Hlavní strana -> Časopis IT Systems -> Rok 2026 -> Cyber Security -> Skryté náklady spojené s výpadky
Cyber Security , IT Security

Skryté náklady spojené s výpadky

a jak jim předejít

Štěpán Bínek

Podniky jsou dnes vystaveny podmínkám, které často nemohou ovlivnit, a jediné narušení provozu může mít dominový efekt na systémy, týmy i zákazníky. Výpadky ani škody, které způsobí, nelze předvídat. Je možné se však co nejlépe připravit a minimalizovat následky tím, že díky automatizovaným procesům je možné obnovit provoz během několika minut, bez zbytečného dramatu nebo chaotických rozhodnutí. 


Pochopení skutečných nákladů 

Podle analýzy společnosti Data Stack Hub zaznamenalo v uplynulém roce více než 58 % organizací minimálně jeden závažný výpadek cloudu, přičemž přerušení cloudových služeb trvalo v průměru 64 minut. Nelze říct, jestli jsou provozní výpadky častější, ale rozhodně mívají vážnější následky. A čím déle výpadek trvá, tím vyšší jsou ztráty organizace.
Aktuální globální události také ukázaly, že výpadky mohou trvat i mnohem déle než hodinu. V některých regionech vyvolaly geopolitické konflikty obavy mezi CIO manažery z možnosti až vícedenního výpadku globálních cloudových služeb, jako např. AWS, což dokazuje, jak regionální nestabilita může ohrozit i ty nejdůvěryhodnější poskytovatele cloudu.
Pro firmy různých velikostí z různých odvětví mají neplánované prostoje vždy negativní důsledky. Pro některé z nich však mohou finanční ztráty dosahovat až statisíců korun za hodinu a pro menší firmy mohou být takové náklady spojené s prostoji fatální.
Připomeňme si segmenty, které jsou zejména v ohrožení: 
  • Výrobní sektor, kde jsou hlavní příčinou ztrát prostoje výrobních zařízení.
  • Automobilový průmysl, kde může dojít k úplnému zastavení výrobních linek i v případě poruchy jediného stroje.
  • IT odvětví, který čelí ochromení online služeb a nespokojeným zákazníkům očekávajícím maximální efektivitu od různých digitálních platforem.
Ale jak vypočítat celkovou finanční škodu výpadků, identifikovat nejčastější příčiny a pochopit, jak výpadky ovlivňují produktivitu? 

Cena provozních výpadků

Náklady na provozní výpadky se výrazně liší podle odvětví a velikosti organizace, přičemž finanční ztráty v důsledku zastavení provozu jsou jen jednou částí celkových škod. Každopádně je třeba počítat s těmito položkami:
  1. Ušlý zisk: Částka, kterou by organizace vydělala, pokud by nedošlo k výpadku.
  2. Náklady na opravu: Veškeré náklady potřebné k obnovení chodu firmy, jako jsou náklady na náhradní díly, práci a případné externí dodavatele potřebné k vyřešení problému.
  3. Náklady na přesčasy: Když dojde k výpadku, někteří zaměstnanci budou muset pracovat přesčas, aby pomohli obnovit provoz.
  4. Náklady na obnovu zabezpečení: V případě kybernetického útoku nákup nového hardwaru nebo bezpečnostního softwaru.
  5. Ztráta produktivity: Když dojde k výpadku systémů, klesne produktivita všech zaměstnanců, včetně těch, kteří musejí odejít od svých běžných úkolů, aby pomohli s procesem obnovy.
  6. Poškození reputace: Přerušení služeb může vážně poškodit pověst podniku, což může narušit roky budovanou důvěru a ztížit získání nových klientů v budoucnu.
  7. Odchod zákazníků: Opakovaná nebo dlouhodobá nedostupnost služeb často vede frustrované zákazníky k hledání alternativ u konkurence, která nabízí spolehlivější provoz.
  8. Pokuty a právní náklady: Společnosti v silně regulovaných odvětvích mohou čelit značným pokutám a právním nákladům, pokud jim výpadky brání v plnění požadavků na dodržování předpisů nebo závazků služeb.

Jak tomu předejít? Zálohovat, testovat obnovu, monitorovat

Uvědomění si celkové výše nákladů na výpadek provozu je jen polovina úspěchu; druhou je zavedení strategií, které sníží riziko. Především je potřeba zavést zálohovací systémy ve všech oblastech, napříč celou kritickou infrastrukturou, aby se zajistila redundance a kontinuita. To znamená zálohovat servery, databáze, aplikace a uživatelská data na více míst – jak lokálně pro rychlou obnovu, tak mimo fyzické sídlo –pro ochranu před přírodními katastrofami. Dále je třeba automatizovat denní zálohování kritických systémů a týdenní zálohování méně kritických dat a ukládat kopie na různých fyzických místech nebo v cloudových prostředích. Zálohovací strategie by měla pokrývat vše od jednotlivých souborů až po kompletní obrazy systému.
 
Využít monitorování systému v reálném čase, protože inteligentní monitorovací nástroje dokážou identifikovat vznikající problémy dříve, než vyústí v závažný incident. IT tým dostává upozornění a může problémy řešit během oken údržby namísto v době špičky, kdy se všichni snaží pracovat.
 
Klíčové je pravidelné testování zálohovacích systémů a postupů obnovy. V ideálním případě jednou měsíčně a celý proces automatizovat. Víte, co je horší než ztráta dat? Zjistit, že vaše záložní soubory jsou poškozené, když se pokoušíte vše obnovit – což promění hodiny výpadku na dny ztraceného času.
 
Toto jsou základní doporučení, kterých jinak existuje celá řada. Včetně například pravidelných aktualizací, vytvoření plánů pro případ incidentů, využití disaster recovery systémů atd. Vzhledem k potřebě komplexního přístupu se dnes rozhodně vyplatí investovat do integrovaných platforem kybernetické ochrany typu Acronis Cyber Protect Cloud. 
 
Nákup samostatných nástrojů pro zálohování, zabezpečení a obnovu je jako provozovat na každém počítači jiný operační systém. Když lze vše integrovat v rámci jedné platformy, sníží se úroveň složitosti, zkrátí doba obnovy a usnadní správa prostřednictvím jednoho řídicího panelu. A ve finále se tím sníží i pravděpodobnost provozního výpadku.
 
Štěpán Bínek
Autor článku je manažer prodeje cloudových řešení Acronis, ZEBRA SYSTEMS.
Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.