupuje AI. Staví na tom, co dělá strojové učení, a hledá způsoby, jak konfigurovat systém, aby podával maximální výkon. Tyto způsoby se dokonce mohou vymykat lidskému myšlení. V této fázi začíná být vývoj skutečně zajímavý – zlepšování a rozšiřování schopností bez neustálého lidského vstupu.

Ale ještě tak daleko nejsme. Jak se nedávno zeptala britská vizionářka a podnikatelka Sophie Hackford, jsme příliš hloupí na to, abychom dokázali řádně naprogramovat umělou inteligenci?

Dodržováním pravidel k úspěchu

Sophie hovořila o umělé inteligenci v širším kontextu, o obecné AI a o tom, že mezi námi možná panují příliš velké rozpory na to, abychom dokázali vyřešit nejzávažnější problémy, kterým lidstvo jako celek čelí – například klimatické změny, pandemie nebo potravinovou bezpečnost. Podobně ale musí uvažovat i podniky. Máme patřičné schopnosti, abychom realizovali skutečně radikální inovace založené na AI? Jinými slovy, dokážeme dosáhnout zmiňovaného budoucího stavu?

Možná. Ale uvažme – je to otázka, na kterou musíme odpovědět právě teď? V úvodu jsme hovořili o nejasnostech okolo AI a o tom, jak se lidé upínají k teoretickým možnostem odtrženým od reality. Avšak pokrok jde rychle kupředu. Z uvedených tří fází jsme již dosáhli druhé.

Například Gmail užívá strojové učení k filtrování nevyžádané pošty. Podobně Uber užívá technologii AI při odhadování času příjezdu a času doručení potravin. Chatboty v různých službách online podpory jsou založené na AI. To je jen několik příkladů, kdy jako spotřebitelé můžeme přijít do styku s umělou inteligencí. Google dokázal ve svých datových centrech pomocí AI snížit náklady na elektrickou energii o 40 %. Bank of America užívá AI u své inteligentní virtuální asistentky jménem Erica, jejímž úkolem je provádět pro zákazníky běžné transakce, předvídat jejich individuální finanční potřeby a poskytovat chytrá doporučení.

Ve všech těchto případech byla umělá inteligence vyvinuta s vymezeným souborem kritérií, a proto jsou tyto implementace úspěšné. Podobně jako se dítě učí rozlišovat mezi dobrým a špatným, potřebuje AI parametry, které zadá člověk.

Další důležitý fakt je, že AI je podnikový nástroj, nikoli strategie. Je nutné se zaměřit na obchodní cíle a potřeby a poté zjišťovat, zda by bylo možné k jejich naplnění využít AI, stejně jako u jakékoli jiné podnikové technologie – cloudu, blockchainu, virtualizace nebo mobility.
Britská půjčovna nářadí Speedy Hire před nedávnem oznámila zlepšení hospodářských výsledků v souvislosti se zaměřením na malé a střední podniky, doručení vybraných produktů do druhého dne a do čtyř hodin v určitých oblastech. Dosáhla toho jedině na základě znalosti potřeb zákazníků a zásobě správných nástrojů ve správných depech. Díky využití dat, umělé inteligence a strojového učení dokázala umístit své zdroje tam, kde jsou potřeba, a zároveň marketingově oslovit nové zákazníky.

Strategií bylo zacílit na malé a střední podniky a nabídnout jim atraktivní služby (například rychlejší dodání). Umělá inteligence byla jen jedním z nástrojů, který pomohl vyvinout řešení umožňující takové služby nabízet. To neznamená, že nebyla důležitá – bez ní by bylo podstatně těžší zjistit, co, kdy a kde zákazníci potřebují. Ale sama o sobě nepředstavovala strategii.

Učte AI jako dítě a nebojte se jí jako terminátora

Způsob, jakým uvažujeme a diskutujeme o umělé inteligenci, se musí změnit – oprostit od konceptů, které nedokážeme pochopit, a začít se zaměřovat na činnosti, které mohou mít hmatatelný dopad. Při správném přístupu má totiž AI potenciál výrazně přispět k obchodnímu úspěchu.

Je sice důležité si uvědomovat obavy z AI a jejich původ, ale zabývání se extrémy nikomu neprospěje – ani pozitivní koncept AI jako služebníka pro každého, ani negativní vize služebníků, kteří nás jednou zotročí. AI má svá omezení stejně jako lidé a potřebuje naši asistenci. AI je dítě a potřebuje správně nasměrovat. Naší úlohou je dokázat pochopit, co podnik potřebuje, a přijít na to, jak může umělá inteligence pomoci.

Bez takového směrování bude AI pouhou další technologií, za níž se zavře voda, až splaskne dnešní bublina. Správně směrovaná AI však může být významným novým faktorem obchodního úspěchu.

Joe Baguley - Autor článku je viceprezident a CTO společnosti VMware.
Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.

Časopis IT Systems / Odborná příloha Archiv časopisu IT Systems
IT Systems 7-8/
IT Systems 6/
IT Systems 5/
IT Systems 4/
Oborové a tematické přílohy
příloha #1 7-8/
příloha #1 6/
příloha #1 5/
příloha #1 4/
Pomáháme firmám růst
Kalendář akcí