Vzhledem ke zvyšování konkurenční podstaty současného trhu je jasné, že finanční instituce musí rychleji a efektivně přicházet s novými produkty i službami. Navíc se zvyšuje počet nebankovních subjektů, které nabízí služby spojené s platebními transakcemi, úvěry a investičním poradenstvím. Tento trend přitom ještě poroste, protože členské státy Evropské unie musí do začátku roku 2018 zařadit do své legislativy směrnici Payment Services Directive 2 (PSD2), která ještě více podpoří rozvoj platebního průmyslu.

Uvedené nařízení předpokládá vytvoření jednotného legislativního rámce, který zaštítí oblast on-line a mobilních plateb a povede v této oblasti k dalšími rozvoji i používání inovativních technologií. V souladu s touto novou směrnicí musí finanční instituce otevřít své transakční služby i nebankovním institucím, což znamená poskytnout přístup ke spravovaným účtům třetím stranám prostředním aplikačních programových rozhraní.

Banky pravděpodobně intenzivnější konkurence donutí k tomu, aby zákazníkům rychleji nabízely nové produkty a služby. Nicméně právě v bankovním sektoru jsou inovace často podřízeny omezením tradičních IT modelů, které využívají vodopádový způsob vývoje. A to i přes skutečnost, že více a více bank se již pokouší o změnu a ve stále větší míře využívají agilní přístupy. Metody a technologie jako kontejnery nebo mikroslužby tak získávají zvláštní postavení.

Díky své podstatě dosahují monolitické aplikace z pohledu agility velmi brzy možných limitů. Dokonce i v případech, kdy vývojáři změní pouze malou část aplikace, je nutné celé řešení opětovně otestovat, A to přináší velké náklady. Kontejnery a architektury založené na mikroslužbách umožňují tyto vývojové procesy transformovat do mnohem flexibilnější podoby.

Linuxové kontejnery a mikroslužby urychlují IT procesy

Technologie linuxových kontejnerů nabízí pohodlný a efektivní cestu ke zrychlení vývoje a implementaci aplikací. V první řadě jde o zjednodušení práce s instalačními balíčky – vývojáři mohou k samotné aplikaci přibalit všechny potřebné moduly a knihovny a spouštět ji na kompatibilním hostiteli podporujícím kontejnery. Díky tomu, že takto vytvořené kontejnery obsahují celé aplikační prostředí, jsou připravené k rychlému zprovoznění a ve srovnání s tradičními aplikacemi je lze navíc i lépe přenášet. A mohou také zjednodušit izolaci a efektivní přidělování více aplikací na jednom hostitelském operačním systému. V obou případech jsou systémové zdroje alokované přímo kontejnerům a linuxové jádro je sdílené napříč všemi instancemi běžícími v daném systému, což podstatně snižuje nároky na správu.

Díky výhodám, jako je právě snadnější správa nebo vyšší agilita, je technologie kontejnerů vhodná pro širokou škálu aplikací. Řešení platformy jako služby (Platform as-a-Service, PaaS), která umožňují paralelní provoz mnoha vzájemně izolovaných procesů, využívají tuto technologii od samého začátku. Kontejnery jsou obzvláště vhodné pro aplikace, které se skládají z více komponent a využívají pro svůj provoz architekturu mikroslužeb.

Na rozdíl od monolitických architektur jsou mikroslužby založené na volném provázání nezávislých služeb, které pro zajištění své funkčnosti využívají technologii kontejnerů. A díky verzování rozhraní nemají změny provedené v jedné konkrétní službě dopad na funkcionalitu nebo charakter dalších služeb. Je navíc možné častěji a cíleněji provádět rozsáhlejší aktualizace, aniž by bylo nutné upgradovat celou aplikaci. Již díky servisně orientované architektuře (SOA) víme, že je efektivnější vyměňovat menší služby s přesně definovanými rozhraními. Ve srovnání s monolitickými architekturami je mnohem efektivnější i škálovatelnost, protože dle konkrétních požadavků lze nezávisle škálovat přímo konkrétní službu.

V současnosti jsou jako mikroslužby navrhované především aplikace určené pro použití v prohlížečích, jako jsou aplikace pro elektronickou komerci nebo internetové a mobilní bankovnictví. V této souvislosti je důležité pochopit nepravdivost představy, že by kontejnery a mikroslužby měly být vhodné pouze pro nové aplikace. Směrem k těmto technologiím lze transformovat i stávající aplikační řešení, přičemž vhodným kandidátem na tuto proměnu je mnohem více aplikací, než se všeobecně předpokládá – zkušenosti společnosti Red Hat s bankovními projekty ukazují, že se jedná až o 80 procent aplikací. Velmi jednoduchá je tato migrace například pro aplikace napsané v Javě.

Trendem je bimodální IT

Uvedené změny znamenají, že v rámci bankovní podnikové informační architektury budou existovat dva typy informačních technologií. V popředí zůstane i nadále tradiční bankovní IT infrastruktura s klíčovými bankovními systémy, které jsou navržené s ohledem na maximální bezpečnost a stabilitu, tedy na vlastnosti, které mají přednost před novými funkcemi a rychlým zaváděním nejnovějších služeb. A z tohoto důvodu je nutné tradiční IT doplnit infrastrukturou, která umožní rychlý a flexibilní vývoj i implementaci.

Tento fakt potvrzují mnohé analytické firmy, včetně společnosti Gartner, která je velkým příznivcem konceptu bimodálního IT. Tyto analytické firmy se domnívají, že drtivá většina podniků bude brzy používat IT architektury založené na kombinaci tradičních a agilních procesních modelů a jejichž součástí tak bude tradiční a bezpečný základ podnikové informační architektury i nelineární, agilní IT. Tradiční vertikálně škálovatelné aplikace se strategicky důležitými daty jsou provozovány na klasických IT infrastrukturách, zatímco agilní modely využívají horizontální škálování a mohou tak rychleji reagovat na nové podnikatelské požadavky nebo okolní podmínky.

Podniková informační architektura, která v sobě spojuje tradiční přístupy a inovace, umožňuje uživatelům nasazovat různorodá IT prostředí a platformy maximálně odpovídající různým systémovým a podnikatelským požadavkům. Ať již jde o fyzické servery, o klasické vertikálně škálovatelná virtuální prostředí nebo o infrastrukturu jako službu (Infrastructure as-a-Service, IaaS) a platformu jako službu (PaaS) v privátních, hybridních nebo veřejných cloudech.

S ohledem na aktuální úsilí firem o digitální transformaci a na dynamické tržní změny včetně nových požadavků ze strany zákazníků jsou pro podnikovou informační architekturu aspekty jako agilita, flexibilita a rychlost zásadními faktory. Z technologického pohledu budou v následujících letech kontejnery a mikroslužby nevyhnutelné a banky se tak budou muset v případě zájmu o udržení své konkurenceschopnosti s tímto trendem vypořádat.