IT SYSTEMS 9/2025 , Plánování a řízení výroby , AI a Business Intelligence

Jak AI mění svět průmyslu

Olena Domanska


Výrobní podniky na celém světě čelí tlaku globální konkurence a rostoucích výrobních nákladů. Tradiční přístupy, které fungovaly často desítky let, dokážou v současné době zastarat téměř „před očima“. Ve hře, jejíž pravidla se mění doslova přes noc, se stává zásadním odlišujícím faktorem umělá inteligence. Ukažme si několik příkladů, kde již dnes AI nachází v průmyslu uplatnění.


Prediktivní údržba

Nepředvídatelné poruchy zařízení stojí výrobce miliony na ztracené výrobní době a nákladných opravách. Prediktivní údržba využívá AI k předpovědi, kdy může dojít k poruše strojů, a umožňuje firmám zasáhnout dříve, než dojde k vynuceným odstávkám.
Jednoduše řečeno, senzory sbírají data ze strojů (například vizuální pozorování výrobní linky), která jsou následně analyzována algoritmy strojového učení společně s historickými záznamy údržby. Systém se naučí, jak vypadá normální provoz, a upozorní na odchylky, které signalizují možné problémy.
Pokročilé systémy dokážou integrovat i více datových toků. Například motor může vykazovat zvýšené vibrace, rostoucí teplotu a vyšší spotřebu energie. Samostatně jsou tyto jevy zanedbatelné, ale dohromady signalizují možnou blížící se poruchu jednoho konkrétního ložiska.

Digitální dvojčata

Digitální dvojčata vytvářejí virtuální repliky výrobních procesů a umožňují testování změn bez narušení skutečné produkce. Tyto modely kombinují data ze senzorů v reálném čase s fyzikálními simulacemi pro předpověď chování systémů za různých podmínek.
Softwarové modely replikují fyzické zařízení, včetně materiálových vlastností, mechanických omezení a procesních parametrů. Data ze senzorů udržují digitální dvojče synchronizované s reálným zařízením. Inženýři tak mohou simulovat různé scénáře, testovat nové procesy a optimalizovat stávající operace.
Díky virtuálnímu testování změn před jejich nasazením mohou digitální dvojčata výrazně zkrátit dobu vývoje nových produktů. Optimalizace, která dříve trvala měsíce, lze nyní dosáhnout během několika dní díky simulacím.

AI agenti pomáhají s řízením výroby

AI agenti fungují jako inteligentní asistenti, kteří monitorují provoz, analyzují data a doporučují konkrétní kroky. Na rozdíl od jednoduché automatizace rozumí kontextu a zvládají rozhodování ve složitých situacích.
Například AI agenti sledují více datových toků z celého výrobního závodu. Díky zpracování přirozeného jazyka dokážou číst záznamy údržby, zprávy o kvalitě a poznámky operátorů. Algoritmy strojového učení identifikují vzorce a souvislosti.
Tito agenti se propojují s existujícími systémy, získávají data z ERP softwaru, systémů údržby a výrobních databází. Výstupy prezentují prostřednictvím dashboardů, upozornění a konverzačních rozhraní. Technologie pomáhá operátorům efektivněji řídit více výrobních linek současně.
 

Udržitelná výroba

AI nabízí výrobním firmám nástroje pro dosažení environmentálních a udržitelných cílů. Moderní systémy dokážou analyzovat spotřebu energie v celém provozu od jednotlivých strojů až po klimatizační systémy. Umí identifikovat vzorce a navrhnout (či automaticky provést) úpravy, jako je přesun energeticky náročných úkolů na dobu mimo špičku nebo vypnutí nečinných zařízení. Podobně AI monitoruje spotřebu vody a vstupních surovin, čímž odhaluje plýtvání a neefektivitu.
Přímým přínosem je snížení nákladů na energie a materiály. Obecně pak technologie pomáhá firmám snížit uhlíkovou stopu a splnit nové environmentální regulace.

Předpovídání poptávky

Předpovídání poptávky je další významná oblast s velkým potenciálem pro nasazení AI. Tradiční metody předpovědí, často založené pouze na historických datech prodejů, mají potíže držet krok s moderními nebo často i nestabilními trhy výroby. Často reagují pomalu na rychle se objevující nové trendy, náhlé tržní změny nebo složité působení externích faktorů. AI tyto limity překonává tím, že umožňuje organizacím analyzovat rozsáhlé, komplexní datové sady v reálném čase a objevovat zcela nové vzorce poptávky.
Výrobci s velmi širokým portfoliem produktů mají tuto potřebu často ještě mnohem palčivější. Schopnost předvídání poptávky a zlepšení plánování výroby napříč jejich různorodým portfoliem produktů je tak novou schopností, která zcela mění pravidla hry. Zvládnout toto „herní pole“ a poskytovat vysoce přesná data a předpovědi dokáže skutečně jen platforma využívající strojového učení a velkého množství dat. 
Platformy pro předpovídání poptávky využívají metody hlubokého učení (deep learning), konkrétně rekurentní neuronové sítě (Recurrent Neural Networks, RNN) a konvoluční neuronové sítě (Convolutional Neural Networks, CNN), k analýze složitých vzorců časových řad. Tyto modely zpracovávají nejen historická data o tržní poptávce, ale také sezonní trendy, chování spotřebitelů a citlivost na cenu, aby generovaly přesné prognózy poptávky. Modely se průběžně učí z nových tržních dat, což umožňuje reálné přizpůsobování předpovědí poptávky změnám tržních podmínek, posunům v chování spotřebitelů a vlivu externích faktorů. Z dat reálného nasazení vyplývá, že předpovědi poptávky umožnily lepší alokaci zdrojů, snížení odpadu a vysokou dostupnost produktů v období zvýšené poptávky.
Kritickou součástí řešení předpovídání poptávky je ovšem integrace lidské odbornosti s AI predikcemi. Platforma umožňuje plánovačům poptávky a tržním expertům revidovat, upravovat a validovat AI-generované prognózy na základě jejich oborových znalostí a tržních vhledů. Tento přístup „human-in-the-loop“ zaručuje, že předpovědi modelu jsou sladěné s byznysovou expertizou a znalostí trhu pro maximální přesnost.

Nasazení AI v praxi

Přední výrobci již pokročili v nasazení AI. Jak uvádí článek Světového ekonomického fóra, v EU se v roce 2024 používaly AI technologie převážně pro marketing a prodej (27,11 %), ale také pro výrobní procesy (26,23 %). Podniky tak začínají rozpoznávat potenciál AI jak pro aplikace orientované na zákazníka, tak pro zlepšení základních provozních procesů.
Například Beko implementovalo AI-řízené systémy, které dosáhly úspory materiálových nákladů o 12,5 % a snížení míry vad o 66 %. AstraZeneca úspěšně kombinovala prediktivní modelování a generativní AI ke zkrácení doby vývoje léků o 50 % a minimalizaci použití aktivních farmaceutických složek v experimentech o 75 %. Jubilant Bhartia Group také přijala digitální dvojčata řízená AI a prediktivní analytiku, což vedlo ke snížení variability procesu o 63 % a více než 50% snížení prostojů zařízení.
Jenže zatímco velké průmyslové podniky již AI integrují ve velkém rozsahu, zbytek odvětví vykazuje zatím spíše opatrný přístup. Mnohé organizace jsou stále ve fázi experimentů spíše než plného nasazení. Snahy o nasazení AI v průmyslu totiž odhalují několik klíčových výzev, které podniky musejí překonat. Mezi tyto klíčové výzvy patří:
  • Datová infrastruktura: Čistá a kvalitní data mají zásadní význam pro efektivní a smysluplné využití AI.
  • Nedostatek dovedností: Firmy často postrádají interní odborníky se schopností vyvíjet, implementovat a udržovat komplexní AI systémy.
  • Kulturní odpor: Přechod z tradičního rozhodování založeného na zkušenosti na datově řízené a AI-podporované myšlení vyžaduje ochotu ke změně.
Ke smysluplné adopci AI je však potřeba udělat první kroky a udělat je rozhodně brzy. Cesta může být v cílených pilotních projektech, které podnikům pomohou tyto výzvy překonat.

Data jako základ

Data jsou doslova a bez přehánění „životní silou“ jakéhokoli AI systému. Společnosti, které investují do komplexní datové infrastruktury, mohou zachytávat informace ze všech bodů výrobního procesu od kvality surovin a metrik výkonu strojů až po podmínky prostředí a harmonogramy výroby. Hlavním úkolem organizací je ale zejména vytvořit kulturu, ve které se sběr dat stane systematickým a dobře organizovaným.
Důležitá je rovněž organizační schopnost data interpretovat a jednat pak podle datových poznatků: Školit týmy, aby přijaly datově podloženou analýzu. Výrobní haly, které fungovaly stejným způsobem po celá desetiletí, se působením „data-driven“ metod mohou proměnit v kontinuálně zlepšované laboratoře. 
Nejnáročnější pro podniky pravděpodobně však bude pěstování ochoty lidí měnit zavedené postupy, pokud data ukážou lepší přístupy. Někteří výrobci zcela určitě zjistí, že jejich procesy nejsou optimální, nebo že dlouho udržované předpoklady o slabých místech výroby jsou mylné. Úspěšná implementace AI vyžaduje nahlížet na datové poznatky nikoli jako na kritiku současných postupů, ale jako na mapu k dosažení konkurenční výhody. To vyžaduje závazek vedení k rozhodování založenému na důkazech a zapojení zaměstnanců do celého procesu. Při takovémto přístupu k datům a řízení změny výroby i samotného myšlení přinesou AI systémy hmatatelné výsledky.

Začněte malými kroky, myslete ve velkém

Cesta k chytré továrně je dlážděná konzistentními strategickými kroky a cílením na konkrétní slabé místo. S jasně zacíleným AI řešením mohou výrobci vybudovat potřebnou odbornost a ověřit jednoznačný potenciál AI pro posílení tržní odolnosti a podporu dlouhodobého růstu.
 
Olena Domanska
Autorka článku je vedoucí oddělení AI ve společnosti Avenga, kde vede vývoj generativních a agentních AI řešení pro globální podnikové klienty v různých odvětvích včetně průmyslové výroby. Vystudovala matematiku a přináší přes 10 let zkušeností v oblasti AI a datově řízených technologií.
Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.

Inzerce

IQHUBS: když data rozhodují o budoucnosti výroby

Moderní továrny jsou technologicky vyspělé – stroje, linky, roboti – ale když se vedení ptá: „Proč klesla produktivita?“, odpověď chybí. Reporty přicházejí pozdě, čísla se rozcházejí. Rozhodování bez spolehlivých dat pak vede k nižší efektivitě a vyšším nákladům. A právě to je paradox: technologie jsou všude, ale chytrá data chybí. Proto jsme vyvinuli systém, který tento začarovaný kruh rozbíjí. Nad výrobou leží informační mlha a tu zvedáme.