Až poté, co se podíváme podrobněji na sliby spojované s využitím cloudu, získáme jasnější náhled na typ prostředí, které bychom měli přijmout, abychom byli schopni přinášet moderní infrastrukturu, která podporuje vývoj a doručování aplikací pro 21. stol.tí.

Vábení z oblak

Flexibilita IT a schopnost škálování výkonu podle aktuálních potřeb je pro každou firmu, která plánuje růst, stále důležitější faktor. Spirálovitě rostoucí náklady IT nutí firmy, aby znovu přehodnocovaly cenu škálovatelnosti své infrastruktury. Nasazení cloudu slibuje, že výkon lze libovolně navyšovat podle potřeby, protože veřejné cloudové zdroje jsou v podstatě neomezené a jejich cena je velmi konkurenceschopná. Model účtování je u služeb poskytovatelů veřejných cloudů úzce spjat s využitím zdrojů, což vypadá jako velmi cenově efektivní způsob, jak vyřešit problémy škálování a zároveň ušetřit náklady během období nižší poptávky. Flexibilita je tak klíčovým přínosem vývoje a nasazení aplikací v cloudu. Schopnost dodávat výkon v přesném okamžiku tam, kde je potřeba, přináší většině společností lepší kontrolu nad naplňováním požadavků, neboť vyvažuje běh organizace s potřebami interních vývojářských týmů.

Výzvy cloud managementu

Všechny uvedené faktory vypadají jako dobré důvody, proč bychom měli věřit, že přesun do cloudu nám přinese okamžitý užitek, avšak každý z nich přináší firmám své vlastní problémy:

• Škálování bez kontroly má tendence vést k marnotratnému nadužívání zdrojů, projekty velmi rychle nabobtnávají a spotřebovávají zdroje ještě dlouho po dokončení testování. I cloud potřebujeme měřit, abychom jej měli pod kontrolou.
• Totéž měření velmi rychle ukáže, že bez plánování může být používání veřejného cloudu oproti původním předpokladům výrazně nákladnější. A nejen to, i srovnání potenciálních nákladů u jednotlivých poskytovatelů veřejných cloudů je složitý úkol a je nemožné najít nějaký druh „nejlepšího cloudového zdroje“, jelikož nejvýhodnější ceny pramení z dlouhodobějších smluv.
• Ani flexibilitu a možnost migrace není v cloudu snadné zaručit. Potřeby aplikací se mohou výrazně měnit. Co může hladce běžet v kontrolovaném prostředí monolitického datového centra, může způsobit rozmanité konfigurační problémy u poskytovatele veřejného cloudu, což v podstatě zabraňuje snadné, flexibilní migraci. A co víc, zbrusu nové aplikace napsané pro konkrétní veřejný cloud mohou snadno uváznout v rozhraní API jednoho individuálního poskytovatele cloudu stejně jako v dobách proprietárních softwarových platforem.

Tři základní technologie cloud managementu

Naštěstí se nalézáme v bodě, kde nám kombinace určitých technologií umožňuje začít řešit některé z otázek, které přináší cloudová infrastruktura.

Zaprvé, správa cloudu. Aby byla úspěšná, je nutné do ní začlenit veřejné dodavatele cloudu i veškeré vlastní, soukromé cloudy sestavené s pomocí základní infrastruktury virtuálních strojů nebo s využitím sofistikovanějších nástrojů jako OpenStack. Aby řešení poskytovalo vysokou hodnotu, musí být možné jej implementovat bez invazivních změn v existující infrastruktuře a musí být schopné podle potřeby (a na základě oprávnění) komunikovat s libovolnými existujícími řídicími vrstvami a ovládat je. Dnes by tak nadměrně používaný pojem „jedna obrazovka“ měl zahrnovat pohled na všechny prvky firemního cloudu a zpřístupnit plné nasazení veškerých aplikací napříč těmito prvky.

Zadruhé, automatizační nástroj vhodného typu může zajistit, že se aplikace nasazují způsobem, který lze zopakovat, bez ohledu to, kde v cloudu fyzicky běží. Podobně jako nástroj pro správu, i tento nástroj by měl vnímat potřeby všech rozmanitých veřejných cloudů a mělo by být možné jej rozšířit, aby zvládl nové situace. Jako tzv. pravá ruka nástroje po správu by měl automatizační nástroj fungovat pro doručování a nasazování aplikací.

A v neposlední řadě bychom se měli snažit vytvářet softwarové architektury, které přesahují rozhraní API libovolného konkrétního poskytovatele. Slibný směr představuje vzestup kontejnerů jako mechanismu pro vývoj a dodávku aplikací.

S těmito kousky skládačky na správných místech můžeme konečně začít uvádět v život širší sliby skutečně hybridního cloudového prostředí, které lze měřit a řídit, a tak naplnit potřeby jakéhokoli druhu firemních aplikací.

Martin Percival Autor článku je architektem řešení ve společnosti Red Hat.