Vstupem pro základní analýzu je odvádění operací samotnými zaměstnanci, tzv. čipování operací pomocí osobních čipů a čárových kódů prostřednictvím terminálů k tomu určených. Není třeba zmiňovat, že se jedná o zaznamenávání času stráveného na dané zakázce daným pracovníkem. I tato základní data už poskytují základní návod k práci s časovými normami stanovenými na výrobu daného kusu a v kombinaci s účetními daty, jako je cena materiálu, dopravy či případné kooperace, nabízí kvalitnější výsledek v podobě vyhodnocování zakázek.

Půjdeme-li ve sběru dat na terminálech hlouběji, zjistíme, že jsou přínosné také z pohledu zaznamenávání poruchových a údržbových stavů daných strojů. Prostřednictvím terminálu lze zadat tzv. servisní požadavek o nastalé situaci, který je pak v kompetenci údržby. Tento záznam napomáhá rozklíčovat, zda například náklady na údržbu a opravy stroje včetně nucených prostojů pracovníka nepřinášejí větší náklady než výnosy. Drobným přínosem je také pohodlné zadání tohoto stavu na přilehlém terminálu, informace je online zanesena do informačního systému a je možné začít řešit opravu ihned díky notifikaci dané odpovědné osobě a také se snižuje čas obsluhy strávený hledáním údržbáře a vysvětlováním problému.

Není výjimkou, že odběratelé požadují certifikáty odebíraných výrobků s detailním rozpadem materiálů, surovin apod. včetně šarží, které do výrobků vstupují. Pomocnou ruku i v tomto případě nabízí ERP systém, kde je vedena přesná evidence těchto dat, data jsou zaznamenávána prostřednictvím čtení čárových kódů komponent se záznamem příslušné šarže. Přínosem je pak detailní přehled vstupů při hledání příčiny snížené kvality výrobku.

Dalším ukázkovým příkladem efektivnější výroby je zavedení automatizovaného odvádění výroby. Tento proces je nasazován především z důvodu snížení administrativní práce v informačním systému. Uvedeme-li konkrétní případ, jedná se o automatické odepisování surovin ze skladu, odvádění a příjem polotovarů.

Toho bylo docíleno tak, že každá linka, kde vzniká daný typ výrobku (celkem 4 linky pro různé typy výrobků), byla osazena optickými čidly, která snímají průchod daného polotovaru čidlem. Na základě předem určené dávky, která je zapsána přímo v kusovníku, je pak pomocí naší aplikace prováděn automatický příjem polotovaru po dávkách tak, aby jej následně mohl operátor linky použít do konkrétní varianty zabaleného produktu. Další automatickou částí v rámci procesu je automatický výdej materiálu do výroby dle normy, která je určena kusovníkem. Operátoři tak vychystají potřebný materiál na předem určená místa a o výdej v informačním systému se postará automatický odvod polotovaru.

Pro vizualizaci stavů jednotlivých výrobních plánů na nezabalené polotovary a případné korekce počítadla čidla (někdy se výrobky vrací zpět před čidlo, proto je nutná korekce počítadla) jsou jednotlivé linky osazeny terminály. Díky těmto terminálům je dále operátor linky upozorněn na chybové stavy například v případě, kdy se nepodařil automatický odvod do skladu polotovarů z důvodu nedostatku materiálu na výdejních místech.

Čím širší okruh sběru dat, tím kvalitnější rozhodnutí.