Biometrie je metoda rozpoznávání osob podle jejich specifických biologických charakteristik. Aby rozpoznávání osob fungovalo, musí takový biologický prvek existovat u všech osob, musí být pro každou osobu jedinečný a musí být stálý po celý život jedince. Ideálním rozpoznávacím znakem člověka je například otisk prstu, podle něhož je identifikace velmi rozšířená. Existují ovšem další lidské znaky, které se v biometrii používají. Osobu lze identifikovat například i podle oční duhovky, hlasu, obličeje, žilek na dlani a samozřejmě i DNA.

K čemu a kde se biometrie používá?

Prvním oborem, ve kterém došlo k praktickému využití biometrie, byla kriminalistika. Ta využívala metodu daktyloskopie, která rozpoznávala zločince podle inkoustových otisků prstů. Daktyloskopie dodnes patří k nejrozšířenějším metodám pro spolehlivou identifikaci osob a slouží často jako nezpochybnitelný důkaz při soudních líčeních. Protože technologie pokročila, má dnes biometrie velké využití i v běžném životě. Otisky prstů se dnes používají například místo klíčů pro zajištění vstupu do soukromých i firemních objektů. Některé společnosti s náročnějšími provozy a citlivými technologiemi otisky používají také k omezení přístupu do rizikových zón nebo do prostor vedení firem. Otisk prstu se běžně využívá i ke sledování docházky zaměstnanců. Tato metoda je mnohem spolehlivější než kupříkladu magnetická karta nebo bezkontaktní čip, které lze snadno zneužít.

„Biometrie je i v Česku oblíbenou a cenově dostupnou metodou pro sledování přístupů a evidence docházky do firem. Identifikace osob přes otisk prstu trvá v dnešní době řádově několik stovek milisekund, a vše je tedy velmi pohodlné, rychlé, a hlavně spolehlivé,“ vysvětluje Roman Straško z firmy IReSoft, která nabízí biometrický docházkový systém. Biometrie se nepoužívá jen pro identifikaci a řízení vstupů do objektů, ale dá se s ní nahradit i přístupové heslo, kdekoliv je třeba. Otisk prstu se běžně využívá pro odemknutí notebooků či počítačových systémů. Otisky prstů a biometrie obličeje jsou také součástí biometrických pasů České republiky.

Je biometrie spolehlivá?

Moderní biometrické čtečky na otisk prstu nelze jen tak ošálit. I když na čtečku přiložíte mokré, špinavé nebo mastné prsty, čtečka je většinou bez problému rozpozná. Velmi přesné, i když finančně mnohem nákladnější, jsou i čtečky oční duhovky a biometrie tváře či rozpoznávací zařízení dle hlasu.

Přístupový terminál, který kombinuje čtečku otisků prstů a bezkontaktních čipových karet

Problémy s identifikací osob pomocí otisků prstů mohou vzniknout u lidí s velmi namáhaným povrchem prstů, jako například u masérů či uklízeček. Pro tyto případy je vhodnější například 3D snímání krevního řečiště v dlani. Nejspolehlivějším biometrickým údajem je samozřejmě DNA. Její využití ale patří do již zmíněné kriminalistiky, nikoliv do komerční sféry.

Je možné zneužití citlivých osobních údajů?

Z hlediska možného zneužití citlivých osobních údajů je použití biometrických docházkových nebo přístupových systémů dostatečně bezpečné. Základním principem totiž není ukládání a porovnávání celého otisku prstu, ale pouze takzvaného hashe. Hash je vypočítán z vybraných bodů (takzvané markanty) pomocí matematické funkce a není možné z něj nikdy zpětně zrekonstruovat otisk prstu, natož určit identitu osoby. Není jej také možné využít v jiném přístupovém nebo identifikačním systému.

Budoucnost biometrie

Počet biometrických čidel a jejich využití strmě roste. Společnost Apple například využila otisk prstu pro odemykání nové řady telefonů iPhone. Jeden telefonní operátor zvažuje využití rozpoznání dle hlasu zákazníka při volání na infolinku. O využití biometrických prvků se také mluví v bankovním sektoru či ve stavebnictví (využití otisků prstů místo domovního klíče). Budoucí objevy v oblasti biometrie budou samozřejmě nejdříve využity v kriminalistice či bezpečnostních složkách států. Jak ale historie již potvrdila, inovované prvky biometrie se stále více adaptují i v běžném životě.

-ire-