Obecná definice pojmu logistika nám říká, že je to tok zboží a materiálů z místa jejich vzniku do místa jejich spotřeby. Počátky řízení logistiky jsou svázány s vojenskými operacemi, kdy zejména ve druhé světové válce bylo zjištěno, že zvládnutý přísun vojenského materiálu má klíčový význam pro úspěšnost bojové operace. Logistika je ale důležitá pro většinu oborů a její význam v současném globalizovaném světě stále vzrůstá.


Podniková logistika se skládá z několika základních částí: pořízení materiálu, polotovarů a režijních materiálů, jejich skladování, v případě složitějších podnikových struktur přesuny mezi sklady a závody, interní výdeje na pracoviště, uskladnění hotových výrobků a jejich následná expedice. Všechny tyto činnosti by na sebe měly perfektně navazovat, aby byl splněn nejdůležitější požadavek, a to dodání zboží k zákazníkovi v dohodnutém termínu s co nejmenšími náklady.
Tím se dostáváme k hlavním problémům, s nimiž se musí vypořádat informační systémy v této oblasti, tedy k nalezení kompromisu mezi zajištěním rychlého vyřízení objednávky od zákazníka a logistickými náklady s tím spojenými. Pokud bychom se soustředili pouze na rychlost vyřízení, začnou nám enormně narůstat náklady, protože budeme nuceni udržovat velké zásoby materiálu, polotovarů i hotových výrobků. Platí to samozřejmě i opačně. Cílem je zajistit dostatečně krátké, a hlavně konkurenceschopné dodací lhůty s co nejnižšími náklady na skladování, pořízení a dopravu. K tomu nám značným způsobem může pomoci nasazení komplexního informačního systému.
Základním principem, který ERP systémy používají, je plánování materiálových potřeb známé pod zkratkou MRP. Pro zajímavost lze uvést, že tento princip uvedl do praxe v roce 1965 Čech Josef Orlický, absolvent Univerzity Karlovy, v té době zaměstnanec jedné velké americké společnosti vyrábějící sálové počítače. MRP spočívá na shromáždění požadavků na zajištění finálních výrobků, jejich rozpad na polotovary a materiál dle všech úrovní kusovníku a porovnání s aktuální dostupností těchto položek na skladech i v plánovaných objednávkách nákupních, výrobních i přeskladňovacích. Z tohoto rozpadu vznikne časově rozlišený seznam položek, které je nutno zajistit u dodavatelů nebo vlastní výrobou, případně výrobou v kooperaci. Podle charakteru výroby, logistické složitosti podniku, případně dalších odlišností je pak určeno, jak často toto plánování běží (týdně až několikrát denně) a zda se plánuje pro celý podnik, či dokonce holding, nebo se pouští selektivně na jednotlivé provozy. Důležitým přínosem je skutečnost, že do plánu mohou být zahrnuty požadavky ze všech částí podniku, což vyplývá z nasazení integrovaného informačního systému, který je schopen pokrýt všechny zásadní oblasti firmy. Touto provázaností lze při plánování zásob ušetřit nemalé prostředky, například díky centralizovanému objednávání zásob, kdy dodavatelé jsou schopni poskytnout například množstevní slevy či jiná zvýhodnění. MRP systém nebere v úvahu pouze požadavky na zajištění materiálu, ale dokáže pracovat i s dalšími parametry jednotlivých skladových položek. V úvahu jsou brána zejména data o časových aspektech dodání a také o plánovaných množstvích. Z hlediska časového se u položek evidují většinou údaje o době výroby nebo dodání, manipulačních časech, časech na předepsané kontroly a podobně. Dále lze určit, zda u položky bude držena určitá pojistná zásoba, jaké jsou body pro doobjednání, minimální a maximální množství pro objednávky atd. V neposlední řadě je nutné vědět, zda položku budeme objednávat adresně pro určitou objednávku, nebo můžeme slučovat více požadavků za určité časové období apod. To jsou všechno data, které jsou při stanovení plánu dodávek brána v úvahu a jejichž správným nastavením lze dojít k optimálnímu stavu, kdy je požadavek zákazníka rychle vyřízen s minimálními náklady.
I sebelepší systém není schopen správně plánovat, pokud vychází ze špatných vstupních dat. Kvalitu dat lze ovlivnit už při samotné implementaci. Při migraci dat do nového systému je dobré provést jejich vyčištění. Zejména odstranit různé duplicity, doplnit chybějící údaje apod. Implementace je vhodnou příležitostí udělat si v datech o položkách, a nejen o nich, pořádek. Kvalita vstupních údajů pro plánování logistiky ve výrobních společnostech je také velmi podstatně ovlivněna včasným zadáváním všech údajů o pohybech položek. Pokud například ve firmě přetrvává ruční sběr dat o spotřebě materiálu, kdy jsou tyto pohyby zadávány jednou týdně, nemá potom význam spouštět plánovací procesy častěji, protože by pracovali s neaktuálními stavy. V takovém případě se ztrácí všechny výše popsané výhody. Moderní informační systémy, jako například Microsoft Dynamics, poskytují celou řadu možností, jak si zajistit aktuální logistická data v systému. Možnosti lze zhruba rozdělit do dvou skupin: označování všech položek pomocí čárových kódů, nebo ještě lépe pomocí RFID a dotažení ERP systému přímo do výroby a skladů pomocí mobilních terminálů. Zejména druhá oblast pomůže velmi urychlit a zpřesnit celý logistický proces. Z výzkumu (AMR, The Enterprise Resource Planning Spending Report, 2005–2006) vyplývá, že pokud si společnost pořídí ERP systém, pracuje s ním ve skutečnosti pouze patnáct procent zaměstnanců, což je samozřejmě vzhledem k finančním a časovým nákladům spojeným s jeho zavedením velmi málo. Pokud tedy máme systém, který umožňuje zaměstnancům mobilní připojení, získáme v oblasti logistiky komplexnější a aktuálnější přehled o všech tocích zboží a materiálů, a hlavně mnohem lepší podklady pro plánování. Při spojení s moderními metodami identifikace lze prokazatelně dosáhnout velkých úspor. Například dánský potravinářský výrobce, společnost KIM´s, zavedením RFID a mobilních zařízení Microsoft Dynamics Mobile Framework dosáhl snížení ztrát ve skladech o padesát procent, snížení logistických nákladů o dvacet pět procent, ale především zrychlení celého cyklu od objednávky k inkasu. Přínosy samozřejmě nemusí být pouze finanční, někdy je dokonalý přehled o pohybech materiálu a zboží nutný s ohledem na legislativní a jiné předpisy.
S příchodem informačních systémů do podnikové logistiky se také ve větší míře začaly používat v praxi moderní metody logistického řízení, které pomáhají dále posunovat možnosti při hledání kompromisu mezi náklady a rychlostí vyřízení požadavků. Zavádění moderních metod se zpočátku týkalo především automobilového průmyslu, který byl průkopníkem metod Just-in-time, Kanban a podobně. Dnes se ale tyto metody uplatňují v nejrůznějších oblastech výroby, kde je velký tlak na snižování nákladů a vysokou obrátkovost zásob. Ke zrychlení celého dodavatelsko-odběratelského řetězce také výrazně přispívají možnosti, které poskytují informační systémy v oblasti jejich vzájemného mezipodnikového propojení. Elektronická výměna dat velmi zrychlila a zpřesnila všechny oblasti mezipodnikové logistiky, ale i výměny dalších dokumentů, jako jsou například faktury. Dnes se stále ještě používá systém EDI pro výměnu dat, ale stále častěji jsou už k propojení využívány další systémy a principy. Velmi významně se začínají používat pro integraci například webové služby, které umožňují velmi efektivní integraci heterogenních systémů. Podmínkou je pouze používat ERP systém, který je integračně otevřený. Velmi zajímavou metodou aplikovatelnou zejména po zavedení systémů, které umožňují propojení, jsou dodavatelem řízené sklady. Informační systém zákazníka poskytuje klíčovým dodavatelům podklady pro jejich dodávky přímo na jednotlivá pracoviště výrobních linek. Po spotřebě materiálu dochází k automatické fakturaci. Tento systém snižuje podstatně náklady výrobce na skladování a zajištění materiálu.
Rozvoj komplexních podnikových informačních systémů do podnikové logistiky přispívá zejména ke zrychlení a zpřesnění všech pohybů zboží a materiálu, ale zejména také ke snížení nákladů na tuto oblast a zvýšení konkurenceschopnosti podniků, což je v dnešní složité ekonomické situaci velmi podstatným důvodem, proč používat ERP systém, který přináší všechny tyto výhody.

Autor pracuje jako technologický specialista divize podnikových řešení Microsoft Dynamics.