Mnozí si ještě možná pamatujete ony bachraté „píchací hodiny“ na vrátnicích spouštěné pohybem mohutné páky, které za současného cinknutí obtiskly obtížně čitelný časový údaj na papírové „píchačce“ z tvrdého chlupatého papíru. Později pak na jejich inovovanou elektrickou „bezpákovou“ verzi. O tom ale rozhodně nejsou dnešní dny, kdy se standardní výbavou moderního podniku staly informační systémy s funkcionalitou pro identifikaci pracovníků a jejich činností, tedy sběru dat z výroby.


Technických řešení, která jsou dnes pro sběr dat k dispozici, je opravdu velké množství. Jde jen o to si vybrat. Když zadáte do vyhledávače na webu dotaz „sběr dat z výroby“ vyjede vám více než čtrnáct tisíc (!) odkazů k této oblasti. Vybírat je tedy jistě z čeho. V technice řešení tedy problém nehledejme, ale zkusme odpovědět na otázku, co vše vlastně můžeme od sběru dat z výroby čekat?

Nejde jen o dělníky

Zde je třeba zejména upozornit na stále ještě zakořeněnou a nesprávnou představu: sběr dat z výroby rovná se odvádění práce výrobních dělníků. Ano je pravda, že odtud se v minulosti obvykle začínalo. Bylo třeba produktivním způsobem vkládat data o délce trvání jednotlivých výrobních operací, které vykonávají konkrétní pracovníci. Následné vyhodnocování obvykle směřovalo k porovnávání těchto časů s časy normovanými. Tak to je dodnes nejčastěji uplatňovaná technologie a metoda evidence a odvádění výrobních operací. Ale nic netrvá věčně a vývoj sběru dat z výroby se týká samotného pojmu „výroba“.
Dříve byl totiž vnímán velmi úzce: výroba začíná výdejem materiálu ze skladu do výrobního střediska a končí odvedením výrobku na sklad expedice. Právě tady již došlo v mnoha společnostech k nutnému pokroku ve vnímání pojmu výroba. Z dnešního pohledu, zejména u zakázkových výrob, je výroba zahájena již v okamžiku upřesnění obsahu zakázky. Často i před ní, protože na základě odhadů je třeba objednávat některé materiálové položky a subdodávky s dlouhou dodací lhůtou. Současně s ohromným nárůstem produktivních výrobních technologií se vlastní výrobní časy zkracují na úroveň, která v nedaleké minulosti mohla být jen v kategorii snů. Právě tím se ale do popředí dostává oblast obchodního dojednávání zakázky, a hlavně doba přípravy technické dokumentace nutné pro výrobu. Není totiž výjimkou, že práce konstruktéra a technologa trvá déle než vlastní fyzická výroba. Specifické výrobní požadavky často vyžadují zkonstruovat a následně vyrobit speciální nástroje nebo přípravky (svářecí, měřicí atd.), bez kterých by v příslušné kvalitě nebylo možno vůbec výrobu realizovat. Celá nezbytně nutná technická příprava výroby tedy začíná významně zasahovat do časového i věcného plánu výroby. Promítá se i v ekonomické rovině – náklady konstrukční a technologické přípravy jsou drahé.
Dnes je tedy běžné, že informační systémy standardně počítají a plánují práci konstruktéra, technologa nebo nástrojaře úplně stejně jako práci výrobních dělníků. Odtud je pak samozřejmě jen krůček k potřebě nejen tuto práci organizovat a plánovat, ale také vykazovat, tedy „odvádět“. Sběr dat – odvádění práce – je tedy v dnešních informačních systémech již určen i pro tyto profese. Například konstruktér vykazuje čas své práce na jednotlivých zakázkách, na kterých ten konkrétní den pracuje. To je podstatné nejen pro stále potřebnější plánování kapacit těchto profesí, ale protože pracuje na zakázce, pak výkazem práce také „ekonomicky“ (hodina jeho práce je konkrétním nákladem, a ne malým) „zatěžuje“ konkrétní zakázku. Stejně tak technolog, nástrojař, případně další profese. Tak se v praxi velmi rozšiřuje množství profesí, které „odvádějí výrobu“. A to nejsme zdaleka v cíli.


Plán výroby a údržby využití zdrojů

Zahrňte i obchodní procesy...

V mnohých společnostech takto začínají sledovat i pracnost dalších agend, například práci obchodníků. Pro zakázkovou výrobu je denní chléb poptávkově-nabídková činnost. Fakticky zjištěné údaje systémem „odvádění práce“ při zpracování nabídky v propojení s dosaženými výsledky mnohého zaskočili. Spektrum fenoménu „odvádění práce“ se v nových moderních informačních systémech tak „rozkročil“, že zahrnuje činnosti od obchodníka až po expedici.

...a údržbu

Ale vraťme se ještě na chvíli do výrobních hal. Zde často pracují moderní špičkové stroje a technologie. Byly pořízeny velkým finančním nákladem, a proto je každá jejich odstávka, porucha atd. velmi nepříjemná. O tom, v jaké kondici jsou jednotlivé technologie, rozhodují mimo jiné pracovníci údržby. I jejich práci je třeba efektivním způsobem plánovat, řídit, vykazovat. Z pohledu odvádění práce spojené s evidencí v informačních systémech to může vypadat následovně.
Pracovník přihlásí zahájení operace na stroji a pracuje. V okamžiku poruchy stroje „přeruší“ operaci v informačním systému a na jeho pracovišti se přihlašuje pracovník údržby a zahajuje opravu stroje. Původní pracovník je po dobu opravy přeřazen na jiné pracoviště, na jinou práci (zde se opět přihlašuje do systému) a zahajuje práci, na kterou byl přeřazen. Na jeho původním pracovišti mezi tím pracovník údržby dokončil opravu stroje. Do informačního systému zaznamená ukončení opravy. Vyplní nezbytná data o charakteru opravy, spotřebovaném materiálu a předává stroj pracovníkovi, který věcně i evidenčně v informačním systému ukončil náhradní práci, přihlašuje se na svém původním pracovišti a pokračuje v přerušené operaci.

Sběr dat a řízení kvality

Na tomto místě je třeba zmínit celou další oblast sběru výrobních dat. Nejde jen o to, který pracovník a jak dlouho operaci prováděl, ale také kolik kusů, metrů, litrů vyrobil a za jakých technologickým podmínek. Moderní výrobní stroje a zařízení vybavené a řízené počítači jsou schopny o své práci vydat svědectví v podobě údajů o tlacích, teplotách, počtech zdvihů, počtu metrů atd. Údaje z těchto technologií se mohou importovat do informačního systému a buď jen staticky dokladují dodržování technologické kázně, vykazují produkci, nebo v případě dalšího zpracování aktivně upozorňují na vybočení některých výrobních parametrů ze stanovených mezí. Lze tak preventivně snižovat zmetkovitost a držet kvalitu výrobků. Velmi elegantně a zcela prokazatelně tak lze podporovat mnoho požadavků systému řízení jakosti a norem řady ISO v této oblasti. Jednoznačně se zde sběr dat z výroby rozšiřuje o zcela novou oblast.

Široké možnosti identifikace

Ale tím výčet možností identifikace, respektive odvádění práce či výroby nekončí. Je třeba se zmínit také o možnosti kontroly pohybu v areálu firmy. Pravda, nejedná se již o klasický sběr dat a odvádění výroby, ale patří k využití možností, které identifikační bezdotykové magnetické karty nebo čipy umožňují. Jejich prostřednictvím lze mimo jiné i povolit, nebo nepovolit otevírání dveří. Asi všichni jsme se s touto technologií setkali v hotelech, kde místo klasického klíče od zámku dostanete na recepci magnetickou kartu nebo čip. Řízením vstupů pro jednotlivé pracovníky lze efektivně omezit možnost dostat se do míst, která pro ně nejsou určena. V dnešní době obecně zvýšené ochrany know-how firem je to velmi praktické. Proč také nevyužít jednoznačné identifikace pracovníka, původně určené především pro odvádění práce, i jinde: k rezervaci obědů v jídelně, přihlašování se k počítači, identifikace pracovníka při výdeji nářadí atd. Teprve pak můžeme hovořit o opravdovém využití odvádění práce v širokém spektru činností a organizování práce ve firmě.


Planner - údržba

Čas ruční evidence skončil

Dnešní informační systémy již zcela nahrazují stále ještě vžité „odvádění výroby“ komplexním využitím identifikace pracovníků prakticky ve všech oblastech činností společnosti. Firma jejich nasazením získává neocenitelné a přesné podklady pro výkaznictví, dokladovatelnost dat pro vlastní potřeby, ale i pro zákazníka, odstranění anonymity ve všech činnostech, kontrolu správnosti norem a tím správných dat pro plánování, kontrolu správnosti kalkulací nákladů i v tak netradiční oblasti jako poptávkově-nabídková činnost na projekční činnost atd.
Čas bachratých píchacích hodin, ruční evidence příchodů a odchodů, vypisování pracovních lístků, evidence klíčů od dveří, stříhání lístků na obědy, luštění píchacích karet atd. již v podnicích s moderním informačním systémem skončil.

Autor působí ve společnosti ASV Náchod.