- Přehledy IS
- APS (25)
- BPM - procesní řízení (23)
- Cloud computing (IaaS) (10)
- Cloud computing (SaaS) (31)
- CRM (52)
- DMS/ECM - správa dokumentů (19)
- EAM (17)
- Ekonomické systémy (68)
- ERP (87)
- HRM (28)
- ITSM (6)
- MES (33)
- Řízení výroby (36)
- WMS (28)
- Dodavatelé IT služeb a řešení
- Datová centra (25)
- Dodavatelé CAD/CAM/PLM/BIM... (41)
- Dodavatelé CRM (37)
- Dodavatelé DW-BI (50)
- Dodavatelé ERP (63)
- Informační bezpečnost (43)
- IT řešení pro logistiku (48)
- IT řešení pro stavebnictví (26)
- Řešení pro veřejný a státní sektor (27)


















![]() | Přihlaste se k odběru zpravodaje SystemNEWS na LinkedIn, který každý týden přináší výběr článků z oblasti podnikové informatiky | |
![]() | ||
Aby IoT mělo smysl, je třeba se zamyslet i nad novými byznys scénáři
Internet věcí (IoT) je bezpochyby jedním z pilířů digitální transformace. V řadě případů se však firmy po prvotním nadšení ze „sexy“ nabídek krabiček a senzorů měřících a připojujících vše možné, dostanou do fáze určitého rozčarování. Dojdou totiž do bodu, kdy se začnou ptát – k čemu nám to vlastně bude? Často se pak ukáže, že jednoduchý scénář pro rychlou úsporu nákladů či dramatické zvýšení produkce se nekoná. A v průmyslu obzvlášť. Jak tedy postupovat a nezlomit nad IIoT (průmyslovým IoT) hůl?


Důležité je především si tuto skutečnost uvědomit a nečekat zázraky na počkání. Dále je třeba si svou digitalizační transformační strategii rozdělit na interní provozně výrobní část, tedy tu, která nám může něco ušetřit, a dále pak na část externí, která nám může přinést něco nového, něco navíc.
V provozní části se jedná o typické scénáře, jako je monitoring prostředí pro zajištění souladu s legislativou či zlepšení komfortu pracovníků, hlídání stavu výroby, pohybu zboží a zařízení, prediktivní údržbu, nebo sledování spotřeby energií včetně jejich optimalizace (čtvrthodinové maximum) či včasná reakce na nestandardní situace (únik vody). Pokročilým scénářem v této kategorii je pak propojení nasbíraných dat o výrobě s tzv. digitálním dvojčetem továrny / výrobní linky, kde je možné pomocí simulací odhalit případná úzká místa a potenciál pro optimalizaci rychleji než jen v grafech a tabulkách.
Druhá oblast pro hledání digitalizačních projektů je mnohem kreativnější a cílí na otevírání nových obchodních příležitostí. Představme si několik scénářů pro inspiraci.
Jedním z praktických scénářů je poskytnutí vzdáleného dohledu nad vyrobeným a prodaným strojem/zařízením. Tento vzdálený monitoring bývá zaměřen na sledování stavu stroje s ohledem na jeho vytížení a kondici. Následně mohou být nejen aktivně plánovaná údržba a servis optimalizovány tím, že je dopředu známo, co je potřeba vyměnit/opravit, ale díky prediktivní analýze a včasné reakci na blížící se havárii je předcházeno odstávce či poškození. Tato služba by měla být zpoplatněna a výrobce tak získává další zdroj příjmu v rámci post-prodejní fáze. Pro klienta může být přínosem nejen optimalizace nákladů a zamezení ztrát včasnou opravou, ale také například prodloužení záruky ze strany výrobce. Tento přístup je možné použít pro širokou škálu strojů, výrobních zařízení i provozních celků.
Možnost monitorování stavu stroje či zařízení je možné využít i pro výraznou změnu obchodního modelu. A není nutné hned objevovat kolo, ale inspirovat se třeba u výrobců tiskáren nebo kávovarů. Tam už je relativně běžné, především u větších a dražších zařízení, že výrobce poskytne toto zařízení klientovi formou nájmu. Klient pak platí dle reálné spotřeby (tisku, počtu káv) a současně je většinou vázán tím, že spotřební materiál, stejně jako údržbu, mu dodává taktéž výrobce. Je to pochopitelně umožněno právě i vzdáleným dohledem na stav, počet úkonů, predikci dalšího vývoje dle historických spotřeb (typická a známá úloha pro IoT řešení). Pro klienta i výrobce je v tomto modelu řada výhod. A stejně může o změně obchodního modelu uvažovat i například výrobce strojů v průmyslu – ať již jsou jeho klientem další výrobní podniky, poskytovatelé služeb (servisy...), nebo koncoví spotřebitelé. A pokud se zamyslíme nad potenciálem ještě dále, přijdeme se scénářem, kdy takto vybavený a „chytrý“ stroj začneme sdílet. Přesné sledování výkonu a stavu totiž výrazně zjednodušuje nejen prostý pronájem a půjčování strojů, ale do sdílené ekonomiky se díky němu mohou pustit i výrobní společnosti a poskytovat jakýsi podnájem svých strojů dalším, většinou menším, nekonkurenčním výrobcům.
Stroj poskytovaný jako služba není nereálný. Existují společnosti, které se touto cestou již vydaly a přináší jim nové možnosti. Toto je digitální transformace, výrazná změna způsobu fungování nejen uvnitř, ale i navenek, a to díky využití moderních technologií.
![]() |
Dalibor Lukeš Autor článku řídí společnost iotor, a. s., která navrhuje a vyvíjí IoT řešení, a to primárně v oblastech facility managementu a průmyslu. Dříve působil ve společnostech Siemens, Microsoft či SoftwareONE, ve kterých se vždy zaměřoval na oblast digitální transformace včetně IoT řešení, a to jak z pohledu produktového, tak projektového. |
4.3. | Kontejnery v praxi 2025 |
25.3. | IT Security Workshop |
31.3. | HANNOVER MESSE 2025 |
9.4. | Digital Trust |
13.5. | Cloud Computing Conference 2025 |
Formulář pro přidání akce
13.2. | Webinář: Objevte Odoo: Nejmodernější cloudový systém... |
19.2. | Jak na vytěžování dat a zpracování došlých dokladů |
20.2. | Co jsou to ty DMSka |
10.4. | Konference ALVAO Inspiration Day 2025 |