IT SYSTEMS 3/2026 , AI a Business Intelligence

Síla AI je v koordinaci nástrojů

a schopnosti lidí přijmout novou roli v podnikových procesech

David Kazda


Nástup AI agentů zásadně přepisuje definici práce. Člověk přestává být tím, kdo hraje na nástroj, a stává se tím, kdo udává tempo. Základem pro roli každého dirigenta je existence hudební partitury, tedy jasně definovaných a popsaných procesů. Nelze efektivně řídit něco, co neznáme a čemu nerozumíme. Staré obecně platné pravidlo říká, že pokud nasadíte nějakou automatizaci nebo optimalizaci na nesprávně popsaný proces, získáte jen automatizovaný chaos. Zde však přichází klíčový zvrat: AI dnes nemusí do hry vstupovat až ve finále jako výkonný hráč, ale už na samotném začátku jako analytik procesů. Díky pokročilé analýze dat dokáže AI „navnímat“, jak firma funguje, zmapovat skryté závislosti a sama navrhnout optimální procesní mapu. Zde pak přichází ke slovu opět člověk, který provede revizi a doplní, co zapadlo v kontextu, tedy stejně jako při standardní procesní analýze, kdy finální procesy prochází oponenturou. 


Historie podnikového IT byla doposud příběhem nástrojů. Člověk byl řemeslníkem a software byl jeho kladivem. Vždy to ale byl člověk, kdo musel nástroj uchopit a práci provést. Dnes však stojíme na prahu zásadního zvratu. S příchodem autonomních AI agentů už software není pasivním nástrojem, ale aktivním vykonavatelem činností. Vstupujeme do éry, kdy v kancelářích nebudou sedět jen desítky lidských expertů, ale tisíce digitálních agentů, které spolu komunikují, jednají a tvoří. V této nové realitě se role člověka dramaticky mění. Už není vykonavatelem, stává se koordinátorem. Stává se dirigentem.
V éře AI už člověk není vykonavatelem, ale stává se koordinátorem.
Pokud mají AI agenti patřičná oprávnění, mohou dnes vykonávat prakticky cokoliv. Mohou mezi sebou i spolupracovat a v podstatě se učit. Pěkně to je vidět na projektu Moltbook, který mnohé děsí, ale ukazuje, že možnosti AI agentů jsou mnohem větší, než zatím dokážeme využívat. Koho by napadlo, že když se dá dohromady sto tisíc AI agentů, že začnou „vymýšlet“ i jak svoji komunikaci zašifrovat, aby je člověk nemohl kontrolovat, jak si zvyšovat svá oprávnění, nebo využívat vlastnosti jiných AI agentů, kterým jejich stvořitel dal přístupy např. i ke kreditní kartě.
 
 
Ale vraťme se k původnímu tématu. Musí dirigent umět hrát? Častým omylem je představa, že díky AI může procesy řídit i poučený laik. Opak je pravdou. I v hudbě platí, že špičkoví dirigenti ovládají hru na jeden či více nástrojů. Nejsou možná nejlepšími hudebníky v sále, ale hudbě dokonale rozumí.
Stejné pravidlo platí pro řízení AI agentů. Ten, kdo je řídí, musí mít hlubokou znalost daných procesů. Např. pro řízení marketingových AI agentů musí „dirigent“ vědět, jak vypadá kvalitní marketingová kampaň, aby ji mohl od AI agenta vyžadovat. Nebo pro řízení účetních AI agentů, musí jejich „dirigent rozumět účetním principům, aby poznal, kdy finanční agent halucinuje. Co naopak nutné není aby dirigent AI agentů uměl, je virtuozita v samotném provádění těchto činností. 
Manažer nemusí umět programovat v Pythonu, nebo ručně sázet faktury rychlostí blesku. Ale bez hlubokého porozumění podstatě procesu se z něj stává „dirigent bez hudebního sluchu“ – mává taktovkou, ale orchestr pod jeho vedením produkuje jen hluk, a ne hudbu.
Pro řízení AI agentů je třeba musí mít hlubokou znalost daných procesů.
Skutečná síla AI agentů není v tom, že jeden agent napíše e-mail a druhý vyčte data z přijaté faktury. Síla je v koordinaci, kdy analytický agent zjistí pokles prodejů, předá informaci operativnímu agentovi, ten navrhne slevovou akci, kontrolní agent ověří marži a komunikační agent ji pošle klientovi. Člověk je zde tím, kdo tento řetězec iniciuje a dozoruje.
AI agenti ve finančním oddělení se už dnes využívají pro vytěžování dat z faktur. Role CFO se ale mění z hlavního počtáře na stratéga. Rutinní párování faktur a kontrolu jejich správnosti přebírají agenti. Člověk „jen“ kontroluje a vyhodnocuje. Místo otázky: „Jsou ta čísla správně?“ si klade otázku: „Co ta čísla znamenají pro naši budoucnost?“ Ale třeba i tuto činnost přebere do budoucna nějaký AI agent.
IT oddělení přestává spravovat jen „stroje“ a začíná spravovat „chování“ uživatelů. Přecházíme od správy serverů k psychologii agentů. Zde už většina bezpečnostních IT systémů AI agenty využívá. Pro obranu před útočníky, kteří jsou také často armádou AI agentů, ani jiná možnost není.
I do HR týmů nastupují AI agenti. HR bude muset přepsat kompetenční modely. Hodnocení zaměstnance už nebude postaveno jen na tom, kolik toho „odpracuje“, ale jak efektivně dokáže úkolovat a řídit své digitální podřízené.
 
 
Ale i AI agenty bude nutné dále kontrolovat a ověřovat, zda pracují správně. Firmy musí zavést robustní řízení. Potřebujeme transparentnost (proč agent rozhodl takto?), auditovatelnost (máme záznam o jeho krocích?) a především důvěru. I dirigent musí vědět, že se na svou sekci houslistů může spolehnout, jinak se utopí v mikromanagementu.

Budoucnost patří AI (nikoliv Aluminiu)

Nástup masivního využívání AI agentů bude znamenat i změnu myšlení. Vyžaduje odvahu pustit svůj roky používaný nástroj z ruky a věřit, že i AI agent ho bude používat správně. Role člověka nezaniká, naopak – stává se důležitější a vlivnější. Hodnota zaměstnance se přesouvá od „schopnosti provést“ ke „schopnosti řídit a posoudit“.
Role člověka se posouvá od schopnosti provést ke schopnosti řídit a kontrolovat.
Pro vedení firem z toho ale vyplývá jedna kritická až nepříjemná otázka. Máme ve firmě lidi, které je možné posunout do role dirigentů? A máme jich dost? Nebo zaměstnáváme převážně sólisty, kteří se křečovitě drží svých nástrojů a odmítají pustit práci z ruky, protože v její manuální podstatě vidí svou jedinou hodnotu? To ukáže až čas.
 
David Kazda
Autor článku je Chief Sales Officer (CSO) společnosti Algotech.
Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.