Společnost TD-IS už je na českém trhu více jak 20 let. Můžete se prosím na úvod ohlédnout za vývojem firmy? Jaké byly vaše cíle v době vzniku a jak se je podařilo naplňovat?

Počátky TD-IS sahají do roku 1995, kdy v rámci firmy Technodat vznikla divize „EDB“, která měla řešit z dnešního pohledu „PLM“ projekty. Z ní pak v roce 2000 vznikla naše společnost, jako dcera Technodatu. Naše cíle ale byly větší – pokrytí všech procesů ve výrobních firmách. Vedle PLM jsme se proto začali zabývat ERP systémy, APS, MES a dalšími. Bohužel naše aktivity začaly vadit hlavnímu partnerovi Technodatu, a tak jsme se v roce 2006 museli odloučit. Tím jsme z portfolia ztratili CAx aplikace. Tento problém jsme vyřešili v roce 2013, kdy jsme uzavřeli partnerskou smlouvu s Autodeskem. Takže ano, dnes jsme schopni pokrýt všechny procesy ve výrobních firmách. Mezi naše zákazníky můžeme zařadit „velké firmy“, jako je Doosan, Škoda Transportation, Block či ERA a další, ale i firmy střední až malé velikosti. Nejsme zkrátka firma zaměřená na prodej „nejlevnějších“ licencí, ale firma, která nabízí a realizuje řešení potřeb našich zákazníků. Reálně vzato jsme tedy naše cíle naplnili. Máme řadu velmi zajímavých zákazníků, máme produkty, které pokrývají jejich potřeby, máme zkušený tým konzultantů. Naše řešení je založeno na produktech firem Autodesk, Oracle a na našem vlastním vývoji – produktová řada EasyArchiv (DMS), EasyPLM (PLM) a EasyTechnology (ERP).

Jedním z nejčastěji skloňovaných pojmů IT je dnes Industry 4.0. Podle některých jde o zásadní zlom ve vývoji průmyslu a skutečnou revoluci, pro jiné jde jen o marketingovou nálepku na již dávno probíhající modernizaci průmyslu. Jak Industry 4.0 vnímáte vy?

Osobně se ztotožňuji s názory pánů Košturiaka a Sanigy, kteří použili vhodnější pojmenování, a sice „zdravý rozum v. 1.0“. Termín Industry 4.0 nám starším tak trochu připomíná vědecko-technickou revoluci z předlistopadového období. Je to účinné marketingové heslo, ale nejde o žádnou revoluci, která by přinesla něco naprosto převratného. Jde o masivní zapojení technologií do výrobních procesů, ale to se dělo a děje i bez „revoluce“. V současné době je pro většinu podniků největším problémem nedostatek pracovníků, především kvalifikovaných. Hromadný import lidí ze zahraničí není optimální cestou ke zvedání produktivity práce. Cestou je nahrazování lidí technikou. To má hned několik výhod – stroj pracuje nepřetržitě, nepožaduje zvyšování platu, když ho nepotřebuji, tak ho jednoduše vypnu. Navíc i cenově jsou dnes robotická pracoviště dostupná bez extrémně velkých investic – dají se pořídit již za cenu ročních nákladů na jednoho zaměstnance. Podnik, který chce být úspěšný, se musí zaměřit na 3 základní oblasti – produktivitu práce, inovace svých produktů a na nové výrobní postupy. V tom všem máme našim zákazníkům co nabídnout.

Je třeba si uvědomit, že se zásadním způsobem mění výrobní prostředky, a to i bez „revoluce“. Se soudobými 3D CAx systémy dokážou vývojáři připravit digitální prototyp, který se díky pokročilým simulačním nástrojům velmi blíží reálnému světu. To samozřejmě za výrazně kratší dobu a menší náklady, než by byla klasická výroba několika fyzických prototypů. Pokud přesto potřebuji fyzický prototyp, díky aditivním technologiím ho mohu mít velmi rychle k dispozici. Nebavíme se přitom pouze o digitálním výrobku, ale i o celé jeho výrobě ať už klasickými, nebo aditivními metodami a rovněž o jeho provozu a údržbě. Každé lepší zařízení již dnes v sobě má diagnostiku všeho možného a je schopné poskytovat přes internet potřebné údaje a zároveň může být případný problém vzdáleně vyřešen často i dříve, než k němu dojde. Samozřejmě s rostoucí inteligencí výrobků rostou i požadavky zákazníků a uspěje jen ten, kdo se přizpůsobí a bude schopen přicházet s novými produkty či technologiemi.

Pokud vím, vaše řešení jsou založena zejména na technologiích společnosti Autodesk. Jak jsou tato řešení připravena plnit vámi zmiňované úkoly?

Autodesk již dávno není pouze výrobce AutoCADu. Troufám si říci, že je jedním z hlavních hráčů, kteří si uvědomují současné i budoucí potřeby výrobních podniků, a investoval nemalé peníze do vývoje nových řešení. Navíc řadou akvizic získal a získává top technologie, jako třeba Moldflow, Nastran či Helius PFA. Jednoznačně vidí budoucnost v „cloudu“ a prakticky všechna jeho řešení můžete mít na svém počítači, anebo využívat služeb cloudu. Řada uživatelů se sice staví ke cloudu skepticky, ale to se postupně mění. Naše generace prostě byla zvyklá mít servery, databáze a aplikace, ale generaci odkojenou tablety a inteligentními mobily to vůbec nezajímá. Ta chce mít všechna potřebná data kdykoliv a kdekoliv dostupná.

Autodesk v nedávné době změnil svoji licenční politiku, kdy opustil prodej licencí a nabízí pouze pronájem. Jak to přijímají vaši zákazníci?

Tak z počátku to určitě určitou nevoli vyvolalo, ale myslím, že nyní zákazníci začínají oceňovat flexibilitu, kterou jim tento model přináší. Nevyžaduje se žádná počáteční investice, pronajmu si tolik licencí, kolik potřebuji, mám neustále aktuální verze a podporu. Myslím, že ostatní výrobci budou tento model časem následovat.

Jak jste sám uvedl, TD-IS nabízí IT řešení pokrývající všechny procesy výrobních podniků. Z mého pohledu je přesto správa životního cyklu výrobku (PLM) stále vaši klíčovou oblastí. Jak se tato oblast vyvíjí v kontextu Industry?

Máte pravdu v tom, že PLM je pro nás opravdu naprosto zásadní. Už proto, že je integrujícím prvkem v rámci organizací, a je tedy i srdcem pro Industry 4.0. Mimochodem při debatě s výrobním ředitelem jedné poměrně velké a významné firmy neustále zmiňoval Industry 4.0, až jsem se ho v žertu optal, jestli ví, co to je za produkt. Odpověděl naprosto vážně názvem jednoho PLM systému, který nebudu pochopitelně jmenovat. Je vidět, že marketéři výrobce tohoto PLM odvedli velmi dobrou práci.

Když se vrátím zpět k nám, máme za sebou poměrně velké množství implementací PLM. Začali jsme v roce 1995 s CADIMem – dnes Oracle Agile Engineering Data Management, pokračovali přes MatrixOne a Smarteam k Autodesk řešením. V každém případě musím říci, že dnes je pro naši společnost naprosto zásadní EasyPLM. S odstupem času musím konstatovat, že jsme udělali správné rozhodnutí, když jsme se koncem devadesátých let rozhodli jednoduchou aplikaci pro archivaci, mimochodem vyvinutou společně s jednou rakouskou společností pro jejich zákazníka, přetvořit v plnohodnotný PLM systém. Upřímně řečeno jeho vývoj byl řízen především požadavky našich zákazníků, ale tak je to asi správně. Zákazník zpravidla ví, co potřebuje, a není úplně produktivní mu vysvětlovat, že potřebuje něco jiného. Je to jako s vínem. Dobré víno zraje a léta mu přidávají na chuti, dobrý software zraje s potřebami svých zákazníků.

EasyPLM dnes používá velká řada firem, největší zákazník má více než 4 000 uživatelů v 16 lokalitách. Pokud firma vybírá PLM/DMS software, je TCO námi nabízeného řešení určitě nejlepší. Na druhou stranu, řada nadnárodních firem při výběru prostě české řešení nebere v potaz. Takže pracujeme i na tom. Máme partnera v Německu, v Turecku a hledáme další. Drobná perlička – jeden z našich velkých zákazníků používal Oracle Agile pro oblast PLM a EasyPLM pro oblast DMS. Poté, co tuto firmu zakoupil zahraniční vlastník, okamžitě začali řešit přizpůsobení IT jejich standardům a rozhodli o zrušení a nahrazení EasyPLM. Od té doby uplynulo 10 let, změnili toho opravdu hodně, ale Agile i EasyPLM tam jsou stále. Osobně mě velmi těší, že zejména v poslední době řada zákazníků, kteří používají EasyPLM více jak 10–15 let, tj. z doby, kdy uměl „jenom“ správu dokumentace, nyní začínají s jeho rozvojem do plnohodnotného PLM řešení.

Co další oblasti vašeho působení, tedy ERP systémy, plánování a řízení výroby?

I zde máme co nabídnout. Jsme Gold partner Oracle, který má několik on premise i cloud řešení a jejich systémy jsou určitě mezi první trojkou na trhu. Problém je trochu v tom, že velké firmy už systémy zpravidla mají a ke změně dojde víceméně pouze v případě, že firma získá nového majitele. Proto i zde spoléháme především na náš vlastní vývoj. Historicky jsme měli řadu zákazníků – nástrojáren. Tam se nám ukázalo, že běžné ERP systémy jsou pro ně nepoužitelné. Mají příliš fixní procesy, a pokud nedokončíte krok „A“, nemůžete začít dělat krok „B“. Většina nástrojáren by se implementací nějakého „top“ ERP systému zastavila nebo by klesla její konkurenceschopnost téměř k nule. Rozhodli jsme se proto vyvinout vlastní systém – EasyTechnology, který bude natolik flexibilní, že bude přínosem v podmínkách nástrojáren a podobných firem, a povedlo se. Ale podobně jako EasyPLM, tak i EasyTechnology roste s požadavky zákazníků. Získali jsme celkem nečekaně zakázku na implementaci v hromadné výrobě a ono je to funkční. Dnes je mezi našimi zákazníky řada firem, které mají nástrojárnu (kusová výroba) i lisovnu (sériová výroba) a jsou plně spokojeni s EasyTechnology. Většina ERP systémů měla základ ve financích a postupně přidávala logistiku, výrobu a servis. EasyTechnology vzniklo naopak primárně pro potřeby výroby a postupně přidávalo další oblasti. Řeknu to na rovinu, tam, kde má hlavní slovo výroba, obvykle uspějeme, tam, kde výběr řídí účetní, tam skvělé výsledky nemáme.

Plánování výroby je dosti specifickou oblastí. EasyTechnology umí materiálové i kapacitní plánování (MRP2). Máme i možnosti definovat okrajové podmínky pro pokročilé plánování (APS). Na druhou stranu řada firem mluví o plánování, ale vůbec si neuvědomuje, že tam, kde nejsou data, nejde ani plánovat a že žádný systém se neobejde (zatím) bez člověka. Pokud by naše řešení nestačila, máme zvládnuté aplikace Oracle pro pokročilé plánování (a není to jen jedna aplikace). Nicméně je to o lidech. Byl jsem před rokem v jedné velké strojírenské firmě, která je dnes v insolvenci. Měli údajně velké problémy s plánováním – podotýkám, že my jsme tam nic neimplementovali, není to náš zákazník. Během diskuse jsme postupně dospěli k tomu, že vůbec neodvádí ukončené operace. Proboha, jak může plánovací systém fungovat, když neví, co už je uděláno. To zatím nevyřeší žádný systém – možná až umělá inteligence někdy v budoucnu.

Když už jsme u vstupních dat. Myslím, že naprosto zásadní přínos pro firmy mají MES systémy. Ty neslouží jen na analýzy, ale především poskytují online informace o stavu dokončenosti jednotlivých operací a to je naprosto zásadní zdroj informací pro plánování.

Začali jsme pohledem do minulosti. Pojďme se tedy na závěr zaměřit naopak na vaše plány do budoucnosti. Jaké máte nejbližší cíle a vizi dalšího rozvoje TD-IS?

Hezká otázka. Jsme IT firma a dobře si pamatuji situaci v letech 2008–2009. Pár našich zákazníků skončilo a ti ostatní šetřili, kde se dalo, a první, co management napadlo, bylo pochopitelně ušetřit na IT. Celkem je chápu. Když si vezmu, kolik my sami platíme za software infrastrukturu pro naše potřeby, tak mi přijdou její dodavatelé horší než piráti, ale prostě tak to je, neobejdeme se bez nich. Ustáli jsme to tehdy v černých číslech a věřím, že ustojíme i další krizi, která dříve nebo později určitě přijde. Abychom nestáli jen na jedné noze, založili jsme v roce 2014 divizi TD-FS, která se živí něčím úplně jiným, než je software – dodává instrumentaci pro měření a regulaci. Nicméně dodávka IT řešení je pro nás stále klíčová. Ale i zde dochází ke změnám. Tak jako dříve se vydělávalo na hardwaru a dnes se snažíme žádný nenabízet, tak podobný trend je dnes i v oblasti softwaru. Vše se dá koupit na „netu“ a nepotřebuji prodejce. Takže co zbývá, jsou služby. Koupím si hardware a software v elektronické aukci, ale pak zbývá implementace řešení a to se nedá reálně soutěžit jen podle ceny. Tam je důležitější, co mi je dodavatel schopen nabídnout a realizovat. A to je naše parketa, nenabízíme krabicové víno, ale minimálně výběr z hroznů.

Ing. Pavel Mareš je jednatel a většinový vlastník společnosti TD-IS, s. r. o. Absolvoval Vysokou školu strojní a elektrotechnickou v Plzni (dnešní Západočeská univerzita), obor tepelné a jaderné stroje a zařízení a poté postgraduální studium počítačové grafiky na FEL, ČVUT. Od roku 1985 pracoval jako konstruktér parních turbin ve Škoda Plzeň, od roku 1993 jako vedoucí útvaru CAD/CAM. Mezi léty 1995–1998 pracoval ve firmě InterInformatics jako produktový manažer PLM systémů firmy Computervision a jako konzultant pro optimalizaci prostředí pro vývoj produktu ve strojírenských firmách. Od roku 1998 byl obchodním manažerem pro CAD produkty ve firmě Technodat. Od roku 2000 až dosud působí jako ředitel společnosti TD-IS.