facebook LinkedIN LinkedIN - follow
CAD I , Plánování a řízení výroby

Výzvy a příležitosti pro výrobní podniky v roce 2023

Silná konkurence a zpřísňování předpisů versus nové technologie a lepší využití dat

Maggie Slowik


Pro výrobní podniky nejsou ne­sta­bil­ní podmínky na trhu žádnou nezná­mou, nicméně současná celosvěto­vá situace je mořem nejistoty, které může potopit i ty nejsilnější společ­nosti. Současně však nové techno­logie, lepší plánování a lepší využití dat vytvořily pro podniky obrovské příležitosti, aby se mohly adaptovat a staly se odolnějšími.


S kolegou Andrewem Burtonem jsme se sešli, abychom společně analyzovali naše klíčové poznatky o vývoji v oblasti výrobních podniků. Sestavili jsme pro vás 5 předpovědí, které by vás mohly inspirovat, jak se v tomto novém normálu stát odolnějšími.

Předpověď 1: Do roku 2024 bude převážná část výrobních společností obsazovat pracovní pozice v oblasti digitální vědy, aby podpořily rozvoj digitální strategie v podobě digitálního dvojčete.

S postupující integrací aplikací a strojů exponenciálně roste množství shromažďovaných dat. Odhaduje se, že do roku 2025 bude k internetu připojeno 41,6 miliardy zařízení. Každou sekundu se k internetu připojí 127 nových zařízení, což do roku 2025 povede k 79,4 zettabytům dat. (Zdroj IDC)

Ne všechny tyto nové připojené stroje se používají ve výrobě. Ukazuje se však, že stroje a zařízení připojené k internetu a k sobě navzájem budou generovat obrovské množství dat. Těmto datům je třeba rozumět a kontrolovat jejich přesnost, protože budou tvořit základ pro rozhodování v reálném čase. K tomu budou zapotřebí nové dovednosti, které nejsou v současné době v mnoha podnicích využívány.

Vznikají proto nové pozice pro datové vědce (Data scientist) nebo Chief data officers (CDO), jejichž úkolem je porozumět datům a jejich využití. Budou zodpovědní za přesnost dat a za schopnost porozumět tomu, odkud data pocházejí a jaký mají dopad na každodenní chod podniku. Zaměstnavatelé, kteří tuto roli do své strategie zahrnou, zvládnou využít potenciál digitálního dvojčete ve svém podnikání lépe než ti, kteří tuto roli nezapojí.

Předpověď 2: Rostoucí makroekonomické výkyvy způsobí, že 60 % výrobců navýší digitální investice nad rámec malých pilotních projektů s cílem zvýšení podnikové hodnoty a odolnosti.

Celosvětové výpadky v dodavatelském řetězci, cenová inflace a recese stále častěji vidí digitalizaci jako nástroj, který umožní společnostem odolávat geopolitickým a makroekonomickým narušením. Digitalizace však není novinkou, a tak je otázkou, do jaké míry dokázali výrobci využít své technologie k ochraně svých obchodních výsledků. Základní informace jsme již viděli: snížení nákladů, zvýšení provozní efektivity a zkrácení doby uvedení na trh patří mezi hlavní přínosy, ale využili výrobci své investice do digitální transformace skutečně naplno?

V nedávném průzkumu společností IFS a IDC jsme požádali výrobní společnosti, aby samy zhodnotily svou digitální vyspělost. Studie zjistila, že 75 % z nich se považuje za digitálně vyspělé. Studie společnosti McKinsey však zdůrazňuje, že mnoho společností nebylo schopno překonat počáteční problémy s nasazením nového systémového nástroje, což znamená, že nebyly schopny rozšířit úspěšné pilotní programy nebo plně využít nové technologie, aby viděly smysluplnou návratnost a obchodní výsledky. Rozdíly mezi oběma studiemi poukazují na nedostatky při návrhu dlouhodobé strategie pro celý podnik, kterou může digitální transformace přinést. Často využívané „pilotní projekty“ vytvořily u nakupujících mentalitu „try before we buy“ a oddělily tak digitální technologie od běžného podnikání. Mezi další důvody patří nedostatek vedení a strategie, oddělená implementace a přístup „technology first“ (oproti „business first“). K těmto zjištěním se přidává fakt, že 62 % výrobců má problémy s vyjádřením návratnosti investic do digitálních technologií, což se v případě decentralizovaného nasazení dalo očekávat.

Rok 2023 je pokračováním nepředvídatelné dynamiky trhu a výrobci musí začít přehodnocovat své strategie digitální transformace, aby zabránili dalšímu vyčerpání svých investic a úsilí. To znamená zaměřit se na skutečné potřeby a výzvy a integrovat pilotní projekty do běžných podnikových procesů a následně je rozšířit v rámci širší výrobní sítě.

Další nevýhodou pilotních projektů je jejich dopad na zaměstnance. Digitální dovednosti zůstávají zablokovány, a aby výrobci plně využili potenciál své digitální transformace, musí se zaměřit na urychlení svých plánů na podporu pracovníků právě z hlediska digitálních dovedností. Bez tohoto opatření bude pravděpodobně nutné projekty odložit, budou pomaleji přinášet návratnost investic a ztratí podporu vedoucích pracovníků. Kromě budování interních dovedností musí výrobci adoptovat a udržovat dovednosti z odvětví, která byla v transformaci rychlejší, a vytvořit tak konkurenční výhodu.

Studie společností IFS a IDC také ukázala, že digitální transformace, pokud je úspěšně naplánována a provedena, má významný dopad na výnosy a zisk organizace. Je na čase zaměřit se na detaily tím, že se znovu soustředíme nejprve na podnikání, nikoliv na technologie!

Předpověď 3: Do roku 2025 bude 40 % výrobních firem využívat umělou inteligenci k podpoře obchodního rozhodování.

Spolu s tím, jak výrobci pokračují ve své digitální cestě, exponenci­ál­ně roste množství dat, která jsou nyní k dispozici – umělá inteli­gen­ce (AI) napomáhá interpretaci těchto dat a to, co bylo kdysi bráno pouze jako filmová fikce, se pro mnoho výrobců stalo moderní realitou.

Kromě fyzického světa robotiky, dronů a autonomních vozidel se mění i to, co nevidíme a co ovlivňuje výrobce po celém světě, aby přemýšleli a jednali jinak. Umělá inteligence a strojové učení umožňují výrobcům činit chytřejší, přesnější a akčnější rozhodnutí – v podstatě umožňují standardní výrobní lince, aby se stala autonomnější, protože každá pohyblivá část může myslet samostatně a jednat na základě predikcí, jako jsou předpovědi počasí a spotřebitelské návyky. Právě tento inteligentní způsob myšlení umožňuje podnikům stát se štíhlejšími a agilnějšími – a v neposlední řadě se zaměřit na zákazníka.

Rozmach umělé inteligence je zřejmý – uvádí se, že do roku 2027 bude mít trh s umělou inteligencí hodnotu 16,3 miliardy amerických dolarů. Tento růst pravděpodobně povede k tomu, že 40 % výrobců bude využívat umělou inteligenci, aby se podílela na klíčových rozhodovacích procesech, ale naši odborníci se domnívají, že to je opravdu jen špička ledovce. Umělá inteligence půjde mnohem více do hloubky a bude zahrnovat výrazné zlepšení efektivity továren, školení zaměstnanců a plnění cílů udržitelnosti.

Předpověď 4: Do roku 2025 budou dva ze tří výrobních podniků digitální cestou vylepšovat svá starší zařízení, aby je mohli připojit k MES systémům a zvýšit tak produktivitu.

Propojení nových výrobních strojů s podnikovými systémy je v současné době podstatně snazší. Výrobní firmy, které investovaly do moderních strojů a propojily je se svými podnikovými systémy, dosahují působivých výsledků, které ovlivňují výkonnost podniku. Ovšem ne všechny výrobní firmy jsou v této výhodné situaci a mnozí z nich stále vlastní velké a drahé výrobní stroje, které byly vyrobeny předtím, než se integrace stala standardem. Těmto výrobním společnostem hrozí, že zůstanou pozadu za těmi, které už jsou na cestě digitální transformace, pokud nepodniknou kroky k modernizaci svých provozů a k propojení svých zařízení a nevyužijí ani možností prediktivní údržby. Tento přístup k modernizaci je mnohdy nákladově efektivnější, protože nejsou nutné velké investiční náklady, a navíc zavedení může být plynulejší, aniž by došlo ke snížení poskytované hodnoty. Zvýšená poptávka po senzorech pro starší strojní zařízení naznačuje, že v příštích několika letech bude pozornost znovu zaměřena na zavádění MES systémů.

  • ESG (Environmental, Social and Governance) představuje koncept, podle kterého se hodnotí udržitelnost firem. Envi­ron­men­tál­ní kritéria se týkají toho, jak společnost ovlivňuje životní prostředí, například svými emisemi skleníkových plynů nebo spotřebou energie. Sociální kritéria zohledňují míru spo­le­čen­ské odpovědnosti dané firmy, ale i její pracovní podmín­ky nebo dodržování lidských práv. Hledisko „governance“ posuzuje způsob, jak je firma řízena a jaké uplatňuje postupy.
  • Emise Scope 1 jsou přímé emise, které vznikají při provozu podniku, například emise skleníkových plynů z pohonných hmot nebo emise oxidu siřičitého ze spalování paliv.
  • Emise Scope 2 jsou nepřímé emise, které vznikají při výrobě energie, kterou podnik spotřebovává, například emise skleníkových plynů z elektráren.
  • Emise Scope 3 jsou dalších nepřímé emise, které vznikají v rámci dodavatelského řetězce podniku, například emise skleníkových plynů z výroby surovin nebo z přepravy zboží. Tedy nad rámec přímého nebo nepřímého vlivu firmy na životní prostředí.

Předpověď 5: Koncept ESG bude mít do roku 2024 vliv na 70 % výrobních podniků. Ty budou pomocí digitální technologie sledovat své přímé i nepřímé emise (Scope 1 a 2) a zlepší přesnost sledování dalších nepřímých emisí (Scope 3) v rámci celého dodavatelského řetězce.

ESG, jako měření environmentálních a sociálních iniciativ a udržitelného řízení podniku, se stalo základní složkou toho, jak jsou firmy hodnoceny – ať už investory, obchodními partnery, zákazníky, či zaměstnanci. Výrobní společnosti se v současnosti primárně zaměřují na environmentální neboli „E“ aspekt ESG, s hlavním cílem prokázat pokrok směrem k dekarbonizaci. Již v lednu 2022 jsme předpovídali, že 75 % výrobních firem bude v rámci svého úsilí o udržitelnost upřednostňovat dekarbonizaci.

Oblast ESG se neustále vyvíjí a již nyní vidíme, jak se objevují regulační rámce, které standardizují vykazování a zveřejňování metrik ESG po celém světě. Například EU v rámci svého programu Green New Deal pro nízkouhlíkové hospodářství přijala směrnici Corporate Sustainability Reporting Directive (CSRD), kde jsou metriky specifikovány v rámci evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS), které byly předloženy Evropské komisi. Legislativa bude vyžadovat, aby více než 50 000 firem vykazovalo nezávisle ověřené indikátory ESG. Aby byly splněny cíle Green Dealu, taxonomie EU se navíc zaměřuje na přímé investice do iniciativ udržitelnosti, kde společnosti musí zveřejnit procento své činnosti, která přispívá k cílům ochrany životního prostředí.

V USA mezitím Komise pro cenné papíry (SEC) dokončuje legislativu o povinném zveřejňování informací o klimatických rizicích, která požaduje, aby registrované subjekty SEC zveřejňovaly ve výročních zprávách informace týkající se klimatu.

Jak ESRS, tak SEC budou vyžadovat vykazování emisí, a protože se tyto požadavky spolu s dalšími požadavky na zveřejňování informací o ESG v letech 2023 až 2024 zpřísní, musí se všechny firmy ve výrobním sektoru připravit na reportování.

V současné době však vidíme, že většina výrobních firem není schopna sledovat emise Scope 1, Scope 2 i Scope 3. Je to většinou způsobeno tím, že tyto metriky stále shromažďují ručně v rámci své organizace napříč subjekty a různými systémy, přičemž jako nástroj pro ukládání a analýzu používají Excel. V roce 2023 budou výrobní společnosti intenzivně investovat do technologií, které jim pomohou automatizovat a přijímat konzistentní, porovnatelné a spolehlivé uhlíkové metriky jako součást rozšířených informací o ESG. Zatímco v případě emisí Scope 1 a Scope 2, které pocházejí ze zdrojů emisí vlastněných a kontrolovaných organizacemi, to bude snazší, emise Scope 3 budou pro většinu z nich i nadále výzvou, ale nebudou mít menší prioritu.

Navigace do neznáma

Výrobní firmy zaměřené na procesní i diskrétní výrobu musí změnit přístup k tomu, jak fungují. Skutečnost je taková, že současná míra nejistoty způsobená geopolitickými událostmi, narušením dodavatelského řetězce na místní i celosvětové úrovni a následným reaktivním chováním spotřebitelů nečiní z tohoto problému otázku „zda“, ale „kdy“.

Je jisté, že odolnost, agilita a adaptabilita jsou závislé na technologiích, které umožňují společnostem udržet si relevantní výkonnost a ziskovost.

Maggie Slowik Maggie Slowik
Autorka článku působí na pozici IFS Global Industry Director for Manufacturing.
Překlad: Dana Kovačovičová, Marketing Manager, InfoConsulting Czech
Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.