Hlavní strana -> Časopis IT Systems -> Rok 2026 -> IT Systems 5/2026 -> IT infrastruktura v éře AI
IT SYSTEMS 5/2026 , Trendy ICT

IT infrastruktura v éře AI

Mezi investiční euforií a tvrdou realitou dodavatelských řetězců

Václav Svátek

Svět IT prochází jednou z nejvýraznějších proměn své historie. Masivní budování infrastruktury pro umělou inteligenci se stalo strategickým tématem pro firmy i vlády. Pohled pod povrch tohoto boomu však odhaluje mnohem složitější obraz, než jaký vykreslují marketingová hesla o technologické revoluci.


Současné dění na trhu bývá označováno za investiční bublinu, ale tak jednoduché to není. Zatímco kapitál reaguje na trendy a prognózy téměř okamžitě, reálná poptávka firem se odvíjí od mnohem pomalejších procesů, od úprav vnitřních architektur přes zajištění bezpečnosti až po schopnost integrovat nové technologie do reálného provozu. Investiční nadšení tak v praxi často předbíhá skutečnou připravenost a poptávku zákazníků.
Na trhu vidím, že poptávka po infrastruktuře skutečně roste. Náš nový sál v datacentru TTC2 jsme při spuštění již měli z poloviny  obsazený. Přesto je důležité udržet si střízlivý pohled: přibližně třetina všech současných investic do datových center stále nesouvisí s AI, ale s tradičními workloady, které stabilně rostou tempem kolem deseti procent ročně už dvě dekády. Nejde tedy o náhlý převrat, ale o pokračování dlouhodobého trendu, který AI pouze výrazně akceleruje.

Hlavní limity jsou energetika a regulace

Mnozí pamětníci cloudového boomu se obávají, zda se neopakuje situace s výstavbou nadbytečných kapacit, které pak zůstaly nevyužité. Riziko sice existuje, ale dnešní podmínky jsou zásadně jiné. Moderní datové centrum stojí a padá s dostupností energie a schopností efektivně odvádět teplo. Samotná plocha haly už tak rozhodující roli nehraje. Pokud tyto parametry nesedí, projekt zkrátka není možné realizovat, což samo o sobě funguje jako pojistka proti divoké spekulativní výstavbě.
V českém a evropském kontextu navíc vstupují do hry extrémně pomalé povolovací procesy. V zemi, kde získání stavebního povolení na datové centrum trvá deset let a na elektrárnu i třicet, se o překotném rozvoji mluvit nedá. Paradoxně nás tak tyto regulatorní brzdy, které jinak často kritizuji, chrání před nekontrolovaným přestavěním trhu.

Globální přetahovaná o čipy a paměti

Nejcitelnějším dopadem AI boomu pro běžné firmy je drastické zdražení standardních komponent. Důvod je ryze ekonomický. Technologičtí giganti jako NVIDIA nebo Microsoft nasmlouvali u klíčových výrobců, jako je Micron či Samsung, až 80 % veškeré produkce nejpokročilejších pamětí na dva roky dopředu.
Tato globální alokace kapacit způsobuje na trhu absurdní situace. Samotné procesory nebo GPU přitom hlavní brzdu nepředstavují, ty se vyvíjejí rychle a skutečné limity leží jinde. Prvním je krize pamětí. Poptávka po High Bandwidth Memory (HBM) pro AI farmy odčerpala výrobní kapacity běžných RAM o více než 40 %. Cena RAM pamětí je meziročně až desetkrát vyšší a u vysokokapacitních serverových modulů je tím pádem nárůst nejdrastičtější, protože se tyto čipy prioritně alokují pro trénování LLM modelů.
Další brzdou je energie a chlazení. S rostoucí výkonovou náročností AI rozhoduje především dostupný příkon a kapacita chlazení. Místa, která vypadají dobře na mapě, energeticky často nedávají smysl.
A poslední je životnost technologií. Infrastruktura datacenter vydrží desítky let, ale AI akcelerátory morálně zastarávají během pár let. Investice se musí vrátit do zhruba 18 měsíců, jinak hrozí odepsání projektu dřív, než se rozjede. V důsledku toho se firmám dnes často nevyplatí hardware přímo nakupovat, což se zákonitě promítne do cen cloudových služeb. Z vlastní zkušenosti odhaduji, že u velkých globálních hráčů půjde o zdražení v řádu 30 až 60 %.

Marketingové nálepky nebo reálná potřeba?

Často se objevuje otázka, zda AI v serverech nečeká podobný osud jako notebooky s označením „Copilot PC“. U koncových zařízení šlo převážně o marketingové cvičení a nálepkování, které spotřebitelé rychle prokoukli, protože jim v praxi nic nepřineslo. 
U serverové infrastruktury je však situace odlišná. Tady AI skutečně vyžaduje specializovaný hardware, od GPU akcelerátorů přes HBM paměti až po výkonné chlazení. Za marketingem tu tentokrát stojí skutečný technologický požadavek. Přesto je pravdou, že většina firem využívá z nákladné AI-ready infrastruktury jen zlomek kapacit. Jiné naopak slepě pálí miliardy tokenů za provoz velkých jazykových modelů. 
Pro IT manažery to znamená nutnost přehodnotit cloudovou strategii, která zohledňuje aktuální ceny hardwaru i neodvratné zdražování velkých poskytovatelů. V tomto kontextu dává smysl outsourcovat potřebný výpočetní výkon, potažmo ceny za elektřinu, na lokální cloudové poskytovatele, kde budou mít lepší podporu i kontrolu nad náklady.
 
Václav Svátek
Autor článku je generálním ředitelem společnosti ČMIS.
Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.


Inzerce

Od zálohování k jistotě obnovy

QNAP představuje novou éru kybernetické odolnosti a datové suverenity v době AI

Rozvoj umělé inteligence zásadně mění způsob, jakým organizace pracují s daty. Data jsou stále nejcennějším aktivem podniků, ale současně rostou nároky na jejich ochranu, dostupnost a možnost využívat je pro lokální AI aplikace bez nutnosti jejich přesunu do veřejného cloudu. Právě na tuto změnu reagovala společnost QNAP na veletrhu Computex 2026, kde představila novou strategii „Ready & Recovery“ a ekosystém řešení zaměřených na kybernetickou odolnost, vysokou dostupnost a datovou suverenitu v éře AI.