facebook
Exkluzivní partner sekce
Tematické sekce
 
Branžové sekce
Přehledy
 
Tematické seriály
 

GDPR

General Data Protection Regulation zásadně mění zpracování osobních údajů a zavádí nové povinnosti...

články >>

 

Jak uřídit IT projekt a nezbláznit se

Užitečné tipy a nástroje pro řešení problémů řízení inovací a vývoje produktů...

články >>

 

Industry 4.0

Průmysl 4.0

Jaký vliv bude mít čtvrtá průmyslová revoluce na výrobu a výrobní firmy?

články >>

 

Komplexní svět eIDAS

O nařízení eIDAS již bylo mnoho řečeno i napsáno. A proto jediné, o čem...

články >>

 

Trendy v CRM

Systémy pro řízení vztahů se zákazníky (CRM) prochází v posledních letech výraznou změnou. Zatímco dříve...

články >>

 

Příručka úspěšného IT manažera

Dnes je řada IT manažerů opomíjena. Úspěšní bývají brouci Pytlíci a Ferdové...

články >>

 
Partneři webu
Navisys
IT řešení pro výrobní podniky , Plánování a řízení výroby

Plánování a řízení výroby



Kvalitní plánování a řízení ve výrobních společnostech je jedním ze základních předpokladů úspěchu v současném konkurenčním prostředí. Přestože je problematika plánování výroby velmi rozsáhlé téma, pokusím se v tomto článku shrnout to nejpodstatnější.


Důležitost plánování

Pro úspěšné zvládnutí řízení výroby je třeba stanovit jasná pravidla a přiřadit odpovědnosti. S ohledem na složitost plánovacích procesů a velké množství parametrů, které tuto činnost ovlivňují, se anarchie nevyplácí.
Základním prvkem plánování je stanovení cíle. Cílů plánování výroby může být několik. Převážně se jedná o stanovení možného termínu dodání výrobku, optimální využití zdrojů a zajištění podkladů pro plánování materiálu. V průběhu sestavení plánu mohou být aplikovány další podmínky pro optimalizaci pořadí výrobních zakázek.
V rámci vlastního procesu plánování se obvykle setkáváme s několika typickými problémy, které se objevují v různých variantách. K nejčastějším patří neúplnost, nebo dokonce absence technologických postupů, případně chybějící normy pro jednotlivé výrobní operace. To může být způsobeno neudržováním takovýchto dat nebo neexistencí přesného postupu a rozsahu výroby v okamžiku zahájení (zakázková výroba). Pokud výrobní postupy existují, stále ještě není vyhráno. Na řadu mohou přijít potíže s neustále se měnícími požadavky na termín dokončení zakázky, což obvykle vede k nesystematickým zásahům do výrobního plánu.
Finálním požadavkem výroby je dosažení optimálních nákladů při dodržení požadovaného termínu dodání. Toho se dá dosáhnout pouze dodržováním stanovených postupů ve všech fázích plánování. Pro úspěšné dokončení výroby a splnění takového požadavku je důležitá znalost vlastní technologie a nutnost konzultace termínů dokončení s výrobním oddělením. To k jejich určení použije vhodný kalkulační program nebo data z ERP systému a stanoví základní požadavky na materiál a výrobní kapacity. Výrobní program se musí plnit postupně a dle možností ihned aktualizovat tak, aby případné další požadavky měly od počátku co nejreálnější termíny. Z tohoto pohledu se ukazuje jako vhodnější plánovat spíše větší objem zakázek na delší období, než operativně plánovat malé zakázky. Ve velkém množství zakázek se dají obvykle nalézt společné parametry, které ovlivňují ideální sestavení plánu. Proto také plánování většího objemu dává možnost lepší optimalizace. Poskytuje tak možnost účelnějšího vytížení kapacit a lepšího rozvržení nákladů výroby.

Změny v plánování

Je velmi důležité, aby do plánu zasahoval pouze plánovač na základě jemu dostupných informací, protože při narušení některých podmínek může dojít k zásadní změně výstupu. Dodržování pravidla minimálního zásahu je podstatné především u detailních plánů. Týká se to zejména výroby, která bezprostředně souvisí s dalšími navazujícími činnostmi, jako je kooperace, expedice, přísun materiálu do výroby nebo plánování vlastního nákupu. Tato pravidla samozřejmě omezují obchodníky, kteří vyžadují flexibilní změny výroby. Pro zachování možnosti operativního zásahu do plánu jsou nutné předem dohodnuté podmínky změn. Na důležitosti tak nabývá nutnost komunikace mezi jednotlivými odděleními v prodejním a výrobním procesu. Jako nezbytnost se v tomto případě jeví sdílení informací v ERP systému.

Jednofázová výroba

Pokud máme výrobu dostatečně dobře popsanou pomocí technologického postupu, je možné použít k sestavení plánu výpočetní techniku. Velmi dobře lze v informačních systémech zpracovávat výrobu na výrobních linkách, kde zakázky běží bezprostředně za sebou (sériová výroba) a linkový čas je zde zásadní.
Výhodou pro plánování je, když čas hlavní operace převládá nad operačním časem ostatních (potisky, výstupní kontrola, příprava expedice atd.). Okamžiky, které ovlivňují vlastní plánování, souvisí se složitostí používané výrobní technologie. V takovém procesu bývá zpravidla zásadní proces nastavení, přeprogramování či kalibrace výrobní linky.
Tyto prostoje významně ovlivňují celkové výrobní náklady, protože v době změny výroby linka nevyrábí a vytěžuje obslužnou kapacitu. Proto v rámci optimalizačního procesu definujeme podmínky, které je nutné nebo přínosné zachovávat. Příkladem může být vyrábění zakázek ze stejného materiálu, nebo výrobků shodných parametrů v jedné nepřerušené dávce, bez nutnosti změny nastavení linky.
I u tohoto typu výroby je nutné stanovit pravidla. Jejich porušení má za následek ovlivnění plánu a následné ohrožení termínu dodání nebo zvýšení nákladů výroby. Takovým pravidlem je obvykle stanovení minimální výrobní dávky (nebo několika dávek) bez nutnosti změnit zásadní parametry výrobního zařízení. Zásahy do takového plánu jsou pak relativně jednoduché. Jedná se například o vyřazení nebo vložení zakázky podobných vlastností (menší než původní plánované), úpravy množství, změnu pořadí dílčích výrobních příkazů apod.

Výroba ve více fázích

Daleko složitější je situace v případě, kdy je výrobek vyráběn v několika fázích. Operace se střídají a pracoviště jsou sdílena různými zakázkami. V tomto případě je poměrně složité stanovit univerzální klíč pro naplánování výroby. Z existujícího technologického postupu sice víme, jak se bude vyrábět, ale podobných zakázek může být v plánu mnoho. A kapacity jsou omezené. Výhodu získáme identifikací úzkého místa, přes které zakázky prochází. Pak je možné toto pracoviště dokonale vytížit stanovením pořadí průchodu zakázek. Ostatní operace se doplánují okolo klíčového výrobního procesu. Typickým příkladem může být příprava materiálu, jeho primární dělení a následný přesun ke složitějšímu strojnímu zařízení, které je vytíženo v maximálním rozsahu (např. obráběcí stroje, energetická zařízení apod.). Zde je materiál postupně, dle stanoveného pořadí, zpracován a pokračuje na další, méně významné pracoviště. Pokud takovým pracovištěm prochází zakázka vícekrát, je optimalizace a numerické zpracování podstatně složitější. Je nutné do plánu doplňovat priority, podle kterých se zakázky na pracovišti řadí. Ve většině případů se jedná o zakázky, které mají dlouhé technologické časy a operace na sebe nemusí bezprostředně navazovat (jsou například vykonávány v jiném místě).

Plánování materiálu

Dosud jsme pominuli důležitou součást plánovacích procesů – plánování materiálu. Je naprosto pochopitelné, že bez materiálu nelze vyrábět a jeho nedostatek je kritický pro dokončení výroby v termínu. Abychom zajistili včasnou a plynulou dodávku materiálu, je třeba věnovat dostatečnou pozornost jeho objednání.
Pro vytvoření požadavku na materiál musí být stanoven seznam potřebného a způsob jeho pořízení (nákup, jiná výroba). Výrobní plán stanoví datum potřeby materiálu a ve většině případů jsme schopni stanovit, ke které operaci má být připraven. Pokud máme definovány doby dodání, informační systém by měl vytvořit požadavky na nákup a zajistit jeho objednání.
Velmi zajímavá je úloha stanovení plánu výroby na paralelních zařízeních s požadavkem na stejný materiál. Kapacitní plánování definuje zatížení jednotlivých strojů v čase. Při započtení plánované spotřeby materiálu zjistíme, kdy bude třeba materiál znovu doplnit tak, aby mohla výroba nepřetržitě pokračovat, případně aby mohlo dojít k přeplánování výrobních zařízení.

Shrnutí

V případě, že se podaří bezproblémově zkombinovat všechny stránky plánování – vytíženost strojních zařízení s přihlédnutím na dostupnost materiálu a výši výrobních nákladů, bude výsledkem seznam požadovaných zakázek, které je možné vyrobit v očekávaném termínu, z dostupného materiálu a za využití dostupných kapacit.

Richard Handlíř
Autor působí jako senior konzultant společnosti Navisys.

Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.

Inzerce

Význam automatizace a digitalizace v post-pandemickém světě

IT Systems 6/2020V aktuálním vydání IT Systems se věnujeme především roli digitálních technologií v post-pandemickém světě. Zatímco se život postupně vrací do normálu, podniky se musí pustit do sanace škod a začít revitalizovat své provozy a procesy. Pandemie připravila pro mnohé firmy intenzivní zatěžkávací zkoušku. Současně ale jasně ukázala, čemu by podniky měly věnovat pozornost, aby svou provozuschopnost zabezpečily i do budoucnosti.