Hlavní strana -> Časopis IT Systems -> Rok 2025 -> IT Systems 12/2025 -> Outsourcing IT projektů: Jak udržet kontrolu a předejít drahým chybám
IT SYSTEMS 12/2025 , ITSM (ITIL) - Řízení IT , Projektové řízení

Outsourcing IT projektů: Jak udržet kontrolu a předejít drahým chybám

Petr Svoboda

Outsourcing vývoje softwaru se stal běžnou praxí jak pro startupy, tak pro velké firmy, které potřebují držet krok s konkurencí. Představuje pro ně výhody jako rychlejší růst, přístup ke špičkovým vývojářům a snížení nákladů na vývoj, pokud spolupráce s externí firmou funguje tak, jak má. Jeden z hlavních problémů outsourcingu je komunikace a transparentnost. Když zadavatel nemá přístup ke kódu, tak se řešení pravidelně nenasazuje do prostředí shodném s produkcí, nebo prostě jen nevidí, co se ve vývoji děje, může se stát černou dírou na peníze a vést ke zpoždění i úplnému kolapsu systému. Jak tedy nastavit spolupráci tak, abyste se vyhnuli chybám v řízení a závislosti na dodavatelích a přinesla očekávané výsledky namísto bezesných nocí?


Když se outsourcing nepovede: projekty, které měly uspět, ale skončily fiaskem

Když se pustíte do vývoje, může se zdát, že máte vše pod kontrolou. Úkoly ubývají, projekt se posouvá kupředu a spolupráce s externím týmem běží podle plánu. Právě tehdy se ale často podceňují zdánlivé drobnosti jako konfigurace pro jednotlivá provozní prostředí (dev, test, pre-prod, prod, atp.), dokumentace nebo nastavení sítí, přístupových oprávnění a šifrování. Všechno funguje, dokud se neobjeví první zádrhel a najednou nikdo neví, kde je uložený kód nebo kdo má přístup k repozitáři.
 
Bez průběžné kontroly a sdíleného prostředí se z malého komunikačního nedostatku rychle stane systémová slabina. Firmy ztrácejí přehled, dodavatelé přebírají kontrolu nad projektem a výsledkem bývá zpoždění nebo úplný kolaps. Outsourcing za to ale nemůže. Naopak, svěřit část práce odborníkům, kteří ji zvládnou lépe a rychleji, je cenná dovednost každého, kdo chce držet krok s trhem. Problém nastává až ve chvíli, kdy se projekt předá se slepou důvěrou a bez jasně nastavených pravidel.
 
Klasickým příkladem a varováním je projekt automatizovaného systému pro zavazadla na letišti v Denveru (1995). Z původního rozpočtu 175 milionů dolarů se stalo více než 560 milionů a projekt trval téměř deset let místo plánovaných tří. Problém ale nebyl v outsourcingu samotném. Dodavatelé pracovali odděleně, chyběla jednotná koordinace a hlavně možnost sledovat, co se ve vývoji děje. Na chyby se přicházelo, až když bylo pozdě. Přitom by stačilo, kdyby měl zadavatel průběžný přístup ke kódu, testům a reálnému stavu systému. Zachytil by tak varovné signály mnohem dříve a projekt mohl dopadnout úplně jinak.
 
Podobná situace nastala i u jednoho z klíčových veřejných informačních systémů. Dlouholetá závislost na jediném dodavateli vyústila ve vendor lock-in, kdy instituce neměla plný přístup ke kódu ani dokumentaci. Každá změna se prodražila, protože ji mohl provést jen jediný partner, termíny se oddalovaly a stát tak platil dvakrát. Jednou za to, že musel udržovat stávající systém funkční, a zároveň financoval vývoj nového. Kdyby byl projekt od začátku veden transparentně s otevřeným přístupem k repozitářům a dokumentaci, instituce by mohla průběžně sledovat, zda vše probíhá podle dohodnutých podmínek, a včas reagovat na jakékoli nesrovnalosti.

Jak se vyhnout rizikům a ztrátám při outsourcingu IT

V ideálním IT světě by zakázka měla být předána tak, aby se v ní nová firma rychle zorientovala a mohla hned začít pracovat. Podle studie McKinsey projekty, které neměly jasně nastavenou kontrolu a transparentnost, stály jejich zadavatele až o 40 % více, než by stál interní vývoj, a přes polovinu IT outsourcingových projektů se nepovedlo dokončit tak, jak bylo původně v plánu. Klíčem k správně nastavenému outsourcingu je kombinace tří pilířů, na kterém by měla správně nastavená spolupráce běžet:
  • Viditelnost a průběžný dohled: Jedna z nejdůležitějších věcí je, kdykoli vidět, co se ve vývoji děje a nespoléhat pouze na reporty, které vám dá k přečtení externí firma. Pokud mám možnost nahlédnout na práci a do kódu, kde vidím, jak se projekt vyvíjí, je to záruka toho, že si dá firma záležet. Díky transparentním procesům se včas odhalí chyby a upraví se priority.
  • Kontrola kvality: Průběžné testování, pravidelné revize kódu a automatizované reporty dokážou výrazně snížit riziko chyb, které by později stály spoustu času i peněz. Když má celý tým přístup ke stejnému prostředí a kódům, nestává se, že by někdo nemohl například testovat, protože mu jiný člen týmu přepsal nebo smazal část práce. Firmy, které tohle využívají, hlásí až o 30 % méně problémů s kvalitou softwaru a nižší náklady na jejich opravy.
  • Flexibilita a nezávislost na dodavateli: Když nejste závislí na jednom dodavateli a můžete projekt kdykoli předat jinému, vyhnete se vendor lock-inu, který prodlužuje projekty a zvyšuje náklady. V opačném případě často nezbývá než zaplatit za celé dílo znovu, protože rozklíčovat cizí kód bývá stejně drahé jako začít od nuly.

Kdy dává smysl přizvat k vývoji externí tým

Outsourcing se nejvíc vyplatí ve chvíli, kdy potřebujete růst rychle, ale nemáte dostatečně silný interní IT tým. Typicky pomáhá startupům, které chtějí dostat svůj nápad co nejrychleji na trh, ale chybí jim kapacity, zkušenosti i čas na budování vlastního vývoje. Externí tým dokáže zaplnit mezery, urychlit spuštění produktu a zároveň snížit náklady. Pro zavedené firmy je outsourcing cestou, jak posílit strategické oblasti, například modernizovat backend, propojit systémy nebo zlepšit uživatelské rozhraní bez zbytečného náboru a zatěžování interního týmu. Přináší nové know-how, čerstvý pohled a hlavně prostor, aby se lidé ve firmě mohli naplno soustředit na produkt a zákazníky místo neustálého řešení technických problémů.

Jak by měly firmy postupovat při realizaci IT projektů

Úspěch IT projektů nestojí jen na technologiích, ale především na řízení. Podle analýz McKinsey a Gartner mají nejvyšší úspěšnost ty projekty, které od začátku počítají s jasnou strukturou rozhodování, měřitelnými cíli a pravidelným dohledem nad kvalitou. Základem je řídit nejen samotný vývoj, ale i vztah s dodavateli. Největší chybou firem bývá přístup „nastav a zapomeň“.
Jak tedy postupovat:
  • Stanovit jasnou zodpovědnost – už při zadání projektu by mělo být jasné, kdo má odpovědnost za jednotlivé části, kdo schvaluje změny a kdo sleduje kvalitu výstupů.
  • Pracovat s měřitelnými milníky – každý vývojový krok by měl mít definovaný výsledek a kontrolní bod. McKinsey upozorňuje, že projekty s měřitelnými milníky mají až o 35 % nižší pravděpodobnost selhání.
  • Zajistit jednotné prostředí – tým by měl mít jedno místo, kde probíhá spolupráce, testuje se a komunikuje, každý má přístup k informacím a změnám. To pak znatelně šetří čas, předchází zmatkům a vy máte vývoj neustále pod kontrolou
  • Provádět pravidelné audity – pravidelné kontroly pomáhají hlídat, že se projekt drží původního plánu a že je jasné, kdo co kdy změnil.
  • Zachovat přenositelnost – infrastruktura, kód i dokumentace musí být přístupné i pro jiné partnery, aby bylo možné projekt bez problémů převzít a pokračovat v něm i po změně dodavatele.
Závěrečný tah k úspěchu: kontrola, přehled a správný partner
Správně nastavená spolupráce s externí firmou přinese rychlejší vývoj, nižší náklady a přístup k know-how, které by jinak vyžadovalo dlouhodobé budování interního týmu. Moderní nástroje dávají firmám možnost mít vývoj pod kontrolou od prvního dne, protože sjednocují prostředí, průběžně testují kód a vytvářejí přehledné reporty. Tím výrazně snižují riziko zpoždění nebo chaosu při změně dodavatele. Právě proto je klíčové nastavit základní pravidla a procesy hned na začátku projektu.
 
Podle studie Global Software Outsourcing in 2025 má outsourcing pozitivní zkušenost 78 % firem, což potvrzuje, že při dobře nastavených procesech dokáže být skutečnou konkurenční výhodou. Pomáhají tomu platformy, které poskytují jedno místo pro práci s kódem, automatické testy, standardizované DevOps postupy a dohledatelné změny. Díky tomu je kvalita průběžně ověřitelná a projekt se dá kdykoli bezpečně předat jinému týmu bez rizika vendor lock-inu.
 
Petr Svoboda
Autor článku je zakladatel a CEO Stratoxu a CodeNOW. Pomáhá firmám a organizacím vyvíjet v cloud-native prostředí a doprovází je při digitální transformaci.
Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.