Pozornost poskytovatelů ICT služeb se přesouvá od velkých firem ke středním a menším společnostem. Mnozí odborníci hovoří o tom, že průlomovou službou v oblasti B2B integrace v tomto segmentu se může stát elektronická fakturace. V současné době však nejsou na trhu k dispozici dostatečně rozšířená a standardizovaná řešení.


Elektronická fakturace narozdíl od mnohých jiných IT projektů přináší okamžité a přesně vyčíslitelné přínosy. V České republice je vydáváno zhruba 700 milionů faktur ročně, z toho přibližně 40 % stále na papíře (odhad na základě čísel dostupných pro skandinávské státy). Pokud se zaměříme pouze na „quick-wins“ v podobě okamžitě měřitelných finančních úspor, pak jen úspory na tisku, poštovném a archivaci dokumentů tvoří na straně odesílatele asi 10 Kč a na straně příjemce 30 Kč [3]. Celkem se tedy v České republice jedná o úsporu zhruba 11 miliard korun ročně, což je poměrně zajímavé číslo. K těmto přesně kvantifikovatelným úsporám se navíc přidávají ještě další pozitivní efekty v podobě snížení chybovosti při zpracování dokumentů nebo zkrácení doby doručení dokladu. V neposlední řadě se e-fakturace může stát prvním krokem k hlubší B2B integraci aplikací. Jaký je tedy současný stav v zavádění elektronické fakturace a jaké jsou vyhlídky do blízké budoucnosti?
V segmentu SME na rozdíl od segmentu velkých firem působí celá řada faktorů, které trend směrem k automatizaci vnitrofiremních i B2B procesů zbrzďují. Mezi ně patří zejména: značná heterogennost ERP systémů jednotlivých firem, omezené finanční možnosti, omezené kapacity ve znalostech informačních technologií a nedůvěra v nové a neověřené technologie.

Obchodní požadavky

Z pohledu malé nebo střední firmy, která uvažuje o zavedení elektronické komunikace se svými obchodními partnery, můžeme definovat následující základní obchodní požadavky, které by měl budovaný systém splňovat:

• Snadná a levná instalace – implementace buď formou upgradu ERP aplikace (od výrobce softwaru), jednoduchou instalací nového SW nebo formou ASP. Žádné (minimální) investice do hardwaru, využití internetové sítě pro přenos dat. Minimální nároky na zaškolení personálu.
• Maximální automatizace přenosu dat (machine-to-machine)
• Nízké provozní náklady – systém musí být levnější než klasická papírová výměna dokumentu. Nízké náklady na provoz dodatečného softwarového a hardwarového vybavení, nízké poplatky zprostředkovatelům.
• Přiměřená bezpečnost
• Řešení odpovídá legislativním požadavkům (hodnověrnost dokladu, integrita dokladu, neodmítnutí odpovědnosti, neodmítnutí příjmu)
• Funkčnost 24×7
• Univerzálnost systému – ideálně jeden systém pro komunikaci se všemi partnery.
• Řízený messaging (spolehlivá a řízená komunikace) – asynchronní přenos dat, scénáře pro nestandardní situace.
• Možnost integrace dalších procesů – dříve než začne firma uvažovat o konkrétním řešení e-fakturace se svými odběrateli nebo dodavateli, měla by si v rámci své informační strategie stanovit další směr B2B integrace. Pokud bude vhodné integrovat i další části mezifiremních procesů (nejen fakturace), je potom výsledný návrh technického řešení samozřejmě rozdílný.

Kritické faktory úspěchu

Kromě výše uvedených obchodních požadavků bude pro úspěšné zavedení masově rozšířeného systému elektronické fakturace nutné splnit následující podmínky:

Prosazení standardu nebo de-facto standardu dominantním hráčem na trhu

Úspěch projektu do rozhodující míry závisí na schopnosti prosadit jednotné a plošně rozšířené řešení pro celý trh. Stejně jako u podobných projektů bude i zde významně působit „kritická masa“ rozšíření, kdy se stane konkurenčně nevýhodné danou technologii nevlastnit (stejně jako například v minulosti u mobilních telefonů).
K efektu plošného rozšíření bude ovšem nutné prosadit jednotnou technologii (formáty dat, komunikační platformu), na které se shodnou koncoví uživatelé, výrobci ERP, veřejná správa a realizátor služby (zprostředkující organizace nebo konsorcium organizací).

Zapojení výrobců ERP systémů

Výrobci ERP systémů jsou klíčovým partnerem pro implementaci řešení na klientské straně. Zpravidla mají se zákazníky dlouhodobý a solidní vztah. Bude nezbytné upravit business procesy a funkčnost související s e-fakturací. V případě hlubší B2B integrace pak bude nutné provést ještě daleko větší zásahy do jednotlivých ERP systémů.

Akceptace ze strany státní správy (MFČR)

Pro úspěch projektu je nezbytné, aby veškeré procesy a dokumenty zapojené do e-fakturace odpovídaly právním předpisům ČR. To ovšem samo o sobě nestačí. Bude nutné, aby tuto praxi bez výhrad akceptovaly finanční úřady, a to dle jednotné metodiky, která v současné době neexistuje.

Současné technologické možnosti e-fakturace

Pro B2B komunikaci s vyšším objemem transakcí je nutné použít strukturovaný formát, tak abychom docílili maximální automatizace procesu. Problémem ovšem je, že v současné době žádný obecně rozšířený strukturovaný formát dat pro B2B komunikaci (včetně e-fakturace) v ČR neexistuje. Tvorba obecně přijímaného formátu není s ohledem na počet zainteresovaných subjektů (výrobci ERP, uživatelé, veřejná správa, banky atd.) triviální. Na půdě SPISu byla nicméně v letošním roce zahájena aktivita, která k tvorbě obecně přijímaného formátu dat směřuje. Můžeme tedy očekávat, že se v blízké době dokáží jednotlivé strany v této oblasti dohodnout. Úspěšné zahraniční příklady toho mohou být dokladem - viz například australský národní systém B2B komunikace BizDex založený na ebXML.
Existence jednoho obecně přijímaného formátu dat však není pro elektronickou fakturaci klíčovým problémem. Stejně jako v případě bankovních transakcí je tuto problematiku možné potenciálně řešit pomocí driverů na straně ERP systému. Složitějším problémem bude tvorba celkové komunikační platformy a s ní souvisejících problémů bezpečnosti, spolehlivosti přenosu, řešení nestandardních situací apod. Současně není pochyb o tom, že k výměně elektronických faktur bude především z hlediska úspor nákladů využita síť internetu.
V segmentu opravdu velkých firem by se situace v e-fakturaci (a B2B integraci vůbec) mohla zdát poměrně uspokojivá díky rozšíření EDI. Velmi vysoké pořizovací a provozní náklady jsou však nepřekonatelnou bariérou pro jeho rozšíření mezi podniky menší velikosti. Ani v budoucnu není pravděpodobné, že by se objevily nástroje nebo technologie, které by učinily EDI levnějším. EDI tedy i nadále zůstane doménou velkých firem, které si mohou jeho zavedení dovolit nebo které potřebují zajistit návratnost již vložených investic.
Proprietární řešení, založená na nejrůznějších technologiích (JMS, WS, XML-RPC apod.), jsou vhodná pouze pro určitá odvětví (automobilový průmysl) nebo typy obchodních vztahů (moduly SCM). Důvody jsou zřejmé: opět vysoké náklady na zavedení a hlubší, často „nepřenositelná“ integrace obchodních procesů.
Webové portály jsou vzhledem ke své technické a finanční náročnosti pro menší podniky nedostupné. Tento způsob elektronické fakturace je navíc použitelný pouze v modelech o 1:n nebo n:1 uživatelích. Je tedy vhodný pouze pro takové obchodní vztahy, kde interaguje jedna dominantní firma s vícero menšími dodavateli nebo odběrateli.
E-mail je velmi praktickým nástrojem, zejména z pohledu minimálních nákladů na zavedení a snadnosti používání. Nevýhodou je ovšem nutnost zásahu lidského faktoru při přepisu faktur do systému na straně příjemce (pokud předpokládáme, že většina takovýchto faktur bude mít podobu PDF souboru). E-mail určitě najde své uplatnění ve firmách s velmi nízkým počtem faktur a hodí se tedy k méně frekventovaným obchodním vztahům.
ebXML nabízí firmám standardizovanou platformu pro elektronickou výměnu obchodních zpráv, uzavírání obchodních vztahů a provádění komplexních obchodních transakcí. ebXML je samozřejmě výborně použitelné i pro e-fakturaci. Je ovšem třeba si uvědomit, že ebXML nabízí daleko širší možnosti integrace mezipodnikových procesů, než je e-fakturace. Vzhledem ke své komplexnosti je také technicky a finančně poměrně náročným řešením. ebXML je tedy vhodné implementovat tam, kde firemní informační strategie počítá s hlubší integrací B2B procesů s obchodními partnery.
RosettaNet je stejně jako ebXML sadou specifikací založených na XML, které kompletně pokrývají mezifiremní obchodní procesy. Zatímco ebXML je univerzálním a vertikálním standardem pro všechny oblasti ekonomiky a velikosti firem, RosettaNet je zaměřena více horizontálně na specifickou oblast high-tech průmyslu a dodavatelských řetězců. Jednoznačným trendem je ovšem integrace ebXML do standardů RosettaNet – jinými slovy, RossetaNet se stává podmnožinou specifikací ebXML pro určitou oblast průmyslu (high-tech) nebo pro určitý typ obchodních vztahů (dodavatelské řetězce).
Aktivita společnosti Microsoft skrývající se pod názvem BizTalk zahrnuje podobně jako ebXML nebo RosettaNet sadu specifikací založených na XML, které slouží pro integraci aplikací. Důležité je, že na rozdíl od ebXML a RosettaNet je BizTalk nejen sadou specifikací a standardů, ale i kompletní technologií pro EAI a B2Bi komerčně nabízenou pod názvem MS BizTalk Server. Jedná se tedy o krabicové „ready-to-use“ řešení (samozřejmě po patřičné implementaci do informačního systému firmy). Nevýhodou je závislost na konkrétní technologii a pro většinu firem ze segmentu SME i cena.
Integrace e-fakturace s elektronickým bankovnictvím je řešení, které bylo poprvé prakticky nasazeno v roce 2003 ve Skandinávii. V rámci tohoto řešení je možné zasílat a stahovat faktury stejným způsobem jako běžné platební transakce v elektronickém bankovnictví. Prodejce ve svém interním informačním systému vygeneruje elektronickou fakturu odpovídající specifikacím a zašle ji buď přímo příjemci nebo prostřednictvím aplikace elektronického bankovnictví své bance. Banka dle identifikátoru uvedenému v obálce faktury (např. IBAN, IČO) zašle e-fakturu buď příjemci nebo dalšímu peněžnímu ústavu (pokud má příjemce účet u jiné banky). Příjemce si opět prostřednictvím aplikace elektronického bankovnictví stáhne faktury a naimportuje je do svého informačního systému. K dispozici může být jak automatický přenos dat (např. v XML), tak i manuální operace s fakturami (např. v PDF).
Obrovskou výhodou tohoto systému je možnost využití již zavedeného a klientům známého prostředí. Elektronické bankovnictví má další obrovské plus, pokud přihlédneme k nutnosti využití zaručeného elektronického podpisu, která vyplývá z legislativy. Většina významných bank již použití kvalifikovaných certifikátů v elektronickém bankovnictví podporuje (ČS, ČSOB) nebo k němu v budoucnu velmi pravděpodobně přistoupí (KB, GE Money, RB). Vyplývající synergický efekt tedy dále zvyšuje komparativní výhodu bankovního sektoru.

Srovnání jednotlivých řešení

Jak výše jednotlivé technologie odpovídají výše uvedeným obchodním požadavkům malé nebo středně velké firmy? Jak je patrné z tabulky, z kritérií stanovených obchodními požadavky vycházejí nejlepší výsledky pro systém e-fakturace založený na integraci s elektronickým bankovnictvím. Vzhledem k tomu, že některé společnosti se při B2B integraci nezastaví jen u elektronické fakturace, je velmi pravděpodobné, že tato část podniků bude využívat systém založený na ebXML. Firmy s nízkým počtem odesílaných a přijímaných faktur budou spokojeny s použitím e-mailu.

	E-mail	Web portál	Integrace se-bankingem	ebXML	RossetaNet	BizTalk
Snadná a levná instalace	A	N	A	N	N	N
Maximální automatizace přenosu dat	N	N	A	A	A	A
Nízké provozní náklady	A	N	A	N	N	N
Přiměřená bezpečnost	A	A	A	A	A	A
Legislativní uznatelnost	A	A	A	A	A	A
Funkčnost 24×7	A	A	A	A	A	A
Univerzálnost systému	A	N	A	A	N	N
Spolehlivý a řízený messaging	N	N	A	A	A	A
Integrace dalších procesů	N	N	N	A	A	A

Tab.: Srovnání vybraných technologií e-fakturace dle obchodních požadavků




Obr. 1: Schéma e-fakturace pro velkou firmu



Obr. 2: Schéma e-fakturace pro malou a střední firmu

Závěr

Na základě srovnání dostupných technologií můžeme předpokládat následující schémata e-fakturace pro velké firmy (obr. 1) a malé a střední firmy (obr. 2) ve střednědobém horizontu. Je samozřejmé, že konkrétní firma zavádějící e-fakturaci nemusí využívat všechny technologie. Zvolené spektrum technologií bude primárně záviset na hloubce uvažované integrace s obchodními partnery a na počtu realizovaných transakcí.

Autor článku je doktorandem oboru informatika na Katedře informačních technologií Vysoké školy ekonomické.