facebook LinkedIN LinkedIN - follow
Exkluzivní partner sekce
Tematické sekce
 
Branžové sekce
Přihlášení SystemNEWSPřehledy
 
Tematické seriály

Jak uřídit IT projekt a nezbláznit se

Užitečné tipy a nástroje pro řešení problémů řízení inovací a vývoje produktů...

články >>

 

Industry 4.0

Průmysl 4.0

Jaký vliv bude mít čtvrtá průmyslová revoluce na výrobu a výrobní firmy?

články >>

 
Nové!

RPA - automatizace procesů

Softwaroví roboti automatizují obchodní procesy.

články >>

 
Nové!

IoT – internet věcí

Internet věcí a jeho uplatnění napříč obory.

články >>

 
Nové!

VR – virtuální realita

Praktické využití virtuální reality ve službách i podnikových aplikacích.

články >>

 
Nové!

Bankovní identita (BankID)

K službám eGovernmentu přímo z internetového bankovnictví.

články >>

 

Příručka úspěšného IT manažera

Dnes je řada IT manažerů opomíjena. Úspěšní bývají brouci Pytlíci a Ferdové...

články >>

 
 
Partneři webu
IT řešení pro výrobní podniky I , Plánování a řízení výroby

Digitální transformace podniků v post-pandemickém světě

Peter Bílik, Martin Kudláč


Strategické inovace, konsolidace výrobních a logistických procesů a adaptace provozních modelů na nový standard po pandemii se zařazují mezi klíčové priority na rok 2021.


COVID-19 a související protiepidemiologická opatření přinesly podnikům v roce 2020 nové a dosud nepoznané výzvy. Podniky se musely adaptovat na nové nastavení trhů a fungování a udělat to v co nejkratší době. Katalyzátorem úpravy fungování se staly také změny rozvracející ustálené konvence v dosavadním způsobu práce, především masivní přesun zaměstnanců na vzdálenou práci.

Právě bezodkladné zavedení home office se stalo jedním z příkladů, že podniky dokážou implementovat i radikálnější změny pro zabezpečení své podnikatelské a obchodní kontinuity, a to rychleji a pohotověji, než se původně domnívaly, že je možné. Tento poznatek vedl ke strategickým změnám v krátkodobých a střednědobých plánech inovací.

Tempo implementace pokročilých technologií a škálování digitálních řešení se zrychluje. Koronakrize přispěla ke globální akceleraci digitalizace. Některé průzkumy zjistily, že koronakrize posunula digitalizaci průmyslu vpřed o 3–5 let a v případě digitálních produktů až o 7 let. Již teď je zcela jasné, že většina podniků bude digitálnější než před koronakrizí.

Post-pandemický nový normál

Nadcházející období obnovy však nebude restartem do výchozí situace roku 2019 a do před-pandemického nastavení procesů. Rok 2021 bude rokem adaptace na „nový normál“ – nové standardy a modely fungování. Cesta k provozní a ekonomické rehabilitaci výrobních organizací a průmyslových podniků povede přes četné vnitropodnikové a korporační iniciativy digitalizace. Postupné nasazování pokročilých digitálních technologií do běžných procesů ve výrobních halách nebo na výrobních linkách se dostane mezi priority.

Z průzkumů vyplynulo, že největší změny, které podniky zavedly z důvodu minimalizování negativního dopadu koronakrize, se ve velké míře stanou součástí také běžného fungování. Mezi těmito opatřeními „nového normálu“ se nachází především finalizace přechodu na ustálený režim práce z domova a formalizace způsobů vzdálené spolupráce mezi kolegy a partnerskými společnostmi.

Některé podniky právě během koronakrize zjistily, že nedisponují dostatečnými a relevantními provozními údaji. Správné údaje a datová transparentnost ve výrobních procesech jsou klíčové pro efektivní plánování a flexibilní rozvrhování práce. Rozšíření počtu senzorů a zapojení jednotlivých výrobních pracovišť a zařízení do vnitropodnikového internetu věcí (IoT) umožní organizaci podrobně sledovat vývoj výrobních zadání v reálném čase. Kromě získání komplexního přehledu o probíhajících procesech v provozu se mohou data využít pro prognostické modely a projekce.

Stoupající objem sbíraných a analyzovaných dat povede k rozšiřování podnikové sítě internetu věcí IoT. Měření výkonnosti zařízení a nástrojů a propojování výrobních pracovišť s podnikovými zdroji v rámci provozu, jakož i mimo něj, se již stávají běžnou praxí. K propojení podniku a automatizovanému řízení procesů budou napomáhat především řešení inteligentního průmyslu a kyber-fyzikální Smart Industry platformy.

Nárůst dostupných dat a škálování průmyslového IoT vytváří předpoklady k rozšíření optimalizačního potenciálu výroby a logistiky podniku. Projeví se to především v oblastech eliminace prostojů a zkracování výrobních cyklů, což vede ke zvýšení propustnosti ve výrobě.

Větší dostupnost dat, přechod ke cloudovým aplikacím a komplexnější IT infrastruktura budou nadále usnadňovat nasazování řešení inteligentního průmyslu. V ruce s tím jde i postupné snižování vstupní investice do potřebných technologií jako digitální dvojčata, což umožňuje jejich rychlejší nasazování do řízení podnikových procesů. Kromě již zcela běžných informačních systémů sloužících primárně pro evidenci záznamů a monitorování vybraných ukazovatelů se proto podniky stále častěji pouštějí do implementace řídicích Smart Industry systémů.

Vzestup hybridních pracovišť a inteligentních technologií

Jednou z nejradikálnějších změn způsobu práce se v roce 2020 stal masivní odliv zaměstnanců na práci z domova (tzv. home office) a využívání vzdálených forem spolupráce. Tento nový standard práce se stane normou i ve světě po pandemii. Využití nástrojů virtuální kooperace napříč organizačními strukturami a odděleními podniku bude stoupat. Zároveň se zvýší i frekvence nasazování nástrojů umělé inteligence (AI). Některé průzkumy odhadují, že v nadcházejícím období až 35 % organizací zintenzivní míru implementace AI na pracovištích v rámci práce „on-site“ a „online“.

Výrobní provozy a pracoviště se nestanou jen dějištěm technologické transformace, ale také socio-kulturní změny. Umělá inteligence a strojové učení dají vzniknout hybridním pracovištím využívajícím prostředky rozšířené inteligence – kombinace lidských a strojních kognitivních schopností. Se zrychlujícím se tempem nasazování digitálních nástrojů si budou muset zaměstnanci rozšiřovat také digitální dovednosti a kompetence, aby se mohli na nové provozní procesy adaptovat.

Podle některých studií může ve výrobních provozech a ve zpracovatelském průmyslu mezi lety 2018 až 2028 zůstat až 2,4 milionu neobsazených pozic v důsledku chybějících nebo neadekvátních dovedností. Jak budou exponenciální technologie transformovat způsob práce a řízení provozů, podniky budou muset zabezpečit soustavný rozvoj digitální kvalifikace svých zaměstnanců.

Zároveň budou dynamicky vznikat i nové, dosud neexistující pracovní pozice, které se již bez pokročilých digitálních kompetencí neobejdou. Mezi budoucími profesemi se mohou objevit pozice, jež v současnosti ještě neexistují, jako kupříkladu inženýr digitálních dvojčat nebo koordinátor flotily skladových nebo údržbářských dronů a jiné.

Agilní provozní strategie

V nadcházejícím období lze očekávat častěji otřesy a turbulentnější změny na trzích, které budou mít různorodou povahu, od geopolitických událostí přes ekonomické konflikty až po klimatické změny s málo předvídatelnými následky. Stejně tak se budou rychleji měnit vzorce chování, jakož i preference zákazníků na spotřebních trzích. Podniky se nedokážou připravit na všechny typy krizových scénářů nebo trhové změny. Řešením, jak lze zajistit provozní a obchodní kontinuitu, je přechod na agilní strategie.

Zvýšení pružnosti postupů vede k rozšíření odolnosti podnikových procesů vůči nepředvídatelným okolnostem nebo prudkým změnám. Díky tomu se budou moci podniky dynamicky přizpůsobovat a adekvátně adaptovat provozní operace a procesy novým výzvám nebo obchodním cílům. Míra elasticity a přizpůsobivost podniků změnám je závislá na míře digitalizace provozu nebo podniku.

Pokročilá úroveň digitalizace umožňuje podniku rychlejší konsolidaci provozních operací nejen během mimořádných situací, ale i za běžného provozu. Organizace budou schopny přizpůsobit se zlomovým změnám, a tak rychleji a přesněji reagovat na nově vznikající obchodní podmínky a příležitosti.

Výrobní podniky a organizace ve zpracovatelském průmyslu již začaly s přechodem na pružnější provozní strategie. Nejčastěji jsou to menší řešení zaměřená na jednu oblast (například automatizace skladu WMS/WES nebo autonomní synchronizace výroby a zásobování) nebo konkrétní funkčnost (Milk Run 4.0, řízení materiálového toku v reálném čase). Podniky se budou muset začít pohotověji přesouvat z pilotních projektů k systematičtějšímu škálování digitálních řešení a inteligentní automatizace napříč podnikovými strukturami. I z toho důvodu by si měly začít osvojovat kromě principů štíhlé výroby také holistický přístup k digitální transformaci.

V případě výrobních podniků představuje holistický přístup především standardizaci výrobních operací a založení rozhodovacích procesů na přesných datech vyhodnocovaných v reálném čase. Cestou je digitalizace procesu řízení (například prostřednictvím modulů MOM/MES Smart Industry systémů), implementování technologie digitálních dvojčat a také informační propojení zásobování s výrobními pracovišti nebo linkami. Zároveň technologie umělé inteligence a strojového učení nebudou implementovány pouze se záměrem zvyšování výkonnosti výrobních linek. Tyto technologie se budou zavádět i do nevýrobních procesů, jako například řízení kontroly kvality nebo řízení energií na výrobních linkách.

Novou normu agilních provozních procesů, a v konečném důsledku i inteligentní řízení procesů, si v současnosti nejrychleji osvojují především podniky v automobilovém, potravinářském a farmaceutickém průmyslu. Provozní kontinuitu v nepředvídatelných krizových situacích, jako bylo nedávné zablokování Suezského průplavu, mohou zachovávat jenom podniky, jejichž provozní strategie umožňují dostatečně rychlou, flexibilní a adekvátní reakci na globální i lokální disrupce.

Investice do inteligentních technologií se stává investicí do dlouhodobé obchodní činnosti, jelikož nové technologie umožňují posílit odolnost provozních procesů a zároveň rozšířit jejich agilnost. Díky pružnému zásobování, agilní výrobě a proklientsky-orientovaných (customer-centric) inovací umožní podniku hladký přechod na nové procesy a provozní modely v případě další krize. I to jsou důvody vedoucí k stoupající digitální transformaci, jež přesahuje hranice výrobního provozu horizontální a vertikální integrací (end-to-end přepojení). Výsledkem je vytváření digitálních podnikových ekosystémů a nasazování holistických řešení inteligentní automatizace.

Peter Bílik Peter Bílik
Smart Industry solution designer, ANASOFT
Martin Kudláč Martin Kudláč
Marketing specialist, ANASOFT
Autoři článku pracují ve společnosti ANASOFT, která se zaměřuje na digitalizaci, optimalizaci a inteligentní automatizaci průmyslu a logistiky, včetně e-commerce, novými technologiemi.
Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.