facebook LinkedIN LinkedIN - follow
Tematické sekce
 
Branžové sekce
Přihlášení SystemNEWSPřehledy
 
Tematické seriály

Jak uřídit IT projekt a nezbláznit se

Užitečné tipy a nástroje pro řešení problémů řízení inovací a vývoje produktů...

články >>

 

Industry 4.0

Průmysl 4.0

Jaký vliv bude mít čtvrtá průmyslová revoluce na výrobu a výrobní firmy?

články >>

 
Nové!

RPA - automatizace procesů

Softwaroví roboti automatizují obchodní procesy.

články >>

 
Nové!

IoT – internet věcí

Internet věcí a jeho uplatnění napříč obory.

články >>

 
Nové!

VR – virtuální realita

Praktické využití virtuální reality ve službách i podnikových aplikacích.

články >>

 
Nové!

Bankovní identita (BankID)

K službám eGovernmentu přímo z internetového bankovnictví.

články >>

 

Příručka úspěšného IT manažera

Dnes je řada IT manažerů opomíjena. Úspěšní bývají brouci Pytlíci a Ferdové...

články >>

 
 
Partneři webu
IT SYSTEMS 1-2/2022 , AI a Business Intelligence , IT právo

Evropská unie chce omezit možnosti využití umělé inteligence



V roce 2018 se Evropská komise začala věnovat tvorbě nového legislativního rámce, ve kterém usiluje o regulaci systémů umělé inteligence. V současnosti se návrh nařízení známý pod zkráceným názvem Akt o umělé inteligenci nachází na začátku etapy svého konečného schválení. Technologické firmy záměr oceňují, ale nezřídka kritizují stávající podobu návrhu, který obsahuje i některá velmi zásadní omezení, která jsou v rozporu s již zavedenými a ověřenými postupy. V ohrožení je například využití umělé inteligence ve finančním sektoru, ale i jiných odvětvích služeb. Podle navrhované metodiky EU by žádný software umělé inteligence neměl rozhodovat o tom, zda konkrétní člověk má nárok na poskytnutí určité služby. Dotčené firmy proto s napětím sledují, jaká bude finální, schválená verze pravidel.


Po schválení nové legislativy se evropské a mimoevropské firmy, jež působí na jednotném trhu starého kontinentu, budou muset vyrovnat s požadavky a dopady nové regulace. Mezi hlavní povinnosti se zařadí nutnost poskytovat algoritmy a změny v nich nezávislým dozorovým orgánům. Na praktickou aplikaci legislativní úpravy bude dohlížet nově zřízená Evropská rada pro umělou inteligenci.

„Nová legislativa nastaví podmínky pro vývoj a využívaní systémů umělé inteligence, jednu z nejrychleji rostoucích oblastí digitální ekonomiky. Ještě neznáme její konečnou podobu, vše se rozhodne v následujících měsících,“ říká Milena Jabůrková, ředitelka vládních programů IBM Central.

„Je otázkou, jaký to bude mít vliv na dostupnost služeb na evropském trhu a jejich rozvoj. Mám obavu ze schvalovacích procesů, které pokud budou nastaveny neefektivně, mohou se stát výrazně dražšími a pomalejšími, než by bylo únosné,“ dodává poslanec Evropského parlamentu Mikuláš Peksa.

Názor českého europoslance lze doplnit komentářem Jana Romportla, ředitele centra umělé inteligence O2 Czech Republic: „Nařízení o umělé inteligenci je zásadním pokusem o globální koordinovanou akci, přinejmenším na půdě EU. Je sice pokusem těžkopádným, nedokonalým, nesoucím značný rukopis EU byrokracie, ale pořád pokusem silným, odvážným, průlomovým a velmi důležitým.“

Dodavatelé, kteří uvádějí řešení vybavená umělou inteligencí na vnitřní trh EU, musí v následujících letech v souvislosti s novou regulací počítat s možnými soudními řízeními. Ta se mohou zaměřit především na rozsah a bezpečnost systémů zaměřených na dohlížení a sledování, ukládání a správu osobních dat.

„Je pochopitelné, že kolem připravované legislativy panuje nemalá nejistota, která bude ovlivňovat vnitřní procesy soukromých společností a jejich investice do umělé inteligence. Potenciálně může dojít k výraznému zpomalení vývoje v oblastech, v nichž systémy s umělou inteligencí pracují s citlivými daty nebo slouží společensky kontroverzním účelům,“ říká Jack Vernon, expert společnosti IDC na software s umělou inteligencí.

Jednotliví dodavatelé společně s uživateli systémů umělé inteligence musejí začít přemýšlet o tom, jak nová legislativa ovlivní jejich aktivity. Čím dřív tuto úvahu zahájí, tím spíše budou schopni předejít pozdějším nepříjemným překvapením.

„Na dopady nařízení Akt o umělé inteligenci se zatím nepřipravujeme a nemáme je finančně podchycené. Zatím nemáme ani odezvu od našich evropských zákazníků. Je to proto, že stále vnímáme vysokou míru nejistoty, co se týče finální podoby a rozsahu regulace,“ doplňuje Petr Baudiš, zakladatel a technologický ředitel společnosti Rossum, a dodává: „Jsem však přesvědčen, že nedává smysl regulovat plošně umělou inteligenci, ale předcházet nežádoucímu chování v konkrétních citlivých situacích.“

Rizika umělé inteligence

O umělé inteligenci se ve světě moderních technologií intenzivně hovoří již mnoho let. S jejími aplikacemi, jakkoli může jít o jednodušší formy či dílčí disciplíny, se běžně dostávají do styku i koncoví spotřebitelé. Umělá inteligence se stává všudypřítomnou. Nabízí se otázka, jak chce Evropská komise všechny její stávající i budoucí aplikace prověřit. Odpověď spočívá v metodice, s níž nová legislativa pracuje. Podle stávajícího znění Aktu o umělé inteligenci budou systémy umělé inteligence zařazeny do jedné z následujících kategorií:

  1. Nízké či minimální riziko. Jde o systémy, které nepotřebují zvláštní dozor ze strany regulačních orgánů EU.
  2. Systémy s vysokým rizikem. Ty budou povoleny, pokud budou splňovat parametry regulace. Jejich rizikovost je definována účelem a funkcí. Evropská komise vytvoří celoevropskou databázi pro všechny systémy s vysokým rizikem, což umožní všem národním orgánům, uživatelům i zainteresovaným skupinám ověřit jejich soulad s platnou evropskou legislativou. Mezi oblasti s vysokým rizikem patří například systémy s umělou inteligencí pro zaměstnance, řízení lidských zdrojů a přístup k jejich náboru. Dále půjde o hodnotící systémy, které utváří či kontrolují parametry fyzických osob, a to jak v soukromé, tak ve veřejné sféře. Žádný software umělé inteligence by neměl rozhodovat o tom, zda konkrétní člověk má nárok na poskytnutí určité služby. A konečně sem patří i systémy, které se zabývají sledováním, zadržením či jiným omezováním osobních svobod. Jde převážně o systémy nasazované bezpečnostními složkami.
  3. Systémy s neakceptovatelným rizikem. Do této kategorie spadá software, jenž využívá podprahovou manipulaci, generuje skóre sociálních systémů nebo vykořisťuje určitou skupinu obyvatel a porušuje jejich práva.
Podrobnosti o návrhu Aktu o umělé inteligenci najdete na webu: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:52021PC0206
Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.

Inzerce

Lepší je být bohatý a zdravý...

IT Systems 11/2022Aktuální vydání IT Systems vás zavede do světa peněz, které necinkají, ale přesouvají se mezi účty díky novým metodám placení. Je to další proces, který lze díky chytrým digitálním technologiím zefektivnit. Modernizace platebních metod a souvisejících služeb zajímá firmy v oblasti e-commerce, ale i klasický retail a další obory.