Evropská unie cloud podporuje

Zdá se, že nepřekonaným argumentem je stále bezpečnost a přístup k datům. Pro mnohé šéfy oddělení na úřadech je nepředstavitelné, že údaje nejsou ve vlastním počítači nebo na interních serverech, ale někde mimo sídlo úřadu či dokonce mimo město, nemluvě o jiném státu. Bezpečnostní rizika jsou přitom někde jinde. Není tak starý příběh slovenského Národního kontrolního úřadu, kde byla citlivá data o zaměstnancích uložena v excelovské tabulce a „chráněna“ heslem nku123.

Právě bezpečnost dat je nakonec jeden z hlavních argumentů, které mluví pro cloud. Evropská unie proto sice pomalu, ale s rostoucím tempem zavádění cloudových řešení u organizací veřejného sektoru podporuje. Svědčí o tom současná legislativní inciativa o ochraně dat, ale i širší aktivity, jako jsou studie a doporučení, institucionální podpora prostřednictvím Agentury pro sítě a informační bezpečnost (ENISA), založení European Cloud Partnership (evropské cloudové partnerství) při Evropské komisi nebo pilotní nasazení tematicky orientovaných cloudových řešení jako je Helix Nebula pro vědu a výzkum.

Nejlepším důkazem, že cloud skutečně funguje a přináší řadu benefitů, jsou příklady konkrétních zemí. Průkopníkem je zejména Velká Británie, kde již v roce 2013 bylo zavedeno pravidlo „Cloud first“, které zavazuje všechny organizace veřejného sektoru upřednostnit nasazení cloudu před jinými formami administrace veřejných služeb. Výsledkem je dnes plně funkční trhový katalog přibližně 18 000 cloudových služeb, extrémně zkrácený proces nákupu (v dnech až týdnech) a úspora na IT nákladech asi 50 % oproti standardnímu řešení. Mluvíme přitom jen o veřejném cloudu, nikoli o dalších typech řešení na principu privátního nebo hybridního cloudu.

V jiných zemích lze nástup cloudu zaznamenat také, i když častěji jde o kombinaci cloudu privátního a veřejného. Z předních pozic se hlásí např. Nizozemsko, Dánsko, Belgie, z našich bližších sousedů je to Estonsko a s G-cloudem začali také na Slovensku.

A co Česká republika?

V České republice se ledy pohnuly také. Odbor hlavního architekta Ministerstva vnitra po přijetí „Návrhu opatření zvyšujících efektivnost elektronických služeb veřejné správy a podpůrných ICT služeb“ začal s přípravou G-cloudu pro ČR. Bude to pravděpodobně kombinace vládního cloudu, budovaného na bázi privátního cloudu a komerčního veřejného cloudu ovlivněného příkladem Velké Británie.

Organizační zabezpečení tohoto vládního – privátního cloudu je v současnosti reprezentováno již konkrétními státními institucemi – Odštěpným závodem ICT služby České pošty a SPCSS. Jaká bude jejich konkrétní role, popřípadě bude-li zde prostor i pro komerční subjekty, je stále předmětem odborných diskuzí. Dá se očekávat pozvolný start nejspíše v oblasti infrastrukturních služeb (IaaS). Teprve po osahání si, „že to funguje“, bude zřejmě následovat cesta do ostatních XaaS oblastí.

Zkreslenou představou představitelů státní správy je, že nasazením cloudu se zbavují všeho, co souvisí s řízením IT ve vlastní organizaci. Pod hybridním cloudem si maximálně představí oddělení hardwarové části, kterou lze provozovat jako službu, od softwaru, který vnímají jako jednotný celek. Přitom potřebám veřejného sektoru lze zcela přizpůsobit jakoukoliv cloudovou službu, tedy nejen infrastrukturní, ale i platformní (PaaS), aplikační (SaaS) či datovou (DaaS).

Pozitivní projekty příkladem

Již dnes můžeme čerpat inspiraci v několika státech či státních institucích, které tímto směrem již vyšly. Může to být např. stát Texas, který formou cloudu využívá například databázovou platformu (DbaaS, součást PaaS) a systém pro řízení lidských zdrojů (HCM systém formou SaaS). Pro ilustraci velikosti projektu pár čísel - ve státě Texas žije 25 milionů obyvatel, vládní instituce zaměstnávají 300 tisíc pracovníků a služby IT jsou poskytovány pro 125 agentur a 45 vyšších vzdělávacích institucí. Výsledkem využití cloudu je konsolidace stovek databází a desítky tisíc aplikací a vytvoření katalogu cloudových služeb Texas Cloud Marketplace. Dočkáme se i českého katalogu cloudových služeb pro veřejný sektor?

Martin Dolný