Fungování a ziskovost mnoha organizací jsou dnes závislé na klíčových podnikových transakcích jako zadávání on-line objednávek, aktivace nového mobilního telefonu nebo rezervace hotelového pokoje. Všechny tyto transakce velmi často zahrnují komunikaci se zákazníky nebo obchodními partnery, sestávají z komplexní sady interakcí a využívají různý aplikační software.
Pokud cloud platforma nemůže automaticky zjistit, jak takové transakce v daném okamžiku probíhají, bude se cloud computing využívat pouze pro funkce, které „by bylo hezké mít“, přitom ale vůbec nejsou pro podnik kriticky důležité.
Je totiž zřejmé, že pokud tyto transakce selžou, jsou ohroženy celkové hospodářské výsledky podniku. Vezměme si mobilního operátora, který má problémy s vyřizováním žádostí zákazníků s předplacenými kartami o dobití jejich kreditu. Pokud tyto procesy opakovaně selhávají, tržby se krátí, protože zákazníci rychle odcházejí k jinému dodavateli.

Sledování transakcí

Mnoho organizací se s problémem selhávajících podnikových transakcí vypořádává zjednodušováním své IT infrastruktury. Tato taktika zvyšování efektivity podniku je z dlouhodobého hlediska jistě úspěšná. Akutní problémy se však dají řešit i v rámci současných technologií – a to pomocí analýzy podnikových transakcí BTA (business transaction analysis). BTA umožňuje organizacím zmírnit bezprostřední potíže spojené se selháváním podnikových transakcí tím, že se soustředí na samotné transakce a sleduje jejich cestu podnikovými systémy.
Tradiční řešení pro správu systémů nejsou schopná vždy přesně informovat o tom, jak transakce probíhá. Obvykle je velmi obtížné vystopovat bod, v němž došlo během zpracování transakce k chybě. Takové řešení si například nemusí všimnout faktu, že zákazník nemůže z nějakého důvodu aktualizovat své objednávky.
Pokud však pohlížíme na chod systému z hlediska vlastní transakce a sledujeme celou její cestu různými aplikacemi a systémy, víme přesně, co se děje. Zaprvé si můžeme být jisti, že se žádná transakce během cesty neztratí „z dohledu“. Zadruhé můžeme jednat, pokud se schyluje k selhání transakce z toho či onoho důvodu.

Nedokonalý přehled

Podívejme se například na hotelový rezervační systém. Je klidně možné, že na zkompletování rezervace musí spolupracovat více než čtyřicet různých komponent. Pokud jedna z nich selže, není na první pohled zřejmé, jaký to bude mít dopad na chod podniku. Dokonce může uplynout nějaká doba, než IT management vůbec zaregistruje, že daná komponenta nefunguje dobře. Může se také stát, že selhání – například poškozený disk – nemá na chod podniku vůbec žádný vliv.
Tradiční managementový systém nakonec ohlásí problémy s určitou komponentou a IT oddělení provede odpovídající akci. Stále však máme jen malý (nebo dokonce žádný) přehled o tom, co se děje s transakcemi. Hlásí systémy, že pokoj je rezervován, i když tomu tak není, nebo že je prázdný, i když na něj ve skutečnosti existuje rezervace? V prvním případě jsou ztraceny peníze, ve druhém pravděpodobně důvěra zákazníka.
Pokud však sledujeme přímo samotné transakce, máme přehled o tom, co se děje. Pokud jde o selhávající komponentu, víme o ní v téže minutě, kdy toto selhání začíná mít vliv na chod podniku a například zpomalí, nebo zastaví transakci. Navíc máme možnost okamžitě jednat.

Cloud do každého podniku?

Cloud computing se po mainframech ze šedesátých a sedmdesátých let a po éře klient/server z let osmdesátých a devadesátých zřejmě stane v nadcházejících letech dominantním výpočetním modelem.
Samozřejmě tu už nějakou dobu existuje v podobě poskytovatelů aplikačních služeb ASP (application service providers) a později obchodního modelu software jako služba SaaS (software as a service).
Zbývá však udělat ještě mnoho kroků k tomu, aby byl cloud computing připravený na tvrdé podnikové prostředí. Pokud chtějí jeho poskytovatelé na jedné straně a CIO a ředitelé IT na straně druhé vytěžit ze služeb poskytovaných cloud computingem co nejvíce, musí pochopit, o které kroky jde a jak je zvládnout.

Evoluce cloudu

Zaprvé je nutné, aby zákazník mohl cloud platformě opravdu důvěřovat. Dnešní uživatelé těchto platforem mají málo (pokud vůbec) skutečných záruk spolehlivosti nebo bezpečnosti provozovaných aplikací, o možnostech přímého dohledu nemluvě. Mnoho poskytovatelů dokáže snadno odpovědět na otázku „Je platforma v provozu?“, ovšem na mnohem častější otázku „Probíhají podnikové transakce zákazníka tak, jak mají?“ se jim už odpovídá znatelně hůře.
Dalším vývojovým krokem cloud computingu je přenositelnost platformy, tj. možnost zákazníka přejít z jedné cloud platformy buď na jeho vlastní infrastrukturu (tj. privátní cloud), nebo k jinému poskytovateli cloudu. Jde o kriticky důležitý aspekt důvěryhodnosti cloud platforem. Zákazník tak není „přikován“ k jednomu poskytovateli, zatímco poskytovatel musí nepřetržitě pečovat o kvalitu svého řešení, jinak riskuje, že zákazník přejde ke konkurentovi.

Jak zařídit lepší dohled

Jednou z předností cloud computingu je schopnost poskytovatele zkombinovat několik služeb dohromady (mashup). Základním problémem uživatelů mashupových kombinací služeb v cloudu však je, že nikdy nevidí ucelený obrázek provozu těchto aplikací a nemají celkový přehled, co se v nich odehrává. Výsledkem mohou být disproporce v očekáváních – mezi tím, jak jste si mysleli, že budete tyto služby využívat, a tím, jaký způsob jejich využívání očekávají ti, kdo tuto službu vytvořili.
Tento nesoulad se často projevuje velmi nenápadně. I když se vám zdá, že jste dosáhli správného výsledku, později zjistíte, že ve skutečnosti je plnění služeb odlišné od toho, na čem jste se podle vašich představ dohodli. Tato disproporce se navíc může projevit jen občas – pokud se například systém dostane pod těžký tlak nebo do extrémních podmínek.
Avšak díky vhodným softwarovým nástrojům mohou mít uživatelé jasný přehled o tom, co se uvnitř takového mashupu ve skutečnosti děje. Zasláním požadavku (zprávy) získáte okamžitě nejen přehled o celkovém stavu, ale také údaje o všech dílčích krocích, které tomuto kroku předcházely.

Budoucnost cloudu

Cloud computing poskytuje klasickým IT oddělením mnoho příležitostí. Každodenní hašení požárů s cílem udržet infrastrukturu v provozu je nahrazeno strategičtějšími činnostmi zaměřenými na poskytování skutečných hodnot podniku.
Cloud computing také umožňuje zvyšovat nebo snižovat výkon a rozsah služeb podle okamžitých požadavků – což se v rámci IT infrastruktur provozovaných uvnitř organizace jen těžko realizuje. Pokud se po akvizici zdvojnásobí počet prodejních zástupců, kteří potřebují přes noc získat přístup k CRM systému, můžete tyto uživatele přes noc opravdu připojit.
Naopak problémy s cloud computingem vznikají v případech, kdy se musí aplikace důkladněji integrovat s rozmanitými vnitřními systémy. Výraznou překážkou mohou být vyšší náklady a složitost takovýchto složitějších integrací.
Nejúspěšnější aplikace cloud computingu jsou ty, které vyhoví oběma těmto požadavkům. Existuje však také další přínos cloud computingu, který se často přehlíží.
U tradičního balíkového softwaru se dá získat jen velmi málo informací o tom, jak je produkt skutečně využíván. Dodavatelé musí sbírat informace průzkumem uživatelů (často nepřesným) nebo osobní návštěvou v místě nasazení aplikace (drahé a často nepraktické).
Poskytovatelé cloud computingu tento problém nemají – naopak mohou získat velmi široký přehled v reálném čase o tom, jak přesně každý z jejich zákazníků využívá jejich aplikace.
Cloud aplikace nakonec nahradí řadu balíkových aplikačních produktů, dokonce možná většinu. Naději mají zejména tam, kde je zapotřebí rychle škálovat výkon a rozsah služeb jedním i druhým směrem. Na druhou stranu, pokud cloud computing neprokáže dostatečnou důvěryhodnost a přenositelnost, zůstane pro použití v podnicích jen okrajovou volbou.

Sledování transakcí

Sledování podnikových transakcí se při cloud computingu a virtualizaci stává ještě důležitější. V těchto dvou případech neexistuje žádná skutečná vazba mezi infrastrukturou a transakcí. Určitá transakce může vzniknout v jednom systému a být ukončena v jiném, který s tím prvním není ve vůbec žádném logickém, fyzickém nebo geografickém vztahu. Je zřejmé, že tradiční managementový systém může monitorovat pouze jeden z těchto dvou systémů.
Moderní monitorovací nástroje jsou také navíc schopné třídit transakce a přiřazovat jim priority. To umožňuje, aby organizace přidělovala výkon výpočetních prostředků podle výnosnosti transakcí.
Tyto nástroje jsou zvlášť cenné v odvětvích s vysokou četností transakcí, jako jsou telekomunikace nebo logistika, nebo u specifických obchodních funkcí, jako je zpracování objednávek. Hlavním přínosem těchto nástrojů je, že žádnou transakci neztratíte. To je obzvlášť důležité právě dnes, kdy ekonomika na tom není zrovna nejlépe.

Autor je viceprezidentem Progress Software odpovědným za produkty Actional.