„Technologické inovace přicházejí tempem, s nímž většina organizací nedokáže udržet krok. Než je jedna novinka zavedena, objeví se několik dalších,“ říká viceprezident výzkumu ve společnosti Gartner Daryl Plummer. „CIO a ředitelé IT v podnicích a organizacích musejí nasadit tempo, které lze udržet bez ohledu na to, co budoucnost přinese. Naše předpovědi nabízejí vhled do této budoucnosti – je ale na podnicích, aby nastolily disciplínu potřebnou pro dosažení a udržení onoho tempa. Ti, kdo chtějí nové technologie skutečně efektivně využít, musejí zařadit vyšší rychlost. A počítat s tím, že rychlé tempo změn si vyžádá novou škálu dovedností a znalostí.“

V roce 2020: AI začne hrát pozitivní roli na pracovním trhu – vznikne díky ní 2,3 milionu nových míst, zatímco jen 1,8 milionu pracovních míst její „vinou“ zanikne.
V roce 2019 nicméně vlivem IT zanikne víc pracovních míst, než kolik jich IT nově vytvoří. Podle Gartner se tak do roku 2020 počet míst, která díky AI vzniknou, vyrovná počtu těch, která zanikla. Zda budou místa přibývat nebo ubývat bude nicméně závislé na daném odvětví – některá zaznamenají trvalý, jiná pouze přechodný úbytek pracovních míst a budou i taková, jako je zdravotní péče nebo školství, kde k čistému poklesu nedojde vůbec. AI navíc zvýší produktivitu v řadě oborů, při důmyslném nasazení může také obohatit kariéru, zatraktivnit či proměnit některé tradiční pracovní postupy a vytvořit zcela nová odvětví.

Do roku 2020: IoT bude v 95 % nově navrhovaných elektronických zařízení.
Kombinace možnosti ovládání či správy prostřednictvím chytrého telefonu, cloudu a levných modulů s příslušnými funkcemi znamená, že sofistikovaný dohled, správa a ovládání bude u nových zařízení znamenat jen minimální navýšení výrobních nákladů. Jakmile se stanou široce dostupnými, lze očekávat, že zákazníci k zařízením podporujícím IoT (internet věcí) sami rychle přejdou tzv. „lavinovým efektem“. Každý výrobce by proto měl přinejmenším začít plánovat, jak do svých výrobků pro koncové i firemní zákazníky zakomponovat IoT technologie.

Do roku 2020: pět se sedmi „digitálních obrů“ si cíleně přivodí narušení vlastního obchodního modelu s cílem vytvořit novou příležitost pro ovládnutí trhu.
V rámci svých novátorských aktivit se „digitální obři“, tedy společnosti jako jsou Alibaba, Amazon, Apple, Baidu, Facebook, Google, Microsoft a Tencent, nejspíše dostanou do situací, kdy bude jejich vliv v dané oblasti tak velký, že bude obtížné vytvářet další přidanou hodnotu. To nevyhnutelně povede k cílenému narušování vlastních obchodních modelů (angl. „self-disruption strategy“) ve snaze vytvořit nový trh a získat na něm vedoucí postavení. Jde o riskantní strategii, riziko nicnedělání ale může být ještě větší.

„Například společnost Research in Motion mohla narušit svůj vlastní obchodní model, pokud by nabídla BlackBerry messenger a síťové funkce pro iPhone nebo telefony s Androidem. Vzdali by se sice exkluzivity těchto funkcí na svých přístrojích a narušili tím svůj obchodní model, zároveň by si ale vytvořili tržní prostor v rámci konkurenčních ekosystémů, na němž by bylo možné rozvíjet svůj vliv namísto sledování vlastního úpadku,“ říká Plummer. „Digitální obři mají enormní zájem na tom, aby se tempo inovací zrychlovalo. Ti, kdo chtějí být v digitálním prostředí na špici, proto musejí neustále hledat nové příležitosti i v případě, že to znamená ohrožení sebe sama.“

Do konce roku 2020: bankovní sféra vygeneruje miliardu dolarů v přidané hodnotě z používání kryptoměn založených na blockchainu.
Současná kombinovaná hodnota kryptoměn v celosvětovém oběhu je 155 miliard dolarů – roste s tím, jak se jejich používání rozšiřuje a zvětšuje se zájem na trhu. Kryptoměny jsou vyspělejší než technická a obchodní infrastruktura, která je podporuje. To je zčásti dáno nedostatkem důvěry, kterou tokenizačním technologiím doposud vyjádřila širší komerční sféra. Jakmile ale banky začnou vnímat kryptoměny a digitální aktiva ve stejném kontextu jako tradiční finanční instrumenty, začne se zvyšovat jejich širší obchodní hodnota. K tomu bude třeba, aby byl ve všech odvětvích zvážen pohled na současné obchodní modely založené na fiat měnách – zejména naceňování zboží a služeb, účetní a daňové postupy, platební systémy a řízení rizik, aby bylo možné tyto nové typy hodnoty zakomponovat do obchodních strategií.

Do roku 2020: „Falešná realita“ či falešný obsah vytvářený pomocí umělé inteligence (AI) předstihne možnosti AI jej detekovat, což vyvolá rostoucí „digitální nedůvěru“.
„Falešná realita“ jsou digitálně vytvořené obrázky, video, dokumenty nebo zvuky, jež vytvářejí přesvědčivou iluzi věcí, které se nikdy nestaly nebo neexistují tak, jak je předkládáno. Možnosti vytvářet a šířit obsah, který byl zlehka či výrazně pozměněn, se v posledních třiceti letech výrazně zvětšily s růstem uživatelů internetu a nekontrolované distribuce obsahu. Další vlnou tohoto fenoménu bude strojově vytvářený obsah. „K odhalení falešné reality má nejlepší předpoklady umělá inteligence, jež dokáže nacházet a sledovat známky podvrženého obsahu rychleji než lidé,“ říká Daryl Plummer. „Bohužel s nástupem falešné reality vytvářené pomocí AI paradoxně zaostává její využívání pro odhalování těchto případů.“

Do roku 2021: technologicky progresivní značky, jež upraví své weby tak, aby podporovaly vizuální a hlasové vyhledávání, dosáhnou zvýšení obratu z digitálního (online) prodeje o 30 %.
Vyhledávací dotazy založené na hlasu a obrazu umožňují marketérům lépe chápat, co zákazníky zajímá a jaký je jejich záměr. V kombinaci s dalšími kontextuálními indiciemi, které je možné vyčíst například z chytrého telefonu, mohou technologicky progresivní značky a online obchodníci profitovat z posunu zákazníkům k těmto způsobům vyhledávání a interakce. Konkurenční výhoda bude spočívat zejména v lepším konverzním poměru, růstu obratu, schopnosti oslovit nové zákazníky, růstu tržního podílu a vyšší míře zákaznické spokojenosti. Samotný trh hlasových zařízení jako jsou Amazon Echo či Google Home vygeneruje do roku 2021 obrat 3,5 miliardy dolarů. Značky a obchodníci, kteří dokáží objevit způsoby, jak využít tyto ruce osvobozující systémy, zaznamenají výrazný růst digitálního obratu.

Do roku 2021: Více než polovina organizací bude ročně do tvorby botů a chatbotů investovat víc než do vývoje tradičních mobilních aplikací.
Pozornost uživatelů se rychle přesouvá od individuálních aplikací na mobilních zařízeních směrem k post-aplikačním technologiím jako jsou boti a chatboti. Dnes jsou chatboti často „tváří“ AI a budou mít vliv na všechny oblasti interakce a komunikace s lidmi. Boti navíc mění to, jak jsou stavěny samotné aplikace a jak lidé technologie používají. Správné využití botů má potenciál zvýšit míru zapojení zaměstnanců a zákazníků, protože mohou pomoci při automatizaci úkonů a uvolnit tak kapacity zaměstnanců pro nestandardní procesy včetně zodpovídání dotazů (v případě chatbotů a virtuálních asistentů).

Do roku 2021: 40 procent IT zaměstnanců budou „všeumělové“ zastávající více rolí, z nichž většina bude spíše na straně byznysu než technologií.
IT specialisté v současné době představují asi 42 % všech zaměstnanců v IT odděleních. Analytici Gartneru ale odhadují, že do roku 2019 poklesne počet IT technických specialistů mezi nově nabíranými zaměstnanci o 5 procentních bodů s ohledem na to, že nové aktivity v oblasti digitálního byznysu budou vyžadovat univerzálněji orientované pracovníky. Tato změna se začne nejdříve projevovat v oblasti správy infrastruktury a provozu IT, kde bude větší poptávka po správě infrastruktury „na vyžádání“ (cloudu). Následovat bude nárůst netechnických IT manažerů a vedoucích pracovníků s „univerzálnějším“ profilem a nakonec se tento trend promítne i do oblastí vývoje software, správy digitálních produktů, správy projektů/programů/portfolií, řízení zákaznické zkušenosti a podnikové/informační architektury.

Do konce roku 2022: polovina bezpečnostních rozpočtů pro oblast IoT bude vynakládaná na nápravu závad, svolání vadných výrobků a bezpečnostní selhání, spíše než na vlastní ochranu.
Rizika související se zaváděním IoT se ve značné míře vážou na nečekané dopady toho, když „všudypřítomné digitálno“ vstupuje do nových odvětví a tržních segmentů. Požadavky jako je pravidelná aktualizace zařízení (podobně jako například u mobilních telefonů) zde může být obtížnější plnit – a neschopnost tyto aktualizace na dálku provádět může následně vést k rozsáhlým a nákladným svoláním výrobků (tzv. recall). V průmyslových prostředích, kde je možné udržet jednotnější a kompaktnější IoT infrastrukturu, se nemusí jednat o velký problém, v případě zařízení na koncovém trhu, kde je navíc třeba chránit zákazníky, se ale nejspíš dočkáme nových regulací a předpisů souvisejících se zabezpečením IoT.

Do roku 2022: většina lidí ve vyspělých ekonomikách bude „konzumovat“ víc falešných než pravdivých informací.
Fenomén „fake news“ se v letošním roce stal globálním politickým i mediálním tématem. Přestože si je existence falešných zpráv veřejnost vědoma, je důležité mít na paměti, že digitálně vytvářený obsah, který neodráží skutečnost či autentické informace, jde daleko za hranice zpravodajství. Nárůst tohoto druhu obsahu ve světě do značné míry ovládaném sociálními médii může být pro organizace skutečným problémem – musejí nejen pozorně sledovat, co se říká o jejich značkách, ale také v jakém kontextu, aby dohlédly na to, že nejsou spojovány s obsahem, který by je mohl poškodit.