facebook
Exkluzivní partner sekce
Tematické sekce
 
Branžové sekce
Přehledy
Dassault - SolidWorks
 
Tematické seriály
Nové!

GDPR

General Data Protection Regulation zásadně mění zpracování osobních údajů a zavádí nové povinnosti...

články >>

 
Nové!

Jak uřídit IT projekt a nezbláznit se

Užitečné tipy a nástroje pro řešení problémů řízení inovací a vývoje produktů...

články >>

 
Nové!

Industry 4.0

Průmysl 4.0

Jaký vliv bude mít čtvrtá průmyslová revoluce na výrobu a výrobní firmy?

články >>

 

Komplexní svět eIDAS

O nařízení eIDAS již bylo mnoho řečeno i napsáno. A proto jediné, o čem...

články >>

 

Trendy v CRM

Systémy pro řízení vztahů se zákazníky (CRM) prochází v posledních letech výraznou změnou. Zatímco dříve...

články >>

 

Příručka úspěšného IT manažera

Dnes je řada IT manažerů opomíjena. Úspěšní bývají brouci Pytlíci a Ferdové...

články >>

 

Pokročilá analýza provozu datových sítí

V tomto čtyřdílném seriálu vás seznámíme s různými metodami a přístupy...

1. až 4. díl >>

 

Cesta k efektivnímu identity managementu

Správa identit a přístupů (IAM) je klíčová oblast pro zaručení bezpečnosti...

1. až 9. díl >>

IT SYSTEMS 1-2/2011 , Potravinářský průmysl

Jak na informační systém v potravinářském průmyslu?



Stejně jako v každém průmyslovém odvětví existuje i v potravinářství řada specifických funkcí či postupů a řada charakteristických vlastností. Jaké jsou tedy nejčastější požadavky na informační systém pro potravinářský průmysl?


Především naprosto precizní a důsledné sledování jednotlivých šarží. Nejde jen o evidenci dávky jako takové, ale také o sledování rozličných vlastností konkrétní dodávky, ceny atd. Náš informační systém K2 umožňuje navíc spojité a kontinuální sledování cesty a spotřeby dané šarže až po finální výstup. Lze tak například zjistit, komu byla konkrétní šarže distribuována, jaká je její skutečná výrobní cena (dle ocenění konkrétních dodávek vstupů) nebo ve kterých všech dalších polotovarech a dávkách se vyskytuje.
Další základní funkční podmínkou je, aby byly příjmy surovin do skladu na příjmu nezávislé na navedení faktur přijatých od dodavatelů. U jednotlivých přijímaných šarží očekávají firmy možnost jejich vstupní/laboratorní kontroly – případně zaznamenání dílčích hodnot kontrolovaných parametrů. To se může dít automaticky komunikací s laboratorním softwarem. Důležité je, aby systém umožňoval uživatelům chovat se přirozeně tak, jak to v životě chodí, ne aby se museli přizpůsobovat funkčním a metodickým schopnostem informačního systému.

Co by měl IS pro potravinářství zvládat?

Vedle správy receptur a jejich vazeb na technologii by měl systém mít standardní funkčnost vyhledání „inverzních kusovníků“ ke zjednodušení náhrad, k rozhodnutí o záměnách atd. Za nutnost pokládám rozlišování stavů receptur (například, aktuální, výběhová, v přípravě), ale také možnost odděleného (samostatného) schvalování vlastní receptury od definice výrobní technologie. U definice výrobních technologických postupů bych chtěl vyzdvihnout možnost vkládání hodnot strojů nebo linek (teplota, posuv, otáčky atd.) do systému. Přispívá to ke komplexnímu pohledu na plánování výroby jako takové, protože mohu zohledňovat i nutnost změny parametrizace stroje, a tedy postupovat optimálním (ekonomickým) směrem. Rovněž je výborné mít receptury uloženy v rozličných množstevních dávkách, tak aby se maximálně zvýšila přehlednost pro kontrolu pokrytí výroby materiálem a plánování výroby.

A co praxe?

Na jedné straně chtějí výrobci plnit normy, ale zároveň normu nechtějí zbytečně přesáhnout. Může jít kupříkladu o hmotnostní limity, kde je dána tolerance, ale pokud budete hmotnost výrobku dlouhodobě plnit na nižší mezi tolerované normou, bude vznikat s narůstajícím množstvím úspora. Spotřebu surovin ze skladu nelze tedy vztahovat k normované spotřebě, ale ke konkrétnímu nastavení a seřízení stroje.
Budeme-li se bavit o distribuci, mohou být součástí přijatých objednávek požadované balící podmínky. Těm pak odpovídá zvolená varianta výroby/expedice, která přirozeně deklaruje jinou surovinovou a materiálovou spotřebu. V návaznosti na definici alternativní jednotky pro konkrétní kartu zboží či výrobku jsou systémem evidovány rozměry balení, čárové kódy pro jednotlivá balení, hmotnosti netto i brutto atd. Většina potravinářských výrob používá evidenci místa uložení ve skladu včetně vazby na vyrobené šarže. Pro expedici obvykle firmy využívají výdej dle nejstarších šarží, ale může se zvolit i výdej dle nejkratší minimální trvanlivosti. Z expedovaných položek (i šarží) je řešena návaznost na dopravu po jednotlivých dokladech. Přiřazení dokladů vozidlům, nebo trasám, dle metodiky dané firmy. Pro operace ve skladech má zásadní přínos využívání čteček čárových kódů.

Speciality

Je v potravinářství nějaká specialita, kterou musí informační systém řešit? Specialit je spousta. Samozřejmě se liší dle obchodního nebo výrobního sortimentu. Mezi specifika může patřit i výběr konkrétních šarží surovin do jedné dávky receptury dle jejich vlastností. Požadavkem je, aby si výsledná směs dle receptury zachovala konkrétní vlastnost v mezích povolených příslušnou normou.
Odlišným typem specialit je problematika plánování výroby, kde existují různorodé potřeby. Například výkup surovin lze uskutečnit až v době jejich sklizně, nejlépe před obdobím skladování, protože náklady na skladování u dodavatele by zvýšily výkupní cenu. Proto musím vědět, jaké množství suroviny potřebuji vykoupit v podstatě na rok dopředu. Druhou specialitou sestavování výrobního plánu je relativní nezávislost na aktuálním stavu přijatých objednávek a řízení výroby dlouhodobým výhledem, hladinou zásob a zařazováním ekonomických dávek dle obrátky a technologie. Ekonomika výroby bývá často klíčem k celkovému úspěchu.

Předpisy, předpisy a zase předpisy…

Předpisů může být více, záleží, zda výroba podléhá třeba i farmaceutickým pravidlům. Například výroba bylinných čajů, může mít i kategorii léčivých směsí a podobně. Tím potravinářská výroba přesahuje do farmacie, kde jsme dle pravidel SÚKLu (Státního ústavu pro kontrolu léčiv) a SVP (správné výrobní praxe) nuceni splnit další požadavky na evidenci i nakládání se surovinami a výrobkem. Dalšími předpisy jsou normy HACCP (Hazard Analysis and Critical Control Points) a podobně. Požadavky na systém bývají v této branži velmi vysoké a přísné, protože i sankce za nedodržení podmínek výroby a následná zodpovědnost je zde vysoká. Proto mimo funkční požadavky na systém existují interní předpisy a metodiky i pracovní postupy, které mohou být informačním systémem spravovány, ale nesouvisí přímo s ekonomikou výroby.
Samozřejmě bychom mohli jmenovat další a další funkční požadavky či „vychytávky“ v závislosti na odlišných výrobních postupech pro různé druhy potravinářského průmyslu, jako je masný, mlékárenský, konzervárenství, výroba nápojů atd. Podstatou ovšem zůstává jak samotné jádro systému a jeho know-how, tak i preciznost navrhovaného řešení. Bohatá funkčnost Informačního systému K2 například vychází z propracovaného propojení a vzájemné provázanosti jednotlivých modulů, která uživatelům umožňuje komplexní a efektivní správu, evidenci či vyhodnocování firemních procesů. Preciznost navrhovaného řešení pak vzniká ve spolupráci přímo se zákazníky, kdy je při analýze definováno účelné řešení přímo na míru jejich potřebám.

Pavel Motan
Autor je obchodním ředitelem společnosti K2 atmitec.

Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.