Bývaly doby, kdy řízení fyzické bezpečnosti nemělo s informatikou mnoho společného. Mříže v oknech, správně rozestavěné hasicí přístroje a uzavřený televizní okruh, z nějž se obraz nahrával na pásky, které se ukládaly do trezoru. Podnikový informatik byl občas požádán, aby s něčím vypomohl, ale v zásadě hlavně proto, že byl technicky nejzdatnějším člověkem, který byl po ruce. Bezpečnost nebyla jeho doména. Od těch dob se situace dramaticky posunula. Ve většině organizací najdete společnou datovou síť a jediný systém zálohování dat. Na čidla, kamery a další bezpečnostní zařízení je možné pohlížet jako na další periferie. A změnil se i způsob práce a požadovaná kvalifikace dodavatelů. S určitou nadsázkou bychom mohli říci, že ten, kdo instaluje bezpečnostní zařízení, je v podstatě IT specialista zaměřený na specifické otázky bezpečnosti.
Ale to vše je teprve začátek sbližování fyzické bezpečnosti a IT. Pro podnikové IT to bude znamenat dramatický nárůst složitosti. Do IT infrastruktury budou zapojena nová zařízení, do systémů budou integrovány nové zdroje dat a informatici se budou učit nové věci. Ale jak to v podobných situacích bývá, přinese to také nové příležitosti pro interní IT oddělení v podnicích i pro jejich systémové integrátory. V podobných přelomových situacích se také stává, že skutečný vývoj postupuje pomaleji, než říkají prognózy. Zdržme se tedy odhadů, jak rychle se přístup, který se dnes prosazuje na letištích nebo v bankách, stane běžným i třeba ve výrobních podnicích, a shrňme hlavní změny a požadavky.

Řízení kapacity datových sítí v budovách

Požadavek, aby byl po sítích přenášen i obraz z kamer, už začíná být samozřejmostí. Přestože moderní kamerové systémy pracují se značnou kompresí obrazu, přináší radikálně vyšší nároky na přenosovou kapacitu a schopnosti IT pracovníků nastavovat a udržovat takové sítě.

Kapacita paměťových zařízení

I zde je zapotřebí počítat s řádově většími objemy dat. Obraz z kamer zabírá kapacitu úložišť, navzdory vší kompresi. Stačí si uvědomit, že některé současné bezpečnostní IP kamery pracují v HD rozlišení, že takových kamer mohou být v podniku desítky nebo stovky a že je často zapotřebí archivovat obraz ze všech kamer. Výhodou z hlediska IT je naopak možnost sdílet rozpočet s útvarem bezpečnosti. A jde-li o bezpečnost, investice se prosazují o něco snáze.

Správa řádově složitější a rozsáhlejší infrastruktury

Ve větších administrativních budovách dnes můžete najít tisíce připojených bezpečnostních bodů (kamery, vstupní kontroly, čidla na oknech, protipožární čidla apod.). A to nemáme na mysli silové ministerstvo, ale třeba banku. Podobně je tomu ve výrobních podnicích a stavbách dopravní infrastruktury. Každá řídicí jednotka musí mít svou IP adresu, musí být možnost vzdáleného ovládání až do úrovně datového bodu, musí probíhat pravidelné revize a někdo musí odstraňovat poruchy. To klade úplně jiné nároky na správu než dosavadní počítačová a telekomunikační infrastruktura.

Základní orientace v bezpečnostních technologiích

Šéf podnikového IT ani jeho integrátor nemusí být expertem na detaily jednotlivých zařízení, ale bude stále obtížněji myslitelné, aby o oboru neměl ani základní přehled. Zkratky, které dnes IT specialisté běžně používají, jako ERP, CRM či DMS, budou rozšířeny o pojmy jako EZS (zabezpečovací systém), EPS (požární signalizace) či CCTV (kamerový systém).

Integrace technologií

Bez on-line propojení a spolupráce různých bezpečnostních zařízení se v blízké budoucnosti neobejde nikdo. Technologicky pokročilejší organizace již výrazně postoupily a další je nepochybně budou následovat. Trend jednoznačně vede od řady různorodých bezpečnostních technologií ke kompaktnímu řešení s jednotným ovládáním. Dala by se zde použít analogie od původně zcela oddělených informačních systémů, kde uživatel musel přepisovat data z jednoho do druhého, k jednotné architektuře s integrační platformou. S desetitisíci připojených datových bodů a desítkami řídicích systémů to ostatně ani není možné řešit jinak. A složitost poroste.

Automatizace

Přechod od stavu, kdy desítky nekvalifikovaných strážných sledují obrazovky a doufají, že si všimnou narušení bezpečnosti, ke stavu, kdy vyhodnocuje a hlídá inteligentní systém. Takový systém je schopen detekovat události v kamerovém obrazu a v datech z čidel, vytvářet z nich smysluplné informace, vyvolávat poplachy a předkládat pracovníkům ostrahy obrazy z těch kamer, které jsou pro situaci relevantní. Významné je, že dokáže eliminovat falešné poplachy. Podobně zjednodušeno je i vyhledávání v záznamech – tam, kde bylo dříve zapotřebí procházet hodiny záznamů, postačuje u dnešních špičkových systémů několik kliknutí.
Stačí připomenout, jak rychle probíhá automatizace manuálních činností v administrativě. Není důvod, proč by se měl tento trend vyhnout ostraze. Otázkou pouze je, jaká bude úloha podnikového IT útvaru. Zda bude tento trend iniciovat a spoluurčovat, nebo bude pouze připravovat místo na serverech. Čímž se opět dostáváme k požadavkům na přehled o bezpečnostních technologiích.

Kde jsou požadavky na širší znalosti, tam jsou také nové příležitosti. IT manažer s vizí bude nejen tím, díky komu firma funguje efektivněji, ale i tím, díky komu je lépe zabezpečená. Pro dodavatele to zase bude znamenat nové projekty. Stačí zmínit manažerské informační systémy a datové sklady, které mohou být rozšiřovány o informace z bezpečnostních zařízení. Nemá smysl v nich uchovávat obraz z kamer, ale velmi užitečné mohou být výsledky tzv. detekce v obraze – informace o tom, kdy projelo auto s určitou poznávací značkou, jak bylo naloženo, kdy se vytvořila fronta, jak dlouho vydržela zásoba materiálu. V současné době se tyto analýzy provádějí téměř výhradně z bezpečnostních důvodů, ale bylo by možné takto získávat podklady pro řízení výroby, řízení vztahů se zákazníky, správu skladů nebo třeba účetnictví.
Příležitosti se otevírají především těm firmám, které spojují implementace IT a manažerské konzultace. V rámci dnešních bezpečnostních technologií je totiž možné integrovat téměř vše a automaticky rozpoznávat téměř cokoliv. Bariérou zůstává návratnost, a především využití těchto informací mimo oblast bezpečnosti. Co všechno by se mohlo dělat lépe a efektivněji, kdyby se tyto údaje správně využily? Zatím existují spíše jednotlivé příklady progresivních organizací z různých částí světa. Přes nesporné příležitosti bude tedy většina projektů nejbližší budoucnosti zaměřena na oblasti bezpečnosti a plynulost provozu. Ale to není málo.

Josef Sikyta
Autor je jednatelem společnosti Integoo.